Recenzovaný Příspěvek se zaměřuje na chování betonových vzorků s odpadním sklem z fotovoltaických panelů vystavených vysokým teplotám odpovídajícím požáru. Zatěžování probíhalo dle normové teplotní křivky ISO 834. Byl sledován vliv požáru na mikrostrukturu betonových vzorků – vývoj trhlin a soudržnost betonu. Stav byl paralelně porovnáván s referenčním betonovým vzorkem z prostého HPC.
Recenzovaný Návrh především velkých staveb za pomocí požárně inženýrského přístupu se pravděpodobně stane běžnou součástí projekční praxe. Pro zjištění chování požáru je možné využít softwaru, který rozvoj požáru modeluje pomocí různých přístupů (zónové a CFD modely). Pokročilé hodnocení je dnes při návrzích objektů používáno především v případě, kdy nelze postupovat podle norem ČSN 73 08xx a je nutné provést expertizní posouzení v souladu s normami a požadavky HZS.
Recenzovaný Stále častěji jsou ve stavebnictví používány moderní kompozitní materiály. Jedním z příkladů je i textilní beton (TRC) skládající se z vysokohodnotného betonu a nekovových výztuží, nejčastěji v podobě technických textilií. Současné využití TRC je nejběžnější u konstrukcí nenosných, jako jsou fasádní panely a designové prvky. Nicméně díky výborným mechanickým vlastnostem TRC lze navrhovat subtilnější konstrukce s vysokou únosností, a proto má tento materiál vysoký potenciál u konstrukcí nosných. Je tedy nezbytné tyto materiály hodnotit komplexně z pohledu únosnosti jak za běžné, tak za zvýšené teploty. Z tohoto důvodu se v rámci Fakulty stavební ČVUT v Praze a UCEEB ČVUT v Praze výzkumné týmy zabývají vývojem a materiálovým výzkumem TRC pro použití u nosných konstrukcí, včetně hodnocení možné aplikace ve stavebnictví.
Recenzovaný Článek představuje stav, ke kterému právě u vnějších rohových požárně otevřených ploch dochází. Součástí článku je geometrická metoda, s jejíž pomocí je možné přesněji vykreslit výsledný tvar požárně nebezpečného prostoru, aniž by došlo k podcenění nebo předimenzování odstupových vzdáleností posuzovaného objektu.
Recenzovaný Článek popisuje experiment, jehož cílem bylo simulovat reálný požár kočárku v uzavřeném prostoru a kvantifikovat nebezpečí v průběhu jeho hoření měřením průběhu teplot, hustot toku tepla, koncentrací CO, CO2 a úbytku kyslíku, rychlostí vývinu tepla a optické hustoty kouře v definovaných pozicích. Výsledky měřených veličin objektivizovaly a potvrdily reálné nebezpečí vzniku a rozšíření požáru od hořícího kočárku a zároveň sloužily k validaci jeho počítačového modelu. Cílem je stanovit podmínky pro případné únikové cesty bez nutnosti provádět další požární zkoušky přímo na místě.
Recenzovaný Článek popisuje velkorozměrovou požární zkoušku jednopodlažního nepodsklepeného slaměného objektu s jílovými omítkami – její průběh a výsledky. Jednou z motivací pro provedení zkoušky bylo experimentální ověření chování hořlavých konstrukcí s nehořlavou krycí vrstvou při požáru a vliv takovýchto konstrukcí na velikost odstupových vzdáleností.
Recenzovaný Kontaktní zateplovací systém (ETICS, z angl. External Thermal Insulation Composite System) hraje i nadále významnou roli při snižování energetické náročnosti budov, s rostoucími požadavky na hodnoty součinitele prostupu tepla se v tomto případě většinou pouze zvyšuje tloušťka tepelného izolantu. V srpnu roku 2016 vstupuje v platnost nové znění základní normy požární bezpečnosti ČSN 73 0810:2016 [1], v níž, krom jiných změn, dochází k výrazné transformaci požadavků na používání hořlavých a nehořlavých tepelných izolantů v ETICS.
Recenzovaný Zástupci UCEEB představují alternativní řešení náhrady tradičních lehkých obvodových plášťů pomocí předvěšeného panelového systému využívajícího moderních dřevěných prvků. Pokračující vývoj potvrzuje potenciál dalšího rozvoje řešení. Co v UCEEB zjistili při experimentální intalaci a přípravě pilotních projektů?
Recenzovaný Autoři v článku seznamují se závadami, které více či méně negativně ovlivňují požární bezpečnost bytových domů. Z uvedených příkladů je patrné, že i banální a snadno opravitelné závady mohou nakonec vyústit v rozsáhlý požár, jehož materiální škody převýší náklady nutné na opravu, a jehož škody nemusí být pouze materiální. Je potřeba nepodceňovat požární bezpečnost v žádné fázi životního cyklu objektu.
V České republice jsou stavební konstrukce hodnoceny na základě toho, z jakých stavebních materiálů a výrobků sestávají. Smyslem klasifikace je stanovit chování konstrukcí za požáru jako celku, tedy jakým způsobem mohou hořlavé stavební výrobky použité v konstrukci zvyšovat intenzitu požáru a zda mohou mít vliv na její únosnost a stabilitu.
