Vyhláška č. 269/2015 Sb. a systém VIPA
Rozúčtování nákladů roku 2015 bude poslední, které se provádí podle vyhlášky 372/2001 Sb. Rozúčtování roku 2016 již bude prováděno podle nové vyhlášky č. 269/2015 Sb. Co se pro uživatele systému VIPA změní? V zásadě nic. Nová vyhláška přináší zejména změny v maximálním povoleném rozsahu možných plateb.
Dosud platná hranice maximální a minimální úhrady za byt ±40 %, se mění na minimálně −20 % a maximálně +100 %. Další změnou je úhrada při neumožnění odečtu, z 1,6násobku se mění na 3násobek.
V tisku bylo poslední dobou opakovaně prezentováno, zejména zástupci zájmového sdružení ARTAV, že změna legislativy „konečně“ přinese spravedlivější rozúčtování nákladů na vytápění. Je nám opakovaně podsouvána myšlenka, že za spravedlivost nebo zejména nespravedlivost rozúčtování může jen a pouze legislativa a ne zvolený způsob měření či indikace. Spravedlivost rozúčtování by ovšem měla být jednou ze základních vlastností zvoleného systému, bez ohledu na aktuálně platnou legislativu. To totiž vede k myšlence, že do doby platnosti nové legislativy, byla všechna rozúčtování nespravedlivá a poškozovala konkrétní uživatele. Pokud je toto tvrzení pravdivé, je s podivem, že na trhu stále existují firmy, které potřebují ke spravedlivému rozúčtování nákladů upravovat legislativu, a není to jeden ze stavebních kamenů nabízených systémů.
Opakovaně také bylo poukazováno na zastaralost vyhlášky č. 372/2001 Sb. Technická norma ČSN EN 834 je bez výrazných změn podstatně starší a nikomu to divné nepřijde. Od jejího schválení došlo k podstatnému posunu v oblasti úspor celkových vytápěcích nákladů. Byla provedena modernizace zdrojů tepla a revitalizace panelových domů. Původní podmínky provozu otopného systému se výrazně změnily. Podmínky indikace dle indikátorů splňujících normu ČSN EN 834 zůstávají stejné, přestože je opakovaně poukazováno na zateplování a nízkoenergetické domy. I proto se v současné době opakovaně řeší problémy s přibývajícími nulovými náměry, s výrazně vyšším rozdílem náměrů mezi byty, které teplem šetří a těmi, které teplo k vytápění nutně potřebují (energeticky náročnější byty, zejména okrajové). Na posledním semináři ARTAV byla prezentována data jednoho ze členů, který přiznal, že jsou nuceni 47 % náměrů bytů korigovat, protože se nevejdou do hranic stanovených vyhláškou. S novou vyhláškou ovšem počet bytů, které se do mantinelů nevejdou, výrazně vzroste. V obou případech jsou náměry a tím i vlastní indikátory pro výpočet úhrady nepoužitelné. Chybu nelze spatřovat v legislativním určení přípustného rozsahu úhrady, ale v nevhodné metodice indikace podle fyzikálně pochybené normy ČSN EN 834, kde náměry indikátorů jsou v rozsahu nula až několik tisíc. Nejsou náměry těchto indikátorů fyzikálně jen velmi obtížně interpretovatelné?
Je prezentováno, že otopné těleso může předat do místnosti několikrát více tepla než těleso výrazně regulované, nebo úplně uzavřené. Právě v tom je zásadní rozdíl mezi indikací prostřednictvím indikátorů na otopných tělesech (radiátorová metoda) a indikátory na vratném potrubí z otopných těles (modifikovaná denostupňová metoda, dále jen MDM). Podstatou rozdílu je dvojí pojetí vytápění bytu (místnosti). U radiátorové metody je teplo do místnosti otopným tělesem předáno, indikováno (změřeno) a vyúčtováno. Sousední místnost (byt) s uzavřeným otopným tělesem má nulový náměr a z toho vyplývající nulovou úhradu, maximálně korigovanou dolní hranicí úhrady. U MDM, kterou výlučně používá firma VIPA CZ s.r.o., je teplo do místnosti otopným tělesem předáno, indikováno (změřeno), ale sousední místnost (byt) s uzavřeným otopným tělesem nemá nulový náměr a z toho vyplývající nulovou úhradu, ale náměr odpovídající teplotě vratného potrubí z otopného tělesa, která v případě zavřeného tělesa závisí na teplu získaném prostupem ze sousední místnosti (bytu). Tento jednoduchý princip náměrů a úhrady pochopilo více než 100 tisíc uživatelů centrálně vytápěných domů používajících indikátory VIPA. Skutečnost, že to nepochopili, nebo nechtěli pochopit zástupci sdružení ARTAV a prosazují do legislativy šarlatánské postupy přidávání a ubírání náměrů indikátorů, aby se úhrada vtěsnala do širokého rozsahu teplot 14 °C až 26 °C, resp. 17 °C až 35 °C. Představa, že uživatel bytu spotřebuje nekonečně krát více energie (přesně dle porovnání podílu náměrů) je naprosto absurdní a neobhajitelná.
Rozúčtování dle systému VIPA
Pro přehlednost a snadnou laickou kontrolovatelnost rozúčtování vytápěcích nákladů domu na jednotlivé byty je rozúčtování prováděno zásadně zvlášť na jednotlivé vytápěné místnosti. Tím se odstraní anonymita nepřiměřeně rozdílných náměrů radiátorové metody, kde dva rozdílně nesmyslné náměry se vzájemně prostřednictvím průměrné hodnoty zastírají. V individuálním rozúčtování každé vytápěné místnosti je uváděna teplotní odchylka od průměrné teploty všech vytápěných místností v domě. To znamená, že při teplotním rozdílu mezi obývacím pokojem a ložnicí 4 K, je na individuálním účtu uváděna hodnota označená symbolem dt, např. dt obývacího pokoje 3 K, dt ložnice −1 K. Tato hodnota poskytne každému uživateli bytu anonymní doklad o tom, v jaké části spektra se úhrada jeho bytu nachází v porovnání s ostatními byty v domě (viz dále uvedené grafy). V porovnání s horní mezí 200 % od průměrné úhrady, vynucenou sdružením ARTAV, by individuální účet musel vykazovat např. hodnoty dt obývacího pokoje 17 K, dt ložnice 13 K. Pro kontrolu správnosti vzájemného podílu teplot mezi místnostmi téhož bytu se opět ukazuje teplotní rozdíl 17 − 13 = 4 K, ale vzhledem k ostatním bytům s celkovou průměrnou teplotou 20 °C by teplota obývacího pokoje musela být 37 °C a teplota ložnice 33 °C. Tomu nemůže věřit ani nejzapřisáhlejší „odborník“ ze sdružení ARTAV. Legalizace fyzikálně nepřijatelné horní hranice úhrady však může mít vážné dopady na uživatele bytů, v jejichž sousedství se vyskytne byt s uzavřenými otopnými tělesy. Vyhláškou povoleným rozsahem úhrady 200 % průměru a spotřebou indikovanou (měřenou) prostřednictvím radiátorové metody podle ČSN EN 834. Uživatel bytu se tak nezaviněně ocitne v situaci „plýtvače“, kterému bude přiřčena úhrada za teplo bezplatně předané sousednímu bytu, kde byla uzavřena otopná tělesa. Bohužel ani se soudní ochranou takového postupu nelze počítat, poněvadž zvýšená úhrada je v rozsahu vyhlášky, přestože je to fyzikálně obtížně dosažitelné.
Z pohledu všech uživatelů centrálně vytápěných bytů nenavádí systém MDM k nelogickému uzavírání otopných těles s cílem dosáhnout nulové náměry a získávat levné teplo ze sousedního bytu. Navyšování základní složky úhrady nad 50 % celkových vytápěcích nákladů domu, jak je v podstatě realizováno navýšením spodní hranice na 80 % průměrné úhrady, je zpochybňováním celé metodiky poměrového měření a rozúčtování.
Po zveřejnění nové vyhlášky jsme provedli kontrolu stávajících rozúčtování, abychom uměli odhadnout dopad nové legislativy a připravili nutná opatření. Z více než 100 000 bytů, ve kterých naše společnost provádí rozúčtování nákladů na vytápění, jich v rozmezí −40 % až −20 % bylo zhruba 220, v procentech to činí 0,22 %. Z těchto 220 bytů ovšem více než polovinu činily různé nebytové prostory, u kterých může být nižší projektovaná teplota a jejich úhrada byla tedy s největší pravděpodobností v onom určeném rozpětí zcela oprávněná. Je nemyslitelné, aby při rozúčtování dle nové vyhlášky měla být jiná. Není přeci možné pokutovat někoho, kdo službu čerpá řádně, ale méně než v bytech. Toto je prozatím jeden z hlavních problémů, které bude třeba dořešit.
Uvedené grafy představují vztah mezi náměrem indikátorů VIPA a měrnou úhradou za vytápění bytu. Indikace je platná a použitelná v celém rozsahu náměrů. Neexistují nulové náměry, ani náměry nepřiměřeně vysoké. Pokud se týká konkrétního bytu a jeho začlenění do spektra podílu bytu na celkových vytápěcích nákladech domu, je na svislé ose uvedeno kódové označení bytů. Každý uživatel bytu prostřednictvím kódového označení vlastního bytu na individuálním účtu může vyhledat svoji polohu, aniž by z grafu vyčetl konkrétní adresné údaje ostatních bytů.
Potrefená husa
V současnosti je zejména firmami, které používají indikátory dle ČSN EN 834 realizována kampaň zpochybňující jakýkoli jiný systém, než právě tyto indikátory, které se vyznačují několika systematickými chybami. Asociace ARTAV dlouhodobě zamlčuje chybnou indikaci v důsledku posuvu místa střední teploty otopného tělesa v závislosti na průtoku, chybnou indikaci po zateplení domu v důsledku poklesu teploty vytápěcí vody pod úroveň stanovenou normou. Šmahem je pomlouvána a zatracována denostupňová metoda i modifikovaná denostupňová metoda systému VIPA, přestože je aplikována více než třicet let a úspory tepla jsou ve vztahu ke směrnici EU jednoznačně prokazatelné. Navíc představitel sdružení ARTAV RNDr. Jaromír Pohanka varuje před škodami, které zcela jistě denostupňové metody způsobí. Vystavuje se tak právnímu postihu pro pomluvu a poškozování dobrého jména některých rozúčtovatelských firem, neboť denostupňové metody jsou používány od samých začátků centralizovaného vytápění a modifikovaná denostupňová metoda firmy VIPA, vyvinutá na Technické univerzitě v Liberci je používána více než třicet let. Systém byl v roce 1997 na Světové výstavě vynálezů EUREKA 97 v Bruselu odměněn zlatou medailí. Je založen na fyzikálně jednoznačně definovaných vstupních hodnotách, kterými jsou: energetická náročnost bytu, velikost bytu, integrál teploty vratného potrubí otopných těles a průměrná venkovní teplota v otopném období. Pro seznámení s odbornou i laickou veřejností bylo v pravidelných intervalech konáno pět konferencí s možností vstupu oponentů i konkurenčních firem. Přesto je do současné doby záměrně chybně vykládána směrnice EU o energetické účinnosti a některými jednotlivci zatracováno poměrové měření jako celek s odůvodněním, že otopné systémy používané v ČR nejsou vhodné pro jakékoliv měření. Odstranění vnitřních prostupů tepla mezi byty je doporučováno prostřednictvím pevně nastavené stejné teploty ve všech vytápěných místnostech bez možnosti jakékoliv regulace. To je sice snadno technicky zajistitelné, ale z bohaté internetové diskuze takový systém nikdo nechce, neboť je vhodný nejvýše pro kasárny a věznice, ale ne pro bytové domy.
Závěr
Z uvedeného vyplývá důležitá skutečnost, že spravedlnost rozúčtování vytápěcích nákladů domu na jednotlivé byty není závislá na legislativní úpravě, ale jednoznačně závisí na systému měření (indikace), systému rozúčtování a systému možné následné kontroly uživatelem bytu. Cílem těchto opatření musí být úspora tepla při zachování energetické účinnosti. Vzhledem k tomu, že se vyskytují „odborníci“, kteří zpochybňují jakýkoliv systém poměrového měření, je nutno připomenout, že ze všech racionalizačních opatření vedoucích k úspoře tepla má poměrové měření výrazně nejkratší ekonomickou návratnost.
Volba vhodného systému indikace by měla být provedena na základě pečlivého posouzení vlastností systémů a s ohledem na výsledky vlastních náměrů i následného rozúčtování. Pro případné zájemce máme připraveno přehledné porovnání jednotlivých systémů a rádi zodpovíme jakékoli otázky ohledně správné volby indikační techniky.
Pro ty uživatele bytů, jejichž indikátory vykazují náměry nula až několik tisíc a musí být následně upravovány přičítáním a odečítáním určitého počtu dílků, doporučujeme zamyslet se nad případem, kdy chceme určit rychlost automobilu, do kterého jsme namontovali přístroj na měření rychlosti. Jestliže nám přístroj vykáže nulu a my jsme přesto někam dojeli, nebo nám přístroj vykáže rychlost 500 km za hodinu, nebudeme vymýšlet žádnou metodu korekcí, ale přístroj pošleme do sběrny odpadků.
O firmě
VIPA CZ s.r.o. má 100% českého vlastníka. Máme mnohaleté zkušenosti ve vývoji a výrobě vlastních indikátorů topných nákladů a rozúčtování nákladů na vytápění. V případě zájmu o podrobnější informace, prosím, neváhejte a kontaktujte nás.
Systém měření a výpočtu úhrady za vytápění pomocí poměrových indikátorů - indikátor VIPA C, VIPA CT, VIPA EC.