Trhliny jsou problémem všech druhů zdiva. Jak jim předcházet?

Vápenopískové kvádry SENDWIX, prvky pro svislé konstrukce od největšího českého výrobce KM Beta, mají široké použití jak podle typu staveb (bytové, občanské, průmyslové), tak podle konstrukčního charakteru – lze je využít jako nosné, nenosné, jednovrstvé i vícevrstvé (sendvičové) zdivo. Sortiment představuje ucelený systém pro hrubou stavbu, vychází z metrického modulu a svými vlastnostmi a propracovaností představuje moderní a progresivní zdicí systém vhodný zejména pro nízkoenergetické a pasivní domy.

1. vysoká únosnost, tepelná akumulace a zvukově izolační schopnost
2. nejlepší materiál z hlediska hygienické nezávadnosti
3. mrazuvzdornost a nízká nasákavost
4. vysoká produktivita díky velkým formátům a systému pero-drážka
5. přesné zdění a malá spotřeba maltových směsí díky přesným rozměrům
6. manipulace s kvádry pomocí úchopových kapes, příp. minijeřábkem MK 300
7. jednotný modulový systém

Trhliny a jak jim předcházet

Ve všech etapách výstavby, od architektonické studie, přes práci na projektovém řešení a po vlastní realizaci objektu, je potřebné uvažovat o prevenci trhlin. Materiál použitý pro výstavbu přitom není rozhodující – trhliny se objevují u jakékoli masivní konstrukce (keramická cihla, plynosilikát i vápenopískové zdivo). Pro omezení podmínek, které by umožňovaly vznik nebo nadměrné rozšíření trhlin zdiva, je třeba u všech typů zdiva dbát zejména na tyto body:

1. Při návrhu konstrukcí a jejich výstavbě je nutné vycházet z vlastností použitých zdicích materiálů a z chování z nich zhotoveného zdiva. Přitom je nutné zohlednit nejen požadavky na tepelnou a akustickou izolaci a na hledisko dostatečné únosnosti a tuhosti konstrukce ale také na chování konstrukce při deformačním zatížení od objemových změn způsobených krátkodobými a dlouhodobými změnami teploty a vlhkostí vlastní zděné konstrukce nebo přetvořením přilehlých konstrukcí a sedáním základů.
2. Při zpracování projektové dokumentace je nutné řešit problematiku dilatačních a rozdělovacích spár, vliv zvýšené napjatosti zdiva v místech otvorů, prostupů, změn tloušťky a namáhání zdiva.
3. Při realizaci stavby je důležité dodržovat konstrukční předpisy a technologické postupy pro vybraný druh zdiva. Je nutné dodržovat nejen obecně platné zásady a také specifické požadavky stanovené pro konkrétní případ výrobcem. Setrvávání na vžitých postupech vhodných pro tradiční materiály není někdy při použití současných materiálů vyrobených novými technologiemi vhodné.
4. Zděné konstrukce patří mezi konstrukce, jejichž únosnost a provozní způsobilost je značně závislá na kvalitě provedení prací.

Obecné informace k přetvárným vlastnostem zdiva

Pružná přetvoření jsou vratná, nepružná jsou nevratná (trvalá).

Pružné okamžité poměrné přetvoření εel stanovíme podle Hookeova zákona ze vztahu:
ε_el = σ / E kde je:
σ - napětí
E - modul pružnosti

Konečnou hodnotu poměného přetvoření od dotvarování lze podle ENV 1996-1-1:1995 stanovit ze vztahu:
ε_c,∞ = Φ_∞ * ε_el
kde je:
Φ_∞ - konečná hodnota součinitele dotvarování

Poměrné přetvoření od teploty lze stanovit ze vztahu:
ε_T = α_T * ΔT
kde je:
αT - součinitel teplotní roztažnosti
ΔT - rozdíl teplot (změna teploty)

Vlhkostní změny

1. Smršťování a nabývání (nabobtnání) se vyskytuje u všech druhů zdicích prvků. Jde o přirozené fyzikální jevy časově závislé, které jsou z části vratné, přičemž smršťování vápenopískových cihel je vratné z podstatné části.
2. Smršťování se považuje za významnější než nabývání, protože při něm obecně vzniká napětí v tahu, které představuje nebezpečí vzniku trhlin. Přetvoření způsobené dotvarováním zdiva a jeho teplotní roztažností obvykle ovlivňuje vznik trhlin pouze málo.
3. U zdiva z vápenopískových zdicích prvků probíhá smršťování rychleji než u zdiva z pórobetonových nebo lehkých betonových prvků.
4. Vápenopískové matriály lze použít po vytvrzení v autoklávu a chlazení na vzduchu bez zvláštního předběžného skladování a ošetření.
5. Časový průběh smršťování závisí na druhu zdiva, obsahu vlhkosti při zdění, relativní vlhkosti, proudění vzduchu a velikosti stavebního díla.
6. Smršťování se urychluje s klesající relativní vlhkostí a rostoucím pohybem vzduchu. Rychlé vysychání povrchu zdiva může způsobit vznik trhlin mezi zdicími prvky a maltou ve spárách zdiva.
7. Převážná část smršťování zdiva proběhne do 3 let. Konečné hodnoty smršťování (znaménko mínus) nebo nabývání (znaménko plus) jsou u: prvků s výrobní vlhkostí - 0,01 až -0,29 mm/m, prvků uložených ve vodě - 0,13 až -0,42 mm/m.
   
8. 
   Konečnou hodnotu smršťování nebo nabývání uvádí ENV 1996-1-1:1995 pro vápenopískové cihly v intervalu -0,4 až -0,1 mm/m a návrhovou hodnotu -0,2 mm/m. Hodnoty ukazují, že u zdiva z vápenopískových cihel k nabývání nedochází.

Přetvoření od změny teploty

Teplotní přetvoření je závislé na změně teploty ΔT a součiniteli teplotní roztažnosti αT, který je specifický pro daný materiál, který se stanovuje zkouškami (v teplotním rozmezí -20 °C až +80 °C se uvažuje jako konstantní).

ENV 1996-1-1:1995 pro vápenopískové cihly uvádí interval hodnot 7.10^-6/K až 11.10^-6/K a návrhovou hodnotu 9.10^-6/K.

Pružné přetvoření zdiva

Vzniká při krátkodobém působení zatížení, kdy trvalé (nepružné) deformace lze zanedbat. Stanoví se za předpokladu platnosti Hookeova zákona ze vztahu: ε_el = σ / E

Dotvarování

Při dlouhodobém zatížení dochází ke změně tvaru k dotvarování, tzn. časově závislým přetvořením ve směru zatížení. Dotvarování je rovněž časově závislým jevem. Přetvoření od dotvarování je součtem pružného zpožděného εel,c a nepružného zpožděného εv přetvoření a je ze značné části nevratné.

Konečnou hodnotu součinitele dotvarování uvádí ENV 1996-1-1:1995 pro vápenopískové cihly v intervalu 1,0 až 2,0 a návrhovou hodnotu 1,5 mm.

Více informací naleznete na www.sendwix.cz