Jak zapojit památky do života? Příklady z Českého Dubu, Jičína a Prášil

Památky a venkovská architektura v příkladech, které inspirují. Jak vznikly, jak se dějí a co vyvolaly?

Diskusní seminář z projektu GRAIN TALKS – 3. Památky a venkovská architektura se konal v historických prostorách Sýpky Lemberk. Vedoucím semináře byla prof. Ing. arch. Pavla Melková, Ph.D. a svými projekty a příspěvky přispěli Akad. arch. Ivan Adam, Jiří Vydra z Valdštejnské lodžie, Petr a Alena Pivoňkovi ze spolku Dubáci a Annette Becker, historička umění a kurátorka zároveň probíhající výstavy SCHÖN HIER. Architektur auf dem Land.

O semináři: Mohli bychom říct, že památky chráníme proto, aby zlepšovaly lidský život, současný i budoucí. Je proto na místě se ptát – jakým způsobem ho mohou ovlivňovat? A v čem spočívá ono zlepšení života? Jakým způsobem tedy můžeme zapojit památky – anebo prostě jen staré objekty – do života společnosti? Na semináři se účastníci setkali se skupinou odborníků a zároveň nadšenců, kteří zanechávají výraznou stopu na venkově a kteří hovořili o svých konkrétních počinech. A prostor Sýpky Lemberk tomuto tématu velmi slušel.

Sýpka Lemberk, Seminář Grain Talks / Zrnění 3. 7. 2023 Památky a venkovská architektura

• prof. Ing. arch. Pavla Melková, Ph.D. je česká architektka, výzkumnice a teoretička architektury. Vyučuje na Fakultě architektury ČVUT a zároveň působí v architektonickém ateliéru MCA. V roce 2012 založila Kancelář veřejného prostoru na IPR Prahy. Je držitelkou absolutní Grand Prix Obce architektů za revitalizaci Bastionu u Božích muk v Praze 2 a byla vedoucím semináře.
• Akad. arch. Ivan Adam je český architekt, scénograf a designer. Mimo jiné je autorem rekonstrukce budovy Konzervatoře DUNCAN CENTRE, jejích interiérů a nábytku. Značnou část svých aktivit a úsilí směřuje do občanských aktivit spojených zejména s obnovou komunitního života a ochranou životního prostředí. Na semináři se věnoval práci na obnově a nových částech hřbitova v Prášilech.
• Jiří Vydra se od roku 2002 věnoval pořádání kulturních akcí a oživování památek na Liberecku. Byl u začátků festivalu Grabštejn Worldfest, občanského sdružení DIVOZEMÍ s divadelními, hudebními a komunitními projekty ve starých libereckých lázních, ve zchátralém kostele sv. Maří Magdaleny či v městských parcích. Na semináři, jako kastelán Valdštejnské lodžie, barokního letohrádku na okraji Jičína, představil neobvyklé akce a hovořil o zapojení památky do života města.
• Petr a Alenka Pivoňkovi, reklamní grafici, představili své aktivity v rámci Spolku Dubáci, který realizuje opravy menších i větších památek a pořádá různé kulturní akce podporující obnovu památek, připomínání tradic a sousedská setkávání. Za opravu hostince získali cenu Patrimonium pro futuro 2020 za záchranu kulturní památky.
• Annette Becker vystudovala dějiny umění, archeologii, filozofii a obchodní administrativu v Mohuči, Mnichově a Římě a získala doktorát z dějin umění. Je kurátorkou Deutschen Architekturmuseums ve Frankfurtu nad Mohanem a na semináři představovala výstavu SCHÖN HIER. Architektur auf dem Land.

Sýpka Lemberk, Seminář Grain Talks / Zrnění 3. 7. 2023 Památky a venkovská architektura, uprostřed prof. Ing. arch. Pavla Melková, Ph.D.

O projektech, ve kterých se památky zapojily a staly se součástí života obcí

1. Hřbitov v Prášilech

Akad. arch. Ivan Adam hovořil o projektu obnovy hřbitova v Prášilech. Ty vznikly v polovině 18. století a leží 20 km jihovýchodně od Železné Rudy. Rozlohou 112,33 km² jsou největší obcí v České republice. Obec zásadně poznamenal přísný hraniční režim vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda, kdy byla obec téměř vysídlena. Z původních 1 500 obyvatel zde dnes žije 150.

„V obci byl původní historický hřbitov, kde se nepochovávají zesnulí a slouží jako pietní místo. K tomu přibyla funkční část, kde by se mělo znovu pohřbívat. Myšlenkou obnovy hřbitova a okolí je hledání společného. Kostel postavený v letech 1802–1803 byl postupně zanedbán a odstřelen byl v lednu r. 1979. Ještě dnes jsou v Prášilech lidé, kteří si likvidaci pamatují,“ sdělil Ivan Adam.

V 2013 byl ustaven Spolek pro obnovu kostela sv. Prokopa, který pracuje při postupné obnově tohoto místa. Nové řešení je návratem k původním myšlenkám, blízkosti kostela a hřbitova, kdy život začíná křtem a končí pohřbem. Proto je kostel a hřbitov v ose. Původní hřbitov poskytoval pohled do krajiny. Vedle hřbitova vznikly časem rodinné domy. Proto nyní arch. Adam navrhl zeď, která vrací přírodní horizont do zorného pole a stíní pohled na domy. Ve zdi jsou otvory, připravené na funkci kolumbária, kdy urny budou zakryty kamenem, splynou se zdí s myšlenkou ústupu individuality a návratu do komunity a běhu světa.

Nový hřbitov v Prášilech – dokument se slovy autora, akad. arch. Ivana Adama

2. Beranův hostinec v Trávníčku

Zájem Petra a Aleny Pivoňkových o místní historii, architekturu a tradice vznikl v r. 2009 s koupí roubenky u Českého Dubu. V roce 2012 s budoucím historikem Janem Havelkou založili spolek Dubáci. V roce 2015 koupili ruinu bývalého Beranova hostince v Trávníčku a postupně ho za podpory MK ČR a Libereckého kraje opravují.

V r. 2014 měla ruina shnilé trámy, vyvalené zdi, propadlé klenby, propadlé stropy, propadlé krovy. Zbouraný komín, uhnilá pavlač s polozřícenou hospodářskou přístavbu. Od r. 2015 se postupně podařilo kompletně opravit roubení, bez použití cementu kamenné zdi. Nové trámy jsou věrnými replikami trámů původních, velká péče byla věnována řezbářsky zdobeným podstávkám. Při rekonstrukci pavlače byly postupně vyjmuty uhnilé stropní trámy, precizně tesařsky napojené a usazené na původní místo. Následovala oprava kamenné zdi, nový krov, replika pavlače a kvalitní stará střešní krytina. Všechna okna jsou zrepasována, podařilo se zachovat většinu původních prvků, sehnat repliky historických skel. Zásahem do procesu záchrany hostince byla dřevomorka, která napadla i nedávno dokončené prvky. Pomohla mikrovlnná sanace a následná výměna poškozených trámů, vyzdění větracího kanálu v sále a provětrávané podlahy v síni.

Rekonstrukce Beranky v detailech a fotografiích

V okolí hostince pořádají kulturní akce spolu se spřáteleným folklórním souborem Horačky. Nyní vás můžeme pozvat na nejbližší Pouť mezi dvěma Jány 16.–17. července s přednáškou Mgr. Jana Peřiny o historickém vývoji kostnic na českém území.

„Jižní svah Ještědu je Podještědí. Chceme tento název a místo vrátit na etnografickou mapu,“ říká v závěru Petr Pivoňka.

3. Valdštejnské lodžie, barokní letohrádek na okraji Jičína

Jiří Vydra, kastelán Valdštejnské lodžie, představil neobvyklé rodinné akce, netradiční oživování tradic a svátků, koncerty alternativní, současné a etnické hudby, loutkové, objektové a pohybové divadlo, vlastní site-specific projekty, tematické workshopy a to vše jako smysl památky a její fungování.

„Valdštejnská lodžie stojí na okraji Sedliček, části města Jičína, se kterým je spojena 2 km dlouhou lipovou alejí a lidé nevěřili, že se podaří návštěvníky přilákat. Mám problém se soustředěním, představuji si, co není, fantazie je moje prokletí a dnes je to můj motor. Život je pro mne naplňováním vizí. V Lodžii se mi naplnily všechny sny najednou. Překvapuje mne, jak se z návštěvníků stávají dobrovolníci, sami přinášejí další nápady a šíří povědomí o našich projektech,“ řekl Jiří Vydra, ředitel neziskové organizace Valdštejnské imaginárium, která tuto památku spravuje.

Na stránkách a videích na YouTube je vidět, že imaginárium bohatě plní význam slova imaginace jako schopnosti doprovázející kreativitu. Jeden z příkladů je splnění povinnosti propagace dotace na rekonstrukci WC v poutavém videu: Komnaty valdštejnského imaginária

4. Výstava SCHÖN HIER. Architektur auf dem Land a příklady ze zahraničí i ČR

Anette Becker zdůraznila, že venkov se potýká s demografickými a kulturními výzvami. Potřebujeme vytvořit stejně hodnotný život jako ve městě, ale vesnice může nabídnout další přidané hodnoty. Venkov není jen bydlení, vzpomínky na prázdniny, na rodiče…, chceme komunikovat vše, co může venkov nabídnout. A také přemýšlet, proč se benefity venkova nepromítají více v architektonickém diskurzu velkoměsta. V letech 2004–2010 byl trend z venkova do města, který se pak otočil a tuto změnu ještě urychlil covid a nový přístup k home office. V Německu je 90 % území kvalifikováno jako venkov, v ČR a ostatní EU je to obdobně.

Venkov znamená volnou krajinu, zemědělství, regionální prvky, propojené obyvatelstvo, větší pozemky… A potřebuje dobré podmínky pro práci, život a bydlení, dobrou technickou, stavební a sociální infrastrukturu. „Důležité je oživování center vesnic a omezení rozrůstání do krajiny. Strategie zahušťování a využití center šetří i náklady obci na obslužnost a techniku. Na výstavu jsme vybrali 70 projektů se silnou regionální identitou a zapojením občanů. Jsme velmi rádi i o doplnění projektů z ČR,“ řekla Anette Becker.

„Vyplatí se sdružovat aktivity a postupovat jako celá oblast. Klíčové téma jsou finance, soukromé peníze, sbírky, dotace národní i evropské. Kultura výstavby výrazně zvýší kvalitu života a není jen otázkou architektů. Na výstavě hovoří vinař, ředitelka MŠ a mluví i o kvalitách, které stavba přinesla. Vytvořili jsme zásady pro rozvoj obce, i pro veřejné prostory a další infrastrukturu. Jde i povrchy ploch, zástavbu území, typologii staveb apod.,“ doplnila Anette Becker.

Sýpka Lemberk, Seminář Grain Talks / Zrnění 3. 7. 2023 Památky a venkovská architektura

V rámci diskuse zazněla i otázka, jak přilákat návštěvníky a kde se bere odhodlání se do věci pustit

„Moji prarodiče ještě zažili na vesnici zbytky soukromníků, na návsi se potkávali. Chybí mi to nyní a pomáhám tomu na svět. Když spolu lidé zvednou kámen, vždy to obohatí jejich vztah, vždy se mohou k tomuto společnému dílu vracet. Dobrý projekt není nikdy u konce, ale neustále se proměňuje,“ řekl arch. Adam.

„Často jezdím do Horního Vestfálska, kde mají vesnice silnou identitu. Jsou tu vesnice bohatší i chudší, ale všechny s kulturně historickou hodnotou,“ řekla Anette Becker.

„Když se dají věci dohromady, tak je vidět, že se v oblasti péče o naše prostředí toho děje hodně. Většina věcí začíná zdola u konkrétních lidi, pak se přidají i instituce. Jsou schopny se přidat, ale často nemají inspiraci a neudělají ten první krok. Jedno téma si uvědomujeme, že architektura není jen o té formě, aby byly domy upravené a hezké, ale je třeba naplnit je děním. Nejde o to budovu vytěžit a využít jako kulisu, což se často děje. Dnes jsme na příkladech viděli, že forma nese obsah. Pivoňkovi navracejí identitu, vracejí názvy a smysl. Hřbitov vrátí možnost pohřbu ve své vesnici, obsah tě věci samé. Nejsou to objekty samy o sobě, ale přinášejí vesnici význam, obsah a myšlenku,“ řekla k semináři prof. Ing. arch. Pavla Melková, Ph.D.

„Celý život je nit inspirace a přibývají uzlíky. Některé tam patří, některé ne, ale vše je můstek k dalšímu tématu. Důležité je, aby každá aktivita, každý dům byl další nitkou, měl další souvislosti, byl další inspirací něco zkoumat, hledat, tvořit, potkat se s novými lidmi.
Děkuji Anette Becker za pohled do budoucnosti návratu na venkov. Ohlédnutí bez sentimentu. Budoucnost není jen dotázat se příležitostí, ale ptát se, jakým způsobem dále obohacovat, jak navázat. Začátek může být se sousedy, ale je třeba najít cestu k centru, aby mohly vzniknout i velké projekty. Držme palce mladé generaci. Děkuji všem za každou iniciativu k navázání na historii,“ řekla prof. Ing. arch. Pavla Melková, Ph.D. na závěr setkání.

Projekt „Revitalizace a inovativní využití kulturní památky sýpky Lemberk“ je spolufinancován z Norskému grantu Fondu EHP.

Související inspirace

• Dokument ČT z cyklu Přidej se: Prášily – obnova prášilské papírny

• Jan Havelka: Příběh podještědské obce I. (historie obcí Trávníček, Hradčany a Chvalčovice, Kniha roku Libereckého kraje. V 2023 vyjde Příběh podještědské obce II).
• Petr a Alenka Pivoňkovi grafické zpracování knihy Podještědský lidový oděv v proměnách času. Kniha roku Libereckého kraje.

Pozvánka redakce

Zveme vás nejen do krásných prostor Sýpky Lemberk na výstavu SCHÖN HIER, která je do 31. 10. 2023, ale také na následující seminář 17. 8. o materiálech, které se používali na stavbách v okolí.

O samotné výstavě SCHÖN HIER. Architektur auf dem Land jsme na místě natáčeli reportáž, kterou pro vás připravujeme.