Škody na stavebních objektech a role inspekčního orgánu

Na úvod bychom mohli popsat, jak lze teoreticky chápat pojem škod na stavebních objektech a s čím se jako inspekční orgán v praxi nejčastěji setkáváte?

Obecně zahrnuje pojem škod na stavebních objektech nekvalitně provedené stavební činnosti, nevhodné použití stavebního materiálu či nedodržení technologických postupů stavebních prací. V praxi se ovšem s tímto problémem setkáváme stále častěji a zahrnuje daleko více záležitostí. Nejčastěji to vidíme na velkých stavbách financovaných z veřejných zdrojů. Mediálně známým případem z poslední doby je například tunel Blanka v Praze.

Jak může pomoci inspekční orgán v předcházení takovýchto kauz?

V rámci svých možností upozorňovat na nekvalitní práci a nabízet účinnou obranu. Díky pomoci inspekčních činností je možné získávat objektivní informace od nezávislé třetí strany ve všech fázích realizace stavební činnosti. Předmětem inspekční činnosti může být totiž inspekce inženýrské přípravy staveb, samotných výrobků pro stavby nebo inspekce technologií pro stavby.

Jaké je tedy role inspekčního orgánu TZÚS a jak je v praxi využíván?

Jak již bylo výše naznačeno, již v počáteční etapě při zahájení stavebních prací nabízíme možnost včasné korekce zjištěných nesrovnalostí. V průběhu stavební činnosti i po dokončení stavby se inspekce může zabývat i poruchami stavebních objektů. Zjednodušeně řečeno vždy jde o eliminaci těch faktorů, které mohou vést k neplnění oprávněných požadavků zákazníků čili k nekvalitě. S tím se setkáváme poměrně často, kdy zákazníci žádají prověření provedených stavebních činností, kvality použitých materiálů či pouhé shody již realizované stavby s projektem. Další výhodou našich služeb je to, že zkušení specialisté provádějí inspekční činnosti v předem stanovených pravidelných intervalech. A jde tak svým způsobem o trvalý dohled v předem stanovené lhůtě. V častých případech, kdy dojde ke změně projektu, se inspekční činnost zaměřuje na porovnání původních požadavků projektové dokumentace a jejich změn na průběh stavby a také na dodržování postupů ve vztahu k technologické dokumentaci.

Mohl byste uvést nějaký konkrétní příklad, abychom si udělali představu?

Zajisté. Například inspekci při prověřování vstupních materiálů, kde byl u zástupců betonáren zájem o upřesnění požadavků na různé druhy betonu, a to především ze strany významného odběratele betonáren, ze strany Ředitelství silnic a dálnic. V tomto i ve většině dalších případů se zájem účastníků soustředí hlavně na požadavky technických norem a posuzování vysoké kvality vstupních materiálů včetně aspektů hygienických a ekologických. V případě, že došlo k prokazatelné nekvalitě, obracejí se na nás většinou zájemci, kteří již vyčerpali všechny možnosti nápravy jednáním se svými dodavateli, a zbývá jim již pouze cesta soudní. Zde pak naše role spočívá ve zpracovávání různých znaleckých posudků a zpráv. Je třeba si uvědomit, že nevýhodou soudní cesty je obvykle časová náročnost a úspěšnost bývá již předem dána kvalitou smluv, které byly před řadou let podepsány s různými dodavateli stavebních prací či materiálů. Pokud dodavatel, se vší pravděpodobností nekvalitních stavebních materiálů, hájí své výrobky výsledky zkoušek z vlastních podnikových laboratoří, bývá většinou u soudu nevyslyšen a je nutná kontrola již zmíněnou nezávislou třetí stranou. Nutno dodat, že mezi naše klienty patří i významné pojišťovací společnosti, kde je jejich snahou dobrat se příčin často na první pohled „nevinně“ vyhlížejících škod a závad.

Zásadní vliv na kvalitu stavebních prací mají platné právní předpisy. Před nedávnem byla schválena v Poslanecké sněmovně PČR nová pravidla rozdělování zakázek za veřejné peníze. Jak byste hodnotil kvalitu novely zákona o veřejných zakázkách?

Stručně řečeno, Sněmovnou Parlamentu České republiky schválený návrh zákona (ještě ho bude projednávat Senát) je rozumným krokem vpřed. Vítám, že Poslanecká Sněmovna se shodla na tom, jak např. vylučovat z veřejných soutěží podezřele nízké ceny či uchazeče o veřejné zakázky, kteří v minulosti postupovali ve veřejných soutěžích nekalými způsoby. Je to možnost, která může situaci výrazně pomoci. Na druhou stranu v návrhu zákona je umožněno dodatečné navýšení dílčích prací až o 50 %. To dle mého názoru není nejlepší cestou k nápravě současného špatného stavu v oblasti veřejných zakázek. Mám obavu, že bude docházet k vleklým sporům včetně soudních, kdy „zadavatel jednající s náležitou péčí“ nemohl předvídat nejrůznější okolnosti, které realizátora vedou k domáhání se výrazného navýšení ceny. Rozumné naopak je, že hodnotitelé – čili ti, kteří zadávají z veřejných prostředků zakázky – mohou při hodnocení předložených nabídek sami vyloučit ty uchazeče, se kterými z minulosti mají vlastní špatné zkušenosti.

Které další zákony považujte za nutné dále řešit, aby došlo k vyšší kvalitě stavebních prací?

Jde o celou řadu dalších zákonných či podzákonných norem včetně prováděcích předpisů, ale dle mého soudu podstata nápravy tkví v něčem jiném, nežli jsou (často různě vykládané) sebelepší nové právní úpravy. Náprava totiž je podmíněna změnou klimatu v celém odvětví, aby vědomé předání nekvalitní stavby či dodání nekvalitního materiálu bylo prostě a jednoduše nemyslitelné. Zde se hodně spoléhám na roli různých sdružení a asociací. Jejich úkol vidím hlavně ve zvýšení povědomí nejširší odborné veřejnosti o kvalitě stavebních prací jako takových.

Považujte pravomoci inspekčního orgánu TZÚS za dostatečné?

Ano, v rámci stávajících možností inspekčního orgánu hodnotím jeho pravomoci jako přiměřené. Ostatně z nedávné doby mám několik příkladů, kdy zadavatelé veřejných zakázek se nemohli domoci oprav a úprav díla, které zjevně bylo v rozporu s platným projektem. Když pak příslušná obec seznámila se svým záměrem zadat Technickému a zkušebnímu ústavu stavebnímu Praha, s.p., zpracování inspekční zprávy, prakticky obratem realizátoři velmi nekvalitního stavebního díla vše uvedli do souladu s projektem. Ale funkce „bubáka“ na nepoctivé realizátory často dosti drahých stavebních projektů asi není tou úplně ideální rolí inspekčního orgánu…

Jakou změnou prošel TZÚS za poslední dobu a jaké změny ho v nejbližší době čekají?

Nejdůležitější je pohled našich klientů, zda zaznamenali a hlavně jak hodnotí nově zaváděné služby. V současnosti, kdy jsou úspory energií dokonce i státem podporovány formou dotací, se TZÚS Praha, s.p., zaměřil na poskytování služeb v oblasti energetiky. Nabízíme zpracování „Průkazů energetické náročnosti budov“ a zpracování energetických auditů. Novou službou je i hodnocení komplexní kvality budov metodikou SBToolCZ podle požadavků trvale udržitelné výstavby. Vycházíme vstříc oprávněným požadavkům zákazníků i tam, kde jde o úplně nové aspekty. Novinkou je udělování tzv. „Akustických štítků budov“, týkají se dosud málo řešené oblasti akustického komfortu. Jednoduše řečeno jde o popis a omezení obtěžujících a rušivých účinků hluku v bytech. Rodinám s dětmi či správcům dětských hřišť vycházíme vstříc i širokou paletou relativně novějších služeb, které se týkají zkoušení vybavení dětských hřišť nebo umělých lezeckých stěn. Dovozci i výrobci dětských hraček úspěšně využívají našeho širokého zázemí zkušeben hraček a výrobků pro děti.

Děkuji za rozhovor.

RNDr. Miloš Kužvart, absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, od roku 1995 pracuje v oboru systémů managementu kvality a ochrany životního prostředí, v současné době působí jako vedoucí inspekčního orgánu TZÚS Praha, s.p.