Po roce je zde opět populární aukce na dodávky energií s cílem pomoci zákazníkům ušetřit. Po velmi úspěšné první vlně přišlo trochu zklamání z loňských cen. Bude se loňský rok opakovat nebo můžeme se těšit na lepší ceny? Co nabídku dodavatelů ovlivňuje a kde si zájemce najde srovnání s cenami na trhu?
Zdražování elektřiny bylo posledního půl roku a hlavně v době po vydání cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nejfrekventovanější otázkou na energetickém trhu pro domácnosti. Odborníci předpovídali mírné zvýšení ceny silové elektřiny okolo pěti procent. V případě cen plynu se dotazovaní shodovali na stabilních cenách přibližně stejných jako v roce 2017.
Před nedávným uvedením televizního pořadu Otázky Václava Moravce byla poslední zmínka o Nové tarifní soustavě v srpnu 2016. V ní byly zobecněny výsledky veřejného konzultačního procesu k Nové tarifní soustavě, která byla odsunuta na rok 2019. Rok 2019 se rychle blíží. Co se děje s tímto dříve velmi sledovaným tématem? Jaké jsou názory vlivných odborníků?
Vydání cenových rozhodnutí Energetickým regulačním úřadem je spjato se změnou, nejčastěji se zvýšením cen energie pro konečné spotřebitele. Není divu, že toto období zajímá nejen dodavatele, ale i novináře a veřejnost. Ceny komodit na trhu se zvyšují, budeme platit také více kvůli cenovému rozhodnutí? Kde a jak si zvýšení nákladů lze zkontrolovat?
Zemní plyn je komodita, která může v relativně krátké době významně snížit emise skleníkových plynů v zemích, které nejvíce znečišťují životní prostředí. V nedávné studii společnosti BP je přehledně popsáno, jak se obchod se zemním plynem rozvíjí, kdo jsou největší hráči a kde probíhá nejvíce obchodů a také jak jsme na tom s celosvětovými zásobami plynu.
Poslední národní zpráva Energetického regulačního úřadu hodnotí energetiku v roce 2016. V textu lze mimo částí určených pro odborníky najít zdůvodnění cenové regulace, zabývá se otázkami spojenými s podporou OZE nebo hodnocením údajů spojených s výrobou a prodejem energií. Zajímavý je též pohled na práva spotřebitelů z řad domácností.
Druhý největší alternativní obchodník s energiemi Centropol zažívá malý restart. Na ztrátu tisíců zákazníků zareagoval majitel firmy Aleš Graf výměnou vedení a novou obchodní strategií. „Po úspěšném růstu jsme si začali myslet, jak jsme úžasně chytří, jenže trh se mezitím změnil a předběhl nás. Nedokázali jsme včas reagovat,“ říká Graf.
Částky za energie jsou jednou z nejvyšších výdajů v roce, které běžná domácnost nebo podnik musí pravidelně platit. Eurostat zveřejnil pravidelnou zprávu o cenách plynu v jednotlivých zemích. Jak jsme dopadli v konkurenci zemí, které mají možnost nakupovat plyn z více zdrojů nebo které mají vlastní zdroje? Je rozhodující výše daní a odvodu nebo stupeň liberalizace obchodu s plynem?
Tisíce domácností si každoročně vybírá nového dodavatele. Chtějí ušetřit a zároveň si nechtějí nikterak výrazně zhoršit komfort. Lidé se ptají, který dodavatel je solidní, kterého lze doporučit? Co vlastně zákazníci od dodavatele chtějí a co nemají rádi? Který dodavatel získal nejlepší hodnocení a kterého lze doporučit?
6. ročník konference Obchodování s energií v ČR poskytl přehled nejnovějšího dění na energetickém trhu. Co nového přináší Zimní energetický balíček? Jak se změní ceny elektřiny po odstavení německých jaderných elektráren? S čím se mohou pochlubit energetici v podnicích, s čím obchodníci a jaké problémy mají domácnosti?
Centropol zcela změnil nabídku produktů. Zákazník si může nyní vybrat smlouvu s pevnou cenou, smlouvu na dobu neurčitou nebo s cenou závislou na cenách na burze. Produktová řada Kamarád představuje novou revoluční nabídku, která je zajímavá způsobem tvorby ceny. Je tato nabídka výhodná pro zákazníky? Na co je třeba si dát pozor a jak by dopadlo srovnání s konkurenční Energií A++.
Energetický regulační úřad je správní orgán, který má za úkol regulovat a dozorovat dodávky elektřiny a plynu v souladu s energetickým zákonem. Výkladové stanovisko regulátor vydává za účelem sjednocení přístupu jednotlivých držitelů licence. Ve výkladovém stanovisku 10/2017 se úřad zabývá přiznáváním distribučních sazeb D01d, C01d, C35d, C46d.
Tak jako si můžeme srovnat, kolik platíme za elektřinu a plyn, můžeme porovnat náklady v zemích našich sousedů. Nabízí se otázka, kolik vlastně platí nebo když jsou naši sousedé bohatší, platí víc? A jak to je v zemích, kde se trh teprve rozvíjí? Kolik tam platí? Čím se platby v jednotlivých zemích liší, jaká jsou místní specifika trhu s elektřinou a plynem?
