Nové impulzy pro vodohospodářské technologie přinesl seminář Čistota vody a její recyklace

Bohatý program semináře nabídl kromě teorie i praktické příklady zavádění pokročilých technologií do praxe, výsledky výzkumných projektů i nové legislativní a dotační možnosti. Diskuse se zaměřily převážně na průmyslové recyklační systémy, energetickou efektivitu úpraven, monitoring kvality vody a využití membránových procesů v náročných provozních podmínkách. Ing. Jan Bartoň, CSc., člen organizačního výboru České membránové platformy (CZEMP), v úvodní přednášce připomněl nový strategický dokument (červen 2026) určující směr rozvoje membránových technologií v ČR. Dokument vznikl jako hlavní výstup projektu Membrány v digitální a zelené transformaci průmyslu a představuje komplexní přehled potřeb a příležitostí v oboru [1]. Další přednášky poté rozvinuly již zmíněné body v tematických blocích, a to včetně praktických ukázek implementace systémů a sdílení zkušeností z reálných provozů.

Popis akčního plánu a nové výzvy v rámci partnerství

„Dokument, tedy nový akční plán CZEMP, navazuje na předchozí materiály, zejména na Strategickou výzkumnou agendu, Implementační akční plán a Technologickou cestovní mapu. Nově přináší detailní analýzu současného stavu a jasně definované kroky, které mají urychlit zavádění inovací v oblasti čištění a recyklace vod,“ uvedl Jan Bartoň, popsal následné kroky CZEMP a představil další přednášející.

Účastníci semináře na prezentovaném dokumentu ocenili především zveřejnění časového harmonogramu doporučených kroků a přehled aktérů, kteří by se na realizaci měli podílet. Za nejvíce problematické označují odstranění legislativních a regulatorních bariér i samotnou modernizaci infrastruktury. Vítají proto podporu při zapojování do programů Horizon Europe, možnost podílení se na rozvoji mezinárodní spolupráce i na komunikaci s ministerstvy a regulátory trhu.

„Čistota vody a její recyklace není jenom technické téma – je to strategická otázka konkurenceschopnosti českého průmyslu. Firmy potřebují sofistikovaná řešení, která jsou nejenom ekologická, ale také ekonomicky udržitelná a v praxi proveditelná. Právě propojení moderních technologií, výzkumu a praxe je cesta, která dává českým podnikům náskok,“ dodal k akčnímu plánu i významu semináře Ing. Miroslav Strnad, MBA, z organizačního týmu CZEMP.

Foto: TC Praha

Spektrum projektových příležitostí ve výzvách evropských programů

Hlavní dokumenty a příležitosti pro podávání projektových návrhů představili v úvodu semináře zástupci Technologického centra Praha RNDr. Petr Pracna, CSc. a Bc. Kamila Kinštová. Vedle Rámcového programu Horizont Evropa se hovořilo také o programu Mise Voda, o evropském partnerství Water4All nebo o EIT KIC Water, a to včetně základních parametrů a jejich výzev a podmínek účasti [2].

Neméně důležitou oblast zastupovaly referáty o akčním plánu MEMGREENTRANS a o legislativě komunálních odpadních vod. Přednáška Ing. Marka Šíra, Ph.D., VŠCHT Praha, Ústav chemie ochrany prostředí, představila projekt MEMGREENTRANS zaměřený na podporu digitální a zelené transformace v oblasti čištění a recyklace vody s využitím membránových technologií [3]. Diskutována byla také role těchto technologií při zvyšování účinnosti čištění odpadních vod, při snižování znečištění vodních toků a podpoře principů cirkulární ekonomiky. Součástí byl přehled legislativního rámce a požadavků na nakládání s komunálními odpadními vodami v kontextu české a evropské legislativy [4].

„Kvalitní právní předpisy samy o sobě požadovanou kvalitu vod nezajistí, k tomu je nutné přijmout technická opatření, která tyto požadavky legislativy budou v praxi realizovat. Takové realizace ovšem vyžadují příslušné investiční prostředky, a navíc obvykle vedou ke zvýšeným provozním nákladům. Jenom při implementaci nové směrnice o městských odpadních vodách by mohly náklady dle realistických odhadů během 20 let dosáhnout až 400 miliard korun. Pokud se tyto náklady vztáhnou na celou EU, budou skutečně enormní. Proto je oprávněná otázka, zda budou mít členské státy EU skutečně dostatek finančních prostředků na realizaci všech ambiciózních plánů a na implementaci právních předpisů v sektoru Voda,“ ptá se prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. (VŠCHT) v článku na TZB-info (11/2025) a nabízí přehled aktuálních a připravovaných předpisů v oblasti čištění a recyklace odpadních vod a ochrany vod před znečištěním [5].

Foto: TC Praha

Inovační formy čištění vody a aplikační potenciál fotokatalytické technologie

Asi nejproblematičtějším jevem je dle přednášejících čištění komunálních odpadních vod od nejrůznějších léčiv. Tématu se věnoval RNDr. Josef K. Fuksa, CSc., z VÚV T. G. Masaryka. Konstatoval, že technologicky spolehlivé, levné a účinné metody čištění komunálních odpadních vod pro tento případ prozatím nemáme, pokud nepočítáme drahé membránové technologie. Téma dále rozvedla Ing. Jitka Chromíková, Ph.D., z VŠB TU Ostrava. Její přednáška nabídla obecný přehled problematiky mikropolutantů ve vodách, představila hlavní skupiny látek, jejich zdroje, environmentální význam a různé možnosti jejich odstranění. Dobré zkušenosti s kvartérním stupněm čištění zaměřeným na eliminaci léčiv z nemocničních odpadních vod nastínila Dr. Ing. Monika Heřmánková z Divize vodního hospodářství MEGA Praha. Konkrétně představila technologie kvartérního dočištění kombinující mikrofiltraci, ozonizaci a filtraci na GAU, včetně provozních zkušenosti a vybraných výsledků monitoringu.

„Zaměřili jsme se na odstraňování léčiv z nemocniční odpadní vody na uzlových bodech technologie v 16. až 18. měsíci od uvedení do provozu, na BOZP při práci s ozonem a na význam komunikace rizik s operátory ČOV. Jednotka kvartérního dočištění o kapacitě Q = 10 m³/h byla zprovozněna na ČOV Fakultní Thomayerovy nemocnice jako pilotní, jednalo se o první instalaci této technologie v ČR (04/2024). Financování projektu bylo podpořeno Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP) z Fondů EHP a Norska,“ konstatovala Monika Heřmánková a nabídla k nahlédnutí celý projekt [6].

Foto: Pexels

Zajímavý aplikační potenciál představují také fotokatalytické technologie pro čištění vody. Představila je Ing. Lenka Belháčová, Ph.D., z Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Konstatovala, že fotokatalýza, jako jedna z jejích variant, využívá světelnou energii pro generaci vysoce reaktivních částic schopných neselektivně oxidovat široké spektrum organických kontaminantů. Diskutována byla rovněž účinnost fotokatalytické degradace vybraných environmentálně relevantních kontaminantů, včetně problematiky vzniku degradačních meziproduktů z hlediska jejich ekotoxicity. Hodnoceny byly rovněž možnosti technologické implementace fotokatalýzy do reálných procesů a její ekonomická udržitelnost, tedy faktory určující praktické uplatnění této technologie v podmínkách stále se zpřísňujících požadavků na kvalitu vody [7].

„Seminář Čistota vody a její recyklace 2026 potvrdil, že české firmy i výzkumné instituce mají silný potenciál v oblasti moderních vodohospodářských technologií. Akce přispěla k prohloubení spolupráce mezi odbornými komunitami a podpořila další rozvoj inovací, které pomáhají zvyšovat efektivitu, snižovat spotřebu vody a posilovat udržitelnost českého průmyslu. Primárním cílem letošního ročníku bylo uvést nové možnosti, jak čistotu vody zlepšovat. Voda je dnes bezesporu jednou ze strategických položek každého státu a její nedostatek nebo nízká kvalita se mohou negativně promítnout nejen do zdraví, ale i do ekonomiky, zvláště v oblasti zemědělství,“ uvedl závěrem Ing. Miroslav Strnad, MBA, z organizačního týmu CZEMP a nabídl kromě jiného i návodná videa a literaturu z dílny CZEMP [8].

Foto: Pexels

Doporučená literatura a zdroje:

1. Akční plán pro digitální a zelenou transformaci: Rozvoj membránových technologií v oblasti čištění a recyklace vody (červen 2026) ke stažení zde
2. Rámcový program Horizont Evropa, program Mise Voda a evropské partnerství v rámci Water4All nebo o EIT KIC Water k nahlédnutí zde. Evropská komise Pitná voda zde
3. Projekt MEMGREENTRANS zaměřený na podporu digitální a zelené transformace v oblasti čištění a recyklace vody s využitím membránových technologií a nový strategický dokument CZEMP (aktualizace červen 2026) zde
4. Směrnice EP a Rady EU 2024/3019 o čištění městských odpadních vod ze dne 27. listopadu 2024, přepracované znění (k prostudování zde). Směrnice EP a Rady (EU) 2020/2184 o jakosti vody určené k lidské spotřebě, ze dne 16. prosince 2020, přepracované znění (k prostudování zde). Národní referenční centrum (NRC) pro pitnou vodu (webová stránka SZU). Analýza dopadů Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, Shrnutí klíčových dopadů pro města a obce 2023 (k prostudování zde)
5. prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. (VŠCHT) v článku na TZB-info (11/2025) nabízí přehled aktuálních a připravovaných předpisů v oblasti čištění a recyklace odpadních vod a ochrany vod před znečištěním zde
6. Technologie kvartérního dočištění kombinující mikrofiltraci, ozonizaci a filtraci na GAU v Thomayerově nemocnici v Praze (k prostudování zde)
7. Fotokatalytické technologie pro čištění vody se řeší v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze (k prostudování zde)
8. Návodná videa Svět membránových procesů zde a odborná literatura z dílny CZEMP zde