Moderní fasády z pohledu volby konstrukce a s ohledem na současnou legislativu
Foto: ČKLOP
Další z řady konferencí České komory lehkých obvodových plášťů (ČKLOP) se tentokrát zaměřila na legislativní opatření směřující k ochraně klimatu a na unikátní stavby s originálním designem. V ohlédnutí představíme nové technologie opláštění v souvislosti s novými evropskými normami, na nichž se komora v řadě případů spolupodílí.
Program konferencí ČKLOP plně koresponduje se zaměřením komory, přispívá k rozvoji trhu, definuje pravidla a usnadňuje orientaci v široké škále výrobků, materiálů a norem. Příklady fasád ukazují nejenom krásu architektury, ale také zapojení fasád do systému centrálního řízení. Jan Bedřich, výkonný ředitel ČKLOP, označuje moderní fasády jako pomyslný magický klíč k vyšší efektivitě využívání objektu. „Lepší energetická bilance, méně úsilí při správě budovy, flexibilnější využívání nemovitosti, vyšší zhodnocení budovy a především lepší zdravotní stav uživatelů budov – to jsou fakta, k nimž může inteligentně řízená fasáda významně přispět,“ poznamenal na úvod.
Foto: autor a ČKLOP
Inteligentní fasády, jakožto nedílná součást projektování
Konference se zaměřením na fasády představují vždy aktuální projekty, které za poslední období objevily na českém a zahraničním realitním trhu. V případě letošní akce se jednalo převážně o pražské projekty Masaryčka a Timber. Řešil se současný stav legislativy v tuzemsku a v Evropské unii, včetně ekonomického dopadu výstavby na příjmy ze státního rozpočtu; nechyběly ani případové studie uhlíkové stopy komerčních budov z hlediska zasklení, a samozřejmě také technická řešení fasád a jejich rozbory z různých pohledů a kritérií. Přednášky se týkaly i nových technologií opláštění s využitím dřeva nebo nových postupů s využitím HPC betonu.
„Vzhled fasády definuje charakter budovy a integruje ji do jejího okolí. Těchto šancí v současnosti využívá jen několik málo inovativních designérů a architektů. V budoucnu však budou inteligentní fasády nedílnou součástí komplexního a udržitelného projektování budov. A to je jeden z důvodů pro pořádání takovýchto akcí,“ dodává Jan Bedřich a odkazuje na studie ČKLOP, které hovoří o výhodách inteligentních fasád a komplexních řešení budov. Jako jeden z mnoha příkladů uvádí hybridní systémy s automatizovaným řízením (často bývají skryté v designových oknech), kde pomocí jednoho osvědčeného (zpravidla personalizovaného) systému lze řídit automatizaci, ovládání a údržbu celého objektu, případně i celé skupiny budov (např. Building Skin Control či Internet of Facades – IOF). Samozřejmostí je práce v systému BIM (Building Information Management/Modelling). BIM bývá uplatňován v rámci komunikace všech zainteresovaných subjektů, které se na projektové přípravě a její realizaci podílejí, je implementován do celého života dané stavby, často i včetně recyklace použitých materiálů.
Foto: autor a ČKLOP
Navrhování ocelových, skleněných, dřevěných a betonových prvků
Ocel je stále na vrcholu, sklo a dřevo zažívají v posledních letech nebývalý rozmach, ani beton nezůstává pozadu s nabídkou široké škály nových technologií a materiálů (např. nanobeton, digitální beton, 3D tisk betonu, nejrůznější kompozity cementu, atd.). Stále častěji se tyto prvky objevují na místech, kde bychom je vůbec nečekali. Sklo se ve stavebnictví využívá převážně pro lehké obvodové pláště budov, výplně zábradlí, světlíky či schodiště; můžeme se setkat i s nápaditými skleněnými obklady svislých a šikmých ploch ve vnitřním i vnějším prostředí. Ocel, dřevo a beton mohou bezezbytku plnit stejné funkce a často i přidat něco navíc. Toto všechno ale obnáší i jistá bezpečnostní a požární rizika. Relativně nejméně nebezpečné jsou kombinace prvků (ocelové výztuže do betonu, různé způsoby spojování prvků pomocí oceli u dřevostaveb, plavené či tepelně upravené nebo laminované sklo, atd.). S širokým rozvojem materiálů a technologií se potom rodí stále nové technické standardy a upřesňují se normy. Kromě obligátních eurokódů, jimž stále přibývají nové a nové přílohy (viz), jsou tady i technické standardy s doporučujícím charakterem. Aktuálně třeba z dílny ČKLOP a ČKAIT. Technický standard platný od 1. července 2024, který je volně dostupný na stránkách ČKAIT, se zabývá návrhem skleněných prvků (TS 03); další v databázi ČKLOP (zde) řeší například stanovení požadavků pro projektování a použití specifických materiálů na fasádách stavebních objektů v návaznosti na jejich požárně technické požadavky a zkušební metody, resp. nabízí metodiku návrhu řešení použití materiálů v závislosti na jejich vlastnostech a požadavcích ČSN 73 0810 jako projektové normy, která popisuje požadavky na provedení fasád objektů a dále popisuje materiálové možnosti aplikací provětrávaných fasád nad rámec záběru ČSN 73 0810.
Foto: autor a ČKLOP
Příklady moderních obvodových plášťů
Roman Šnajdr, který je autorem a spoluautorem technických norem na zabudování oken a lehkých obvodových plášťů, doporučuje začít s úvahami o energetické náročnosti budovy rozhodně již při architektonickém návrhu tvaru a opláštění budovy a teprve následně se zabývat vhodnými aktivními prvky. Za důležitou považuje ovšem již samotnou definici termínu „lehké obvodové pláště“, protože se často zaměňují za „obyčejné“ prefabrikované prosklené fasádní pláště z hliníkových profilů. Roman Šnajdr je popisuje jako fasádní konstrukce s nízkou měrnou hmotností do 100 kg/m2 a pečlivě rozděluje tři odlišné konstrukční systémy: Pláště sestavené z fasádních tepelněizolačních panelů upevněných obvykle na ocelový skelet a používané především na halové objekty; dále pláště montované na místě z ocelových tenkostěnných profilů, tepelněizolační výplně, vnějšího krytí obvykle z cementovláknitých desek a vnitřního krytí ze sádrokartonových desek doplněných parotěsnou fólií (SFS – steel framing system) a plně nebo částečně prefabrikované prosklené pláště sestavené z kovových (nejčastěji hliníkových) profilů doplněných skleněnými výplněmi, tepelněizolačními panely a otevíravými prvky.
„Z hlediska terminologického a podle zavedených pravidel se za lehké obvodové pláště považují právě a jenom prefabrikované prosklené fasádní pláště především z hliníkových profilů s přerušením tepelného mostu,“ dodává k tématu Roman Šnajdr, vyjmenovává technické možnosti, jak modifikovat lehký odvodový plášť a propojit jej se systémem řízení a upozorňuje na výhody a nevýhody relativně nové a často vyhledávané technologie elektrochromických skel.
„Skla mají kromě jiného i elektricky ovládanou mezivrstvu, která mění propustnost světla v závislosti na napětí. Skla mohou být kompletována do izolačních dvoj- a trojskel, zachovají si standardní součinitel prostupu tepla, avšak aktivně a bez mechanických prvků a nezávisle na větrném zatížení mění zastínění interiéru buď automaticky podle intenzity oslunění, nebo podle individuálních potřeb uživatele. I přes nesporné výhody je k tíži tohoto řešení jeho cena a určitá technická omezení (např. dostupné rozměry, pouze ortogonální tvary a sjednocené rozměry tabulí). Zatím bohužel náklady na toto řešení neskýtají požadovanou návratnost investic do prosklení,“ konstatuje ve svém příspěvku Roman Šnajdr a odkazuje na souhrn zasklení projektu Masaryčka.
Zdroj: autor a ČKLOP
Z letošní konference Fasády a činnosti ČKLOP je patrné, že vývoj inteligentní fasád se nezastavil a i nadále se rozvíjí v součinnosti s ostatními profesními skupinami a svazy. Objevují se nejrůznější sofistikovaná, inovativní řešení, která si žádají nesčetná množství zkoušek, aby vyhovovala současným bezpečnostním, požárním a jiným opatřením, splňovala očekávanou dlouhou životnost a naplňovala všechny atributy světa moderních, ekologických, inteligentních měst, splňující požadavky na budovy s nulovou spotřebou energie s inteligentně řízenými fasádami.
Foto: autor a ČKLOP
Another in a series of conferences of the Czech Chamber of Lightweight Building Envelopes (CCLPE) focused this time on legislative measures aimed at climate protection and unique buildings with original design. In a look back, we will present new cladding technologies in connection with new European standards, in many cases in which the Chamber is involved.