Nová a moderní železniční stanice Brno-Královo Pole

Hotaru: „Čekala jsem na nádraží s širokým úsměvem na rtech, až potom mi došlo, že ten vlak vlastně nikdy nepřijede.”

Od roku 1885 a 1953 uplynulo hodně času

Nová a moderní nádražní budova, chcete-li nádražní terminál, v Brně-Králově Poli nahradila stávající budovu z 50. let minulého století. Už bylo na čase. Druhé nejfrekventovanější a nejvýznamnější nádraží v Brně si to dozajista zasloužilo. Celá struktura nedostačovala současným požadavkům ze strany železnic, ani z pohledu cestujících. Zcela původní budova z roku 1885 se nacházela o nějakých 500 metrů zpět k Brnu v prostoru ulice Sportovní. Ta byla posléze odstavena díky nové rychlíkové trati Brno – Havlíčkův Brod a na té vznikla v roce 1953 budova, kterou pamatují Brňané do listopadu 2023.

Městský mobiliář

Čelní pohled

Fasáda „Kénik“

Vstup

Foto: Petr Brandejský

V té „době“ byla zahájena nová etapa výstavbou zcela moderní haly a podchodu mimo těleso budovy pod hlavičkou sdružení firem KÉNIG, což jsou OHLA ŽS, Subterra, FIRESTA, TRAMO RAIL. V Brně se díky hantecu Královu Poli jinak než Kénik (z původního německého Königsfeld) neřekne, tudíž tuto zdomácnělou variantu berte za svou a naleznete ji i na fasádě nové budovy. Mimochodem název čtvrti se vztahuje k Lucemburkům, kdy toto území patřilo bratru Karla IV. Janu Jindřichu Lucemburskému, markraběti moravskému. Ten byl také otcem Jošta Moravského, také markraběte moravského. Už jako samostatné město bylo Královo Pole připojeno k Brnu v roce 1919.

Konečně je zde nová trať, nástupiště, podchod i budova

Nová moderní hala byla slavnostně otevřena v říjnu 2025 a její bezbariérový provoz je prostorný a prosvícený bohatým prosklením. Součástí budovy jsou pokladny, toalety, kavárna a obchody s přístupem na první přilehlé nástupiště pomocí schodů, pojízdných schodů a výtahu. Zábradlí pro vstup na peróny má zdvojené madlo i pro děti. Součástí budovy je také infrastruktura železničního vybavení, tedy místo sloužící pro řízení vlakové dopravy. Nový podchod je přiléhající k budově z levé strany umožňuje přístup na dvě ostrovní nástupiště, po vybudování lávky přes Ponávku za nádražím bude průchozí do přilehlé ulice Myslínové. Podchod má na každé nástupiště i výtah.

Městský mobiliář

Pohled z pravé strany

Lamely na prosklení

Foto: Petr Brandejský

Jeden z návrhů existoval již v roce 2010

Dnešnímu výsledku předcházel původní návrh z dílny architekta Parolka z roku 2010 ve stylu organické architektury, který nebyl posléze využit. Revitalizace včetně budovy připomínající letící vážku byla zastupitelstvem odmítnuta jako přemrštěná a nerealistická. Nicméně Správa železniční dopravní cesty dále připravovala modernizaci, která byla opravdu nezbytná. Nakonec náklady na rekonstrukci dosáhly 3,4 miliardy korun s dotací 2,5 miliardy od EU. Pochopitelně, že projekt hledí dopředu a počítá s budoucím zapojením do vysokorychlostních tratí. Kdy by se tohoto nádraží mohla týkat jedna z variant severojižního kolejového diametru. Neoddiskutovatelně komplexní přestavbou se zlepší veškeré užitné parametry, od kolejí a nástupišť, až po samotnou budovu nádraží, bezbariérové přístupy až na peróny a návaznost na přilehlou čtvrť i MHD s důležitým uzlem. Je zde k dispozici tramvaj, chcete-li šalina, autobusy MHD i linky regionálních autobusů IDS JMK.

Pohled z pravé strany

Pohled z pravé strany z nadhledu

Foto: Petr Brandejský

Zpět k budově samotné

Je řešena pragmaticky s moderním tvarem, chcete-li prohnuté vlny. Uvnitř na dvě patra, kdy z toho horního se dostáváte na přilehlé nástupiště. Bohaté prosklení fasády slouží k prosvětlení interiéru a vypadá skvěle i v nočním osvětlení.

Vstup na přilehlý perón z patra

Výstupy na perón

Pohled po nástupišti

Foto: Petr Brandejský

Prosklené plochy vkusně doplňují žebra clonících lamel. Přední fasáda je vykloněna nad vstupy a je bohatě cloněna přesahem střešní konstrukce. U vstupu vás vítá městský mobiliář, prosvícený nápis na fasádě. Vše je doplněno totemy a návěstími příjezdů a odjezdů a piktogramy pro orientaci. Tmavě šedé vstupní portály, rámy prosklení a čelní a boční plochy střechy jsou doplněny tmavší oranžovou na podhledech střechy, stropu uvnitř, podhledech perónů. Oranžová barva se zároveň propisuje i do stínících lamel na sklech.

Noční pohled zleva

Noční pohled zleva

Noční pohled na halu

Foto: Petr Brandejský

Budova má všechny atributy moderního železničního uzlu s komplexní již zmíněnou bezbariérovou infrastrukturou. Vše skvěle doplňuje moderní městský mobiliář Metalco, doplněný prvky od značky Bellitalia. Květináče BAMBU, posezení a květináče DIAMANTE, oblázky STONE a MOONSTONE, lavička a květináč ANASTASIO nebo pítko FUENTE. Mobiliář BELLITALIA svou italskou elegancí a kvalitou zpracování velmi vkusně doplňuje zdařilou estetiku nádraží. Vytváří se tak skvěle zpracovaný funkční veřejný prostor, který je vtipný, esteticky zdařilý a zároveň přívětivý k těm, kteří zde čekají, přestupují, chvátají domů, do práce, za blízkými nebo třeba na výlet.

Lamely na prosklení

Výtah pro imobilní pasažéry

Městský mobiliář

Foto: Petr Brandejský

Závěrem

Je nesmírně vzrušující, že Brno po velice dlouhé odmlce začíná opět ožívat novou architekturou. Prostorové vazby, funkční a vyvážené prostředí, veřejná infrastruktura, hromadná doprava, železniční i autobusové spojení se zde znovu probouzí v novém hávu. Pokud se nádraží otiskne svým novým pojetím i do přilehlého uzlu MHD, mohlo by město Brno jenom získat.

Použité zdroje:

• Text – Ing. arch. Petr Brandejský
• Fotografie – Ing. arch. Petr Brandejský
• Citáty – www.citaty.net