Renovace obytných a jiných budov a její dopady na budoucnost oboru Vytápění – díl 2.

Článek navazuje na 1. díl. Je v něm čerpáno z kapitol dokumentu, publikovaného 6. dubna 2020, opírajících se o statistická šetření ČSÚ a vlastní analýzy MPO popisujících současný stav a možný vývoj v rámci tzv. optimálního scénáře. U těchto zjištění lze předpokládat minimální aktivitu v připomínkovém řízení a následné změny.

4. Nerezidenční budovy

Při stanovení fondu budov v nerezidenčním sektoru bylo přistoupeno z důvodu nízké dostupnosti a díky nekonzistentnosti dat bylo přistoupeno k významným aproximacím, resp. odhadům.

Celková plocha vytápěných budov pro stanovení možné úspory je u nerezidenčních budov uvažována ve výši 248,3 milionu m².

Graf: Počet a hloubka renovací nerezidenčních budov dle databáze ENEX za roky 2017 a 2018. Hloubka renovace v případě nerezidenčního sektoru je definována stejně, jako v případě sektoru rezidenčního.

Graf: Vývoj renovace podlahové plochy nerezidenčních domů od roku 2016 do 2020

Byly provedeny následující kroky:

1. Na vzorku dobře popsaných 100 budov různé velikosti, stáří a typu užívání, byla provedena podrobná analýza možnosti úspor energie a jejich investiční náročnosti. Na uvedeném vzorku byly následně hodnoceny čtyři varianty úsporných opatření na straně obálky budovy a úsporná opatření na straně zdrojů energie.
2. Dále byla hodnocena podmnožina 20 budov, u kterých jsou mimo energetický model k dispozici rovněž reálné spotřeby energií (především pro vytápění) vycházející z faktur za energie. Z toho je následně uvedeno srovnání výpočtových hodnot dle PENB a reálných spotřeb budov a je odvozen korekční faktor mezi výpočtovými a reálnými hodnotami spotřeb v závislosti na vybraných parametrech budovy. Podkladová studie tak poskytuje klíčový údaj k budoucímu využití celé databáze sběru dat z PENB pro stanovení reálného potenciálu úspor energie. Tato korekce je pak aplikována zpětně na vzorek 100 budov.
3. Posléze byla ve spolupráci s MPO a ČSÚ sebrána statistická data fondu nerezidenčních budov. Na základě nich a provedené analýzy na vzorku budov, korigované blíže reálným hodnotám, je závěrem studie stanoven odhad potenciálu úspor spotřeby energie pro sektor nebytových budov ČR v několika různých variantách úsporných opatření a scénářích. Ten obsahuje i odhad investiční náročnosti provedených opatření a uspořené energie.

Pokud budeme předpokládat stejnou strukturu budov jako v hodnoceném vzorku 100 budov, včetně jejich počátečního stavu (tedy s přihlédnutím k tomu, že část z nich už nějakou renovací prošla), je možné úspory ekonomicky zajímavě realizovat na 50 % energeticky vztažné plochy budov. Potenciál úspor energie na vytápění při realizaci komplexních a kvalitních renovací je 32,6 PJ. Dalších 10,5 PJ lze dále uspořit dražšími renovacemi na dalších 30 % energeticky vztažné plochy.

5. Úspory energie výměnou zdroje tepla

V rámci vzorku budov byla provedena analýza instalovaných výkonů a jednotlivých druhů zdrojů tepla pro vytápění a ohřev teplé vody s rozdělením podle paliva. Analýza vychází ze stanovené návrhové tepelné ztráty budov, přičemž rozdělení zdrojů tepla je provedeno odhadem podle procentuálního pokrytí potřeby energie pro vytápění, vycházející z PENB. Současně je provedeno stanovení jednotlivých složek ročních spotřeb energií s rozdělením spotřeby podle druhu paliva. Pokles nutného výkonu zdrojů díky renovované obálce a instalaci větrání s rekuperací je pak přibližně na polovinu (na 53 %).

Dále jsou uvažovány dvě varianty výměny zdrojů. V případě centrálního zásobování teplem se uvažuje se zachováním stávajícího zdroje. V případě kotelny na zemní plyn se uvažuje s výměnou kotlů za nové kondenzační kotle, a to samozřejmě pouze tam, kde ještě kondenzační kotle nejsou instalovány. Výměna za nové plynové kotle se potom týká přibližně poloviny celkového instalovaného výkonu stávajících plynových kotlů. Pokud je stávajícím zdrojem tepla pro vytápění zdroj, využívající elektřinu (mimo tepelného čerpadla, tedy ve většině především elektrokotle, v malém množství případů potom přímotopné nebo akumulační spotřebiče), je ve variantě A uvažováno s přechodem na tepelné čerpadlo. Z důvodů omezení, která platí pro čerpadla typu země-voda (speciálně v městské zástavbě) je uvažována výměna za tepelná čerpadla vzduch-voda. Varianta B pak uvažuje s hypotetickým případem výměny všech typů zdrojů za tepelná čerpadla. Celková možná úspora ve variantě A je stanovena ve výši 7,0 PJ a 34,3 PJ ve variantě B.

Základní parametry scénářů

Vstupní hloubka renovace pro všechny tři scénáře odpovídá stavu hloubky realizovaných renovací pro rok 2020. Hodnoty zobrazené v základním scénáři jsou proto pro všechny tři scénáře stejné, jako výchozí bod. V základním scénáři se očekává zachování stávající hloubky renovace pro celé sledované období. V optimálním scénáři se očekává nárůst hloubky renovací, a to do roku 2025, přičemž tato hloubka by měla následně být zachována po celé sledované období. Hypotetický scénář představuje ideální vývoj postavený na rychlých a důkladných renovacích a od roku 2030 by měla být hloubka renovací již na výše uvedených hodnotách.

Základní scénář reflektuje současnou situaci na trhu. Ve scénáři jsou tak uvažovány všechny stávající politiky a opatření na podporu energetické účinnosti ze strany státu, ale není uvažována jejich změna (ani zavádění nových politik, ale ani jejich konec například s novým programovacím obdobím). K roku 2050 snižuje spotřebu zhruba o 72 PJ (19 %) oproti současnému stavu. Kumulativní investiční náklady do roku 2050 jsou pro realizaci tohoto scénáře 722 miliard Kč. Měrná potřeba tepla na vytápění [GJ/(m².rok)] kumulativně za rodinné a bytové domy a veřejné a komerční budovy by měla klesnout z 522 (rok 2020) na 469 (rok 2030), 420 (rok 2040) a 377 (rok 2050).

Optimální scénář jde nad rámec stávajících politik. Počítá se zaváděním nových opatření zejména v oblasti veřejných a komerčních budov. V oblasti rezidenčních budov počítá se zvýšením hloubky renovací, ale bez zvyšování samotného počtu renovací. K roku 2050 snižuje spotřebu zhruba o 89 PJ (24 %) oproti současnému stavu. Kumulativní investiční náklady do roku 2050 jsou pro realizaci tohoto scénáře 856 miliard Kč. Měrná potřeba tepla na vytápění [GJ/(m².rok)] kumulativně za rodinné a bytové domy a veřejné a komerční budovy by měla klesnout z 522 (rok 2020) na 448 (rok 2030), 376 (rok 2040) a 327 (rok 2050).

Hypotetický scénář počítá s tím, že naprostá většina budov (85 %) bude od roku 2025 resp. 2030 renovována hluboce, pouze budovy, kde to není technicky možné, zůstanou u mělkých či středních renovací. To se neobejde bez výrazných státních intervencí. Dále je počítáno se zvýšením renovační míry na přibližně dvojnásobek, což by znamenalo renovaci každé budovy v horizontu necelých 30 let. Toto navýšení hloubky i míry renovací povede k roku 2050 ke snížení spotřeby energie o 166 PJ (44 %) při celkové potřebě investic v hodnotě 1 419 miliard Kč.

V období 2020–2050 očekává ČR vývoj v oblasti renovace budov podle „Optimálního scénáře“. I přestože se jedná o scénář, který nevyužívá maximální potenciál pro dekarbonizaci fondu budov ČR, jedná se o scénář, který je reálné realizovat v podmínkách ČR po modifikaci stávajících politik, které bylo možno s odstupem času vyhodnotit, a při zavedení dalších politik na snižování energetické náročnosti budov.

Graf: Vývoj měrné spotřeby na vytápění v GJ na m2/rok – optimální scénář

6. Energetické mixy – vytápění 2011–2060

Uvažované energetické mixy pro rezidenční budovy (podle konečné spotřeby energie) ukazují, že například podíl zemního plynu, který byl 33 % v roce 2011 by se v roce 2060 v případě optimálního scénáře měl pohybovat okolo 36 %. Zajímavé je, že například podíl biomasy je ve stejném scénáři odhadován prakticky bez významné změny s velikostí mírně přes 18 %. U elektrických přímotopů se očekává pokles podílu z 20 % na 7 %, zatímco solární zdroje plus tepelná čerpadla by měly zvýšit podíl z kladné nuly na téměř 11 %.

7. Závěr

Z dokumentu byly vybrány jen některé informace z kapitol 1. až 3. Ze zbývajících kapitol 4. a 5. již nebylo vybráno nic. V nich se dokument zaobírá problematikou bariér, které omezují naplnění scénářů, výsledků průzkumu zájmu o modernizace, aj. A navrhuje strategie České republiky na podporu realizace optimálního scénáře v oblasti rezidenčních budov i budov nerezidenčních.

Zdroj:
Dlouhodobá strategie renovací budov, dostupné na https://www.mpo.cz/cz/energetika/energeticka-ucinnost/dlouhodoba-strategie-renovaci-budov-_-verejna-konzultace--253840/