Fotovoltaika na poli: jaké jsou dopady na přírodu?

Jaký dopad má fotovoltaická elektrárna na přírodu ve srovnání s běžně obhospodařovaným polem? Filip Harabiš z České zemědělské univerzity v Praze představuje výsledky výzkumu v elektrárně v Komorovicích, kde na více než sedmi hektarech stojí přes deset tisíc panelů. Výzkumníci zde už třetím rokem sledují půdu, vegetaci i živočichy. Co zatím zjistili? Podívejte se na video.

Elektrárna vznikla v roce 2010 na původně úrodném poli. Výzkum se proto zaměřuje také na to, co se po změně využití pozemku děje s půdou a jak se zdejší prostředí liší od okolních polí. Pozornost míří k absenci orby, hnojení a herbicidů i ke stínu pod panely. Jak velký rozdíl vědci zaznamenávají v biodiverzitě mezi fotovoltaikou a běžným polem? Dozvíte se ve videu.

Jak ovlivňují fotovoltaické panely biodiverzitu na louce?

V Komorovicích výzkumníci zkoušejí také konkrétní opatření na podporu biodiverzity. Přibyly hmyzí domky, dosetá louka, suché zídky a průchodky v oplocení, jejichž využívání by mohly v budoucnu sledovat fotopasti. Některé změny lze pozorovat rychleji, jiné potřebují delší čas. Mezi zaznamenanými skupinami jsou motýli, pestřenky, pavouci i střevlíci a objevili se také vzácnější opylovači.

Významnou roli má způsob údržby vegetace. Intenzivní sečení může během suchého léta porost výrazně poškodit a používání herbicidů omezuje rostliny i druhy, které jsou na ně navázané. V Komorovicích se v praxi uplatňuje mozaiková seč s různou výškou porostu a vhodným načasováním. Jak se takový způsob údržby projevuje na louce zejména během jarního kvetení? Podrobnosti se dozvíte ve videu.

Možnosti podpory přírody se mění také s uspořádáním solárního parku. U výkonově koncentrovanějších elektráren zbývá mezi panely méně prostoru pro luční porosty a další rozsáhlejší zásahy. Výzkumníci proto hledají menší opatření, například hmyzí domky, lepší prostupnost oplocení, keře na okrajích nebo volné plochy půdy, které mohou využít v zemi hnízdící včely.