Reklama

Kristkův dům v Brně je nevšední formou asambláže

Ing. arch. Petr Brandejský, redakce

Autor domu Lubo Kristek je sochař, malíř a performer nevšedního ražení, který ovlivnil svým dílem veřejný prostor celého světa. Jeho dílo je rozhodně ojedinělé a osobité, někomu konvenuje, jiného nezajímá, dalšího popudí, nicméně vás většinově nenechá v klidu, což je to, čeho chce autor dosáhnout.

Reklama

Valeriu Butulescu: „Sisyfos nezemře únavou, nýbrž nudou.“

Surrealistický Kristkův dům, roh ulic Tišnovská a Trávníky (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

To je ale výraz. Asambláž! Nelekejte se, vysvětlení přijde vzápětí. Alespoň vše získá trochu mystický nádech a vy se začtete, protože budete chtít vědět více. Původ výrazu je z francouzského assemblage a je obdobou koláže, převedené do prostoru. Původní koláž (collage) je výtvarná technika, kdy autor lepí výstřižky fotografií, využívá různých textur a struktur, malby i nevšední a nečekané předměty umístěné na základní „obraz“ nebo fotografii. Vytváří zde nový děj, většinou nezvyklý, nepředpokládaný, často vytržený z kontextu, čímž dává dílu nový obsah, smysl a často i vtipnou pointu. Někdy zde nalezneme v ploše díky textuře a různě silným materiálům náznak třetího rozměru. Tak to už jsme na dostřel. Pokud tedy dílu dodáme výrazný třetí rozměr, máme zde asambláž. Za autory jsou historicky považováni dadaisté a hojně toto výtvarné vyjádření užívají surrealisté.

Lubo Kristek – živoucí legenda

Z „líhně“ surrealistů pochází autor Lubo Kristek (* 1943), po němž je dům nazván. Podstatou je sochař, malíř a performer, velmi nevšedního ražení. V letech 1968 až 1990 žil v emigraci převážně v Německu, kdy proslul svými happeningy a asamblážemi, které byly kritické, burcovaly a provokovaly svou „jinakostí“. Je známý u nás i za hranicemi. Ovlivnil svými díly veřejný prostor po celém světě. Je autorem nejenom asambláží, ale i maleb, soch i hudby. Jeho výtvarněfilosofická trasa poutních míst zvaná Kristkova podyjská glyptotéka je koncipována jako body zamyšlení na trase Dyje od jejího pramene až po soutok s Moravou. Žije převážně v Podhradí nad Dyjí, kde také nalezneme z roku 1994 na špičce jeho ateliéru klavír balancující na jedné z nohou, v díle nazvaném „Božská pomíjivost tónů“.

Kristkův dům rybím okem (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

Sisyfův stroj času – Kristkův dům (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

V množství jeho osobitých a velmi zvláštních realizací nepřekvapí happening burcující proti přemíře techniky, která vymezuje náš moderní život nazvaný „Rekviem za mobilní telefony“. Jeho dílo je rozhodně ojedinělé a osobité, někomu konvenuje, jiného nezajímá, dalšího popudí, nicméně vás většinově nenechá v klidu, což je to, čeho chce autor dosáhnout. V klidu vás nenechají ani neortodoxní názvy soch, obrazů, plastik a instalací. Pár příkladů za všechny: „Strom vědění, Vysvobození z útrap, Rodina s neviditelným mužem, V předčasně klonovaném věku jedné planety.

Ruce, jež chrání strom – Kristkův dům (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

Stroj času (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

Ptáci nad Tišnovkou – Kristkův dům (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

Suita pro biofilní klavír atakovaný masochistickou tubou, Dotek dvou pohlaví“. Takže vaši náklonost či kritiku nechám na vkusu každého z vás a případných emocích, jež ve vás Kristkovy realizace vyvolávají. Nabízím vám pohled na Kristkův dům z roku 2015 Brně Černých Polích. Pokud ve vás vyvolá kladné, smíšené či záporné pocity, myslím, že i tak bylo dosaženo autorova cíle.

Kout s Tišnovkou (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

Opuštěné hnízdo – Kristkův dům (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

Nárožní pohled – Kristkův dům (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

Kristkův dům

Dům naleznete v Brně na Tišnovské ulici, odkud Lubo Kristek pochází. Občas ho naleznete i pod přívlastkem surrealistický Kristkův dům. Je pojat jako velkolepá asambláž nazvaná Sisyfiade aneb balvan v čase. Dům vnímá autor jako živoucí bytost. Pokud chvíli postojíte, pak postřehnete rozehranost „osobnosti“ domu, jež touží být živoucí pohádkovou hříčkou pro toho, kdo je otevřené mysli.

Řešení vstupu (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

Tišnovka a vstup (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

Kristkův dům (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

Název asambláže vychází z řecké mytologie a příběhu o Sisyfovi, který za své proradné chování byl krutě potrestán. Musel tlačit obrovský balvan do kopce, kdy před vrcholem vždy prohrál svoji úmornou dřinu a vše tak musel opakovat neustále dokola. Obrazně příběh nám sděluje, že podvodem a vychytralostí nemusíme dosáhnout vždy kýženého výsledku a můžeme se ocitnout v bezvýchodné situaci a následně strádat marností svého snažení. Tuto marnost znázornil autor Sisyfovým strojem času, kde se lapen ocitá Sisyfos v bezvýchodné pasti. Škoda, že tato analogie Božích mlýnů je leckdy tristně nedostatečná a krátká na Sisyfovy následovníky dnešní doby.

Strom chráněný rukama – Kristkův dům (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

Hodinový stroj je funkční a podle autora bylo velmi náročné dovážit skulpturu s kamenem obíhající po ciferníku.

„Sisyfos je takto lapen v lidském čase, když obíhá na ručičce ciferníku. Od šestky se snaží brzdit čas, po překlenutí vrcholu relativity ho však čeká ulehčení a naplnění tužeb, přestože je obklopen čím dál více absurdním a nemocným světem,“ říká Lubo Kristek.

Na fasádě nalezneme také nebeskou dálnici, železnici, která je připomínkou nedaleké zrušené Tišnovky, trati, která tudy kdysi vedla a jejíž torza lze ještě dnes naleznout. Tišnovka byla kultovní jednokolejka z Brna do Tišnova z roku 1885. V roce 1953 ji nahradila rychlíková dvojkolejná trať. Mezi Brnem – Královým Polem a centrem Brna jezdily městské vlaky do roku 1962 jako vnitroměstská trať. Původní zachované těleso tratě a části drážních těles by mohly sloužit jako základ pro cyklostezku z Brna do Tišnova. Podle autora domu je zde s námi Tišnovka stále a nikdy nezanikla. Dva letící ptáci jsou novým životem, jež pochází ze zlatých vajec před vstupem.

Dominantou celé asambláže jsou však velmi monumentální ruce obrácené k nebi, jež chrání strom, který jimi prorůstá. Dům má barevnost, která vás taky zrovna neuklidní, ale „výtvarné divadlo“ a jeho myšlenky jsou rozhodně nevšední, pokud ne inspirativní.

Interiér domu je možné navštívit v době různých kulturních akcí a happeningů, které se zde pořádají. Kristkův dům je se svým myšlenkovým předivem součástí dvou filmů.

Pamětní deska – Kristkův dům (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

Detail rukou a živé zeleně (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

Vstup s hnízdem (autor Ing. arch. Petr Brandejský)

Jeden je snímkem zvaným Ab ovo k autorovu životnímu výročí a druhý je parafrází na Kristkův oživlý dům a jeho příběh zvaný Sisyfiade. V obou snímcích je oživlý dům hlavním protagonistou těchto děl.

Za vše mluví závěrem výstižný citát od autora Luba Kristka:

„Zatrofuje-li v člověku dítě, ztratí fantazii, potratí-li lidstvo fantazii – vyhyne!“

Závěr o duši stále mladé

O autoru Lubo Kristkovi však toto povzdechnutí rozhodně neplatí, byť je mu v době psaní tohoto povídání 78 roků. Jeho až dětská hravost, přemíra nápadů a fantazie se nedá přehlédnout. Pokud někdo má stále mladou duši a je pro další, kteří mají zájem a chuť, svítícím majákem inspirací, pak to lze říci o Lubo Kristkovi.