logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

TZB-2002: Rozdělení odvodů spalin a spotřebičů

Reklama


1. Rozdělení spotřebičů z hlediska spalování a odvodů spalin
1.1. Rozdělení spotřebičů podle tlaku ve spalovací komoře

Podle tlaku ve spalovací komoře spotřebiče a vlivu komína na spalování ve spotřebiči dělíme spotřebiče na:
  • spotřebiče podtlakové (obr. 1a),
  • spotřebiče přetlakové (obr. 1b),
  • spotřebiče atmosférické (obr. 1c,d).


a) podtlakové, b) přetlakové, c) atmosférické - plynový spotřebič, d) atmosférické - krb

Podtlak: - pro nasávání vzduchu: -p1 primárního, -p2 sekundárního, -p3 terciálního,
- ve spalovací komoře -p
- v kouřovém hrdle spotřebiče pW < 0
Přetlak: - ve spalovací komoře +p
- v kouřovém hrdle spotřebiče pW < 0
Atmosférický tlak je volen pb = 0


1.2 Rozdělení spotřebičů podle přívodu vzduchu
Rozdělování spotřebičů na spalování paliv má řadu hledisek, které mají vliv na spalování, přívod vzduchu, předání tepla a následně i odvod spalin, ale pro naše zjednodušené rozdělení použijme dělení plynových spotřebičů do kategorií:
  • spotřebič otevřený (provedení B) - s přívodem vzduchu do spotřebiče z místnosti (obr. 2.1 a, b),
  • spotřebič uzavřený (provedení C) - s přívodem vzduchu do spotřebiče průduchem z venkovního prostoru (obr. 2.2 a, b).


1 otevřené (provedení B) pro přívod spalovacího vzduchu
2 uzavřené (provedení C) s přívodem spalovacího vzduchu průduchem
Přívod vzduchu pro spalování: a) přirozeně - tahem od spotřebiče
b) nuceně - přetlakem ventilátoru
Schéma působení větrání místnosti: - přetlakem s ventilátorem V1
- pod tlakem s ventilátorem V2
Vyjádření přetlaku +p, vyjádření podtlaku -p


Přitom v obou případech může být přívod vzduchu:
  • přirozený - podtlakem v nasávacím místě spotřebiče (obr. 2a),
  • nucený - přetlakem ventilátoru před vstupem vzduchu do spotřebiče (obr. 2b).
2. Rozdělení komínů a kouřovodů podle připojování spotřebičů
Podle připojených spotřebičů na komíny a kouřovody dělíme tyto průduchy na:
  • samostatné
    - samostatný kouřovod (obr. 3a)
    - samostatný komín (obr. 3b)
    - kouřovod s funkcí komína (obr. 3c)
  • společné
    - společné kouřovody (obr. 3d)
    - společné komíny (obr. 3e).


Samostatný: a) kouřovod, b) komín, c) kouřovod s funkcí komína
Společný: d) kouřovod, e) komín


3. Rozdělení komínů
3.1 Rozdělení komínů podle umístění
Podle umístění jsou komíny:
  • vestavěné tak, že komín a stavební konstrukce se vzájemně ovlivňují tepelně, vlhkostně, požárně i z hlediska vyústění nad střechou,
  • přistavěné tak, že budova slouží zejména k uchycení nebo podepření komína a ovlivňuje vyústění,
  • volně stojící tak, že blízká budova (budovy) ovlivňuje vyústění komína.
3.2 Rozdělení komínů podle tlakových podmínek
Podle tlakových podmínek můžeme komíny rozdělit na:
  • komíny podtlakové
    - s přirozeným tahem (obr. 4a)
    - s umělým tahem (obr. 4b),
  • komíny přetlakové (obr. 4c).


Komín: a) s přirozeným tahem, b) s umělým tahem, c) přetlakový, d) suchý, e) mokrý
Tlaky: pZ - tlak v sopouchu vzhledem k atmosférickému
tlaku pb = 0
pz < 0 - účinný komínový tah
pZ > 0 - přetlak v sopouchu
pH - statický tah
pV - dispoziční tlak ventilátoru
  Teploty: TR - teplota rosného bodu spalin
TO - povrchová teplota průduchu
TS - teplota spalin v sopouchu
V - Ventilátor


3.3 Rozdělení komínů podle teploty a vlhkosti spalin
Spaliny odváděné komínem obsahují různou vlhkost (měrnou vlhkost x), různý tepelný obsah (entalpii h), a tím mají i různý rosný bod (RB).
Hodnocení komínů podle možného vzniku kondenzace v průduchu je založeno na posouzení povrchové teploty v ústí průduchu (To) a teploty rosného bodu spalin (TR), označenou v obr. 4 jako RB.

Z tohoto hlediska komíny mohou být:
  • komíny suché (obr. 4d)
  • komíny mokré (obr. 4e)
Suché komíny mají většinou tepelně izolovanou stěnu komína a jímka na kondenzát slouží pouze pro zachycení krátkodobé kondenzace nebo zachycení dešťové vody. Mokré komíny mají vodonepropustný povrch průduchu s odváděním kondenzátu v patě komína, nekladou požadavek na tepelnou izolaci stěny komína a nejčastěji vzhledem k nízké teplotě spalin jsou přetlakové podle obr. 4c nebo podtlakové podle obr. 4b.

3.4 Dělení komínů podle konstrukce stěny komína
Podle konstrukce stěny komína mohou být:
  • komíny jednovrstvé (obr. 5a),
  • komíny vícevrstvé - bez vzduchové mezery (obr. 5b),
    - se vzduchovou mezerou (obr. 5c)


a) jednovrstvé komíny - zděné, tvárnicové, trubkové
b) vícevrstvé bez vzduchové mezery - vložka, izolace, plášť
c) vícevrstvé se vzduchovou mezerou
  d) bariérové komíny
e) difúzní komíny
pd - parciální tlak vodní páry ve spalinách


3.5 Dělení komínů podle pronikání difúzní vlhkosti do stěny komína
Spaliny s větší měrnou vlhkostí mají i vyšší parciální tlak vodní páry (pd). V důsledku toho proniká difúzní vlhkost do stěny komína na venkovní líc, kde je parciální tlak vodní páry vzduchu mnohem nižší. Podle pronikání vlhkosti do stěny komína se komíny dělí na:
  • komíny bariérové, kde vysokým difúzním odporem komínového průduchu je zabráněno pronikání vlhkosti ze spalin do stěny komína (obr. 5d)
  • komíny difúzní, kde komínový průduch zabraňuje jen z části, podle difúzního odporu materiálu, v pronikání vlhkosti (obr. 5e).

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.