logo TZB-info


Reklama

Buštěhradské univerzitní centrum s novým vedením

Od 1. července letošního roku vede Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT na pozici ředitele Robert Jára; ředitelem pro vědu a výzkum se stal Antonín Lupíšek. Oslovili jsme je v rozhovoru.

Reklama

Řízení a priority nového vedení

Ing. Robert Jára, Ph.D.
Ing. Robert Jára, Ph.D.

Ing. Robert Jára, Ph.D., absolvoval v roce 2018 doktorské studium na katedře ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební (FSv) ČVUT v Praze, kde dosud působí jako odborný asistent se zaměřením na dřevostavby. Na UCEEB zastával od roku 2016 funkci zástupce vedoucího výzkumného oddělení Materiály a konstrukce budov. Odborně se zabývá výzkumem v oblasti navrhování dřevostaveb a experimentální analýzy stavebních konstrukčních prvků.

Přebíráte vedení Univerzitního centra energeticky efektivních budov v dobách, kdy je stavebnictví vzhledem k celé řadě okolností v útlumu a zdá se, že v nejbližší době se situace nezlepší. V jaké kondici je v současné době UCEEB?

I přes to, že na nás stejně jako na stavebnictví dopadla řada pandemických omezení, je UCEEB v dobré kondici. Pokračujeme ve vývoji inovativních technologiích, které umožní se s následky pandemie vypořádat. Skrze výsledky našich projektů snižujeme materiálovou i energetickou náročnost stavebních výrobků, čím posilujeme jejich konkurenceschopnost nejen na českém trhu. Jednou z cest, jak podpořit české stavebnictví, je zacílení stavební výroby na větší digitální připravenost a posílení automatizované výroby především u prefabrikovaných stavebních dílců. Vyvíjíme způsoby, jak stavební výrobu více digitalizovat a automatizovat, což umožní spolupráci týmů na dálku a sníží množství pracovníků potřebných ve výrobních závodech či na stavbě. Zároveň se masivně zvyšuje poptávka po vyčíslování a snižování uhlíkové stopy ve stavebnictví.

Co považujete za nutné v nejbližší době změnit, jaký je váš plán oživení?

Prioritou nového vedení UCEEB je rozšíření mezioborové spolupráce v oblasti vývoje čistých technologií jak na ČVUT, tak na národní i mezinárodní úrovni. Hlavními odbornými doménami zůstávají budovy, architektura, energetika a kvalita vnitřního prostředí. Nové vedení se v prvním roce zaměří na zefektivnění zavádění špičkových výsledků výzkumu do praxe, rozvoj inovačního potenciálu výzkumných týmů a systematickou podporu odborného a karierního růstu spolupracovníků.




Existuje nějaká konkrétní představa, případně zahraniční model fungování podobného centra spojeného s univerzitou?

UCEEB je v rámci ČR unikátní svým rozsahem kompetencí napříč různými obory a přímou vazbou na průmyslové partnery a propojením na jednotlivé fakulty ČVUT. Toho chceme i nadále využívat při dalším směřování centra směrem k nasazení čistých technologií ve stavebnictví a postupného rozšíření měřítka z jednotlivých budov na celé čtvrti. Díky mezinárodní vědecká radě máme podněty ze zahraničních univerzit, jak si udržet a efektivně rozvíjet unikátnost univerzitního centra.

Hovořilo se také o přístavbě dalších budov UCEEB. V jaké je to fázi?

Během průběhu pandemie v minulém roce a půl jsme přešli na práci na dálku. Byť to nedokáže plně nahradit osobní kontakt, pokračujeme v hybridním režimu a tím se poptávka po dalších kancelářských místech značně snížila. Co trvá, je potřeba rozšíření experimentálního zázemí. V současné době plánujeme zasíťování pozemku, na kterém máme vnější experimentální plochy. Probíhá diskuse o stavbě nové zkušební haly s jedním z našich průmyslových partnerů.




Souvisí to i s myšlenkou přilákat více zahraničních vědců a studentů? Jaké podmínky jim můžete nyní/a mohli byste nabídnout?

V současné době máme několik zahraničních pracovníků a jejich řady se snažíme rozšiřovat. Připravujeme pozice pro zahraniční stážisty, a vybrané pozice inzerujeme v angličtině. Intenzivně spolupracujeme fakultami ČVUT, kterým nabízíme zapojení jejich zahraničních doktorandů do našich projektů. Využíváme podpory MŠMT, která ČVUT umožňuje přilákat zaměstnance ze zahraničí, kterým nabízí i možnost finanční podpory na přesídlení rodiny do ČR. Zároveň podporujeme i výjezdy našich lidí do zahraničí, v současné době máme několik kolegů na půlroční stáži v zahraničí.

Co dosud vytváří největší objem finančních prostředků, kolik procent tvoří dotace, spolupráce na mezinárodních projektech, jaká podpora fakult ČVUT?

Hlavním příjem máme z projektů, které jsou podpořeny grantovými agenturami pro aplikovaný a základní výzkum. Objem finančních prostředků z mezinárodních projektů tvoří 4 % procenta. Přibližně 20 % tvoří příjmy z přímého smluvního výzkumu, který je financován čistě ze soukromých prostředků. Univerzitní centrum je samostatnou organizační jednotkou, proto není podporováno z prostředků fakult ČVUT, nicméně za společné výsledky dochází k přerozdělování prostředků z dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumných organizací.





V čem spatřujete hlavní důvod úspěchu UCEEB a jak bude vypadat UCEEB v horizontu řekněme dalších pěti let?

Náš úspěch stojí na šikovnosti a neutuchajícím úsilí našich kolegyň a kolegů, dohromady tvoříme unikátní mezioborový tým špičkových odborníků s přesahy do nejrůznějších oblastí. Díky tomu se nám daří naplňovat naše poslání jako výzkumné instituce s výsledky, které se aplikují a nacházejí využití v každodenním životě. Nezanedbatelnou roli má i dlouhodobě úspěšné zapojování studentů magisterského i doktorského studia z jednotlivých fakult a spolupráce napříč součástmi ČVUT.
Jak už bylo naznačeno výše, během následujícího období se budeme více zaměřovat na mezioborové hledání nových čistých technologií a zkoumání jejich možných přínosů pro stavebnictví a budeme pracovat na rozšíření našich týmů o další kompetence v těchto nových oblastech. Posílíme komercializaci našich výsledků a budeme mít kapacity více podporovat začínající firmy vzniklé ze studentských a výzkumných projektů. Věříme, že za pět let tedy UCEEB bude větší a tématicky ještě pestřejší, s řadou nových průmyslových a aplikací na kontě. A také ještě více atraktivní jako zaměstnavatel pro studenty a mladé vědkyně a vědce z celého světa.

Věda a výzkum v UCEEB

Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D.
Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D.

Nově zřízenou pozici ředitele pro vědu a výzkum zastává Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., který absolvoval obor Pozemní stavitelství na Fakultě stavební ČVUT v Praze, kde v roce 2013 obdržel doktorát. Mezi lety 2001 a 2005 pracoval v průmyslu jako odborný konzultant a výzkumný pracovník v oblasti stavební fyziky, energetiky budov a obnovitelných zdrojů. Od roku 2006 působil na různých výzkumných a manažerských pozicích na ČVUT. V roce 2013 se stal odborným asistentem Katedry konstrukcí pozemních staveb Fakulty stavební ČVUT. Od roku 2016 zastává na UCEEB pozici vedoucího výzkumného oddělení Architektura a životní prostředí. Zabývá se mezioborovým výzkumem v oblasti udržitelného rozvoje se zaměřením na energetiku a stavebnictví a podílí se na národních i mezinárodních výzkumných projektech.

Které projekty jsou a zůstanou vlajkovou lodí UCEEB a které projekty naopak skončí?

Vlajkových lodí máme hned několik. Asi nejvíce vidět je SAWER, zařízení na výrobu pitné vody z pouštního vzduchu, které vzniklo ve spolupráci UCEEBu s Fakultou strojní ČVUT, a reprezentuje nás na českém pavilonu EXPO v Dubaji. Máme úspěšné instalace sytému WAWE, který s využitím organických rankinových cyklů umožňuje výrobu elektřiny z odpadního tepla a může fungovat i jako ostrovní systém biomasové kogenerace. Velkým úspěchem je rychlý rozjezd sytému čidel na monitorování konstrukcí dřevostaveb Moistureguard – firma, která ho uvedla na trh má za první rok na kontě přes 150 instalací, v současné době je jich již přes 300. Právě se dokončuje rekonstrukce SŠ Českobrodská v Praze, která bude první energeticky pozitivní školou v ČR, navíc se bude pyšnit zlatým certifikátem SBToolCZ. Je na ní v licenci realizován lehký náš obvodový plášť s nízkou uhlíkovou stopou envilop, podíleli jsme se na konceptu energetiky, a celý projekt budeme monitorovat.

Úspěšně rozvíjíte například metodiku spolupráce s obcemi a městy. V září bude představen nástroj pro podporu zadávání kvalitních a udržitelných veřejných stavebních projektů. Mohl bych něco říci k vývoji této metodiky a těmto nástrojům; co si od jejich zavedení slibujete?

ČVUT vytvořilo průvodce plánováním proměny veřejných prostranství pro představitele menších obcí. Metodika provede představitele (nejen) malých obcí procesem plánování proměny veřejných prostranství. Umožní jim stát se rovnocennými partnery v dialogu s nezastupitelnými odborníky i úřady, vytvořit si vlastní vizi, dokázat zvážit výhody a nevýhody navrhovaných řešení a informovaně se rozhodovat. Výstupem v metodice popsaného procesu je kvalitní zadání pro studii veřejného prostranství, které zohledňuje jeho prostorovou, resp. architektonickou, i společenskou složku. Naše závěry a zjištění i po ukončení tohoto projektu dále rozvíjíme a nabízíme obcím odbornou pomoc s formulací zadání a vzdělávací aktivity pro zástupce samosprávy i odbornou veřejnost.

Další metodika se věnuje udržitelnému nakládání s dešťovými vodami v městském prostředí. Metodika svým zaměřením reaguje na projevy klimatické změny, kdy se potýkáme s dlouhým obdobím sucha nebo naopak s přívalovými dešti. Hlavním cílem metodiky je změnit zažitý pohled na dešťovou vodou jako na problém, který je třeba co nejrychleji vyřešit jejím odvedením z daného území a přesvědčit zástupce měst o výhodách práce s dešťovou vodou přímo v místě jejího dopadu na zemský povrch. Metodika inspirativním a srozumitelným způsobem představuje zástupcům obcí jaké typy opatření pro udržitelné hospodaření s dešťovými vodami existují, jak může jejich ztvárnění přispět ke kvalitě veřejného prostranství i udržitelnější údržbě i to, jaké další benefity má aplikace těchto opatření pro kvalitu života ve městě.


Obě publikace, které vznikly s přispěním Technologické agentury ČR, jsou volně dostupné na internetu (www.atraktivniobec.cz, www.vodavemeste.cz).

Dále dokončujeme nástroj KVEST.cz zaměřený na podporu kvalitních veřejných stavebních projektů v jejich přípravné fázi. Nástroj cílí na podpoření mezioborové a mezisektorové spolupráce v přípravě stavebních projektů a podporu informovaného rozhodování zástupců veřejné správy. Provádí uživatelem procesem přípravy projektu a nabízí mu šablony, vzory dokumentů a odkazy na existující metodiky, manuály a legislativu. Nástroj vznikl ve spolupráci architektů, energetiků, ekonomů, sociálních vědců, právníků a informatiků.

Jedním z aktuálních témat je propojení BIM a komplexního hodnocení kvality budov v rámci jejich celého životního cyklu. Co nového přinesl tento rozsáhlý projekt, jak skončila fáze testování a jaký bude další postup?

Problematiku digitalizace ve stavebnictví s využitím BIM řešíme hned v několika projektech. Naším hlavním posláním v této oblasti je poskytnout odborné obci nástroje, které usnadní práci a umožní snadněji řídit environmentální dopady budov v celém životním cyklu.

Jedním z těchto projektů je projekt BIMIP, který realizujeme v rámci Centra pokročilých materiálů a efektivních budov (CAMEB, www.cameb.cz). V něm jsme vyvinuli způsob, jak přímo z BIM modelů automatizovaně extrahovat data pro certifikace budov pomocí národního nástroje pro certifikaci kvality SBToolCZ (www.sbtool.cz), který se v poslední době stále častěji používá pro zohlednění požadavků na životní prostředí ve veřejných soutěžích na budovy. Kromě toho projektantům projekt zdarma poskytne online nástroje pro podporu certifikací.

Dalším zajímavým nástrojem je enviBIM, který umožňuje vyčíslit environmentální dopady k jednotlivým skladbám zobrazených v BIM. Ve spolupráci s firmou DEKSOFT jsme ho plně integrovali do Stavební knihovny DEK (https://deksoft.eu/programy/stavebniknihovna/popisprogramu) i do BIM Platformy (https://www.bimplatforma.cz), která podporuje všechny hlavní BIM nástroje a díky našemu propojení nyní umožňuje zobrazit k jednotlivým skladbám a výrobkům jejich uhlíkové stopy a dalších 12 environmentálních parametrů. Oba nástroje jsou dostupné zcela zdarma.

Kromě toho se zabýváme i digitalizací projekčních i výrobních firem ve stavebnictví. Pomáháme zavádět BIM do procesů, a ve spolupráci s Ústavem technologie obrábění, projektování a metrologie Fakulty strojní ČVUT pomáháme digitalizovat výrobní procesy a rozšiřovat automatizovanou výrobu navazující na BIM modely dřevostaveb ve firmě RD Rýmařov.

Na základě studie UCEEB jste například navrhli změny kritérií pro podporu novostaveb s vysokou konstrukční výškou v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Mohl byste doplnit podrobnosti a případně i další podobný podnět ke změnám v OP, který se řešil či se právě řeší?

Pro nový Operační program jsme řešili problematiku energeticky nulových budov, a to zejména způsob jejich hodnocení a nastavení požadavků. Vycházeli jsme z různých definic, které jsou běžné v oblasti výzkumu a vývoje a zvolili nakonec takovou definici, která může být snadno implementovaná v souvislosti s výpočty požadovanými vyhláškou.

Myslím, že stojí za to se podívat blíže i nastavení požadavků podpory na speciální typy budov, jako jsou například bazénové haly, které lze obtížně stavět v dotovaném pasivním standardu nebo jako energeticky nulové, avšak které i tak lze postavit výrazně lépe než podle současné vyhlášky.


Klady Směrnice evropského parlamentu a rady 2010/31/EU jsou obecně známé, ale jistě bychom našli i nedostatky takovýchto evropských nařízení. V čem je podle vás hlavní problém budov s téměř nulovou spotřebou energie, jak jsou čeští stavitelé a česká legislativa připraveny na tyto změny? Jste v tomto směru zastáncem plošných nařízení či nikoli? Kde jsou výjimky oprávněné?

Osobně příliš necítím nedostatky zmíněné směrnice, která je z principu velmi obecná, jako spíš nedostatky její implementace do českého prostředí. Dlouhou dobu byla u nás vyhláškou definována budova s téměř nulovou spotřebou energie jako budova, která nepotřebuje žádné obnovitelné zdroje energie a byla od té deklarované nuly velmi daleko. To se novelou vyhlášky konečně změnilo. Nicméně, u některých typů budov se nám zdá, že kritérium neobnovitené primární energie je najednou docela přísné a může být problém ho splnit při rozumném dimenzování OZE. Pokud bychom měli něco vytknout směrnici, resp. její poslední novele, pak je to sázka na elektromobilitu jako by byla jedinou cestou. To ale ukáže až čas.

Je již UCEEB aktivně zapojen do odborných evropských projektů, jako je například Joint Technology Initiative on Energy Efficient Buildings, který vychází z cílů Evropské unie omezit emise CO2? Proč to dlouhé vyčkávání?

Ano, jsme zapojeni do řady inovativních mezinárodních projektů, které mají ambici přinášet řešení v souladu s evropskými energeticko-klimatickými cíli. V některých vyvíjíme konkrétní technická řešení, v dalších pracujeme na úrovni větších územních ceků.

V projektu Powerskin+ (https://www.powerskinplus.eu) se podílíme na vývoji lehkého obvodového pláště pro kancelářské budovy, který bude integrovat perovskitové fotovoltaické články se speciálním zasklením. V projektu PLURAL (https://www.plural-renovation.eu) máme ve spolupráci se společností Recuair na starost vývoj vzduchotechnické jednotky s termoelektrickým výměníkem pro řízení teploty, která bude integrována do fasádního panelu španělské společnosti DENVELOPS a testována na demonstrační budově v Katalánsku. Jsme vedoucím partnerem v projektu RESINDUSTRY, jehož cílem je snížit energetickou závislost průmyslu EU zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie. Příklady dobré praxe z celé Evropy jsou k dispozci na webu projektu http://www.interregeurope.eu/resindustry/good-practices/.

V projektu SPARCS (https://www.sparcs.info) pomáháme městu Kladnu s plánováním energeticky plusové čtvrti, která by měla organicky zapadat do struktury města. Na tento projekt navážeme s městem Karviná v rámci nového projektu ARV, který byl vybrán k realizaci jako jeden ze tří v konkurenci více než 120 projektových návrhů. Projekt LC Districts (http://www.interregeurope.eu/lcdistricts/) pomáhá zlepšit programy regionálního rozvoje v oblasti renovací a výstavby energeticky efektivních budov, dálkového vytápění a dalších způsobů obnovy měst přinášejících snížení emisí skleníkových plynů. Hlavními výstupy projektu budou diagnostické zprávy o strategiích a nástrojích pro nízkouhlíkové obce, průvodci metodikou a osvědčenými postupy, stručné zprávy o regionální politice a regionální akční plány.

Naši kolegové jsou zároveň členy řady několika mezinárodních sítí, které tuto problematiku řeší.

Děkuji vám za rozhovor

 
 

Reklama

ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2021, všechna práva vyhrazena.