Newyorský kanál Gowanus – ze špíny a rozkladu k romantickým zákoutím

Trocha historie

Stála zde jedna z prvních osad holandských imigrantů, kteří našli domov v Novém světě. Na mokřinách podél vody, dnes svedené do otevřených říčních kanálů, se odehrála důležitá bitva boje za nezávislost. V průběhu devatenáctého století byl 2,7 kilometru dlouhý kanál důležitou tepnou, která zásobovala zdejší podniky uhlím a konstrukčním materiálem.

Původní zástavba z roku 1890, cihlové domy z období rozkvětu doků, se sice líbí alternativním umělcům, ale jejich atypické uspořádání normálním rodinkám nevyhovuje. Nezvyklé rozložení residenčních budov mezi zastaralé průmyslové a energetické komplexy je noční můrou pro realitní makléře. Prodat tu byt je opravdu těžké. Čtvrť Gowanus, navzdory své „ideální“ poloze blízko centra nejrušnějšího města světa, pozvolna vymírá. A spolu s tím, jak z ulic mizí všední život obyvatel, se lokalita stává více kriminalizovanou. I to je vlastně součástí odkazu tradic. Mrtvoly nepohodlných svědků a zločineckých konkurentů se do kanálu Gowanus házely už za prohibice.

Nelichotivou situaci rozhodně nezlepšuje ani chatrný stav životního prostředí. Svou roli tu sehrává dlouhodobé ekologická zátěž, například staré úložiště popílku, nebo tuny odpadů, uklízené ze starých továren přímo do kanálu. Hygienici upozorňují, že voda v členitém kanále je silně znečištěná splašky a CSO (combined sewer outflows), tedy vším, co velká voda z městské kanalizace umí vypláchnout. Spolu s vodaři varují, že ročně je do kanálu spláchnuto kolem 1,1 milionu kubíků CSO, které vzhledem k vysoké koncentraci polutantů označují za „nebezpečný“. V kanále se rozhodně nedoporučuje plavat, rybařit, ba ani přímý kontakt prý není právě rozumný nápad.

Otázkou je, zdali tento syndrom vymírání a úpadku jedné městské části (které ostatně můžeme pozorovat i v evropských městech), můžeme nějak zastavit? Vznik odpudivé lokality, vyloučené části, či chcete-li ghetta, totiž vytváří na tváři města hlubokou jizvu, se kterou je těžké cokoliv pořídit.

Remediace na newyorský způsob

Newyorčané ale prý recept mají. Dlandstudio vypracovalo rozsáhlý návrh, souhrnně řešící problematiku ekologie (znečištění vody a nedostatku městské zeleně) i celkové estetické úrovně čtvrtě. V bezprostředním okolí kanálů by v roce 2015 měla vzniknout nová rezidenční lokalita, a architekti usilují o to, aby se tu příjemně bydlelo. Na 11,4 akrech „vysoce kontaminovaného brownfieldu“ chtějí vytvořit parkovou esplanádu. Dostupných 7,4 akrů má pokrýt zeleň propojená pěšinkami a cyklostezkami, a 3,5 akru má být vymezeno pro specializovanou samočisticí vodní plochu, která má s pomocí odolné vegetace a mikroorganismů čistit zdejší vodu.

Na financování se podílí jak Newyorská státní rada pro umění, Senát Spojených států amerických, městská radnice, novo-anglická Kontrolní komise znečištění vod a státní odbor ministerstva životního prostředí. Skutečně nebývale rozsáhlá a všestranná podpora dává tušit, jak místním (a nejen státním) organizacím na okolí kanálů v Gowanusu záleží. Na přípravných pracích se podílí také řada neziskových a nevládních subjektů, okrašlovacích a dobrovolnických spolků. Dlandstudio se totiž pokouší vytvořit koncepčně neotřelý, nový „typ“ otevřeného veřejného prostoru, který kombinuje prvky pasivní remediace narušeného území s estetikou.

Jen odtěžení kontaminovaných sedimentů z kanálu přijde na jeden milion dolarů, a výsadba retenční zeleně na další milion a půl. Ekonomové z radnice ale spočítali, že tyto úpravy vodního režimu a nastartování samočisticích procesů ušetří v horizontu dvaceti let městu 2,5 miliardy z rozpočtu. Počítá se pochopitelně s elementy, které budou dalšímu postupnému znečišťování bránit. Například výsadba vybraných druhů vodních rostlin, které budou filtrovat toxické látky přímo z vody. Dlážděné prostory podél kanálu budou částečně odkryty a vybagrovány, a jámy budou osazeny betonovými koši s „chemicky aktivním substrátem“. Ten bude z půdy vysávat toxické látky, a současně budou tyto boxy sloužit jako kryty pro výsadbu městskému klimatu odolných dřevin.

Se zelení se tu šetřit nebude. Základním problémem je totiž značný splach vody do kanalizace při deštích, což vedlo k narušení kanalizačního systému a únikům. Hrubozrnným substrátem vysypané ohraničené plochy na ulicích, v kombinaci s hluboce kořenící vegetací, mají fungovat současně jako čistící prvek, ale především mají zadržet část vody na povrchu. Jednotlivá „ozeleňovací“opatření, odehrávající se na ulicích v okolí kanálu, tak mají snížit přítok a splach do kanálu o 75 %.

Zlepšete krajinu, podpoříte život

I v kanálu narazíme na další, nepříliš často využívané prvky. V projektu jsou zmíněny volně plovoucí ostrůvky, které jednak budou propagovat život, ale i ony budou sloužit jako součást ozdravného procesu. Při břehu narazíme na několik členitých tůněk a přepouštěcích nádrží, které, vybaveny pestrou kulturou vodních mikroorganismů, budou lapat a do svých těl zabudovávat organické jedy, těžké kovy a biologické kontaminanty z kanalizace. Zlepšení kvality vody se projeví snížením zápachu, který je prý dnes v bezprostředním okolí kanálu značný. Výsadba retenční zeleně zase podpoří život ve městě, včetně zástupců hmyzu nebo ptáků. Zlepšení kvality ovzduší se také jeví jako jednoznačný přínos. Místo se, díky lavičkám, cyklostezkám a chodníkům, stane příjemným prostorem.

Stavební a technické úpravy mají být zahájeny letos v zimě, a celý projekt má být kompletně hotov v roce 2015, kdy na něj město naváže výstavbou nové rezidenční čtvrti.