TZB-2002: Rozdělení odvodů spalin a spotřebičů

1. Rozdělení spotřebičů z hlediska spalování a odvodů spalin
1.1. Rozdělení spotřebičů podle tlaku ve spalovací komoře
Podle tlaku ve spalovací komoře spotřebiče a vlivu komína na spalování ve spotřebiči dělíme spotřebiče na:

spotřebiče podtlakové (obr. 1a), spotřebiče přetlakové (obr. 1b), spotřebiče atmosférické (obr. 1c,d).

a) podtlakové, b) přetlakové, c) atmosférické - plynový spotřebič, d) atmosférické - krb

Podtlak:	- pro nasávání vzduchu: -p1 primárního, -p2 sekundárního, -p3 terciálního, - ve spalovací komoře -p - v kouřovém hrdle spotřebiče pW < 0
Přetlak:	- ve spalovací komoře +p - v kouřovém hrdle spotřebiče pW < 0
Atmosférický tlak je volen pb = 0

1.2 Rozdělení spotřebičů podle přívodu vzduchu
Rozdělování spotřebičů na spalování paliv má řadu hledisek, které mají vliv na spalování, přívod vzduchu, předání tepla a následně i odvod spalin, ale pro naše zjednodušené rozdělení použijme dělení plynových spotřebičů do kategorií:

spotřebič otevřený (provedení B) - s přívodem vzduchu do spotřebiče z místnosti (obr. 2.1 a, b), spotřebič uzavřený (provedení C) - s přívodem vzduchu do spotřebiče průduchem z venkovního prostoru (obr. 2.2 a, b).

1 otevřené (provedení B) pro přívod spalovacího vzduchu
2 uzavřené (provedení C) s přívodem spalovacího vzduchu průduchem
Přívod vzduchu pro spalování:	a) přirozeně - tahem od spotřebiče b) nuceně - přetlakem ventilátoru
Schéma působení větrání místnosti:	- přetlakem s ventilátorem V1 - pod tlakem s ventilátorem V2
Vyjádření přetlaku +p, vyjádření podtlaku -p

Přitom v obou případech může být přívod vzduchu:

přirozený - podtlakem v nasávacím místě spotřebiče (obr. 2a), nucený - přetlakem ventilátoru před vstupem vzduchu do spotřebiče (obr. 2b).

2. Rozdělení komínů a kouřovodů podle připojování spotřebičů
Podle připojených spotřebičů na komíny a kouřovody dělíme tyto průduchy na:

samostatné - samostatný kouřovod (obr. 3a) - samostatný komín (obr. 3b) - kouřovod s funkcí komína (obr. 3c) společné - společné kouřovody (obr. 3d) - společné komíny (obr. 3e).

Samostatný:	a) kouřovod, b) komín, c) kouřovod s funkcí komína
Společný:	d) kouřovod, e) komín

3. Rozdělení komínů
3.1 Rozdělení komínů podle umístění
Podle umístění jsou komíny:

vestavěné tak, že komín a stavební konstrukce se vzájemně ovlivňují tepelně, vlhkostně, požárně i z hlediska vyústění nad střechou, přistavěné tak, že budova slouží zejména k uchycení nebo podepření komína a ovlivňuje vyústění, volně stojící tak, že blízká budova (budovy) ovlivňuje vyústění komína.

3.2 Rozdělení komínů podle tlakových podmínek
Podle tlakových podmínek můžeme komíny rozdělit na:

komíny podtlakové - s přirozeným tahem (obr. 4a) - s umělým tahem (obr. 4b), komíny přetlakové (obr. 4c).

Komín: a) s přirozeným tahem, b) s umělým tahem, c) přetlakový, d) suchý, e) mokrý
Tlaky:	pZ - tlak v sopouchu vzhledem k atmosférickému tlaku pb = 0 pz < 0 - účinný komínový tah pZ > 0 - přetlak v sopouchu pH - statický tah pV - dispoziční tlak ventilátoru		Teploty:	TR - teplota rosného bodu spalin TO - povrchová teplota průduchu TS - teplota spalin v sopouchu
V - Ventilátor

3.3 Rozdělení komínů podle teploty a vlhkosti spalin
Spaliny odváděné komínem obsahují různou vlhkost (měrnou vlhkost x), různý tepelný obsah (entalpii h), a tím mají i různý rosný bod (RB).
Hodnocení komínů podle možného vzniku kondenzace v průduchu je založeno na posouzení povrchové teploty v ústí průduchu (T_o) a teploty rosného bodu spalin (T_R), označenou v obr. 4 jako RB.

Z tohoto hlediska komíny mohou být:

komíny suché (obr. 4d) komíny mokré (obr. 4e)

Suché komíny mají většinou tepelně izolovanou stěnu komína a jímka na kondenzát slouží pouze pro zachycení krátkodobé kondenzace nebo zachycení dešťové vody. Mokré komíny mají vodonepropustný povrch průduchu s odváděním kondenzátu v patě komína, nekladou požadavek na tepelnou izolaci stěny komína a nejčastěji vzhledem k nízké teplotě spalin jsou přetlakové podle obr. 4c nebo podtlakové podle obr. 4b.

3.4 Dělení komínů podle konstrukce stěny komína
Podle konstrukce stěny komína mohou být:

komíny jednovrstvé (obr. 5a), komíny vícevrstvé - bez vzduchové mezery (obr. 5b), - se vzduchovou mezerou (obr. 5c)

a) jednovrstvé komíny - zděné, tvárnicové, trubkové b) vícevrstvé bez vzduchové mezery - vložka, izolace, plášť c) vícevrstvé se vzduchovou mezerou		d) bariérové komíny e) difúzní komíny
pd - parciální tlak vodní páry ve spalinách

3.5 Dělení komínů podle pronikání difúzní vlhkosti do stěny komína
Spaliny s větší měrnou vlhkostí mají i vyšší parciální tlak vodní páry (p_d). V důsledku toho proniká difúzní vlhkost do stěny komína na venkovní líc, kde je parciální tlak vodní páry vzduchu mnohem nižší. Podle pronikání vlhkosti do stěny komína se komíny dělí na:

komíny bariérové, kde vysokým difúzním odporem komínového průduchu je zabráněno pronikání vlhkosti ze spalin do stěny komína (obr. 5d) komíny difúzní, kde komínový průduch zabraňuje jen z části, podle difúzního odporu materiálu, v pronikání vlhkosti (obr. 5e).