doc. Ing. Vladimír Jelínek, CSc.

Článek obsahuje výtah z nového TPG 941 02 Řešení odtahů spalin od spotřebičů na plynná paliva. Kontroly a revize spalinových cest. Pravidlo navazuje, cituje a odvolává se na ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv.

Článek se zabývá komplexním grafickým vyjádřením parametrů teplovodní otopné soustavy, které popisuje velmi instruktivně jednotlivé stavy v průběhu topného období. Podle diagramu lze stanovit základní hlediska regulace zdroje pro zajištění co nejvyšší účinnosti nebo provést návrh zařízení pro bivalentní zdroj. Rovněž je možné posoudit využitelnost teplot otopné vody při návrhu otopné plochy a návrhu topného zdroje z hledisek teploty otopné vody a z hlediska ekonomického porovnání.

Komíny se vyúsťují tak vysoko nad nejbližší okolí, aby nebylo narušováno životní prostředí nebo aby okolí nebylo znečišťováno spalinami. Při provozu má být vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci komína. V článku jsou shrnuty podmínky pro navrhování vyústění komínů jak šikmých, tak plochých střech.

Článek je výtahem informací z ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv o navrhování jednovrstvých komínů, vícevrstvých komínů, přetlakových a vysokopřetlakových komínů, komínových a vzduchových průduchů.

Následující článek je výtahem informací z ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv o navrhování spalinových cest, kouřovodů, připojení spotřebičů na plynná, kapalná i pevná paliva na samostatné komíny.

Konstrukce stěny komína je základním stavebním parametrem komína, který musí splňovat tepelně technické vlastnosti, hydraulické požadavky, požární i bezpečnostní požadavky i požadavky na mechanické vlastnosti v závislosti na parametrech spalin a okolního prostředí komína.

Části a zařízení spalinové cesty jsou popsány konstrukcí komínů, kouřovodů a jejich průduchy, rozměry, tj. délkou a výškou s ústím a půdicí komína, otvory pro čištění, kontrolu, vymetání apod. a regulačními, uzavíracími a bezpečnostními prvky.

Vodní zásobník tepla je mezičlánkem mezi zdrojem tepla a odběrem tepla, který má řadu funkcí. Zásobník tepla dovoluje jednoduché, levné a účinné regulování výkonu zdroje. Složitá a náročná regulace spalovacího procesu v kotli je převedena na regulaci teploty otopné vody.

V předchozích částech bylo uvedeno, že difuzní tok vodní páry konstrukcí stěny je způsoben rozdílem částečných tlaků mezi oběma vzduchovými prostory. Pro zjišťování kondenzace vodní páry v konstrukci stěny se za kriteriální období považuje zimní období s nízkou teplotou venkovního vzduchu při nízké měrné vlhkosti.

Jak bylo již v části 1 uvedeno, dochází k vlhkostnímu toku stěnou v důsledku rozdílu částečného tlaku v obou vzduchových prostředích, oddělených stěnovou konstrukcí. Vlhkost prostupuje stěnou z prostředí s vyšším částečným tlakem do prostředí s nižším částečným tlakem. V průběhu ročního období se měrná vlhkost vzduchu mění zejména u venkovního prostředí.

Vlhkostní tok stěnou konstrukce mezi rozdílným vzduchovým prostředím je způsoben dispozičním tlakem vodní páry, která je obsažená ve vzduchu. Nabízíme metodu výpočtu průchodu difúzní vlhkosti, z prostředí s vyšším částečným tlakem vodní páry do prostředí s nižším částečným tlakem vodní páry stěnou oddělující obě prostředí.

Větráním místnosti rozumíme zajišťování přívodu, nejčastěji venkovního vzduchu, který obsahuje zanedbatelné nebo nižší koncentrace škodliviny, než jaké jsou produkované v místnosti.

Prostupem tepla stanovujeme tepelnou ztrátu pro návrh teplosměnné plochy, která kryje tepelnou ztrátu. Tepelnou ztrátou však stanovíme pouze ztrátu prostupem tepla z místnosti do venkovního prostředí nebo do sousedních místností, kde je nižší teplota.

U obvodových plášťů nízkoenergetických budov s vysokým tepelným odporem se povrchová teplota na vnitřním líci ochlazované konstrukce místnosti blíží k teplotě vzduchu v místnosti. Spolu s tím se snižuje význam podílu tepelné ztráty prostupem tepla a významnější se tak stává tepelná ztráta z větrání místnosti. To vše ovlivňuje typ i umístění otopné plochy v místnosti.

V textu je posuzován vliv vysokého tepelného odporu obvodového pláště na tepelnou pohodu a návrh vytápěcího a větracího systému, které jsou stále vnímány tak, jako je tomu u budov s klasickým obvodovým pláštěm, tedy s nižším tepelným odporem.

Norma stanovuje všeobecné požadavky a požadavky na konstrukci a provozní vlastnosti z hlediska bezpečnosti, značení a metod zkoušení spotřebičů na plynná paliva pro provozy společného stravování,pojednává pouze o spotřebičích v provedení A1, A2, A3, B1 a B2 a platí pro profesionální velkokuchyňské a pekárenské spotřebiče spalující plynné palivo při přípravě pokrmů a nápojů.

Norma ČSN EN 1775 je základním normativním dokumentem pro domovní plynovody navazující na původní ČSN 38 6441. U nás ji doplňuje Technické pravidlo TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách, které je v současné době rovněž revidované. Norma ČSN EN 1775 byla vydána v V/99 a toto znění s navazujícími změnami je technické veřejnosti dostatečně známé. Revize byla vydána v V/08 a oprava 1 v XI/08.