Odborný Od 1. ledna 2023 se pro budovy a zóny s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie provádí výpočet energetické náročnosti s intervalem jedné hodiny. Předmětem příspěvku je porovnání výsledků v měsíčním a hodinovém kroku.
Reklama
prof. Ing. Karel Kabele, CSc.
Archiv článků autora:
Odborný Ukazatel připravenosti budovy pro chytrá řešení (SRI) vychází z nové evropské směrnice o energetické náročnosti budov. V článku je popsán princip vyhodnocení ukazatele, koncept virtuálního průkazu energetické náročnosti budovy a test na datech sbíraných v rámci nízkoenergetického rodinného domu.
Na vyhlášku č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, která nabyla účinnosti 1. září 2020, navazuje řada technických norem, které jsou postupně novelizovány. Článek informuje o změnách ČSN 730331-1 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data.
Recenzovaný Příspěvek se věnuje srovnáním reálných spotřeb energie s hodnotami vypočtenými v průkazu energetické náročnosti (PENB), a to u dvou budov: Novostavby nízkoenergetického rodinného domu a staršího bytového domu. V obou případech se jedná o dřevostavby. Následně jsou formou koeficientů užití domu definovány základní rozdíly mezi průkazem a realitou z hlediska spotřeby energie.
Recenzovaný Článek se zabývá technologií BIM v součinnosti s projektováním TZB. Téma je rozděleno do dvou částí. V první části je popsána komplexní problematika týkající se technologie BIM a její zavedení v TZB praxi. V druhé části je znázorněno porovnání výpočtu tepelných ztrát dle ČSN EN a pomocí BIM nástroje.
Recenzovaný Rodinné domy s koncepcí elektrického vytápění pomocí elektrokotle, nebo elektrického přímotopného systému a přípravou teplé vody v elektřinou ohřívaném zásobníku nesplňují požadavek na energetickou náročnost budov. Autoři analyzují velikost konverzního faktoru elektrické energie a dalších parametrů, které by splnění požadavku na ENB zajistily.
Recenzovaný Článek rozebírá výhody a limity současných systémů zaměřených na výměnu celého objemu vzduchu v místnosti, a nabízí možné řešení, jak tyto limity dále překonávat. Rozvíjí téma pokročilé distribuce vzduchu – tedy lokální a personalizované řešení přívodu a odvodu větracího vzduchu a ukazuje na možné výhody, úspory ale i limity těchto řešení, která se nabízí jako doplněk či alternativa současných systémů.
Studie řeší pět variant technických systémů vytápění a větrání pro případovou studii rodinného domu. Studie porovnává dosažení požadavků na energetickou náročnost budov a zatřídění ukazatelů energetické náročnosti budov – celkové dodané energie do budovy Qfuel, neobnovitelné primární energie QnPE v závislosti na volbě technického systému a kvalitě obálky budovy. Závěr hodnotí varianty podle splnění standardu NZEB.
Recenzovaný Snižování energetické náročnosti budov je trend, který lze pozorovat ve vývoji stavebnictví již od osmdesátých let 20. století. Tento trend se v různých obdobích, převážně v souvislosti se změnami cen energie, zvýrazňuje a následně potlačuje, nicméně se jedná o dlouhodobý, víceméně kontinuální proces.
Snižování energetické náročnosti budov je trend, který lze pozorovat ve vývoji stavebnictví již od osmdesátých let 20. století. Tento trend se v různých obdobích, převážně v souvislosti se změnami cen energie, zvýrazňuje a následně potlačuje, nicméně se jedná o dlouhodobý, víceméně kontinuální proces.
Snižování energetické náročnosti budov je trend, který lze pozorovat ve vývoji stavebnictví již od osmdesátých let 20. století. Tento trend se v různých obdobích, převážně v souvislosti se změnami cen energie, zvýrazňuje a následně potlačuje, nicméně se jedná o dlouhodobý, víceméně kontinuální proces.
Snižování energetické náročnosti budov je trend, který lze pozorovat ve vývoji stavebnictví již od osmdesátých let 20. století. Tento trend se v různých obdobích, převážně v souvislosti se změnami cen energie, zvýrazňuje a následně potlačuje, nicméně se jedná o dlouhodobý, víceméně kontinuální proces.
Snižování energetické náročnosti budov je trend, který lze pozorovat ve vývoji stavebnictví již od osmdesátých let 20. století. Tento trend se v různých obdobích, převážně v souvislosti se změnami cen energie, zvýrazňuje a následně potlačuje, nicméně se jedná o dlouhodobý, víceméně kontinuální proces.
V souvislosti s implementací revidované evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov se v současné době mění některé legislativní předpisy, např. vyhláška č. 148/2007 Sb., nahrazená vyhláškou č. 78/2013 Sb. Článek je zaměřen na změny související s energetickou certifikací budov, dále jen „ENB“, z pohledu změn v hodnocení ENB.
Reklama