logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Mapy kriminality Ministerstva vnitra a Policie ČR – 1. část

obr. č. 1 – ilustrační foto „Mapy kriminality“; zdroj: tiskové materiály MVČR (www.mvcr.cz)
obr. č. 1 – ilustrační foto „Mapy kriminality“; zdroj: tiskové materiály MVČR (www.mvcr.cz)

Dne 1. 12. 2020 Ministerstvo vnitra a Policie ČR zveřejnili „nové“ mapy kriminality. Co nového pro běžného občana na rozdíl od již fungujících map tato „nová“ přináší? Popravdě nic.

Reklama

Na úvod tohoto článku je na místě konstatovat, že i přes dále publikované množství výhrad k činnosti Policie ČR (jako výkonné složky) a způsobu práce Ministerstva vnitra ČR (jakožto řídícího orgánu) si vážím práce jednotlivých policistů a dalších zaměstnanců státní správy, kteří svou práci berou jako povolání1) a kteří jsou při plnění svých úkolů schopni a ochotni dohlédnout dál než na konec svého oddělení, odboru, útvaru, sekce. Po více než 20 letech aktivní spolupráce s výše uvedenými orgány je to bohužel to jediné pozitivní, pod co se mohu s čistým svědomím podepsat.

Úvodní shrnutí

Na samotném počátku (cca v roce 2011), jak to tak obvykle bývá, byla zcela jistě dobrá myšlenka. Stačilo podívat se směrem na západ a téma bylo na stole – či spíše jedním z bodů Strategie prevence kriminality na léta 2012–2015 (dále již pouze Strategie).

Inspirace v zemích jako je Německo, Švýcarsko, Anglie, či Spojené státy Americké (kde se jak kriminalita, tak i přístup státní správy k ní od 50. let 20. století vyvíjel zcela odlišně od nám známého prostředí) byla zcela na místě. Jedná se totiž o státy, kde se analytickou, koncepční i metodickou činností v oblasti prevence kriminality zabývají dlouhodobě a kde jsou mapy kriminality již nějakou dobu veřejně prezentovaným standardem.

Po prostudování dostupných materiálů (publikovaných Ministerstvem vnitra ČR, Policií ČR a jejich partnery z období mezi lety 2011 a 2020)2) je v rámci tzv. „manažerského shrnutí“ možno konstatovat, že prezentovaná novinka není v ničem výrazně inovativnější, než výstup projektu týmu Otevřená společnost, o.p.s., který byl pod názvem MAPAKRIMINALITY.CZ odborné i laické veřejnosti představen již v roce 2012.

Poznámka: Internetové stránky https://www.mapakriminality.cz/#mapa jsou jedním z publikovaných výstupů projektu ProPolice3), jehož cílem je přispívat k tomu, aby Policie ČR nebyla převážně represivní složkou, odtrženou od očekávání veřejnosti. Usilujeme o to, aby policisté uměli a mohli používat své dovednosti a oprávnění k cílené a co nejúčinnější prevenci kriminality.

Mezi další obdobně zaměřené výstupy patří také manuál Analýza kriminality v 60 krocích4) vydaný v roce 2010, který obsahuje analýzu vzorců trestné činnosti a který popsanými principy preventivní činnosti inspiroval některé vládní dokumenty – např. již zmiňovanou Strategii prevence kriminality na léta 2012 až 2015…

Dříve, než se zaměříme na podrobnější rozbor období posledních tři Strategií (2008–2011, 2012–2015, 2016–2020) poohlédneme se trochu hlouběji do historie tzv. „resortních statistik“, přiblížíme si jednu, ne moc známou, soudní kausu a v obecné rovině se z pohledu laika nahlédneme do zveřejněných map.

Pohled do historie

Vzhledem k existenci informací k historii resortních statistik5), které nejsou laické veřejnosti známy, se nabízí začít místo ve 21. století o něco dříve. Konkrétně v roce 1788, tedy před více než 200 lety. Z obsáhlé publikace zmiňme alespoň základní milníky týkající se sběru a hodnocení dat publikovaných statistik:

  • 1788 = trestní soudní řád z tohoto roku nařizoval soudům sestavování čtvrtletních přehledů, které měly poskytovat stručný přehled o pohybu zločinnosti a průběhu trestního řízení,
  • 1822 = dekret, který sjednocoval názvy publikovaných přehledů, například výkaz subjektivní o souzených osobách, výkaz objektivní o zločinech anebo výkaz o těžkých policejních přestupcích,
  • 1828 = počátek pravidelného zveřejňování statistických dat soudů,
  • 1848 = první oficiální statistiky rakouské za období 1845–1848,
  • 1895 = individuální výkazy o odsouzených osobách sloužící ke sběru dat, tzv. trestní listy nahrazují podrobnější formuláře o každé právoplatně odsouzené osobě tzv. sčítací lístky,
  • 1920 = změna trestního práva,
  • 1923 = zavedeno vládní nařízení o evidenci soudních provinilců a sbírání dat pro účely kriminální statistiky – v rozsáhlejší formě listů trestních pak byl zaznamenáván počet odsouzení a osvobození pro jednotlivé trestné činy, a to s rozlišením, jde-li o čin hlavní či vedlejší,
  • 1925 = první Československý svazek trestní statistiky (přehled období 1918–1922) s komentářem a analýzou
  • 1931 = v rámci komentářů k obsahu svazku trestní statistiky za léta 1923–1937 kladen důraz na skutečnost, že obsahem statistik je pouze kriminalita evidovaná, která se výrazně liší od kriminality skutečné. Poznámka: již autorům odborných publikací té doby byl znám fakt, že skutečná kriminalita je tzv. „nedostupná“ – používají se pojmy zločinnost známá, zločinnost zákonnázločinnost neznámá (kriminalita neohlášená, do statistik nezahrnutá – dnes používán pojem latentní),
  • 1964 = jednorázové zpracování údajů z období mezi lety 1946–1964 pro vydání tzv. „Zprávy o stavu a vývoji kriminality a zhodnocení úrovně práce orgánů činných v trestním řízení“
  • 1966 = neveřejné Kriminální statistiky Veřejné bezpečnosti s obsahem přehledu kriminality od roku 1957 v podobě tabulek, od roku 1966 s grafy – členěno dle doposud používané takticko statistické klasifikace TSK a to podle územních celků v detailu okresů,
  • 1973 = pro ročenku Rozbor kriminality zjištěné na území ČSSR v r. 1973 ve srovnání s r. 1972 (240 stran tabulek a statistických údajů) došlo poprvé ke zpracování dat s využitím výpočetní techniky,
  • 1974 = v souvislosti se zavedením výpočetní techniky do zpracování resortních statistik o kriminalitě byl upraven sběr základních dat, jejich třídění, zpracování a vykazování – tento systém kriminální statistiky pokračoval kontinuálně až do roku 2010,
  • 2010 = „rok 06) ve zpracovávání resortních statistik Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva spravedlnosti ČR.
obr. č. 2 – ilustrační foto „Mapy kriminality“; zdroj: tiskové materiály MVČR (www.mvcr.cz)
obr. č. 2 – ilustrační foto „Mapy kriminality“; zdroj: tiskové materiály MVČR (www.mvcr.cz)

Data jako předmět soudního jednání

Začátkem prosince 2020 proběhla médii jednodenní vlna zpráv s titulky typu: Ministerstvo vnitra a Policie ČR zveřejňují mapy kriminality; Kdokoli si může v mapách vyhledat počty různých druhů zločinů a přestupků v jednotlivých obcích i jejich částech; Občané se z mapy dozvědí například i to, kdy byl čin nahlášen a zda byl odhalen pachatel. Ale jen několik málo čtenářů si informace v jejich obsahu spojilo, s čerstvým rozhodnutím 3. senátu Nejvyššího správního soudu ve více než čtyřleté kauze týkající se poskytování dat z policejních statistik.

O čem, že je řeč? A jak to souvisí?

Datový novinář Českého rozhlasu v roce 2016 požádal, s využitím zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o poskytnutí databáze všech trestných činů z posledních pěti let7). A zrovna tato kauza byla na podzim 2020 definitivně ukončena konečným stanoviskem ve prospěch Policie ČR: „Požadované údaje bez výjimky nelze poskytnout“.

Zajímavou souhrou okolností není ani tak termín rozhodnutí soudu (jde spíše o náhodu), ale skutečnost, že informace, které Policie ČR následně a zcela dobrovolně vystavila na webu kriminalita.policie.cz, podle rozhodnutí soudu není možné zveřejnit. A to kromě jiného i z právních i technických důvodů.8)

Bylo by zajímavé pokusit se dohledat, jestli měl soud k dispozici informace o tom, že „neveřejná“ data budou za pár dní zveřejněna! Nicméně skutečností je, že Policie ČR (přesněji Policejní prezídium České republiky) byla z pozice žalovaného v rámci tomto jednání tím, kdo předkládal argumenty, proč jsou data nezveřejnitelná a ta samá Policie ČR je (jako výsledek činnosti výkonné skupiny zřízené rozkazem policejního prezidenta č. 102/2019) následně v rámci nových map kriminality zveřejní. A potvrzeným faktem je i to, že média, provozovatelé obdobných informačních map a také někteří datoví specialisté ze státní správy o tom dopředu nevěděli. Ale co, stane se.

Ze zápisu k soudnímu rozhodnutí9) si je do budoucna možná odnést tři klíčové poznatky. A to, že:

  • poslání Policie ČR zveřejňovat statistické údaje o stavu a vývoji kriminality na území České republiky vůči veřejnosti bylo a je naplňováno prostřednictvím tzv. Mapy kriminality (dostupné na: http://mapakriminality.cz/),
  • „na věc“ je rovněž nutné nahlížet optikou toho, že primárním úkolem Policie ČR je „pomáhat a chránit“ (chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami),
  • i požadavek dle zákona o svobodném přístupu k informacím je potřeba formulovat jednoznačně a jednoduše.

Data v obecné rovině

Vzhledem k tomu, že jsem se před publikováním tohoto textu seznámil nejen s dokumenty Republikového výboru pro prevenci kriminality (dále již jen jako RVPPK) za období posledních deseti let, ale i s publikovaným výzkumem a odbornými články zabývajícími se resortními statistikami z výrazně delšího období, nejsem z přístupu Policie ČR nijak překvapen a to nejen v rámci výše uvedeného soudu.

Ono to je tak nějak „normální“. Na obranu výkonné části autorského kolektivu, aneb těch, kteří nejen podle svého ministra odvedli ohromný kus práce („Vidím za tím ohromný kus práce a gratuluji tvůrcům z ministerstva i policie, že se jim povedlo dostat projekt do této fáze. Data z map jsou v otevřeném formátu, čímž dáváme odborníkům možnost si je stáhnout a dál s nimi pracovat, například vytvářet mobilní aplikace pro veřejnost v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality,“ sdělil ministr vnitra Jan Hamáček)10), je potřeba uvést, že pracovali jen s tím, co měli v zadání, co bylo v jednotlivých etapách jejich práce k dispozici a za podmínek, které jim byly poskytnuty. Ze zápisů RVPPK vyplývá, že problémy jsou u Policie ČR jinde – k tomu se ještě vrátíme.

Skutečnost, která mne na nově zveřejněných mapách zaujala (obdobně jako například u mapy dopravních nehod https://nehody.cdv.cz/ – spuštěno 12/2008), byla možnost práce s údaji času a konkrétní lokality v kombinaci s událostí z osobní zkušenosti. Tři „opěrné body“ obvykle dostačují v matematice i ve fyzice, tak proč ne zde. A výsledek? Publikovaná data znovu tak nějak „nesedí“.

Z posledních patnácti let jsem se pokusil vyhledat v mapě jeden konkrétní požár (tragický), dvě autonehody (včetně své vlastní), opakované poškozování cizí věci (v blízké rodině) anebo několik krádeží vloupáním ve třech sousedících ulicích (od místa bydliště, co bych kamenem dohodil) a předpokládal jsem, že je v nových mapách dohledám. Bohužel se nepodařilo – prostě tam nejsou.

V jednom z celkem nových odborných textů (Mapování kriminality jako téma i praktická činnost ve výuce 11)) k využití moderních technologií je v poznámce k datům o krádežích aut získaných od Krajského ředitelství policie Libereckého kraje uvedeno, že získaná data vykazují 90 % úplnost a správnost, což je standardní chybovost u mapování trestných činů. Může být. Ale na základě výsledků osobní praktické zkoušky je tento uvedený údaj více než optimistický.

Vzhledem k tomu, že 5 nebo 10 událostí napříč roky se opravdu ztratit může, následoval pokus č. 2. A to mediálně silná kauza z přelomu let 2019/2020 – několik desítek vloupání v krátkém období a navíc v jedné lokalitě - tzv. „Středočeský gang, který nikdy nebyl“12).

obr. č. 3 – Krádež vloupáním do: bytů (TSK 371), víkendových chat soukromých osob (TSK 372), rodinných domků (TSK 373); zdroj: statistické přehledy Policie ČR
obr. č. 3 – Krádež vloupáním do: bytů (TSK 371), víkendových chat soukromých osob (TSK 372), rodinných domků (TSK 373); zdroj: statistické přehledy Policie ČR

Díky tomu, že jsem tam (Jesenice u Prahy a okolí) v 90. letech 20. století vybavil poplachovým systémem několik desítek rodinných domů, tak se v lokalitě také orientuji. A s údaji v mapě by se mi mohlo podařit porovnat si vizualizovaná data s policejní statistikou. Bohužel i toto nebude tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo – zrovna v této části mapy bylo použito jiné územní členění (možná legislativně správnější, než u dlouholetých statistik poskytovaných Policií ČR například pro výstup projektu týmu Otevřená společnost, o.p.s., s názvem MAPAKRIMINALITY.CZ, ale jiné) a tedy i související vykazování bude jiné než doposud.

V této kauze bude do budoucna určitě nejpodstatnější informací skutečnost, jestli se jednalo o sérii souvisejících případů anebo více anomálií v jednom místě v jednom čase. Bylo to skoro 120 trestných činů (krádež vloupáním), jak tvrdí místní anebo jen 65 jak uvádí Policie ČR? Na něco snad časem odpovědí sami policisté, ale konkrétní případy si budou schopni dohledat nejspíš jen místní.

Ať už se ale dozvíme cokoli, tak to ze strany státní správy bude jen hra s čísly.

Závěr

Že to ani jinde není s daty jednoduché, tak o tom nás dnes a denně přesvědčuje systém nazvaný PES13) a činnost státní správy s ním související. I zde snaha o transparentnost, informovanost a objektivní hodnocení naráží takřka každodenně na různá specifika. A nejen na ně – v české společnosti jsou navzdory času stále zakořeněni „pohrobci nedemokratické minulosti“14), kteří jsou zvyklí držet si informace pod pokličkou. Nad jejich konkrétními cíli nemá smysl spekulovat. Stále však platí, že ti kteří mají moc a informace, je vždy alespoň o krok napřed.

Tolik asi v obecné rovině k novým mapám kriminality a datům, tedy k tématu prvního článku ze série „Mapy kriminality Ministerstva vnitra & Policie ČR“.

Je možné, že za nový mapový portál kriminalita.policie.cz bude (po doladění jeho nedostatků) široká veřejnost vděčna. Ale v současné době se nabízí řada otázek15), které souvisí s jeho vývojem a obsahem. Například:

  1. Odpovídá prezentovaná podoba původním záměrům (viz textový rámeček „Mapy budoucnosti a predikce kriminality – sci-fi, nebo realita?“)?
  2. Neměl by být více kladen důraz na skutečnost, že prezentovaná data nedokládají skutečnou kriminalitu, ale pouze tu část kriminality – tedy tu, která vyšla najevo a je evidována v oficiálních statistikách? Tedy, že zde chybí tzv. „latentní kriminalita“, o které se orgány činné v trestním řízení nedoví a není registrována v oficiálních statistikách.
  3. Jak se k projektu stavěli zainteresované strany16)?
  4. Nejedná se, i vzhledem k tomu, že resortní statistiky dosud informují víceméně výhradně o fungování a efektivitě institucí, které je vydávají, o další jednoúčelovou vizualizaci pod heslem „mládí vpřed“17)?

Nejen na tyto otázky se můžeme pokusit nalézt odpovědi příště.

Mapy budoucnosti a predikce kriminality – sci-fi, nebo realita?

Skupina pachatelů se chystá vykrást rodinný dům na okraji města a ve stejné chvíli se vydají policisté k jejich zadržení. Ještě než zloděj páčidlem poškodí dveře, policisté mu nasazují pouta. Fikce, nebo fakt? Je možné předpovědět zločin dříve, než se stane? A jakou roli v tom hrají mapy kriminality?

Na to se snaží odpovědět projekt „Mapy budoucnosti – moderní nástroj ke zvýšení efektivity a kvality výkonu veřejné správy v oblasti prevence kriminality založený na analýze a predikci kriminality“ (dále jen „Mapy budoucnosti“), který od září 2014 zpracovává Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality, ve spolupráci se společností ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s. Projekt je podporovaný z Evropského sociálního fondu v ČR, operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Zdroj: časopis ALARM FOCUS – duben 2015

Zdroje a odkazy

1) Povolání: od původu významu slova být k něčemu povolán
2) Výběr informací z těchto dokumentů (týkajících se vývoje MAP) bude včetně poznámek obsahem posledního ze série článku na toto téma)
3) ProPolice: Centrum ProPolice se vyvinulo z „pro-policejních“ aktivit Otevřené společnosti, o.p.s. v březnu 2007. Jeho cílem je přinášet nové myšlenky a testovat nové přístupy k policejní práci a přispívat k tomu, aby Policie CŘ nebyla pouze represivní složkou, ale podílela se na utváření prostředí, v němž žijeme, a stala se tak v očích veřejnosti jeho nedílnou a srozumitelnou součástí.
Zdroj: Otevřená společnost, o.p.s. https://www.otevrenaspolecnost.cz/kdo-jsme výroční zpráva 2009
4) Překlad a vydání manuálu Analýza kriminality v 60 krocích: Manuál Analýza kriminality v 60 krocích původně vznikl na objednávku britského ministerstva vnitra, ale velice rychle se stal užitečnou pomůckou v činnosti policejních sborů v řadě zemí po celém světě. Manuál velmi přehledně představuje postupy analýzy protiprávního jednání na místní úrovni. V jednotlivých krocích poskytuje řadu návodů a praktických rad, jak se naučit co nejlépe porozumět místním problémům a jak na ně hledat co nejúčinnější odpovědi v podobě preventivních opatření. Některé z nich jsou nejspíš zkušenějším policistům známé, jiné jsou naopak docela nové.
Zdroj: Otevřená společnost, o.p.s. https://www.otevrenaspolecnost.cz/kdo-jsme výroční zpráva 2010
5) Informace (veškeré níže uvedené) k historii resortních statistik – Resortní statistiky – základní zdroj informací o kriminalitě v České republice. Autor: Marešová, A. PhDr. Řada: Vybrané metody kriminologického výzkumu. Svazek 2. Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2011. ISBN 978-80-7338-110-3.
6) „rok 0“ moderních resortních statistik – informace poskytnuta pracovníky PP CIAP (Centrály informatiky a analytických procesů služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezídia ČR) v roce 2010.
Zdroj: Resortní statistiky – základní zdroj informací o kriminalitě v České republice. Autor: Marešová, A. PhDr. Řada: Vybrané metody kriminologického výzkumu. Svazek 2. Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2011. ISBN 978-80-7338-110-3.
7) Novinář chtěl databázi trestných činů. Policie mu naúčtovala 25 milionů.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/novinar-chtel-databazi-trestnych-cinu-policie-mu-nauctovala-25-milionu_201609070630_jcibulka
8) Počty zločinů a přestupků, nahlášení i vyřešení. Policie zveřejnila online mapy kriminality v Česku.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/line-mapa-kriminaliy-policie-cr-hamacek_2012011517_pj
9) Soudní zápis „J.C. (žalobce) proti Policejní prezídium České republiky (žalovaný)“.
Zdroj: http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2019/0046_3As__1900054_20201002090546_20201016090015_prevedeno.pdf
10) Ministerstvo vnitra a Policie ČR zveřejňují mapy kriminality.
Zdroj: https://www.mvcr.cz/clanek/ministerstvo-vnitra-a-policie-cr-zverejnuji-mapy-kriminality.aspx
11) Mapování kriminality jako téma i praktická činnost ve výuce. Autor: Jana Jíchová, Pavlína Netrdová ; Geografické rozhledy 27/2 (2017–2018).
Zdroj: www.geograficke-rozhledy.cz
12) Žádný středočeský gang neexistuje, tvrdí policie po čtvrt roce. Případy vloupání vyšetřuje jednotlivě.
Zdroj: https://region.rozhlas.cz/zadny-stredocesky-gang-neexistuje-tvrdi-policie-po-ctvrt-roce-pripady-vloupani-8188632
13) PES: Protiepidemický systém ČR – stupně pohotovosti dle aktuální epidemiologické situace.
Zdroj: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/pes
14) PES je dobrý, ale máme o něm vědět vše.
Zdroj: https://archiv.ihned.cz/c1-66854950-pes-je-dobry-mame-o-nem-ale-vedet-vse
15) Poznámka: níže uvedené otázky čerpají inspiraci v daleko obsáhlejším rozboru.
Zdroj: Jsou statistické údaje dostatečným zdrojem informací o stavu a vývoji kriminality v ČR? – Autor: Marešová, A. PhDr. Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2011, v digitální podobě dostupné na https://www.mvcr.cz/clanek/jsou-statisticke-udaje-dostatecnym-zdrojem-informaci-o-stavu-a-vyvoji-kriminality-v-cr.aspx
16) Subjekty spolupracující na projektu „Mapy kriminality“: Asociace krajů České republiky; Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky, Institutu pro kriminologii a sociální prevenci; Ministerstva financí, obrany, práce a sociálních věcí, spravedlnosti, školství, mládeže a tělovýchovy, vnitra, zdravotnictví; Nejvyšší státní zastupitelství; Policejní prezidium České republiky; Probační a mediační služba České republiky, Soudcovská unie České republiky; Svaz měst a obcí České republiky; Úřadu vlády České republiky; Úřad vlády České republiky.
Zdroj: https://www.mvcr.cz/clanek/rvppk-republikovy-vybor-pro-prevenci-kriminality.aspx
17) „Mládí vpřed“ = způsob zpracovávání a prezentování resortních statistických dat pracovníky s vysokou znalostí informačních technologií, ale s omezenou znalostí o předmětu jejich informačně technických manipulací. Skutečnost popsaná již před deseti lety v předmluvě k odborné publikaci, která se zabývá tématem „resortní statistiky – základní zdroj informací o kriminalitě v ČR.
Zdroj: Jsou statistické údaje dostatečným zdrojem informací o stavu a vývoji kriminality v ČR? – Autor: Marešová, A. PhDr. Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2011, v digitální podobě dostupné na https://www.mvcr.cz/clanek/jsou-statisticke-udaje-dostatecnym-zdrojem-informaci-o-stavu-a-vyvoji-kriminality-v-cr.aspx
 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.