Čína chce omezit nadvýrobu fotovoltaiky. Zavádí přísnější technické normy

V důsledku expanze výrobních kapacit a agresivního konkurenčního boje, čínský fotovoltaický (PV) sektor čelil v roce 2025 závažné nadměrné kapacitě (výrobní kapacity až trojnásobně převyšující celosvětovou poptávku) [1] [2], která se projevovala propadem cen komponentů a vysokými finančními ztrátami. Čínská vláda zvolila řešení situace aktualizací technologických standardů, které mají vyřadit zastaralé výrobní kapacity při zachování konkurenčního prostředí. Odborná diskuse o standardech se vedla během léta a podzimu 2025 [3].

27. června 2026 byly v Číně společně vydány tři závazné národní normy pro spotřebu energie a účinnost pro fotovoltaický průmysl, které pokrývají celý průmyslový řetězec, od polykrystalického křemíku, monokrystalického křemíku až po fotovoltaické moduly a střídače, které vstoupí v platnost v celé zemi 1. ledna 2027. Všechny tři normy sdílejí jednotnou třístupňovou klasifikaci energetické účinnosti: Stupeň 1 představuje nejvyšší energetickou účinnost, zatímco stupeň 3 stanoví minimální kritéria pro přístup na trh. Požadavky na stupeň 3 představují právně závazné minimum pro vstup na čínský trh, které vstoupí v platnost 1. ledna 2027. Jakýkoliv produkt, který tyto parametry nesplní, nebude možné v Číně legálně vyrobit, prodat ani dovézt [4] [5] [6].

Jedná se o normy:

1. GB 29447-2026 – Výroba polykrystalického křemíku polovodičové čistoty [7]

Norma se zaměřuje na limity spotřeby energie při výrobě výchozího polovodičového materiálu – polykrystalického křemíku polovodičové čistoty s cílem snížit energetickou náročnost (a tedy i uhlíkovou stopu) výchozího materiálu pro výrobu fotovoltaických článků a modulů. Vstupním materiálem procesu je drcený metalurgický křemík. Limit pokrývá energii spotřebovanou na syntézu trichlorsilanu (TCS) nebo silanu, hydrogenaci, destilaci a čištění, samotnou depozici křemíku (reaktory Siemens nebo fluidní lože), recyklaci plynů a zpracování vyrobeného polykrystalického křemíku (drcení, balení). Započítávají se sem i pomocné provozy a ztráty v transformátorech.

Povolené hodnoty spotřeby energie v jednotlivých stupních jsou uvedeny v Tab. 1.

V roce 2024 byla v Číně vážená průměrná spotřeba energie na výrobu polykrystalického křemíku Siemensovou metodou 61,9 až 65,4 kWh/kg, což nesplňuje ani novou prahovou hodnotu (stupeň 3) pro vstup na trh. (Maximální přípustná spotřeba energie v roce 2024 byla 85,5 kWh/kg.) [6]. Pro řadu firem to znamená buď investice do nezbytné modernizace výroby, nebo ukončení provozu. Odhaduje se, že zavedení normy povede v důsledku vyřazení producentů s vysokou energetickou náročností výroby ke snížení celkové výrobní kapacity o zhruba 30 %. Podle odhadů z oboru toto kritérium bez okamžité modernizace nesplňuje až 55 % současných čínských kapacit.

Instalovaná výrobní kapacita polykrystalického křemíku v Číně dosáhla v roce 2026 3,5 milionu tun, výroba v první polovině roku 2026 však činila pouze přibližně 540 000 tun (využití kapacity na úrovni pouhých 33,8 %) [6], zatímco tržní ceny klesly pod úroveň přímých výrobních nákladů většiny výrobců. Požadované snížení energetických limitů pomůže ke snížení nadvýroby a stabilizaci průmyslového segmentu.

2. GB 47835-2026 – Monokrystalický křemík a destičky [8]

Podle schváleného znění normy se energetické limity poprvé striktně dělí podle fází procesu (tažení ingotu vs. řezání na destičky):

Ve fázi tažení monokrystalických ingotů z výchozího polykrystalického materiálu, limit se vztahuje na energii spotřebovanou zařízením na roztavení polykrystalického křemíku a samotný proces tažení monokrystalického ingotu válcového tvaru.

Maximální povolená spotřeba energie na kilogram ingotu je uvedena v Tab. 2.

V roce 2024 byla průměrná spotřeba elektřiny pro tažení monokrystalů metodou Czochralského 22,3 kWh/kg. Odhaduje se, že nové energetické limity (stupeň 3) nesplňuje přibližně 10 % až 16,4 % celkové čínské produkční kapacity.

Zvlášť jsou v normě definovány energetické limity pro mechanické zpracování – tedy ořezání válce na požadovaný hranolový průřez (příprava pro řezání) a následné rozřezání drátovými pilami na destičky (pro rozměry 182 mm a 210 mm), které jsou výchozím materiálem pro výrobu fotovoltaických článků. Limity spotřeby energie při řezání destiček jsou uvedeny v Tab. 3.

V roce 2024 výroba destiček spotřebovalo přibližně 79 kWh na tisíc destiček. Tyto průměrné hodnoty nesplňují ani minimální požadavky pro výrobu, stanovené novou normou. To znamená pro řadu firem investice ke snížení současné energetické náročnosti (přechod na technologii řezání velmi tenkým drátem s diamantovým bortem), nebo uzavření výroben, které normu nesplňují. Opatření se opět dotkne menších výrobců, kteří využívají starší více energeticky náročná zařízení.

(V originálních materiálech GB 29447-2026 a GB 47835-2026 je povolená spotřeba energie na kilogram hotového produktu vyjádřená v kilogramech uhelného ekvivalentu – kgce/kg. Ve výše uvedených tabulkách byl použit přepočet 1 kgce = 8,141 kWh)

3. GB47834-2026 – Limitní hodnoty energetické účinnosti a stupně energetické účinnosti pro krystalické křemíkové fotovoltaické moduly a střídače [9]

Minimální přípustné hodnoty energetické účinnosti a stupňů energetické účinnosti pro fotovoltaické moduly z krystalického křemíku a fotovoltaické střídače. Poprvé jsou definovány prahové hodnoty účinnosti pro moduly z krystalického křemíku a střídače.

Prahové hodnoty pro konversní účinnost fotovoltaických modulů z krystalického křemíku jsou uvedeny v Tab. 4. Tyto limity se nevztahují na moduly určené pro BIPV a moduly instalované na automobilech.

Pro bifaciální moduly jsou specifikovány diferencované prahové hodnoty bifaciality: TOPCon 75 % nebo vyšší, HJT 85 % nebo vyšší a BC 70 % nebo vyšší (není zde rozdělení do stupňů).

Ustanovení dává velmi vysoké nároky na minimální účinnost modulů, které mohou mít přístup na trh (23,2 % pro TOPCon a HJT, 23,5 % pro BC). V roce 2025 byla průměrná účinnost modulů a trhu 23 %, což je méně, než vyžadovaná minimální přípustná účinnost 23,2 %. Z tabulky vyplývá, že na čínský trh nebudou mít přístup moduly vyráběné z křemíku typu P (PERC, HPBC), které nesplňují limity dané minimální konverzní účinností (stupeň 3) pro daný typ technologie a starší typy HJT a TOPCon. Předpokládá se, že postiženo bude cca 30 % až 35 % stávajících linek, které budou muset být buď kompletně odstaveny, nebo nákladně modernizovány.

Zavedení minimální účinnosti modulů bude mít rovněž dopad na dostupnost modulů s nižším výkonem. Moduly pro střešní aplikace s rozměry okolo 1134 mm a délky od 1722 mm do 1900 mm (formát článků 182 mm) budou vyráběny s minimálním výkonem 450 W_p až 500 W_p, moduly pro průmyslové instalace (tzv. utility-scale), s rozměry od 2278 × 1134 mm (formát článků 210 mm) budou vyráběny s minimálním výkonem 600 W_p.

Kromě limitů účinnosti norma zavádí limity na spolehlivostní testy, které by měly zajistit minimální životnost modulů na úrovni zhruba 20 let.

Minimální účinnost střídačů

Pokud jde o střídače, jsou kategorizovány podle vážené účinnosti a minimální účinnosti. Byly stanoveny dolní meze účinností pro stupně 1–3, uvedené v Tab. 5.

Tento krok vede jen k mírnému omezení výrobních kapacit, protože většina výrobců limity stanovené pro stupeň splňuje.

Závěry

Zavedení nových zpřísněných norem by mělo fungovat jako řízená konsolidace trhu, která by měla přispět k vyřešení vleklé krize z nadvýroby. Zpřísnění technických norem by mělo přinést čínskému solárnímu sektoru legální eliminaci nejméně efektivních a zastaralých kapacit, což by mělo pomoci snížit přebytek nabídky a vytvořit pevné cenové dno. To umožní zejména velkým vertikálně integrovaným společnostem, které již provedly investice do energeticky úsporných technologií, návrat k ziskovosti.

Čína dodává přes 80 % komponent pro globální fotovoltaiku, takže zpřísnění čínských energetických norem od ledna 2027 ovlivní globální solární průmysl. Skončí éra dumpingových cen fotovoltaických modulů a očekává se mírný nárůst velkoobchodních cen destiček a článků, což se promítne i do finálních cen fotovoltaických modulů na evropském a americkém trhu. Čínská dominance v objemu produkce však zůstane neotřesena.

Reference

1. https://iea-pvps.org/wp-content/uploads/2026/04/Snapshot-of-Global-PV-Markets-2026.pdf
2. https://www.jingsun-power.com/news/china-s-solar-industry-faces-its-toughest-ever-85590566.html
3. https://taiyangnews.info/technology/china-updates-solar-pv-energy-consumption-efficiency-standards
4. https://powerpeakdigest.com/china-mandatory-pv-efficiency-standards-2027/
5. https://www.pv-tech.org/china-national-standards-modules-polysilicon-inverters-efficiency/
6. https://baike.baidu.com/en/item/Energy Consumption Limit per Unit Product for Polysilicon and Germanium/2795594
7. https://www.chinesestandard.net/PDF/English.aspx/GB29447-2026
8. https://www.codeofchina.com/standard/GB47835-2026.html
9. https://www.codeofchina.com/standard/GB47834-2026.html