logo TZB-info

TZB studio
zobrazit program

Reklama

Bytová nouze v ČR

Česká legislativa (i statistika) zná hmotnou nouzi. Ale co je to vlastně bytová nouze?

Bytová nouze v ČR, zdroj Fotolia Monthly_M © Sunny studio
Bytová nouze v ČR, zdroj Fotolia Monthly_M © Sunny studio

V bytové nouzi tedy nejsou jenom lidé bez střechy nad hlavou, ale také domácnosti přebývající v azylových domech, v ubytovnách a v nevyhovujících či přelidněných bytech.

Reklama

Platformě pro sociální bydlení chápeme bytovou nouzi primárně jako stav vyloučení ze standardního bydlení. V bytové nouzi tedy nejsou jenom lidé bez střechy nad hlavou, ale také domácnosti přebývající v azylových domech, v ubytovnách a v nevyhovujících či přelidněných bytech.

Bytová nouze zatím naštěstí nepředstavuje problém, který by se týkal stovek tisíc domácností jako například nepřiměřené náklady na bydlení, přesto jde o závažné veřejně politické téma. Ztěžuje, nebo zcela znemožňuje naplňování řady základních potřeb a práv (práva na zdraví, vzdělání, rodinný život, soukromí).

S přebýváním desítek tisíc domácností v bytové nouzi je spojeno mnoho závažných negativních dopadů na celou společnost (včetně epidemických rizik) a nemalé náklady pro veřejné rozpočty. Bytové problémy jsou například jedním z hlavních důvodů umísťování dětí do nákladné náhradní péče (dětských domovů či pěstounské péče) nebo mají negativní dopady na vzdělávání dětí a je-jich životní šance.

Přečtěte si také Sociální bydlení a průzkum ubytoven Přečíst článek

Kolik domácností se v bytové nouzi nachází?

Poskytnout odpověď na tuto otázku bylo cílem rozsáhlé výzkumné aktivity realizované od června 2020 do dubna 2021 Platformou pro sociální bydlení ve spolupráci s mnoha dalšími organizacemi a subjekty za finanční podpory Nadačního fondu rodiny Orlických a Active citizens fund.

Prvním krokem bylo jednoznačné vymezení toho, co se myslí bytovou nouzí. Značnou pozornost bylo třeba věnovat zejména tomu, jak budeme popisovat a sledovat bytovou nouzi v bytech.
Rozčlenili jsme ji do tří hlavních kategorií:

  1. funkčně nevyhovující bydlení,
  2. přelidněné bydlení,
  3. nejisté bydlení.

Za funkčně nevyhovující bydlení jsme považovali bydlení v bytech, pro které platí alespoň jedno z těchto tvrzení:

  1. v bytě není dostupná tekoucí voda,
  2. v bytě není dostupná teplá voda,
  3. v bytě není dostupná elektřina,
  4. v bytě není dostupný záchod,
  5. v bytě není dostupná koupelna/sprcha,
  6. v bytě není dostupná kuchyň/kuchyňský kout s dřezem,
  7. v chladných dnech je v bytě zima, ale domácnost nemá možnost si zatopit,
  8. okna nebo vstupní dveře do bytu kvůli silnému a trvalému poškození již ne-plní svou funkci, případně zcela chybějí,
  9. statika/konstrukce domu je natolik narušená, že výrazně omezuje či ohrožuje obyvatele bytů (např. rozpadající se střecha či rozpadající se schodiště na chodbě).

Za přelidněné bydlení jsme považovali bydlení v bytě, kde na 1 osobu (včetně dětí) připadá méně než 8 m2. Za nejisté bydlení pak bydlení bez právního titulu a přebývání u příbuzných či známých.

Přečtěte si také Síť partnerských prodejen Pumpa PRO se úspěšně rozrůstá do regionů Příklad sociální byty Holešov od KOMA MODULAR s.r.o.,

S ohledem na obtížnou proveditelnost (ještě zhoršenou probíhající pandemií covidu-19) a finanční i časovou náročnost sčítání domácností v bytové nouzi v terénu jsme v maximální možné míře vycházeli z existujících administrativních dat, databází poskytovatelů sociálních služeb, dat obcí (např. z pořadníků žadatelů o sociální byt) a dat z již realizovaných sčítání. Uplatněna byla i netradiční metoda sběru dat – rozeslání žádosti dle zákona č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím, na všechny obce provozující ubytovací zařízení, která zajistila 100% návratnost dotazníku o počtu domácností v obecních ubytovnách. Velmi nám pomohla perfektní spolupráce Ministerstva práce a sociálních věcí, které pro nás připravilo mnoho veřejně nepublikovaných výstupů „na přání“ ze svých informačních systémů. Sběr dat v terénu byl realizován především v případech, kdy to bylo nevyhnutelné, tedy při zjišťování počtu obyvatel v komerčních ubytovnách a rozsahu problému funkčně nevyhovujícího bydlení v severočeských městech (Ústí nad Labem, Most, Litvínov ad.), která z celostátního průměru silně vybočují. Výhodou bylo, že v případě skupiny, jejíž velikost nelze zjistit jinak než sčítáním v terénu, tj. osob bez přístřeší, bylo Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v roce 2019 realizováno rozsáhlé sčítání, z něhož jsme mohli vyjít.

Předběžné výsledky výzkumu

Došli jsme k tomu, že v bytové nouzi se nachází přibližně 115 tisíc obyvatel ČR žijících ve 43 tisících domácnostech. Odhadovaný celkový počet domácností v bytové nouzi je překvapivě velmi podobný hodnotě 49 tisíc, k níž jsme došli v roce 2018, přestože byla založena na značně odlišných zdrojích dat a metodách kalkulace. Téměř třetinu ze všech domácností v bytové nouzi (14 tisíc) představují rodiny s dětmi do 18 let. Naopak méně se bytová nouze dotýká seniorů, kterých bylo v bytové nouzi přibližně 5 tisíc. Nejčastěji v bytové nouzi končí „ostatní domácnosti“, tj. bezdětné neseniorské domácnosti, kterých v ní bylo 24 tisíc.

Kdo jsou lidé v bytové nouzi?

Z hlediska počtu osob v bytové nouzi představovaly nejvýznamnější skupinu rodiny s dětmi do 18 let, v nichž byly skoro dvě třetiny ze všech osob v bytové nouzi (74 tisíc ze 115 tisíc).

Pokud se podíváme na výsledky podle druhu bytové nouze, ukáže se, že nejčastější byla bytová nouze v bytech. V ní se nacházelo 40 % (17 tisíc) ze všech domácností a téměř 70 % ze všech osob v bytové nouzi. Velkou část bytové nouze v bytech totiž tvoří rodiny s dětmi v přelidněných bytech. Na ubytovnách dlouhodobě přebývalo téměř 16 tisíc lidí v 10 tisících domácnostech (nepočítaje pracovníky krátkodobě ubytované kvůli výkonu práce). Do kategorie bez střechy nad hlavou spadala necelá třetina (12 tisíc) domácností. Bylo v nich ovšem pouze 12 % ze všech osob v bytové nouzi, protože jde typicky o jednočlenné domácnosti.

V rámci výzkumného projektu byly připraveny odhady počtu domácností v bytové nouzi v členění až na úroveň obcí, které budou prezentovány v červnu spolu se závěrečnou zprávou. Ty mj. potvrdily koncentraci bytové nouze do poměrně malého počtu zatížených obcí, zjištěnou už v roce 2018. Téměř polovina (47 %) ze všech osob v bytové nouzi byla soustředěna do pouhých 20 obcí (v nichž žilo 31 % obyvatel ČR).

Při interpretaci prezentovaných dat je třeba mít na paměti, že s ohledem na způsob, jakým jsme k nim došli, je nelze chápat jako přesné údaje o rozsahu bytové nouze. V agregaci na národní úroveň se rozdíl mezi skutečným rozsahem problému a představenými počty domácností v bytové nouzi může pohybovat v řádu tisíců (u počtu osob v bytové nouzi v řádu desetitisíců). Zpřesnění naší představy o rozsahu některých jevů, jako například přelidnění, nám poskytne probíhající Sčítání lidu, domů a bytů. Již nyní je ovšem zřejmé, že i když zohledníme možnou nepřenosnost a budeme předpokládat, že skutečný rozsah bytové nouze je větší, než jsme zjistili, stále jde o veřejně politický problém, jehož řešení je v možnostech České republiky.

Na úrovni obcí, které jsou primárním subjektem odpovědným za řešení bytové nouze a za předcházení tomuto problému, se bude zpravidla (s výjimkou Prahy, Brna a Ostravy) skutečný počet domácností v bytové nouzi nacházet v rozmezí plus minus několik desítek domácností od námi prezentovaného odhadu. Obce, které často nemají příliš dobrou představu o rozsahu bytové nouze na svém území, tak získávají cennou informaci o tom, jak přibližně je tento problém velký a jakých domácností se týká.

Zdroj: Časopis Statistika a my

 
 

Reklama

ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2021, všechna práva vyhrazena.