Termokamery pro nemocnice II – možná úskalí instalace
Ani nákup nejdokonalejší z diagnostických termokamer nám nemusí přinést očekávané výsledky, pokud v rámci její instalace podceníme podmínky prostředí její instalace. Místo o „nejistotě měření“ termální části kamery (viz. IEC 80601-2-59) to v takovémto případě bude spíše o „nejistotě výsledku“.
„Papírové“ parametry
Kamery vycházející z diagnostického prostředí jakožto zdravotní elektrické přístroje mají jednu zásadní nevýhodu. Už od počátku vývoje musí splňovat požadavky souvisejících standardů a norem. A to nejen tří již citovaných. Každý výrobek prochází řadou kalibračních zkoušek (v Čechách oblíbené „Ujištění o prohlášení o shodě“ nestačí) a pokud je pro některé technické parametry (například „Pracovní rovina objektu“ dle IEC 80601-2-59 čl. 201.12.2.103) k dispozici výpočet, tak je závazný. Lze se tak následně spolehnout i na to, že údaj uvedený v prezentaci a na propagačním letáku se bude shodovat s výsledkem měření v místě instalace.
Hlavně o něm ale kromě výrobce ví nejen každý distributor, řadový prodejce, ale i realizační firma. A všichni vědí, že po montáži je čeká ověření všech vlastností kamery. Není to jen o tom navrtat 4 hmoždinky, zapojit konektor a po konstatování „Stěrače stírají, ostřikovače ostřikují“ podepsat předávací protokol.
Krátká historie bezpečnostních IP kamer je na hře s údaji bohužel založena. Než se někteří PPT specialisté v oboru naučili počítat pro srovnávání citlivosti rozdílných kamer (šlo o sladění parametrů jako je clonové číslo, elektronická uzávěrka, AGC a IRE), tak mnoho instalovaných kamer „vidělo“ jen po ránu a odpoledne. Tedy ve chvílích, kdy slunce nesvítilo ani málo a ani moc.
Uběhlo několik let a nepočítá se už vůbec – máme totiž integrovaný IR přísvit. Pozitivní je, že co se stal nedílnou součástí snad každé kamery, tak vidí i v noci. Sice často jen duchy a na poloviční vzdálenost, než je v přiložené dokumentaci uvedeno – ale co, komu by to vadilo.
Reakce jednoho z prodejců na dotaz týkající se rozdílu dosahu přisvětlení v situaci, kdy papírové materiály uváděly 30 metrů a realita nebyla ani 20: „To víte, čínský metr. Co byste za tu cenu čekal.“, nepotřebuje další komentář.
A přitom v platné normě ČSN EN ICE 62676-5 „Dohledové videosystémy pro použití v bezpečnostních aplikacích – Část 5: Specifikace dat a kvalita obrazu pro kamerová zařízení“ je v čl. 5.4.6 „Provozní vzdálenost zorného pole infračerveného osvětlení“ podrobně popsáno nejen jak parametry tohoto pole testovat, ale i jaká je povolená odchylka. A 20 metrů z 30 určitě nesplňuje dosti benevolentní toleranci 10 % platnou pro krajní polohy snímané scény.
No a ověřovat něco složitějšího? Například určit, do které ze tří tzv. nebezpečných vzdáleností integrovaný přísvit patří, tedy znát údaje o době expozice s trvalým pozorováním a expoziční vzdálenost s nejkratší doporučenou vzdáleností kamery (ČSN EN 62471 – „Fotobiologická bezpečnost světelných zdrojů a soustav světelných zdrojů“ – norma kromě jiného určuje meze ozáření, referenční techniky měření a klasifikační schéma pro stanovení a kontrolu rizika, plynoucích pro živou tkáň ze všech elektrickou energií napájených nekoherentních širokopásmových zdrojů optického záření, včetně zdrojů se světelnými diodami) – kdo by se tím zaobíral. Normální člověk se přeci do červeného mihotavého světla nedívá, tak si zrak poškodit nemůže.
Pak se nedivme, že údaj o nejistotě měření (pojem z normy IEC 80601-2-59) termální části kamery se mezi lednem a dubnem tohoto roku v některých dokumentech změní z číselné hodnoty vyšší než +/−1 °C na nižší než +/−1 °C. To nedokáže ani změna firmware.1)
A že k daným produktům existují upravená videa a další nástroje z tzv. fake marketing? No a co - to není jako prodávat předražené dveřní kování (dle Policie České republiky vyšetřováno jako trestný čin),2) to je jen drobné matení zákazníka.
Když půjdeme (až se něco opravdu stane) do důsledku, tak zcela jistě zjistíme, že vše způsobila chyba při montáží a vinen bude montážník. A důvod? Je prostý, neupozornil objednatele na možná úskalí jím požadované instalace. A že jich může být.
Možná úskalí instalace
Když se vrátíme k již zmiňované slavné dodávce švýcarských kamer pro MZd z Číny, do které se tak dobře trefuje, tak si (například s využitím obsahu článku Většina termokamer od státu zůstala ve skladech. Kraje si stěžují na ‚hloupost‘ v darovací smlouvě publikovaném dne 29. 5. 2020 na portále iROZHLAS) můžeme položit několik otázek k budoucnosti těchto kamer.
- Kdo bude odpovědný za jejich instalaci a bude k jejich provozu nutná servisní smlouva?
- Jak dlouhá je vlastně (nejen na rychlododávku ze Švýcarska) záruční doba a čím je podmíněna?
- Kdo zařídí školení personálu a proběhne zkušební provoz?
- Nebude vzhledem k umístění kamery potřeba projekt/projektová dokumentace?
- Stačí samotná kamera anebo je potřeba další HW, SW, metodika?
- Atd.
Ale také i netechnicky znějící otázka: „Je něco z výše uvedeného v ceně dodávky?“ Na tu si můžeme odpovědět hned a stačí krátce – nejspíše ne, to už musí nemocnice, pečovatelské domy a další obdarované subjekty samy.
A odpovědi na předchozí dotazy? Zkusme to.
Jedno víme jistě, kameru koupilo ministerstvo. Darovací smlouvou budou převedeny na kraje, které je kvůli možné pokutě nemohou převést na další subjekt. Nebudou tedy v majetku konečného uživatele (provozovatele).
Vlastní převod ale na zprovoznění nestačí. Pro instalaci budou nutné minimálně „jedny ruce se šroubovákem“. Odborná firma ale ne. V lepším případě se najde ochotný technik z firmy s kvalifikací v elektrotechnickém oboru, v tom horším a obvyklejším dojde ke zmocnění místní údržby. Dále se zapojí místní IT oddělení a něco by už mohlo fungovat.
Na pár drobností jsme ale zapomněli:
- Na konzultaci s místním hasičem. Je to potřeba? Nejspíš ano. Kamery se budou nejčastěji instalovat poblíž recepce či vchodu a někde tady končí chráněné únikové cesty – CHÚC3) nebo je v místě montáže dokonce evakuační shromaždiště. A zde platí, že jakýkoli nový kabel (a kamera i v tom nejlepším případě minimálně jeden potřebuje) či překážka představuje nové požární zatížení a je potřeba k tomu tak přistupovat. Minimálně posoudit a podepsat nějaké dokumenty. Kdo by chtěl v budoucnosti nést případné následky, že?
- Na projekt/projektovou dokumentaci. Je opravdu nutná? Výklady se budou různit. Ale nezapomeňme, že jsme ve státní správě, kde dost často pravá ruka neví, co dělá levá, a tak by měla být k dispozici minimálně dokumentace skutečného stavu. O několik let později, například při rekonstrukci, bude někoho určitě zajímat, co to je za osamocenou lištu v podhledu.
A bude nám stačit jen část týkající se vlastní slaboproudé elektroinstalace? Neměla by. Ať už kamera stihne v jednom záběru vyhodnotit najednou teplotu 10 nebo 34 osob, tak pro bezproblémový provoz bude v rámci instalace vhodné řešit i drobné poziční úpravy s cílem vytvořit něco jako zpomalovací meandr se značením na podlaze – minimálně směrovky kvůli pohybu a značky s vymezením místa detekce. Nejsme u zadního vchodu pro výdej tříděného odpadu, ale v místě značného pohybu osob a lékařské techniky a měli bychom to vzít v potaz. - Potřebujeme k provozu kamery něco dalšího – podpůrný hardware, software či něco jako metodiku? V každém případě ano. I kdybychom zvažovali jen prosté měření, což je v praxi kamera napojená přímo na monitor, tak ani ten (nejen v dodávce pro MZd) nebyl přibalen jako příslušenství a žádný z obdarovaných subjektů je nemá jen tak skladem. Nejspíše si je bude muset každý provozovatel koupit.
Vzhledem k tomu, že jen málokdo se spokojí s prostým sledováním, tak investice budou narůstat: switch, počítač, úložiště, server, propojení databází s ostatními systémy. Inu proč ne – máme Porsche, tak by byla škoda nechat ho pod plachtou v garáži.
A ještě ta metodika, tu zcela jistě potřebujeme taky, minimálně instrukce pro personální oddělení, tiskové mluvčí, recepci a ostrahu. Jedni by měli by vědět, co říkat, když se někdo zeptá a druzí jak postupovat, až se něco stane. A nějaké papíry směrem k GDPR? Pochopitelně také, ale to je na samostatné téma. - Zaškolení a zkušební provoz? No, popravdě – na to nebude čas. Kdo by nás taky školil, ze Švýcarska nikdo nepřijede a technik který propojoval kabely, taky není proškolen od výrobce a s nastavením v souladu s již zmiňovanou normou řady IEC 80601 nemá zkušenosti.
- Záruční doba, servis, odpovědnost? Svým významem samé nepopulární pojmy. Ve stavebnictví dokáží stavební firmy od dodavatelů slaboproudých systémů a zdravotnických zařízení získat záruku i 60 měsíců. Navíc se nejčastěji jedná o ucelenou dodávku s předem danými podmínkami jejího plnění a to včetně všech výjimek daných (ne)podepsáním servisní smlouvy. Jestli získalo MZd alespoň 24 měsíců a za jakých podmínek, to nikde uvedeno není.
- Standardem většiny jarních zrychlených dodávek bezpečnostních kamer (podobně jako roušek a respirátorů) byla záruka 12 nebo 24 měsíců s platbou předem.
Kdo bude odpovědný za instalaci jako celek? Bude k jejich provozu nutná servisní smlouva? Atd. Při každé odpovědi na kterýkoli z původních pěti dotazů se nabízejí další a další. Jsou sice založeny na dlouholetých zkušenostech z praxe, ale ani v té se už nikdo moc neptá.
Nemá cenu předbíhat. Ono to nějak dopadne a ať už bude kamera darovaná nebo koupená, tak nějak fungovat bude, že to bude nejspíš provoz na bázi tzv. Cargo cultu,4) tedy že pouhá přítomnost prvku (zde kamer) je víc než fakt, jestli správně funguje.
A rychlý závěr pro dnešek? Nejprve je na místě připomenout skutečnost, o které jsme se zmínili již v první části článku. A to, že pomocí bezpečnostních kamer diagnostikujeme jenom jako – tedy bez norem, předpisů či pravidel a že hlavní roli hraje obchodní um a cena.
Pokud by tomu totiž bylo jinak, tak by si už snad někdo všimnul celkem zásadního rozporu mezi informací obsaženou v úvodu (veřejně přístupném) k normě ČSN EN IEC 80601-2-59 ed. 2 „Tento dokument popisuje ME PŘÍSTROJ, který využívá infračervenou technologii pro detekci přirozeně vyzařovaného tepla na povrchu pokožky OBLIČEJE. Tento ME PŘÍSTROJ může být využíván k odlišení osob s horečkou od osob bez horečky na vstupních místech do země či výstupních místech ze země a na vstupech do budov s kontrolovanými podmínkami prostředí, což může pomoci zabránit šíření přenosných onemocnění. Hodnocení osob za proměnlivých podmínek prostředí nemusí být zcela přesné, bylo však prokázáno, že oblast přiléhající mediálně k vnitřnímu koutku oka je spolehlivým místem měření a je zásobována vnitřní krční tepnou.“ 5) a záběry z propagačních materiálů tzv. ME PŘÍSTROJŮ, na kterých jsou procházející osoby převážně s černými brýlemi na očích.
1) změna firmware… u bezpečnostních kamer je celkem obvyklé, že aktualizací jejich firmware dochází i ke změnám „na hardware“ – například ke změně využití aktivních pixel na snímacím čipu. V praxi je následně možné, že záběr z takto aktualizované kamery je menší či větší.
2) postup PČR v problematice předraženého dveřního kování … v této souvislosti (opět z oblasti bezpečnosti) se nabízí přirovnání k prodejcům předraženého zboží. Ale i u takto provedeného obchodu, kdy prodejci nabízejí předražené zboží (konkrétně mechanické bezpečnostní zámky a kování), tyto výrobky mají potřebné certifikáty a fungují, jen jsou několikanásobně předražené. Zákazník tedy není klamán nekvalitní službou – je „jen“ napálen cenou. Zdroje: https://www.tzb-info.cz/bezpecnost/19007-dohledova-a-poplachova-prijimaci-centra-zvyklosti-a-normy-1-cast; https://tydenikpolicie.cz/kriminaliste-z-prahy-iv-objasnili-serii-podvodu-spachanou-na-seniorech/
3) chráněné únikové cesty – CHÚC… jsou navrhovány tak, aby poskytly bezpečný pobyt osob po dobu jejich evakuace do bezpečného prostoru a jako na takové jsou na ně kladeny speciální požadavky. Zdroj: https://www.tzb-info.cz/pozarni-bezpecnost-staveb/13656-unikove-cesty
4) Cargo cult… v obecném významu jev, kdy po setkání dvou kultur – vyspělejší a primitivnější – začne primitivnější kultura uctívat tu vyspělejší a napodobovat některé aspekty, které se s ní vážou. V případě aktuálního způsobu nasazování termokamer, u neinvazivního screeningu horečnaté teploty, v tuzemských podmínkách se nabízí nejen srovnání „Diagnostická versus bezpečnostní kamera“, ale také „Zabezpečeno poplachovým zabezpečovacím systémem versus zabezpečeno kamerových systémem“. Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cargo_kult
5) ČSN EN IEC 80601-2-59 – zdroj: http://csnonlinefirmy.agentura-cas.cz/html_nahledy/36/509133/509133_nahled.htm