SZÚ vydal stanovisko ke kurzům plavání kojenců a batolat

Legislativní úprava

Zákonnou podobu dostala doporučení až v roce 2004, kdy byla zahrnuta do nové vyhlášky MZ č. 135/2004 Sb. (nahrazující vyhlášku č. 464/2000 Sb.). V příloze č. 6 této vyhlášky byly stanoveny hygienické požadavky na bazény pro kojence a batolata, které jsou členěny do tří oblastí – obecné zásady, požadavky na bazén a jeho provoz, požadavky na kontrolu –s tím, že v některých částech se odvolávají na další přílohy citované vyhlášky (např. kvalita vody). Tato vyhláška byla od 25.8.2011 nahrazena vyhláškou MZ č. 238/2011 Sb., která však upravuje hygienické požadavky na bazény pro kojence a batolata obdobným způsobem (viz § 22 a přílohy č. 8 a 10 k citované vyhlášce). V roce 2013 proběhla drobná novela těchto požadavků.

Během více než 20 let existence doporučení/předpisu nedostalo ani MZ, ani SZÚ k samotným požadavkům zásadní kritické připomínky. Jediné výhrady se týkaly faktu, že v některých místech nelze dodržet všechny požadavky (především aby kurz probíhal v samostatném, odděleném bazénku, je zde snaha o pořádání kurzů ve velkých veřejných bazénech). MZ i SZÚ však vždy nechávaly zvážení vhodnosti podmínek na místní krajské hygienické stanici.

Rizikovost provozu a prostor

Hygienikům bylo od počátku zřejmé, že tato aktivita s tak malými dětmi a v takovém prostředí není zcela bez rizika, přičemž měli na mysli především riziko infekčních onemocnění a riziko vyplývající z možného tepelného diskomfortu. Navržené zásady provozu, nyní zakotvené ve vyhlášce, však, podle našeho názoru, tato rizika minimalizovaly, byť je z principu věci nemohou nikdy zcela odstranit. V úvahu se muselo brát též riziko (u)tonutí a hlavně nesprávné manipulace s dítětem, ale to je oblast mimo hygienické kompetence.

Riziko poškození zdraví z expozice chemickým látkám (chloru a vedlejších produktů chlorování vody) se jevilo jako druhotné – jednak o něm v době vzniku zásad bylo v odborné literatuře jen minimum informací, jednak se navržený způsob provozu snažil minimalizovat i tuto expozici. Větší riziko infekce i toxicity z vedlejších produktů dezinfekce existovalo (a existuje) pro kojence a batolata tam, kde kurzy probíhají v prostorách, které nejsou určeny výhradně pro tyto kurzy, ale dochází k místnímu a/nebo časovému křížení s běžným provozem pro dospělé osoby.

Vhodné prostory a odpovědnost provozovatele

Kurzy by však měly probíhat jen v takových zařízeních, která jsou k tomuto účelu skutečně vhodná a splňují hygienické podmínky kladené na jejich provoz(viz § 22 a příloha 10 vyhlášky č. 238/2011 Sb.). Novela vyhlášky v roce 2013 také zpřísnila limitní hodnotu pro vázaný chlor, který je zde klíčovým z používaných ukazatelů pro kontrolu chemického rizika, když jí přiřadila statut nejvyšší mezní hodnoty.
A protože za nezávadnost prostředí, ve kterém jsou kurzy pořádány, nesou odpovědnost provozovatelé, je otázkou, zda by se také oni sami neměli začít v této záležitosti angažovat, byť i nad rámec předepsaných hygienických norem. Mohou si např. nechat změřit koncentraci trichloraminu v ovzduší krytých bazénů (trichloramin je ve výše citované vyhlášce nově zařazen jako ukazatel s doporučeným limitem 0,5 mg/m³, ale v praxi by se mělo usilovat o co nejnižší hodnoty, popřípadě i jiných vedlejších produktů dezinfekce (v ovzduší i ve vodě). I kdyby tak měli učinit jen z důvodu uklidnění části veřejnosti, která začala být znepokojena v důsledku nepříliš šťastné medializace této problematiky. Je také třeba zvážit, zda se jedná o aktivitu vhodnou pro všechny děti.

Celé Stanovisko Státního zdravotního ústavu ke kurzům plavání kojenců a batolat včetně odkazů na zkušenosti z Německa a další literatury