Hygienická opatření ve firmách

Svaz průmyslu společně se svými členy, mezi které patří i největší české společnosti, a s Ministerstvem zdravotnictví ČR na jaře vydal první verzi tzv. hygienického manuálu. Ten obsahoval soubor doporučení, jak zamezit šíření nákazy ve firmách. Stejně tak AMSP ČR zveřejnila obsáhlé doporučení pro malé a střední podniky a jejich provozy vč. specifikací pro vybrané obory, jako byla například gastronomie.

Seznam „best practice“ podniků, vznikl buď na základě jednání s hygienickými stanicemi v regionu, které mnohá doporučení konzultovaly, nebo prošly diskusemi mnohých odborníků uvnitř firem (i nadnárodních korporací) i externích poradců.

Soupis pravidel nenahrazuje legislativní rámec restrikcí vydávaných v  souvislosti s pandemií, jedná se o doporučující soupis zkušeností z praxe českých podniků.

V obsahu dokumentu např.:

• kapitola 2: Opatření doporučená pro výrobní části firem
• kapitola 3: Opatření pro stavby, montáže a venkovní realizace zakázek
• kapitola 4: Opatření pro administrativní a manažerská pracovišt

AMSP ČR a SP ČR vyzvali majitele a vedení firem, aby další opatření zavedli co nejrychleji.

Provozem bylo vyzkoušeno, že uvedená opatření stála v období duben až říjen 2020 podle velikosti firmy částku 6.000 Kč až 10.000 Kč na jednoho zaměstnance. Pro mnoho firem jsou tyto náklady vysoké, ale je třeba je porovnávat se ztrátami způsobenými šířením viru mezi pracovníky.

AMSP ČR a SP ČR vyzývají vládu, aby firmy v zavádění opatření podpořila přijetím těchto konkrétních kroků:

• Hradit všechny náklady firem na testování zaměstnanců na koronavirus. Zaměstnavatel by měl reagovat okamžitě na riziko nákazy a izolovat kriticky ohrožené pracovníky. K tomu musí provést testy neprodleně a v pracovní době a nemůže čekat na spolupráci přetížených Hygienických stanic a obvodních či závodních lékařů. Rychlé provedení testu nesmí být konfrontováno s šetřením nákladů ve firmách. Nyní tomu tak v mnoha případech je, protože ekonomická situace firem není dobrá.
• Dočasně kompenzovat firemní náklady nedávno zrušené karenční doby. Náklady na pracovní neschopnost jsou v této době raketově rostoucí nákladovou položkou zaměstnavatelů a prevence proti šíření Covid-19 diktuje nechat doma co nejrychleji každého pracovníka, který projevuje příznaky nějaké nemoci.
• Liberalizovat pracovní trh u nás. Firmy nemohou být limitovány v boji proti nákaze tím, že nemohou sehnat náhradu za pracovníky, kteří se léčí nebo jsou v karanténě. Nedostatek pracovní síly oslabuje firmy v době, kdy na zvládnutí epidemie musí vynakládat vysoké vedlejší náklady.