Nový stavební zákon opět pod kritikou památkářů

Před pondělním jednáním vlády, na kterém se mají ministři věnovat záměru nového stavebního zákona, znovu kritizují jeho podobu v otevřením dopise vládě památkáři. Nový zákon podle nich buduje drahý systém integrovaného stavebního úřadu, který představuje vysoce korupční prostředí.

Cílem nového stavebního zákona je podle ministerstva pro místní rozvoj zjednodušit a zrychlit povolování staveb ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Návrh počítá se zavedením jednoho nejvyššího stavebního úřadu, který by zastřešoval 14 krajských úřadů a místní pracoviště.

Kromě nového stavebního zákona připravuje MMR také novelu stávajícího, zavádějící takzvanou fikci souhlasu. Pro povolení stavby je dnes nutné závazné stanovisko desítek institucí a nová úprava by měla zabránit tomu, aby se povolení stavby zarazilo na liknavém přístupu některé z nich, což se podle stavebníků běžně děje. Podle návrhu by po uplynutí lhůty povolení nevydával úředník, ale kladné stanovisko by generoval automaticky počítač. Tento aspekt již dříve kritizovali odborníci na kulturní dědictví.

Český národní komitét ICOMOS podezírá předkladatele zákona, že jeho záměrem není usnadnit život drobným stavebníkům, ale umožnit například výstavbu výškových budov v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace. Kritizují to, že MMR a Hospodářská komora v rámci vypořádání námitek trvají na integraci části památkové agendy do stavebních úřadů.

Upozorňuje, že členem kolegia ministryně pro místní rozvoj k rekodifikaci stavebního práva je společnost Central Group, která připravuje řadu developerských projektů v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace; zástupci památkové péče v kolegiu nejsou, říká ICOMOS. "Tyto projekty výškových staveb porušují pravidla památkové péče a jsou předmětem řízení, které v současnosti vede s Prahou Centrum světového dědictví UNESCO," uvedl prezident českého ICOMOS Václav Girsa.

Návrh stavebního zákona kritizují i další odborníci na kulturní dědictví a akademikové. Podle nich výrazně omezuje ochranu kulturního dědictví v ČR. Jako podklad pro povolení všech staveb se v něm počítá jen s dokumentací pro územní řízení, která podle nich nepostihne všechny aspekty obnovy památek. Pro povolení stavby by navíc podle návrhu nebylo nutné závazné stanovisko památkářů. Ministerstvo vnitra požaduje věcný záměr zákona přepracovat tak, aby odpovídal legislativním pravidlům vlády. Nejvyšší správní soud varuje před naprostým rozvratem ochrany veřejných zájmů a paralyzováním výkonu státní správy. Bezpečnostní informační služba upozorňuje na korupční potenciál věcného záměru. Stejné riziko indikuje i Sekce Legislativní rady vlády.