Digitalizace v rekodifikaci stavebního práva a BIM

Ve věcném záměru nového stavebního zákona se uvažuje s digitalizací v oblastech projektování staveb, v komunikaci s úřady a v povolování. Zřízen má být tzv. Portál stavebníka, který bude mít čtyři úložiště:

1. V první řadě je to Národní geoportál územního plánování, kde bude na jednom místě veřejně přístupná veškerá platná územně plánovací dokumentace.
2. Dále je to digitální technická mapa, jako zdroj garantovaných informací o dopravní a technické infrastruktuře. Zakotvena by měla být v zákoně o zeměměřičství.
3. Dále je to zejména úložiště projektové dokumentace, které podle slov Hadžić mimo jiné zabrání neoprávněným a neschváleným změnám dokumentace.
4. Posledním je úložiště všech rozhodnutí.

V současné chvíli není dán formát dat v těchto úložištích. Do jaké míry a kdy bude jedním z možných formátů i BIM je věc jeho implementace zejména Ministerstva průmyslu a obchodu, které má koncepci BIM v gesci, uvedla Žanet Hadžić. Záměrem nového zákona je vytvoření jednotného prostředí pro stavební úřady a dotčené orgány.

Zkušenosti z pilotních projektů BIM

Na konferenci byly prezentovány pilotní projekty zpracovávané formou BIM. Šlo např. o obchvat Dubé v severních Čechách, resp. mostu, který je jeho součástí, rozsáhlého výrobního areálu pro německého investora, stanice a trasa metra D v Praze a přestavba plavebních komor díla Gabčíkovo. Projekty prezentovaly firmy Valbek, Sudop Group, Metroprojekt a další.

Nešlo však o pilotní projekty ve smyslu testování koncepce BIM, tak jak se o nich hovořilo v minulosti. Prezentované projekty vznikají jako BIM z iniciativy samotných zpracovatelů, resp. investorů staveb. Většina projektů využívala tzv. SNIM, čili standard negrafických informací modelu, nicméně v mnoha ohledech (knihovny prvků, BEP) šlo o individuální řešení. Z jednotlivých prezentací firem bylo zřejmé, že se stále získávají elementární zkušenosti z projektování v BIM, jak např. trefně shrnula prezentující ze společnosti Sudop:

• „Není potřeba modelovat každý šroubek, prvek může mít jednoduchou grafiku, musí pouze nést patřičnou informaci.
• Není potřeba modelovat složité detaily, lze vložit odkaz na montážní návod výrobce nebo na klasický 2D detail.
• Rozpočtáře pořád potřebujeme – výkazy je potřeba stále doplňovat o položky, které v modelu nejsou.
• Papír také stále potřebujeme.
• BIM nepracuje sám, stále potřebujeme i projektanty.“

Stále spousta otázek o BIM v roce 2022

Z debaty o spuštění povinnosti zpracovávat BIM pro nadlimitní veřejné zakázky dle koncepce BIM, která proběhla v závěru konference, vyplynulo také množství otázek, např: „Bude povinnost zpracovávat BIM u projektů z evropských peněz, když půjde o soukromé projekty? Nevím,“ řekl Petr Matyáš z Odborné rady pro BIM (CZBIM). Roman Voráč, člen CZBIM a manažer technického rozvoje Sudop Group zase zdůraznil, že BIM byl vyvíjen podle požadavků projektantů a zhotovitelů. „Ale jaké jsou požadavky zadavatelů, nevíme,“ řekl Roman Voráč. Optimalizace BIM a jeho funkcí z hlediska zadavatelů je ještě před námi.

Podle Romana Voráče se v průběhu let povědomí o BIMu a jeho využití v celém životním cyklu budovy stále zvyšuje. "I přesto jsme na začátku cesty, kdy je potřeba spolupráce privátního sektoru a veřejného sektoru při tvorbě jednotných standardů. Výsledek bude mít velice výrazný dopad na celé české stavebnictví a jeho další budoucnost, jedná se o revoluci v přípravě, výstavbě a správě staveb,“ uvádí Roman Voráč.

Dle výzkumu zveřejněného v rámci páteční konference dvě třetiny dotázaných veřejných investorů se shodují na tom, že by se k BIM mělo přistupovat koncepčně, tedy aby platila jednotná pravidla napříč celým stavebním trhem, pro individuální řešení na základě zhotovitele a zadavatele se vyjádřila více jak desetina a za rozhodující toto nepovažuje téměř pětina.