Neskutečný fenomén irských zídek, díl 1.

Jonas Jirasek: „Vím, že vám to nepřijde, ale postavit zeď je geniální.“

Širší historie kamenných zdí

Kamenné zdi jsou průvodcem i němým svědkem lidstva od jeho prvopočátku. Pokud v jeskyni pračlověk navršil kameny jako ochranu vchodu proti povětrnosti i dravé zvěři, vytvořil tehdy první „opevnění a obrannou zeď“. Ta chránila útočiště tehdejšího společenství, jejich životy, vzácný oheň i kořist. Stěží budeme vysvětlovat pravěkému člověku, že vytvořil jednoduchý fortifikační prvek, protože tento výraz je velmi sofistikovaný a neodpovídá tehdejší kapacitě myšlení ani dorozumívání. Nicméně je tomu tak. Vystihuje to jednu z historických rolí kamenných zdí a zídek.

Kamenné zdi hrály v historii lidstva zásadní roli jako neoddělitelné základy civilizace, architektury, bezpečnosti a správy krajiny. Od pravěku až po novověk plnily tyto stavby klíčové funkce, které formovaly podobu lidských sídel, společnosti a krajiny. Rozdělíme si roli těchto staveb podle toho, jak šel čas.

Zídky v hrabství Clare

Pastviny na skále

Zídka prorostlá mechem

Zdroj: Pexels

Prvotní bylo zřejmě zemědělství a správa krajiny

Terasování svahů: v kopcovitých oblastech (např. ve Středomoří, v Andách u Inků nebo v Asii) držely kamenné zídky půdu a bránily erozi. Tím umožnily pěstování plodin na jinak obtížně dostupných a využitelných svazích.

Sběr kamene z polí: takzvané „agrární valy“ či „snosy“ vznikaly přirozeně tak, že zemědělci sbírali kameny z polí, aby mohli orat půdu bez překážek. Tyto kameny pak vrstvili na okrajích pozemků.

Ochrana úrody a dobytka: zdi sloužily jako ohrady pro zvířata a zároveň chránily pole před divokou zvěří.

Moherské útesy, region Burren
Zdroj: Pexels

Klášterní komplex Kilmacduagh
Foto: Petr Brandejský

Bunratty Castle v hrabství Clare
Foto: Petr Brandejský

Ochrana a vojenská obrana

Pravděpodobně souběžně s rolí ochrany a správy hospodářství vznikla další role kamenných zdí, kterou byla ochrana před nepřáteli. Těžko budete chránit rozsáhlé polnosti, ale lze ochránit širší rodinu, posléze města a městečka. Ve větším celku však známe také zástupce v podobě hraničních bariér, které se staly leckdy neskutečným dílem lidského umu, ale i lidských obětí celých generací, které tvořily tyto stavby. Některé po právu patří k novodobým sedmi divům světa.

Tvrze, hrady a pevnosti: kamenné zdi hradů tvořily jádro středověkého obranného systému a umožňovaly obráncům odolat i dlouhému obléhání.

Městské hradby: chránily obyvatele, zásoby a bohatství měst před nájezdy. Příkladem jsou masivní hradby Babylonu, Konstantinopole nebo středověkých evropských měst.

Hraniční bariéry: sloužily k ochraně celých říší a kontrole pohybu osob. Nejslavnějšími takové příklady jsou Velká čínská zeď nebo Hadriánův val v Británii.

Zídky v regionu Connemara

Hrabství Clare

Hrabství Clare

Dolmen Poulnabrone v hrabství Clare

Zdroj: Pexels

Vymezení vlastnictví a symbol postavení

Kamenné zdi byly viditelným symbolem moci, majetku a práva.

Hranice pozemků: jasně definovaly komu patří, jaká půda, což snižovalo počet sousedských sporů. Dodnes nalezneme někde takzvané hraniční kameny.

Prestiž a moc: postavit kamennou zeď vyžadovalo obrovské množství lidské síly, času a peněz. Monumentální zdi tak demonstrovaly sílu panovníka, státu nebo bohatství majitele panství.

Historická i současná architektura a urbanismus

Kamenné zdi dávaly formu i smysl stavbám, městům i celým aglomeracím. Jejich stavby jsou svědky naší civilizace od jednotlivostí, malých a drobných staveb všeho typu až po velké kamenné domy, paláce, chrámy a sakrální stavby. Vzhledem k tomu, že kámen byl v určité době jediným možným stavebním materiálem, který odolal času, nalezneme ho prakticky všude. Kamenné zdi byly předurčeny svému osudu svými vlastnostmi, k nimž patřila i prakticky neomezená životnost nebo alespoň dlouhověkost. Těch výhodných vlastností bylo více, patřila k nim tvarová stálost, nenasákavost, nehořlavost, možná opracovatelnost a spousta dalších vlastností dle typu kamene.

Shodneme se na tom, že kámen patří do architektury a vzezření krajiny všech světadílů jasně a neodmyslitelně. Pro úplnost doplním způsoby zdění a vázání kamene ve zdech a větších celcích.

Řádkové zdivo

Haklíkové zdivo

Kyklopské zdivo

Kvádrové zdivo

Smíšené zdivo

Klasové zdivo

Zdroj: Pexels

Základní způsoby stavby kamenných zdí a jejich kombinace

Řádkové zdivo vzniká převazováním styčných spár, v podobě podle míry opracování jako hrubé nebo přesné. Pevnost je dána mírou převazování a přesností řádků.

Haklíkové zdivo je další možností, kdy se obdoba řádkového zdiva převazuje haklíky, tedy kvádry nastojato přes více řádků, čímž se zeď podstatně ztuží.

Kyklopské zdivo je tvořeno nepravidelnými kameny, které se pečlivě skládají do stěny, kdy se v jednom bodě nesmí protnout více než tři spáry.

Kvádrové zdivo je nejpřesnější a nejobtížnější styl zdění. Kamenné kvádry přesně opracované jsou kladeny do vrstev s minimálními spárami.

Smíšené zdivo je pozdější variantou, kdy laciný kámen byl doplněn dražší cihlou. Jedním z typů smíšeného zdiva je kupříkladu i zdivo klasové.

Mayská pyramidu El Castillo v Chichen Itza

Incká architektura na Machu Picchu

Velká čínská zeď

Zdroj: Pexels

Mayská civilizace a další dávné kultury využívaly technologii suchého zdění (stavbu bez použití malty či pojiva) k vytvoření jedněch z nejodolnějších a nejúchvatnějších staveb v historii lidstva. Tato technika spoléhala na dokonalé opracování kamenů, gravitační sílu a hluboké porozumění fyzikálním vlastnostem materiálů.

Suché zdění mělo v dávných dobách obrovskou výhodu: stavby byly neuvěřitelně odolné vůči zemětřesením, protože kameny se mohly při otřesech mírně pohybovat a následně se vrátit do původní polohy, aniž by popraskala malta a zeď se zřítila.

Stejně tak k dokonalosti dovedly suché zdění v Incké říši dávní stavitelé Machu Picchu, pevnosti Sacsayhuamán v Cuscu. Mykénská civilizace proslula tzv. kyklopským zděním, kde se používaly obrovské, hrubě opracované balvany kupříkladu u Lví brány v Mykénách.

Oblast Connemara

Cesta na Mohérských útesech

Pobřeží na Inishmore

Zdroj: Pexels

Zařaďme si stavby zídek do období

Období pravěku a první zemědělci

Hovoříme o neolitu, tedy mladší době kamenné. Tedy první zídky se datují do období 3 800 let př.n.l. Příkladem jsou zídky v hrabství Mayo, s ohraničením polí stáří okolo 5 800 let. Na tento způsob stavby posléze navázaly (v době bronzové a železné) kamenné kruhové pevnosti.

Období Velkého hladomoru v letech 1845–1849

Velké množství zídek u silnic a na úbočích kopců vzniklo před 180 lety během takzvaného Velkého irského hladomoru. Britská vláda tehdy podmiňovala potravinovou pomoc prací. Hladovějící obyvatelé Irska proto stavěli silnice a lemující zídky, Famine Walls, tedy zdi hladomoru nebo hladové zdi, které často neměly jiný praktický účel než zaměstnat lidi, aby „nedostávali jídlo zadarmo“. Zdánlivě neslouží k ohrazení ani pastevectví a často nemají jiný praktický smysl než samotné zaměstnání strádajících obyvatel.

Pozemek hrabství Kerry

Aranské ostrovy

Krajina v Inishmore

Krajina v Inishmore

Oblast Galway

Zdroj: Pexels

Období ohrazování pozemků

V období 18. a 19. století docházelo k masivním reformám a dělení půdy velkostatkáři. Farmáři byli nuceni pole vyčistit od ledovcových kamenů. Nejblíže měli na obvod pastviny nebo pozemků, a tudíž je dovedně vršili do zídek. Zcela pragmatické řešení pro vytvoření ohrazení pozemků a cest, oddělení sousedů, oddělení dobytka od silnic. To vše v kontextu toho, že Irsko nemá nadbytek lesů, a tudíž dřevěné ohrady zde takřka nenaleznete. Dřevo bylo a je drahé a zdaleka nevydrží to, co kamenné zídky.

Starověké kořeny kamenných zídek

Ačkoliv zídky přímo u silnic jsou mladší, samotná tradice je v Irsku prastará. Vůbec nejstarší známé zídky na světě se nacházejí v oblasti Céide Fields v hrabství Mayo a jsou staré zhruba 5 800 let, což je suma sumárum 40. století př.n.l. Tedy z období ranného neolitu. Ty zcela původní jsou tedy starší než egyptské pyramidy i Velká čínská zeď nebo Athénská akropole, což z nich činí unikátní a jedinečné dědictví Irska.

Rozložení sil v zídce

Názvosloví prvků zídky

Odklon líce od svislice

Názvosloví prvků zídky

Grafika: Petr Brandejský

Hlavní technické principy suchého zdění

Aby stavby vydržely tisíce let, museli dávní stavitelé dodržovat přísná pravidla.

Vazba kamenů: kameny se pokládaly tak, aby vertikální spáry nenavazovaly nad sebou (princip klasické vazby).

Mírný sklon dovnitř: opěrné zdi se stavěly s mírným náklonem proti svahu (tzv. battering), což využívalo tlak země k uzamčení kamenů.

Provazování zdí: používaly se dlouhé kameny (tzv. vazáky), které procházely celou tloušťkou zdi a propojovaly lícovou a rubovou stranu.

Drenážní schopnost: voda mohla zdí volně protékat, což zabraňovalo hromadění tlaku vody za zdí a jejímu následnému vyvalení.

Jsme u merita věci, kam jsem tuto exkurzi nasměroval. Pokud jste četli pozorně, je jasné, kam směřuji. Chci si s vámi povídat o fenoménu, který formuje jednu zemi EU. Tou zemí je Irsko. Pokud bych se neprobral jednotlivou terminologií a historickou rolí zdí a zídek, pak bych jenom obtížně mohl ukázat něco, co je zcela výjimečné a pro tuhle velmi zajímavou zemi naprosto signifikantní. Pokud myslíte, že v naší rubrice architektury není místo pro „zídky“, pak vás opravím. Ano, tohle všechno je architektura, ale k tomu se dostaneme až na konci povídání.

Zídky z karbonového vápence – oblast Galway
Foto: Petr Brandejský

Pokud vás zaujalo téma irských zídek a historické pozadí takových staveb, pak vás dozajista potěší i druhý díl našeho povídání.

Použité podklady:

• Citáty – www.citaty.net
• Fotografie – Globální platforma Pexels s volně dostupnými fotografiemi
• Fotografie a text – Ing. arch. Petr Brandejský