Monitorovací systém evropských fondů
Monitorovací systém evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) pro programové období 2014–2020 (MS2014+) má usnadnit přípravu a podávání žádostí o podporu a realizaci projektů hrazených z evropských dotací. Plně nahrazuje 3 systémy pro žadatele v dotačním období 2007–2013 spadající pod MMR, MPO a MŽP.
- Pro uživatele sjednocuje a výrazně zjednodušuje proces podávání žádosti o dotace.
Např. uživatelé uspoří čas při vkládání žádosti, odpadá nutnost učit se nové formální postupy pro každý další systém. Odbourá se tím zbytečná administrativa. - Pro řídicí orgány zvyšuje transparentnost čerpání evropských dotací a usnadňuje řízení.
Řídicí orgány budou mít díky němu k dispozici snazší, rychlejší, komplexnější a ekonomičtější přehled o projektech a tím i o celkových trendech. Budou moci např. lépe plánovat, měřit a vyhodnocovat dotační aktivity na úrovni subjektů, oborů a lokalit. - Pro administrátory schválených programů a projektů představuje komplexní nástroj k podpoře jejich následného řízení.
Tím dojde k významným sekundárním úsporám, protože nebude třeba vyvíjet či nakupovat další jednoúčelové systémy pro toto řízení a především zaškolovat se pro jejich různá ovládání. - Pro Českou republiku ušetří celkové náklady na zajištění povinného monitoringu evropských dotací,
protože místo tří pro nové programové období nevyhovujících systémů bude moci provozovat jen jeden systém.
V současnosti je systém připraven na ostrý provoz a pro zadání podkladů jednotlivých řídicích orgánů pro vyhlašování prvních výzev.
Ministerstvo pro místní rozvoj od října 2014 postupně proškolilo více než 1000 úředníků z ostatních resortů, aby se mohli připravit na administraci programů v novém monitorovacím systému. Tito úředníci jsou plně odborně připraveni systém zajišťovat.
Dalších více než 250 zaměstnanců řídicích orgánů získalo znalosti v rámci rozšiřujícího školení o specifických modulech systému. Tito odborníci jsou připraveni školit ostatní kolegy na svých ministerstvech. Další školení jsou průběžně realizována Ministerstvem pro místní rozvoj pro žadatele o evropské dotace nejen v Praze, ale i v regionech. Je o ně mimořádný zájem, dosud je absolvovalo téměř 1000 zájemců o dotace. Pro usnadnění a základní orientaci v aplikaci jsou pro ně připraveny též návodné video-tutoriály pro práci s aplikací pro podávání projektových žádostí.
Kdy bude systém spuštěn a co se bude dít poté?
Jednou z novinek pro programové období 2014–2020 je povinné zveřejňování harmonogramu výzev, které řídicí orgány programů plánují vyhlásit v následujícím období, zpravidla na následující rok. Protože programy dosud nejsou Evropskou komisí ještě schváleny, řídicí orgány s ohledem na vyjednávání připomínek Evropské komise k jednotlivým programům a stav plnění předběžných podmínek připravily alespoň předběžný a zjednodušený harmonogram výzev na rok 2015, který se může dále měnit v závislosti na průběhu schvalování programů.
- vstup pro žadatele- elektronické žádosti
- předběžné harmonogramy výzev
Zeptali jsme se na názor
TZB-info: Jak to bylo dříve se 3 systémy? A bude to skutečně pomoc pro žadatele?
"Myšlenka mít pro celý životní cyklus žádostí o dotace jeden systém, který budou sdílet MMR, MŽP a MPO, je samozřejmě správná", říká RNDr. Jiří Kopačka, Senior Consultant pro EU dotace, IT Governance, Project Management a Information Security ze společnosti Euroforum Group, a.s. a pokračuje otázkou:
"Proč se pro jednu agendu státní správy vyvíjí již čtvrtý systém? Není to pro žadatele, kteří si již na "ten svůj systém" již zvykli další zátěž, protože se budou muset naučit pracovat s jiným? Další zátěž to samozřejmě je, ale s tím nic neudělají."
"Dalších otázek se naskýtá celá řada, nicméně my to bereme jako sice pozdě udělaný, ale rozhodně krok správným směrem. Za jediné podmínky, že ten nový systém bude fungovat. Přejeme nám všem, aby to byl opravdu úspěšný projekt, protože těch neúspěšných (OpenCard, Centrální registr vozidel atd.) a předražených jsme zaplatili již dost. Držíme MMR palce, aby se projekt vydařil a aby nový systém přinesl očekávané efekty", uzavírá Kopačka.
Pozn.: Podle ČTK výběrové řízení na tvorbu systému, poskytování služeb a servisní podpory a rozvoj aplikace v roce 2013 vyhrála za 567 milionů korun společnost Tesco SW. Za samotnou aplikaci MMR vyplatilo zhruba 49 milionů korun, vybudování záložního pracoviště vyšlo na 108 milionů korun. Za pořízení hardwaru a infrastruktury serverovny zaplatilo MMR 160 milionů korun, na dalších 3,594 milionu korun vyjde roční provoz počítačů a serverů. Všechny částky jsou bez DPH. Systém MS2014+ by měl, byť po roce 2020 v omezené míře, fungovat do roku 2030.