Reklama

Využití smart meteringu v systému zúčtování elektrické energie – II.

Bc. Jiří Vastl

Recenzovaný

Tato práce se zabývá systémy zúčtování elektrické energie. V první části bylo popsáno fungování stávajícího systému hromadného dálkového ovládání a teoretický princip smart meteringu. V tomto dokončení je nastíněna vize nového zúčtovacího systému využívající technologii smart metering. Pro nový systém zúčtování jsou použity časově proměnné ceny z vnitrodenního trhu s elektřinou, uvedené na webu Operátora trhu, které mohou být považovány za dynamický tarif. Nový systém zúčtování je demonstrován na spotřebě rodinného domu a zakončen celkovým srovnáním obou systémů z pohledu konečného zákazníka. Rozbor možností ukazuje potenciál, který smart metering přináší nejen úzce pro obor vytápění, ale všechna zařízení TZB.

Reklama

3 Zapojení spotřebičů v systému smart meteringu

V této části se budeme zabývat spotřebiči z hlediska přesunu jejich zapnutí či rozdělení pracovního cyklu na více částí. Protože se snažíme ovlivnit zákazníka, je potřeba, aby odložení zapnutí či rozdělení cyklu spotřebičů co nejméně zasáhlo do jeho životního rytmu. Také samotná příprava a spuštění spotřebiče musí být co nejjednodušší. U moderních spotřebičů je toto zjednodušení realizováno funkcí odloženého startu. Funkce odložený start není možná u všech elektrických spotřebičů. Spínání některých spotřebičů je pevně spjato s životním rytmem člověka a nelze tedy počítat s odkladem spuštění. Naopak existují spotřebiče, kde je již dnes ve stávajícím systému HDO využíváno jejich dálkové zapnutí (boiler, akumulační topení).

Přerušení pracovního cyklu je zajímavou vlastností některých spotřebičů. Umožnuje rychlejší a flexibilní regulace spotřeby, ale je ještě více omezeno technologii spotřebičů a procesů, které vykonávají.

3.1 Spotřebiče neumožňující přesunutí spotřeby

Mezi spotřebiče pevně spjaté s životním rytmem člověka patří skupina multimediálních zařízení jako je například počítač, televize, rádio a další spotřebiče, které člověk využívá dle svojí okamžité potřeby. Další skupinou jsou kuchyňské spotřebiče, trouba, varná konvice, sporák, mikrovlnná trouba, jejichž použití též uspokojuje aktuální potřebu člověka a nelze tedy předpokládat jejich start v jiných hodinách. Speciální případy těchto spotřebičů jsou mrazáky a lednice, kde je možnost odloženého startu spíše v řádu minut, neboť je potřeba udržovat požadovanou teplotu cyklickým spínáním. Dalšími velkou spotřebou, kde není možný odložený start, je osvětlení, opět jeho spuštění je spojeno s potřebou člověka. Není možné ani rozdělení jejich pracovního cyklu do více částí, z důvodů uspokojování aktuální potřeby člověka.

3.2 Spotřebiče s omezenou možností přesunu spotřeby

Spotřebiče, u nichž lze počítat s částečnou možností odložené spotřeby v řádech jednotek hodin, záleží však na benevolenci a motivaci samotného spotřebitele. Mezi tyto spotřebiče patří například žehlička, vysavač, domácí pekárna. Dalšími spotřebiči, jejichž provoz lze částečně posunout v čase, jsou elektrická topení. Posun je však závislý na tepelné pohodě, tepelné kapacitě a setrvačnosti domu. Mimo topnou sezónu nelze s touto spotřebou kalkulovat, naopak přichází možnost regulace klimatizačních jednotek.

U domácích spotřebičů v této skupině, kromě elektrického topení, nelze příliš počítat z rozdělením pracovního cyklu do více částí, neboť jsou přímo spojeny s aktivitou člověka.

3.3 Spotřebiče vhodné pro přesun spotřeby

Obr. 12: Ochota spotřebitelů k přesunu spotřeby (ČEZ a.s. WPP AMM 2013) [5]

Mezi spotřebiče vhodné k odloženému startu patří boiler a akumulační topení. Dále lze za tyto spotřebiče považovat i pračku, myčku na nádobí a sušičku. U těchto spotřebičů je však důležitá jejich technické přizpůsobení tomuto systému. Starší modely nemají funkci odloženého startu, a proto je lze spouštět pouze zásahem člověka. Nové modely tento režim většinou mají. Dalším limitujícím faktorem u těchto spotřebičů je nutnost proběhnutí celého cyklu, nelze tedy spotřebu rozdělit na více částí. Naopak tepelné spotřebiče jako boiler a akumulační topení jsou rozdělení pracovních cyklů schopné.

Jako zásadní se také ukázala ochota samotných spotřebitelů k přesunu spotřeby. Jednou ze stěžejních informací získávaných z pilotních projektů je právě kvantifikace této ochoty k přesunu spotřeby. Na grafu získaném z pilotního projektu WPP AMM 2010–2013 [5] skupiny ČEZ a.s. je vidět, jaké procento spotřebitelů by bylo ochotno spotřebu přesunout.

3.4 Technická realizace přesunu spotřeby

V současné době je na trhu možnost zakoupení chytrých rozvaděčů, které umožňují vzdálené ovládání spotřebičů. Důležité je také technické vybavení spotřebičů samotných, spotřebiče musí být pro toto zapnutí bez zásahu člověka připraveny. Domy vybavené jak chytrými rozvaděči, tak spotřebiči technicky vybavenými pro dálkové spuštění, označujeme jako inteligentní domy a jsou pro aplikaci smart meteringu ideální, právě kvůli jejich technické připravenosti.

Další možností je již zmiňovaná funkce odloženého startu, u nichž sám uživatel nastavuje dobu, kdy má k zapnutí spotřebiče dojít. Jedná se o poloautomatický režim, kdy je vyžadován zásah člověka s časovým předstihem.

Jedním z technických omezení pro přesun spotřeby se v současnosti jeví nová legislativa, kterou zveřejnil Energetický úřad, která počítá se změnou účtování zákazníka vůči distributorovi. Tato nová legislativa vede zákazníky ke snižování nominální hodnoty jističe, tedy omezuje maximální příkon společně běžících spotřebičů. Proto je nutné počítat s tímto limitem při běhu více spotřebičů najednou. Zákazníci budou mít snahu spouštět spotřebiče postupně, aby nepřekročili příkon omezený hlavním jističem [18].

3.5 Motivace zákazníků

Zapojení zákazníka do systému smart meteringu, a tedy ovlivňování jeho spotřeby, musí být spojeno s určitým profitem, který zákazník získá. Profit může být jak finanční, tak nefinanční. Zákazníci také požadují nulové investiční náklady pro přechod na jiný systém.

Využití profitů systému smart meringu záleží na aktivitě zákazníků, ale také závislé na technickém provedení systému smart meteringu a jeho funkcích. Systém dává do rukou zákazníka vyšší moc nad ovlivněním svých nákladů na elektřinu a přináší mu množství dalších benefitů [5].

3.5.1 Informace o spotřebě

Jedním ze základních přínosů, které zákazník získá, je podrobnější záznam spotřeby elektrické energie. Získá tak informace nutné k aktivnímu ovlivnění spotřeby. Možnost snížení nákladů na elektrickou energii přichází nejvíce se vznikem tzv. dynamických tarifů, jejich použitím má zákazník přímo možnost ovlivnění nákladů na elektrickou energii. Náklady ovlivňuje přesunutím spotřeby do časových intervalů s nižší cenou a využívá tak rozdílu cen elektřiny v průběhu dne či týdne. Tento profit je však přínosem pouze pro zákazníky, kteří jsou ochotni se této problematice aktivně věnovat.

Znalost historických dat umožnuje zákazníkovi lehčí porovnatelnost spotřeby vůči jiným rokům a může tak rychleji odhalit například černý odběr z jeho odběrného místa nebo chybný smart metr. Pro zákazníky přináší výhodu v možnosti přesnějšího stanovení velikosti záloh, které mohou být stanovovány na základě historických záznamů spotřeby [5].

3.5.2 Měření zdroje elektrické energie

Zákazníkům, již budou zároveň výrobci elektrické energie, přináší možnost měření jak spotřeby, tak výroby elektrické energie pouze jedním smart metrem. Zákazník opět získá přehled o průběhu výroby v závislosti na čase [5].

3.5.3 Komunikace se spotřebiči

V případě vytvoření oboustranné komunikační struktury samotného systému smart meteringu, lze tento komunikační systém využít ke komunikaci se spotřebiči. V dnešní době se však jedná spíše o vize budoucnosti, tento benefit je zcela závislý na technickém provedení komunikační struktury [5].

3.5.4 Snížení cen za distribuci

Lze předpokládat, že při zapojení většího množství zákazníků dojde k efektivnějšímu využití přenosových kapacit linek. Na linku bude tedy možné připojit více zákazníků a klesne tak finální částka za distribuci pro jednotlivé zákazníky.

Také nebude nutný fyzický odečet údajů o spotřebě ze smart metrů, pro distributora by tato změna měla znamenat snížení nákladů na zaměstnance, jež tuto činnost provádějí dnes [5].

3.5.5 Ekologie

Systém smart metering umožnuje svým chování zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu a také se snižuje potřeba regulační energie z méně ekologických zdrojů. Taktéž dochází k zefektivnění přenosové kapacity vedení a není tedy nutná výstavba dalších linek pro přenos. Lze tedy považovat tento přístup za více ekologický. Předpokládá se, že tento benefit nebude mít na zákazníka velký vliv [5].

3.6 Uplatnění smart meteringu u podnikatelských subjektů

Primárním záměrem této práce není zkoumání systému smart meteringu v souvislosti s podniky. Nicméně je zde uveden náhled do této problematiky pro širší představu.

Princip kontinuálního měření je u velkých spotřebitelů elektrické energie již zaveden, z důvodu fakturace elektřiny a z důvodu přizpůsobení výroby elektrické energie této spotřebě. U menších podniků není zavedeno kontinuální měření. I přes jeho zavedení nelze ovlivnit spotřebu podniků z těchto důvodů:

technologické postupy mají přesně definovaný časový rámec
některé pracovní postupy jsou nepřerušitelné (slévárny)
podniky se snaží o minimální prostoje mezi jednotlivými úkony (nevyplatí se čekat na levnější elektřinu)
přesunutí pracovních směn do nočních hodin (levnější elektrická energie) má za následek příplatek ke mzdám zaměstnancům ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku (Zákoník práce § 125)
s přesunem do nočních hodin dochází ke komplikacím v logistice
u některých podniků není možné přenesení spotřeby do nočních hodin (podniky poskytující služby)

Pro většinu podniků je odložení spotřeby nemyslitelné nebo je potenciál přesunu spotřeby již plně vyčerpán. Zákazník je již dnes motivován k předvídatelnému a domluvenému průběhu spotřeby. Motivace je zajištěna cenami v diagramu a cenou za rezervovaný příkon.

4 Systém smart meteringu pohledem ostatních účastníků trhu

V této části se budeme zabývat systémem smart meteringu z pohledu ostatních účastníků energetického trhu. V dnešních dnech není jasné, který ze subjektů má nejblíže k ovlivňování spotřeby zákazníků. Potřeby změny spotřeby jednotlivých subjektů mohou být rozdílné, v některých případech i opačné.

Nelze počítat s jednorázovou výměnou všech elektroměrů za smart metry, proto je nutné po přechodnou dobu vytvořit efektivní souhru HDO a smart meter systémů. Systém HDO v dnešních dnech je ovládán distributorem, který stanovuje časy pro nízký a vysoký tarif. Proto je nutná kooperace s distributorem v tomto přechodném období.

Výhody spojené se smart meteringem se pro účastníky trhu projeví až po zapojení většiny zákazníku. Jsou zde nastíněny přístupy jednotlivých účastníků a z nich plynoucí výhody.

4.1 Smart metering ve vztahu k provozovateli distribuční sítě

Provozovatel distribuční sítě v tuto dobu ovládá signály systému HDO, proto lze počítat s bezproblémovou funkcí obou systému. Oba systémy by sledovaly stejný záměr a vzájemně si nepřekážely. Došlo by k flexibilnějšímu a efektivnějšímu využívání přenosových kapacit. Provozovatel distribuční sítě by pak mohl sestavit přesnější modely zatížení linek v čase a lépe tak navrhoval další rozvoj sítí. Možnost dálkového odečtu by také znamenala finanční úsporu na pracovnících, jež fyzicky odečítají stávající elektroměry. Je potřeba ale na druhé straně zmínit, že systém smart meteringu je technicky složitější, a proto lze očekávat větší počty pracovníků, kteří budou provádět servis měřicích zařízení a komunikační struktury.

Dnes je distributor ve vztahu k zákazníkovi zastoupen na faktuře platbou za distribuční služby a nemůže tedy zákazníkovi nabídnout možnost dynamických tarifů, které by zákazníkovi přinesly možnost větší úspory. Na přelomu roku 2015/2016 přichází Energetický regulační úřad s novým systémem zúčtování, kde je pevně stanovena cena za distribuci na základě nominální hodnoty jističe. V současnosti (1. 3. 2016), po stížnostech široké veřejnosti, k přechodu na tento nový systém zřejmě nedojde, proto se k němu více nebude práce vyjadřovat.

Systém využívající smart meteringu by mohl poskytnout novou alternativu zúčtování distribuce elektrické energie. Cena za distribuci by se odvíjela na základě aktuálního zatížení jednotlivých linek, které zákazník využívá. Distributor by zákazníkovi posílal aktuální cenu za distribuci a zákazník by se na základě této informace rozhodl, zda chce spotřebovávat. Je však nutné počítat i s fixním poplatkem za distribuci, neboť i přesto, že zákazník aktuálně nevyužívá síť, je mu stále k dispozici. Cenovou politiku, podíl fixní a variabilní ceny, je nutné stanovit adekvátně k využívání sítí. Pro zvýšení motivace zákazníka k rozprostření spotřeby do nevytížených časů je vhodné co nejvíce upřednostnit variabilní část ceny, neboť umožnuje zákazníkovi větší možnost úspory.

Údaje o naměřené spotřebě v čase by distributor předával obchodníkovi s elektrickou energií, který by podle nich zúčtovával elektrickou energii zákazníkům. Distribuce zákazníkovi je vázána zákazníkovou polohou, naopak volba obchodníka je čistě na vůli zákazníka. Mohlo by zde docházet k obchodně technickému rozporu, kdy by obchodník kalkuloval při nákupu pro spotřebitele s jiným diagramem dodávky elektrické energie, než ke které ho distributor použitím systému smart meteringu ovlivňuje. Technické zajištění spolehlivé a stabilní dodávky elektrické energie má z legislativních závazků jasnou prioritu, lze tedy očekávat přednostní splnění požadavků distributora. Efektivní využití tohoto systému je podmíněno spoluprací mezi obchodníkem a provozovatelem distribuční soustavy [5].

4.2 Smart metering ve vztahu k operátorovi trhu

Činnost operátora trhu je od samotného zákazníka velice vzdálena, jeho hlavní činností je zúčtování mezi ostatními zákazníky trhu, proto není jeho primárním cílem regulovat spotřebu koncových spotřebitelů.

4.3 Smart metering ve vztahu k provozovateli přenosové soustavy

Přínosem systému smart meteringu pro provozovatele přenosové soustavy patří zejména možnost nahrazení regulační energie z elektráren úpravou spotřeby zákazníků, a tím potlačení nerovnováhy výroby a spotřeby. Provozovatel přenosové soustavy v dnešní době nakupuje podpůrné služby od výrobců elektrické energie, kteří jsou tyto služby schopni zajistit. Platí výrobcům za udržování výkonové rezervy, kterou může v případě nutnosti využít ke kompenzaci výchylky. Zde vzniká možnost finanční úspory náhradou regulační energie odložením spotřeby zákazníků. Je potřeba říci, že pro zákazníka je jednodušší kompenzovat regulační odchylku vzniklou přebytkem energie, odchylka způsobená nedostatkem energie vyžaduje ukončení spotřeby některých spotřebičů, což zákazníka mnohem více omezuje v jeho činnosti.

Při znalosti historických údajů pak může provozovatel přenosové soustavy předcházet těmto stavům vyžadující regulaci a sníží tak náklady na pořizování podpůrných služeb.

Další výhodou je možnost omezení přetoků energie mezi hladinami napětí či z distribučních soustav do přenosové soustavy.

4.4 Smart metering ve vztahu výrobcům elektrické energie

Systém v pravomoci výrobců energie postrádá vyšší účinek, protože výrobců elektrické energie je nespočet a nesledují stejný záměr. Přípustnou možností by bylo nasmlouvání přesných odběrů ze strany spotřebitele a odpovídající výroby určitého výrobce elektrické energie (on demand výroba). Vzniklo by jakési přímé smluvní propojení mezi spotřebitelem a výrobcem, došlo by tak k eliminování subjektu obchodníka na trhu. Spotřebiteli a výrobci elektřiny by toto propojení přineslo velké závazky spojené s dodržením nasmlouvané spotřeby a výroby. Problém by nastával v časech odstávek či nečekaných poruch. Tyto závazky v aktuálním systému přebírá obchodník, který je dokáže vyšším počtem zákazníků a výrobců eliminovat. Není jasné, jaký ekonomický přínos by toto smluvní propojení mělo, protože lze očekávat zvýšení poptávky po regulační energii. Cena regulační energie je však mnohem větší než cena nasmlouvané energie. Z těchto důvodů lze považovat tuto myšlenku za velice nepravděpodobnou [9].

4.5 Smart metering ve vztahu k obchodníkům s elektrickou energií

Smart metering v rukou obchodníků má největší potenciál úspory nákladů pro zákazníka. Tento potenciál se nejlépe využije při vzniku tzv. dynamických tarifů (vysvětlíme v další kapitole). Hlavní myšlenkou dynamických tarifů je časově proměnná cena elektřiny v závislosti na aktuálních cenách, za které obchodník elektřinu nakoupil. Obchodníci mají několik nesporných výhod oproti ostatním subjektům na trhu. Jsou přímo smluvně propojeni, jak s výrobci (obchodníky), tak se spotřebiteli. Spotřebitel může volně přecházet mezi jednotlivými obchodníky bez jakýkoliv omezení. Obchodník z historických záznamů spotřeb jednotlivých zákazníků může přesněji stanovovat objem nakoupené elektrické energie. To umožnuje snížení finančních nákladů již při samotném nákupu. V případě, že i přesto obchodník nenakoupí optimální množství energie, je schopen okamžitým ovlivněním spotřeby zákazníků zregulovat aktuální spotřebu a vyhnout se tak finančnímu postihu operátora trhu za způsobenou odchylku. Toto ušetření se pak může pozitivně promítnout do ceny energie. Další výhodou systému smart meteringu je možnost účinnějšího marketingu ze strany obchodníka a vytvoření atraktivních produktů pro zákazníky, kteří aktivně spolupracují.

4.5.1 Tarify v dnešním systému HDO

V této části se budeme zabývat systémem zúčtování obchodníka vůči zákazníkovi. Zaměříme se zde na nové alternativní tarify, které mohou přijít se systémem smart metering, které by přinesly větší možnost úspor pro zákazníka.

4.5.1.1 Jednotarifní systém

Cena elektrické energie je nezávislá na čase odběru. Tento tarif je jednoduchý, ale nelze u něj počítat s přesunem spotřeby elektřiny do jiných časů, protože zde není žádná finanční motivace pro zákazníka. Tento tarif je dnes běžně používaný pro zákazníky s malou a střední spotřebou [19].

4.5.1.2 Dvoutarifní systém

Cena elektrické energie je v čase rozdělena do dvou tarifů, tzv. „nízkého“ a „vysokého“. Rozdílná cena v těchto tarifech motivuje zákazníky přesouvat spotřebu do míst nízkého tarifu, kde je elektřina levnější. Jedná se o velice používaný systém. Pro získání dvoutarifního systému je však nutné splnit určité podmínky[19].

4.5.2 Tarify vhodné pro smart metering

4.5.2.1 Vícetarifní systém

Elektrická energie je různě cenově ohodnocena v závislosti na čase spotřeby. Obchodník předem nasmlouvá ceny v jednotlivých časech, aby tak ještě více ovlivnil spotřebu zákazníka. Jedná se o obdobu dvoutarifních systémů s rozšířením o více cenových hladit. Výhodou je citlivější ocenění jednotlivých časových pásem a větší motivace k přesunu. Z pilotních projektů se však ukazuje, že spotřebitelé nemají velký zájem o více tarifní systém [5].

4.5.2.2 Tarify s blokací

Cena určitého množství elektrické energie je do určitého množství oceněna jinak než po jeho překročení. Cena se zvyšuje se zvětšujícím se okamžitým příkonem domácnosti. Tento tarif je velice výhodný pro distributory, protože motivuje zákazníky k vytvoření kontinuální nízké spotřeby bez zbytečných špiček [5].

4.5.2.3 Dynamické tarify

Cena elektrické energie se odvíjí od okamžitých potřeb obchodníka. Cena se v průběhu dne výrazně mění a lze tedy počítat z velkým prostorem pro úsporu při přesunech. Tento tarif umožňuje obchodníkovi ovlivňovat spotřebu zákazníku s největší flexibilitou. Pro zákazníka je však složité se v tarifu orientovat a vyžaduje jeho velkou pozornost pro efektivní využití. V pilotních projektech se ukázalo, že většina zákazníků dává přednost jasné ceně a přehlednosti systému zúčtovaní [5].

4.6 Stávající pilotní projekty

V dnešní době probíhá několik pilotních projektů pod záštitou velkých společností s elektřinou na území České republiky. Mezi nejaktivnější společnosti patří ČEZ a. s., E.ON a. s., PRE a.s.

4.6.1 Projekty společnosti ČEZ

ČEZ a. s. vytvořila pilotní projekty v několika oblastech, kde je použita technologie AMM.

Ve Vrchlabí byl spuštěn program FUTUR/E/MOTION, kde byla technologie zakoupena od Hewlett Packard. Moderní technologií bylo osazeno 40 000 spotřebitelů. Plný provoz projektu byl spuštěn na přelomu roku 2012/2013.

V Hradci Králové je do projektu zapojeno 840 spotřebitelů a 3 transformační stanice. Komunikace je prováděna pomocí PLC a rádiových vln.

V Chrudimi je do projektu zapojeno 620 spotřebitelů napájených ze tří transformačních stanic. Jedná se zde o výhradní komunikaci PLC spolu v kombinaci se stávajícím systémem HDO.

Nejmenším projektem je osazení 480 rodinných domů v Poličce, napájených ze čtyřech transformačních stanic. Komunikace zajištěna technologií PLC. Technologie ovládání je opět v kombinaci s HDO.

Skupina ČEZ a. s. je zapojena do několika Evropských energetických plánů, které jsou hlavními podněty pro osazování oblastí chytrými měřicími přístroji. Mezi hlavní projekty patří GRID4EU, kde spolu s partnery Enel, ERDF, Iberdrola, RWE, Vattenfall vytvářejí šest největších pilotních projektů zabývajících se touto problematikou [5] [15].

4.6.2 Projekty společnosti E.ON

Společnost E.ON a. s. spustila nový projekt Energie pod kontrolou, který běží od září 2015 do poloviny února 2016. V tomto projektu jsou zapojeni zákazníci, kteří se dobrovolně přihlásili, jsou tedy rozmístěni po celém území České republiky, jedinou podmínkou pro přijetí do projektu byla nutnost odebírat elektrickou energii od této společnosti. Tento projekt má další unikátní součást, a to zapojení vlastníků malých solárních elektráren.

Součástí projektu je nejen „chytré měření“, ale také přítomnost zařízení umožňující vzdálené ovládání domácích přístrojů, zejména elektrického topení. Ovládání je pro uživatele zprostředkováno pomocí mobilní aplikace pro operační systémy Android a iOS.

Společnost si od projektu slibuje monitorování chování spotřebitelů s touto technologií v České republice. Dále očekává zpětný feedback od zákazníků a celkové vyhodnocení vlivu této technologie na změnu diagramu spotřeby elektrické energie [20].

Dalšími menšími projekty, které E.ON a. s. financuje, je projekt na jižní Moravě v obci Jarohněvice, který slouží k eliminaci negativního vlivu solárních elektráren na síť, obci Drahany v okrese Prostějov a České Velenice, kterým se eliminuje velký odběr průmyslových podniků a přítomnost fotovoltaické elektrárny o výkonu 1,3 MW. Unikátností těchto projektů je použití regulačních transformátorů (Siemens a Maschinenfabrik Reinhausen) pro stabilizaci napětí. Spojením regulačních transformátorů a „chytrého měření“ dochází k simulaci konceptu Smart grids („chytrých sítí“).

Společnost také začala nabízet jednotlivým obcím a městům zapojení do konceptu Smart cities. Mezi hlavní cíle patří snížení CO₂, celková úspora energií, stavba inteligentních budov, instalace chytrých měření a rozvoj smart grids. Do těchto projektů jsou zapojeny města Brno, Písek [20] [21].

4.6.3 Projekty společnosti Pražské energetiky (PRE)

Společnost PRE nabízí svým zákazníkům možnost instalace smart metru za poplatek 149 Kč měsíčně. Komunikace mezi měřicím přístrojem a centrálou je prováděna pomocí GPRS komunikace. Zákazník tak získá online přístup k datům o své spotřebě, samozřejmě tato data zároveň slouží společnosti pro její výzkum a rozvoj smart meteringu [22].

5 Spotřeba rodinného domu v systémech HDO a Smart meterning

V této kapitole se zaměříme na měření spotřeby rodinného domu. Spotřeba byla měřena průběhovým záznamovým zařízením ACE6000 DC4 od společnosti Actaris Zähler & Systemtechnik GmbH s drobnými úpravami pro splnění požadavků zákazníka, které umožnovalo záznam v intervalu 15 minut. Z těchto naměřených hodnoty budeme nadále vycházet i v našem ekonomickém posouzení. Měřicí zařízení má třídu přesnosti 0,5 a je schopno měření elektrické energie ve všech čtyřech kvadrantech. Pro naše měření jsme využili pouze měření činné spotřeby [23].

Pro toto vyhodnocení je nutné znát parametry námi měřeného rodinného domu.

Parametry rodinného domu

Postaven v roce 2005 v jižních Čechách
Dvoupatrový, obýván 4 osobami
Rozloha základu je 63,9 m², celkové vytápěná plocha 138,6 m²
Elektrické vytápění 12 kW v kombinaci s krbovými kamny
Ohřev vody v boileru
Elektrický sporák a trouba
TDD třídy 7 odběr s přímotopem, sazba D45d [18]
Sledované období leden, únor, březen 2016

5.1 Rozbor spotřeby

Spotřebiče instalované v rodinném domě rozdělíme do kategorií z kapitoly 3. Zapojení spotřebičů v systému smart meteringu. Dělení provedeme do skupin spotřebičů neumožňující přesunutí, s omezenou možností přesunu, a vhodné k přesunu. I přes toto rozdělení je nutné respektovat životní rytmus obyvatel domu a tedy i spotřebiče vhodné k přesunu musí být spuštěny v řádu desítek hodin.

5.1.1 Klasifikace spotřebičů v domácnosti dle možnosti přesunu spotřeby

První skupinou spotřeby, která do této kategorie zapadá, je spotřeba stand-by režimů spotřebičů jako jsou televizor, rádio, monitor u stolního PC, satelitní přijímač, mikrovlnná trouba. Dále pak spotřebiče vyžadující neustálé zapojení v elektrické síti, mrazák, lednice, bezpečnostní alarm. Společným znakem pro tuto spotřebu je nemožnost jejího přesunu, ale také její nezávislost na lidském rytmu. Tato spotřeba není aktivně ovlivňována obyvateli rodinného domu.

Obr. 13: Spotřeba stand-by režimů

Dále se budeme věnovat spotřebě, jež je aktivně spouštěna obyvateli a lze tedy uvažovat o jejím přesunu.

Tab. 1: Spotřebiče v domácnosti
Spotřebič	Příkon / spotřeba	Jednotka	Poznámka	Přesun spotřeby
Televizor	0,14	kW		Nelze
Wifi router	0,05	kW		Nelze
Varná konvice	0,08	kWh	1 cyklus	Nelze
Rádio	0,013	kW		Nelze
Notebook	0,014	kW		Nelze
Trouba*	2,5	kW		Nelze
Sporák 1 plotýnka*	1,5	kW		Nelze
Fén*	1,8	kW		Nelze
Vysavač	1	kW		Omezený
Žehlička	2,4	kW		Omezený
Pračka	0,07	kWh	40 °C 1 cyklus	Vhodný
Pračka	0,91	kWh	60 °C 1 cyklus	Vhodný
Myčka	1,35	kWh	1 cyklus	Vhodný
Boiler*	1,6	kW		Vhodný
Elektrické topení*	12	kW		Omezený
*odečteno ze štítků přístroje

V měsíci lednu a březnu byla snaha o maximální spolupráci se systémem HDO, naopak v únoru byla snaha o přiblížení systému smart meteringu.

Obr. 14: Spotřeba v měsíci lednu

Obr. 15: Spotřeba v měsíci únoru

Obr. 16: Spotřeba v měsíci březnu

5.2 Rozbor naměřených dat

Obr. 17: Registrační měřicí přístroj ACE6000 DC4 [23]

Naměřená data byla získána záznamovým měřicím přístrojem ACE6000 DC4. Tento přístroj zaznamenával spotřebu v 15minutových intervalech a poté uložil střední hodnotu výkonu ve wattech, který této spotřebě odpovídal. Vybaveností zařízení se nejednalo o plnohodnotný smart meter, ale pouze o průběhové měřicí zařízení, které zaznamenává spotřebu v čase. ACE6000 DC4 neodesílal informace v reálnem čase do datových koncentrátoru, ale ukládal je do paměti a jednou měsíčně byl provádět odečet pomocí kontaktního zařízení. Přenos dat probíhal optickým rozhraním pomocí komunikačních protokolů IEC 62056-62 (Cosem/ DLMS). Softwarově byl přenos dat obsluhován programem support tool AIMS6000. Tyto vlastnosti, kterými se lišil ACE6000 DC4 od standartního smart metru, neměli žádný vliv na přesnost a použitelnost měření.

Výstupní data z měřicího zařízení jsou interpretována tabulkou, kde sloupce odpovídají časovým intervalům po 15 minutách a řádky jednotlivým dnům v měsíci. Měřicí zařízení ukládalo více informací na dalších kanálech, protože tyto data nejsou pro naše měření důležitá, nebudeme se jimi dále zabývat.

Naměřená data byla porovnána s fakturačním měřením na odběrném místě. Naměřená spotřeba na obou zařízení se téměř shodovala, malá odchylka vznikla po delším měření, kdy fakturační elektroměr měřil i spotřebu samotného námi přidaného registračního měřidla. Tento rozdíl je však pro ekonomický výpočet zanedbatelný. V praxi by se též neuplatnil, neboť by průběhové zařízení stalo zároveň fakturačním [23].

5.3 Porovnání systému z pohledu zákazníka

5.3.1 Předpoklady nutné k provedení porovnání

Spotřebitel, jež používá systém smart metering a zároveň je ochoten hýbat se svou spotřebou v závislosti na ceně, může finančně profitovat z různých cen v průběhu dne.
Zanedbáme právních bariery systému smart metering.
Budeme počítat pouze s cenou silové energie bez DPH, abychom tak zjednodušili výpočet o regulované složky, kde je cena pevně daná legislativou.
Zanedbáme náklady potřebné na vstup na vnitrodenní trh.

5.3.2 Zúčtování při stávajícím systému HDO

Z důvodů porovnání obou systémů jsem provedl vyúčtování ve stávajícím systému HDO ve dvoutarifním systému. Při měření byla snaha o maximální přizpůsobení spotřeby právě tomuto režimu. Pro tuto domácnost byl stanovena sazba D45d. Jedná se o sazbu s 20 hodinami v „nízkém“ tarifu a se 4 hodinami ve „vysokém“. Přímotopné spotřebiče a bojlery jsou zapínány v době „nízkého“ tarifu. Pro ekonomické zhodnocení budeme uvažovat pouze cenu silové elektřiny bez DPH, zanedbáme příspěvek na obnovitelné zdroje a částku za distribuci, neboť tyto částky jsou fixní či regulované. Výpočet jsme provedli pro objekt popsaný v 5. kapitole.

Pro měsíc leden:

Tab. 2: Zúčtování elektřiny systém HDO – Leden
Leden	Cena za MWh [Kč]	Spotřeba [MWh]	Cena [Kč]
Nízký tarif	1 109	1,375812	1 526
Vysoký tarif	1 485	0,062525	93
Stálý měsíční plat	–	–	58
Celkem	–	1,438337	1 677

Pro měsíc únor:

Tab. 3: Zúčtování elektřiny systém HDO – Únor
Únor	Cena za MWh [Kč]	Spotřeba [MWh]	Cena [Kč]
Nízký tarif	1 109	0,927797	1 029
Vysoký tarif	1 485	0,038657	57
Stálý měsíční plat	–	–	58
Celkem	–	0,966454	1 144

Pro měsíc březen:

Tab. 4: Zúčtování elektřiny systém HDO – Březen
Březen	Cena za MWh [Kč]	Spotřeba [MWh]	Cena [Kč]
Nízký tarif	1 109	0,871404	966
Vysoký tarif	1 485	0,034403	51
Stálý měsíční plat	–	–	58
Celkem	–	0,905806	1 075

5.3.3 Ekonomický výpočet zúčtování pro systém smart metering

Pro nastínění nového systému zúčtování jsem využil dostupných informací o cenách elektrické energie ze stránek Operátora trhu s elektrickou energii [24]. Tímto způsobem jsem se snažil ekonomicky simulovat situaci, kdy cena elektrické energie pro spotřebitele odpovídá přímo ceně na trhu. Naměřenou spotřebu jsem ocenil podle času, kdy proběhla, dle cen na vnitrodenním trhu Toto ocenění lze považovat za jakýsi dynamický tarif. Cena dle ceníků obchodníka není pouze cenou za silovou elektřinu, ale také za služby, které poskytuje obchodník zákazníkovi. Tuto skutečnost je nutné po celkovém vyčíslení také zahrnout do výsledného zhodnocení a připočítat přibližnou marži obchodníka. Předpokládejme, že marže obchodníka je přibližně 200 Kč na 1 MWh. Pro lepší porovnání jsem sestavil přehlednou tabulku. Z tabulky Ekonomické porovnání systémů je zřejmé že úspora při použití systému smart meteringu vychází průměrně 209,63 Kč za měsíc, což přináší zajímavou částku, jež by mohla být v prvotní části dostatečnou motivací spotřebitelů pro vstup do nového systému.

Tab. 5: Ekonomické porovnání systémů
Měsíc	Spotřeba [MWh]	HDO [Kč]	Smart metering [Kč]
Leden	1,44	1 677,00	1 577,67
Únor	0,97	1 144,00	820,29
Březen	0,91	1 075,00	869,16
Celkem	3,31	3 896,00	3 267,12
Úspora	–	–	628,88
Měsíční úspora (průměr)			209,63

Toto ekonomické porovnání je třeba posuzovat s ohledem na to, že se jedná o vyhodnocení pouze jednoho rodinného domu v zimním období. Pro jiné zákazníky s jiným průběhem spotřeby může být odlišné. Je důležité říci, že v měsíci lednu a březnu byla spotřeba upravována pro režim HDO. Naopak v únoru byla snaha o přesun spotřeby do míst s nižší cenou dle systému smart metering. Přesun spotřeby byl prováděn manuálně spínáním spotřebičů, nelze tedy garantovat ideální spínání jako v případě spínání automatikou ovládanou smart rozvaděčem či jiným zařízením. Další možností, jak systém smart meteringu ještě finančně zefektivnit, je nakupovat elektrickou energii pro přesunovatelnou spotřebu na denním trhu, kde se s elektřinou obchoduje den dopředu a lze tedy vybrat časy s nízkou cenou. Tento propracovanější systém vyžaduje automatické ovládání spotřebičů, které nebylo k dispozici.

Výpočet hodnot byl proveden na základě aktuálních cen na vnitrodenním trhu s elektrickou energii [24]. Jeden z hlavních důvodů výhodnosti smart meteringu je ve využití nižších cen elektřiny na vnitrodenním trhu. Nelze predikovat změnu ceny při zapojení většího počtu odběratelů, ale pro vstup prvních odběratelů by tento finanční rozdíl mohl být dostačující. Další podstatnou otázkou je, jak se k tomuto novému systému postaví obchodníci s elektrickou energii.

Pro obchodníka přináší tento systém větší práci s daty a s obchodováním na krátkodobých trzích. Přínosem pro obchodníky by mohl být atraktivní produkt a efektivnější marketing. V případě nezájmu jednotlivých odběratelů by se mohl stát lukrativní pro různá sdružení obyvatel a větší odběrné celky.

5.4 Porovnání technické stránky systémů

Obr. 18: Porovnání komunikačních struktur obou systémů

Stávající systém HDO dosáhl v dnešních dnech svých technických limitů. Za dlouhou dobu provozu se podařilo tento systém technicky velice dobře zvládnout a i přes jeho nevýhody se stal standardem v České republice. Mezi jeho výhody lze označit velkou robustnost, jednoduchost komunikace a bezpečnost celého systému. Nespornou výhodou je též jednoduchá komunikace po silových vodičích, není tedy potřeba budovat separovanou komunikační strukturu. Naopak z komunikace po silových vodičích vyplývá několik limitujících faktorů, mezi které patří možnost pouze jednosměrná komunikace, omezený počet vysílaných signálů, nutnost opětovného vysílání signálů pro zajištění spolehlivého přenosu informace. Z důvodů jednosměrné komunikace též není možný dálkový odečet spotřeby z elektroměrů. Většinu těchto technických bariér by měl překonat systém smart meteringu.

Systém využívající smart metering je zatím pouze ve fázi testovacích projektů, ale už nyní se ukazuje mnoho výhodných technický parametrů systému. Hlavní z nich je obousměrná komunikace, možnost vysílání adresných signálů a možnost přenosu větších objemů dat, real time odečet spotřeby, možnost odečtu více měřicích přístrojů. Všechny tyto technické výhody jsou však spjaty s nutností vytvoření komplikované separované komunikační struktury a vysokými nároky na jednotlivé přístroje v komunikační struktuře. I když je zde snaha o zachování aspoň části komunikace po silových vodičích, je nutné velkou část komunikace zprostředkovat jiným, náročnějším způsobem. Komunikace po silových vodičích trpí zejména v hustě obydlených lokalitách silným rušením z důvodů nestíněných kabelových vedení. Komunikaci dále ztěžují starší prvky v síti, jako jsou například jističe, jež ztlumují signál. Pro tuto komunikaci se zdá nejvhodnější širokopásmová PLC komunikace (BPL). Pokud necháme část komunikace na silových vodičích, může docházet k chybnému příjmu informací z jiných odběrných míst, než pro která jsou datová centra určena, a to kvůli zokruhování sítě NN. Jako nejpravděpodobnější pro komunikaci mezi datovými koncentrátory a centrálou přichází v úvahu komunikace GPRS, tedy připojení k Internetu. Připojení k Internetu přineslo možnost real time sledování spotřeby, ale také možnost kybernetického napadení a následné zneužití dat z datových centrech či samotných datových koncentrátorech. Protože je systém teprve v testovacích projektech, lze očekávat další možné nepředvídané komplikace spojené zejména s velkým množstvím přenášených dat. Při velkém rozšíření se očekávají také větší finanční náklady na potřebný software, datová centra, servery a kapacitu komunikační struktury. Dále lze očekávat nemalé prvotní investiční náklady na pořízení a instalaci smart metru, cena jednoho smart metru se pohybuje okolo 3500 Kč.

5.5 Systémy z pohledu spotřebitele

V současné době je spotřebitel zvyklý na systém HDO, který nepotřebuje k plné funkčnosti vnější zásah spotřebitele, a to zejména kvůli zautomatizovaným procesům a technicky připraveným spotřebičům. Samozřejmě spotřebitelé, jež přesouvají svojí spotřebu do časů v nízkého tarifu, napomáhají k zefektivnění systému, ale velké akumulační a přímotopné spotřebiče jsou většinou přímo ovládány automatikou HDO.

U systému smart meteringu je tomu právě na opak. Z důvodů toho že, většina domácích spotřebičů není na tento nový systém plně připravena, je potřeba, aby spotřebitel sám aktivně spínal či nastavoval sepnutí, případně vypínal spotřebu dle potřeb elektrické sítě. Pro spotřebitele přichází nutnost sledovat informace o stavech případně cenách v elektrické síti a na základě vlastního uvážení spotřebovávat elektrickou energii či nikoliv. Aktivním přístupem a logickým uvažováním lze dosáhnout jak zlepšení stavů v síti, i tak finanční úspory za elektrickou energii. Předpokládá se, že s rozšířením smart technologií bude sledování stavů a cen v síti také plně zautomatizováno pomocí smart rozvaděčů či spotřebičů samotných, tím odpadne nutnost sledování pro spotřebitele.

6 Závěr

V této práci byly porovnány systémy zúčtování při použití technologií HDO a smart metering. Cílem je zhodnocení obou systémů a poukázání na výhody a nedostatky. Důraz byl kladen zejména na pohled ze strany spotřebitele. Na příkladu z praxe byly ukázány možnosti smart meteringu.

Hlavním důvodem pro nutnosti nového systému řízení spotřeby elektřiny se stal velký nárůst obnovitelných neregulovatelných zdrojů. Pro demonstraci problémů v síti byla použita analýza spotřeby pro den 22. 2. 2016. Analýza ukázala omezené možnosti systému HDO, který kvůli pevným časovým intervalům nemůže provádět okamžité regulační zásahy. Byly nastíněny druhy interakcí a dále motivace zákazníka v systému smart meteringu k takovému chování, aby to přineslo co největší prospěch celé síti. Vzhledem k politice České republiky, jež podporuje výstavbu obnovitelných zdrojů, lze uvažovat, že zmíněný problém se bude dále prohlubovat a proto je nutné ho začít aktivně řešit.

V praktické části se práce věnuje naměřeným hodnotám z registračního elektroměru, který měřil spotřebu rodinného domu. Naměřené hodnoty spotřeby jsou oceněny tržními cenami z vnitrodenního trhu a porovnány s oceněním aktuálním systémem nízkého a vysokého tarifu, neboť finanční motivace bude rozhodující pro vstup nových spotřebitelů do systému smart metering. Porovnání vychází ve prospěch systému smart meteringu a úspora činí okolo 200 Kč za měsíc. Při zapojení více spotřebitelů je nutné provést hlubší finanční analýzu, neboť může dojít ke změnám cen na krátkodobém trhu s elektrickou energii. Zpracované finanční zhodnocení obou systémů bylo provedeno na jednom odběrném místě, odhalilo určitý potenciál, který však není možné bez dalších měření a analýz vztáhnout na všechny zákazníky.

Z přehledného porovnání obou technických stránek systémů a požadavků na spotřebitele vychází, že systém HDO je prozatím při stávajících podmínkách efektivní a postačující. Z úvah o využití smart metering vyplývá, že největšími úskalími této technologie jsou aktuálně vysoké investiční náklady na jeho zavedení, náročná komunikační struktura a nízká motivace i možnosti spotřebitelů pozměňovat průběh svojí spotřeby. Hlavní důvody pro masové rozšíření smart meteringu tak mohou být legislativní a technické. Evropská unie se zavázala k výměně 80 procent standartních elektroměrů za smart metry do roku 2020. V případě technických důvodů se jedná o takové změny v energetickém mixu, které by si vyžádaly zavedení smart meteringu k udržení zachování bilance výroby a spotřeby a spolehlivého chodu rozvodné sítě. Dalším důvodem zavedení smart meteringu může být zvýšení přínosů vlivem změn cen na trzích s elektrickou energií, zejména s regulační energií. Vzhledem k tomu, že nelze očekávat pokles spotřeby elektřiny a podíl obnovitelných zdrojů na výrobě bude narůstat, je nutné věnovat se této problematice i nadále.

Seznam zkratek

AMM: Automated Meter Management – oboustranná komunikace AMR Automated Meter Reading – dálkové odečty elektroměrů
BPL: Broadband over power lines – širokopásmová komunikace po silových vodičích ČR Česká republika
DLMS: Device Language Message Specification – Komunikační protokol DSO Provozovatel distribuční sítě
FVE: Fotovoltaické elektrárny GPRS General Packet Radio Service – Komunikace po internetu
HAN: Home area network Komunikační síť HDO Hromadné dálkové ovládání
IT: Informační technologie NN Nízké napětí
OTE: Operátor trhu
OZ: Obnovitelné zdroje
PLC: Power line comunication – komunikace po silových vodičích
PRE: Pražská energetika
TDD: Typový diagram dodávky
VN: Vysoké napětí
VTE: Větrné elektrárny

Pozn. red.: Vzhledem k občasné aktualizaci podkladů jejich autory mohou být některé odkazy v článku nefunkční.

7 Zdroje

ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. In: Předpis č. 82/2011 Sb. Praha, 2011, ročník 2011, 31/2011.
Metodika použití typových diagramů dodávek (TDD) [online]. Praha: Operátor trhu s elektřinou, 2003 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.ote-cr.cz/dokumentace/dokumentace-elektrina/files_dokumentace/Metodika_TDD.zip/at_download/file
Normalizované TDD. Ote-cr.cz [online]. 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z:
http://www.ote-cr.cz/statistika/typove-diagramy-dodavek-elektriny/normalizovane-tdd
POHORSKÝ, Jiří. HDO – hromadné dálkové ovládání. 1. vyd. Praha: BEN – technická literatura, 2002, 118 s. ISBN 80-7300-054-7.
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Ekonomické posouzení všech dlouhodobých přínosů a nákladů pro trh a jednotlivé zákazníky při zavedení inteligentních měřících systémů v elektroenergetice ČR [online]. 2012 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/46789/52808/592041/priloha002.docx
SVOBODA, Jaroslav. Systémy hromadného dálkového ovládání. Praha, 1974. České vysoké učení technické v Praze.
ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů: energetický zákon. In: č. 458/2000 Sb. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2000, 131/2000.
Cena elektřiny: Z čeho je složena? Cenyenergie.cz [online]. 2014 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z:
http://www.cenyenergie.cz/cena-elektriny-z-ceho-je-slozena/#/promo-ele
ZANDL, Patrik. Nová tarifní struktura, boj proti fotovoltaice a vliv kachní křivky na cenu elektřiny. In: Energomonitor.cz [online]. 2016 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: https://www.energomonitor.cz/nova-tarifni-struktura-boj-proti-fotovoltaice-a-vliv-kachni-krivky-na-cenu-elektriny/
ČEPS a.s.: Zatížení [online]. Praha: ČEPS, 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z:
https://www.ceps.cz/cs/data#Load
ČEPS a.s.: Výroba [online]. Praha: ČEPS, 2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z:
https://www.ceps.cz/cs/data#Generation
Měsíční zpráva o provozu ES ČR [online]. Praha: Energetický regulační úřad, 2015 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.eru.cz/documents/10540/1225302/Mesicni_zprava_2015_12.pdf
ČEPS a.s.: Regulační energie [online]. Praha: ČEPS, 2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z:
https://www.ceps.cz/cs/data#RegulationEnergy
E.ON. Interní materiály. České Budějovice, 2015.
NETOLIČKOVÁ, Soňa. Smart metering – nová koncepce měření! [online]. Vílanec: ČEZ, 2012 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z:
https://europen.cz/Proceedings/41/Smart%20metering%20%E2%80%93%20nova%20koncepce%20m%C4%9B%C5%99eni_Euro.pdf
MIKULA, Aleš, Jaroslav CHLUMSKÝ a Jan DVOŘÁK. Zpráva dílčího cíle: „Analýza stavu standardů v systémech sběru dat“ projektu „Smart metering systém pro energetiku“. In: ZPA smart energy [online]. Trutnov, 2014 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.zpa.cz/files/files/Zprava-dilciho-cile-Analyza-stavu-standardu-.doc
Inteligentní domácnosti zažívají na západě boom, v Česku tvoří pouze 6 %. Hypoindex.cz [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.hypoindex.cz/tiskove-zpravy/inteligentni-domacnosti-zazivaji-na-zapade-boom-v-cesku-tvori-pouze-6/
Změny pro konečné zákazníky. Energetický regulační úřad [online]. Praha [cit. 2016-04-22]. Dostupné z:
https://www.eru.cz/zmeny-pro-konecne-zakazniky#2
Jak se vyznat v sazbách elektřiny? Cenyenergie.cz [online]. 2015 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z:
http://www.cenyenergie.cz/jak-se-vyznat-v-sazbach-elektriny/#/promo-ele
Energie pod kontrolou. E.ON [online]. České Budějovice: E.ON, 2015 [cit. 2016-04 22]. Dostupné z:
https://www.eon.cz/energie-pod-kontrolou
Komunál.info [online]. České Budějovice: E.ON, 2015, 2015(3) [cit. 2016-04-22]. Dostupné z:
https://www.eon.cz/-a22863----fajP-_H/magazin?field=data
Chytré měření. Pražská energetika a.s. [online]. Praha: Pražská energetika, 2015 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.pre.cz/cs/firmy/sluzby-zakaznikum/technicke-sluzby-pre/chytre-mereni/
ACTARIS ZÄHLER & SYSTEMTECHNIK GMBH. Uživatelská Příručka: Uživatelská příručka ACE6000 DC4. 2005.
Vnitrodenní trh s elektřinou. OTE [online]. Praha: OTE, 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z:
http://www.ote-cr.cz/kratkodobe-trhy/elektrina/vnitrodenni-trh/
Inteligentní měření. Cez.cz [online]. [cit. 2016-04-29]. Dostupné z:
https://www.cez.cz/cs/vyzkum-a-vzdelavani/vyzkum-a-vyvoj/subjekty-v-oblasti-vyzkumu-a-vyvoje/eu-verejne-zdroje-financovani/smart-grids/info-k-pilotnimu-projektu-inteligentniho-mereni.html
CARVALLO, Andres a John COOPER. The advanced smart grid: edge power driving sustainability. Boston: Artech House, 2011. ISBN 978-1608071272.

English Synopsis

Smart Metering utilization in energy settlement systems II.

The thesis is focused on smart metering system and ripple control. The first theoretical part describes function of ripple control. The second theoretical part presents smart metering technology with introduction of a new system of energy settlement. The new system of energy settlement use prices in the intraday market which are published on Electric grid operator’s website. The system can be considered as a dynamic tariff. The system of energy settlement is demonstrated on consumption of the family house. The comparison of both systems is demonstrated in the final part of the thesis.

Reklama

ZOBRAZIT PLNOU VERZI
nastavení cookies

Facebook YouTube