logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Rozdílné pohledy na energetickou soběstačnost, udržitelnost a bezpečnost

Konference Trendy evropské energetiky 2013 z pohledu OZE

Oproti předchozím ročníkům zaznamenala konference Trendy evropské energetiky určitý posun – byli přizváni přednášející z Německa a Rakouska, kteří prezentovali tamní energetické koncepce směřující k soběstačnosti a udržitelnosti na bázi úspor a OZE. Zcela jiný pohled mají přednášející z České republiky, podle nichž obnovitelné zdroje moc šancí nemají, perspektivní jsou jen jádro a zemní plyn.

Reklama

V letošním roce byla konference opět pouze jednodenní. Na úvod přivítala účastníky konference Miloslava Veselá z pořádající společnosti TOP EXPO a zástupci subjektů, které poskytly konferenci záštitu – Jiří Nouza za hlavní město Prahu, Jiří Jirka za MPO, Václav Havlíček za ČVUT, Pavel Zámyslický za MŽP, Jaroslav Hrubeš za SFŽP a Pavel Křeček za ČKAIT. Poté následovaly tři bloky přednášek.

Nové trendy v evropské energetice


Přednášející prvího bloku, zleva Jiří Nouza, Jan Rafaj, David Schreib, Herbert Lechner, Piotr Świątek, Vladimír Kubeček a Miroslav Řehoř

Jan Rafaj: V kontextu udržení globální konkurenceschopnosti

Z prezentace Jana Rafaje
Z prezentace Jana Rafaje

V podstatě opakoval informace, které prezentoval na řadě akcí v minulosti, o podpoře obnovitelných zdrojů v České republice, ale zejména o úlevách, které využívají průmyslové podniky v jiných evropských zemích. Podle jeho názoru je všechno špatně a Evropa by měla opustit směřování k nízkouhlíkové energetice, protože rozvojové země emise CO2 zvyšují. V jeho prezentaci však zaznělo, že vysoké ceny elektřiny jsou jen jedním z problémů, kterým průmyslové podniky v EU i v ČR čelí. Podporuje tezi ČEZ, že jádro by mělo být postaveno na roveň OZE a mít nárok na podporu (paradoxní je, že nové OZE již podporovány nejsou)

 

Jiří Nouza: Územní energetická koncepce hl. m. Prahy

Z prezentace Jiřího Nouzy
Z prezentace Jiřího Nouzy

Praha má v oblasti energetiky dva základní dokumenty: Územní energetickou koncepci a Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší. Nejvýznamnější je spotřeba energie v budovách, proto byly zpracovány audity budov v majetku hlavního města a jsou postupně realizována úsporná opatření, zejména zateplování budov. Jsou poskytovány dotace v rámci programu Čistá energie Praha. Praha se vážně připravuje na údajné riziko dlouhodobého blackoutu v důsledku zvyšování podílu OZE (přestože z důvodu OZE dosud k blackoutu nedošlo).

 

David Schreib: Energetická politika Unie: aktuální vývoj diskuse v institucích EU

Z prezentace Davida Schreiba – spotřeba elektřiny byla intenzivně propagována, a tím uměle zvýšena
Z prezentace Davida Schreiba – spotřeba elektřiny byla intenzivně propagována, a tím uměle zvýšena

Upozornil, že energetickou politiku v konečném důsledku tvoří členské státy, nikoli Brusel. Návrhy předkládá Evropská komise a rozhoduje o nich Rada EU. ČR má odborníky v pracovních skupinách, např. v energetice vyjednává o tématu neplánovaných přetoků z Německa. Otázky jsou – co do roku 2020 a co bude následovat po roce 2030. Odborníci se shodují, že v rámci emisí CO2 by bylo dobré, aby bylo do roku 2015 něčeho dosaženo, sází se však spíš na bilaterální dohodu USA – Čína. Do r. 2030 klesne podíl emisí EU na 5 %. ČR považuje globální dohodu o redukci emisí za podmínku. Podobně navrhuje jednotné podmínky pro rozdělení nákladů na podporu OZE mezi domácnosti a průmysl. Připravuje se reforma ETS – měl by nadále hrát hlavní roli v určování cen emisí. Momentálně to vypadá, že projekty státní podpory jádra budou projednávány individuálně.

Herbert Lechner: Energetická politika Rakouska

Z prezentace Herberta Lechnera
Z prezentace Herberta Lechnera

Krátkodobý cíl do roku 2020 – ekonomický růst při stagnaci spotřeby energie na úrovni roku 2005 a zvýšení podílu OZE na 34 %. Dlouhodobý cíl do roku 2050 – diskutuje se o celostátním přechodu na 100 % OZE, prozatím tento cíl přijaly 4 z 9 spolkových zemí. Ke splnění tohoto cíle bude nutno snížit spotřebu energie zhruba o třetinu – větší důraz na energetickou efektivnost. Do r. 2020 by měla být snížena spotřeba tepla o 20 % v souvislosti se zaváděním směrnice o energetické efektivnosti budov. Nové budovy jsou však jen špičkou ledovce, je nutno se zaměřit na budovy stávající.

 

Piotr Świątek: Zásady německé energetické koncepce

Z prezentace Piotra Świątka
Z prezentace Piotra Świątka
Z prezentace Piotra Świątka

Zastupuje agenturu, která přerozděluje kolem 1 mld. €, např. podpora energetického výzkumu – co se stane při odstavení JE, nebo při vysokém podílu OZE a podobně. Výzkum spojený s Energiewende (tento německý pojem se obvykle nepřekládá) je koordinovaný, věnuje se mu celá řada výzkumných institucí. Historie a cíle:

  • 1991 – první zákon o podpoře OZE (StrEG Stromeinspeisegesetz)
  • 1998 – daň z elektřiny
  • 2000 – zákon o OZE (EEG - Erneuerbare-Energien-Gesetz)
  • 2000 – dohoda o odstavení jaderných elektráren do roku 2023
  • 2002 – uzákonění dohody o odstavení JE (viz Německý ústup od jádra)
  • 2005 – EU ETS
  • 2010 – prodloužení provozu jaderných elektráren o 8/14 let
  • 2011 – odstavení 8 JE ihned a zbývajících postupně do r. 2022 (tamtéž)
  • 2012 – 22 % OZE
  • 2022 – odstavení jaderných elektráren
  • 2030 – 50 % OZE a 6 milionů elektromobilů
  • 2050 – 80 % OZE a redukce emisí CO2 o 80 %

Veřejnost akceptuje vysoké poplatky za OZE, vadí jen, že úlevy pro průmysl byly přiznány příliš velkému počtu subjektů, například hotelům.

Vladimír Kubeček: World Energy Outlook 2012

Z prezentace Vladimíra Kubečka
Z prezentace Vladimíra Kubečka
Z prezentace Vladimíra Kubečka

World Energy Outlook 2013 bude vydán během několika týdnů, výsledky jsou však podobné jako v publikaci loňské, z níž pocházejí informace v této prezentaci. Prezentované výsledky vycházejí z New Energy Scenario – jako by byly implementovány všechny politiky. Globální energetický systém se mění:

  • růst produkce ropy v USA, Kanadě a Iráku a plynu v USA
  • odchod od jádra v Německu, ale i v Japonsku (znovu uzavřeny všechny JE)
  • důraz na úspory a energetickou efektivnost – nejdůležitější „palivo“ budoucnosti
  • podpora fosilních zdrojů vzrostla o třetinu
  • emise CO2 dosáhly rekordní úrovně
  • vysoké ceny ropy podlamují světovou ekonomiku

Spotřeba energií poroste. V roce 2035 asi o třetinu. Podíl zemí OECD však klesne z 60 % v roce 1970 na 30 % v roce 2035. Růst především v Číně a Indii. USA se pravděpodobně stanou čistým vývozcem plynu, naopak EU v každém případě zůstane čistým dovozcem. Nejrychlejší růst zaznamenají OZE, ve výrobě elektřiny překonají plyn kolem roku 2015 a uhlí kolem roku 2035. Politici stojí před kritickým rozhodnutím, jak sladit ekologické a ekonomické cíle.

 

Miroslav Řehoř: Rejstřík obchodování s povolenkami na emise CO2

Z prezentace Miroslava Řehoře
Z prezentace Miroslava Řehoře

Na úvod reagoval na diskusi k předchozí prezentaci – Čína má opatření na redukci emisí, problém však je, jak se dohodnout na referenčních úrovních, země OECD mají o řád vyšší emise na hlavu, než Čína nebo Indie.

Povinnost registrace v registru emisí CO2 má asi 380 subjektů, novelou zákona jich několik desítek vypadlo. Pouze 30 subjektů mělo nižší alokaci než skutečnou spotřebu, takže v podstatě veškerý průmysl profitoval z alokace (to je hlavním důvodem, proč systém EU ETS nefunguje, jak by měl, podobná situace je totiž ve většině zemí EU, pozn. BB).

Diskuse po prvním bloku

Jan Rafaj: Dotaz na zástupce Rakouska a Německa – existují i scénáře 2 nebo 3 pro případ, že by se ambiciózní scénáře nepodařilo splnit?

Herbert Lechner: Pro rok 2020 jsme na dobré cestě, jsem optimistou, že to jsme schopni splnit. Pokud by však ekonomika rostla 3 nebo 5 % ročně, měli bychom obtížnější úkol.

Piotr Świątek: Na historickém vývoji můžete vidět, že se obvykle daří dosahovat plánovaných úrovní, lze k tomu uvést několik příkladů. Na druhou stranu zřejmě je mimo realitu, že po německých silnicích bude jezdit milion elektromobilů, ale tendence k elektromobilitě tady je.

Jan Rafaj: ČR sází na jadernou energetiku. Co si ostatní myslí o podpoře formou CfD?

Piotr Świątek: Otázka Temelína je národní záležitost, která by měla brát v úvahu i ostatní faktory. Ve Francii je poměr výrazně jiný a nepůsobí to problém. Jsme sice sousedi, ale máme někdy jiné názory. Pokud však trváte na omezení dotací nejen pro OZE, ale i pro ostatní technologie, pak trh nedovolí rozvoj jádra.

David Schreib: Jedna otázka je, zda se nám podaří vyjednat CfD. Druhá otázka je, zda jej využijeme, protože se jedná o dlouhodobý závazek určité ceny, a je otázka, kolik Temelín bude stát.

Nové trendy v energetickém výzkumu v EU


Přednášející druhého bloku, zleva: Rut Bízková, Aleš Laciok, Jaroslav Hrdlička, Piotr Świątek a Karel Kabele

Rut Bízková: Instituce – infrastruktura – inovace

Z prezentace Rut Bízkové
Z prezentace Rut Bízkové

Vše, co se na úrovni EU děje je na pozadí strategie EU 20 20 20, která má mimo jiné směřovat ke konkurenceschopnosti. V oblasti výzkumu je to Horizon 2020, který má 3 části: vynikající věda, vedoucí postavení v průmyslu a společenské výzvy. Stát dává dost do základního výzkumu, i do aplikovaného výzkumu, ale málo do zavedení do praxe. Na výzkum šlo asi 2 % HDP, což je výborné, ale soukromý kapitál investuje do soukromého výzkumu a veřejný kapitál do veřejného výzkumu. V oblasti inovací je ČR hluboko pod průměrem EU, i když je na tom lépe, než ostatní „nové“ země. TA ČR připravuje nové výzvy:

  • ALFA – 1. 11. 2013 – změna, prodloužení doby řešení do r. 2019
  • GAMA – II/2014 a VI/2014 – transfer výsledků VaV do praxe
  • DELTA – III/2014 – mezinárodní spolupráce.

Prof. Hrdlička poznamenal, že Centrum výzkumu Řež je jediným zástupcem ČR v oblasti Smart Cities, kam půjde hodně peněz.

Piotr Świątek: Nové trendy v energetice EU a význam dotačních nástrojů

Z prezentace Piotra Świątka
Z prezentace Piotra Świątka

Investice do energetického výzkumu sice v posledních letech rostou, jsou však nižší, než na konci 70. let. Energetický výzkum a inovace jsou důležitou součástí nového dotačního programu HORIZON 2020, kde Bezpečná, čistá a efektivní energie je jedním z klíčových témat v oblasti Společenské výzvy. Cílem je přechod na spolehlivou, udržitelnou a konkurenceschopnou energetiku v situaci rostoucího nedostatku zdrojů, zvyšující se spotřebě energie a změně klimatu.

Hlavní směry aktivit:

  • Snížení spotřeby energie a uhlíkové stopy o inteligentním a udržitelným využíváním;
  • Nízkonákladová, nízkouhlíková elektřina;
  • Alternativní paliva a mobilní zdroje energie;
  • Jednotné, inteligentní evropské distribuční soustavy pro elektřinu;
  • Nové poznatky a technologie;
  • Robustní rozhodování a zapojení veřejnosti;
  • Uvádění energetických inovací na trh.

Aleš Laciok: Výzkum a vývoj v energetice

Z prezentace Aleše Lacioka
Z prezentace Aleše Lacioka
Z prezentace Aleše Lacioka

V ČR zahrnuje Technologická platforma Udržitelná energetika, kterou reprezentuje, všechny významné subjekty specializované na jadernou energetiku, ale žádný subjekt, který by se specializoval výhradně na OZE (tato skutečnost pravidelně zahraniční účastníky překvapuje). Komentoval současný stav a plány pro nejbližší období ve výzkumu jak na úrovni EU, tak z pohledu ČR. Energetický výzkum je na rozcestí jak v ČR, tak v EU, vytčené cíle se nedaří plnit. Financování je z větší části průmyslovými podniky, zejména v případě OZE, pouze v případě jádra je podíl veřejných prostředků zhruba stejný, jako firemních. Dotace z EU jsou nejvyšší na výzkum jaderných technologií, příspěvky pro jednotlivé OZE, akumulaci nebo chytré sítě jsou podstatně nižší, celkově se však jedná o relativně malý podíl. V energetice EU působí řada technologických platforem. V roce 2008 vznikla aliance EERA (Evropská aliance pro energetický výzkum), v jejímž rámci byly v roce 2010 zahájeny první společné projekty, další v následujících letech. Pro roky 2014 až 2020 byl vyhlášen program Horizon 2020 (viz předchozí prezentace).

 

Karel Kabele: Výzkumné trendy v energetické náročnosti budov

Z prezentace Karla Kabeleho
Z prezentace Karla Kabeleho
Z prezentace Karla Kabeleho

Budovy se podílejí 40 % na celkové spotřebě energie v EU, v ČR je to asi 35 %. V energeticky úsporném stavebnictví se používají pojmy nízkoenergetický dům, pasivní dům a další, v zákoně je však definován jen pojem budova s téměř nulovou spotřebou energie. Nověji se v závislosti na použitém zdroji energie počítá spotřeba primárních zdrojů, tento přístup diskvalifikuje vytápění elektřinou. U staveb s velmi nízkou spotřebou energie na vytápění může být výhodnější mikrokogenerační jednotka, než CZT. Nejjednodušším způsobem, jak zlepšit energetickou bilanci stavby je instalace fotovoltaiky. V řadě případů kromě toho existují nebo jsou hledána řešení, která zajišťují požadované služby (světlo, tepelná pohoda, teplá voda…) bez dodatečné energie nebo s minimální spotřebou energie. Neuvážené snahy o snížení spotřeby energie mohou mít negativní vliv na vnitřní klima, nebo dokonce na stavební konstrukce a v důsledku na psychickou pohodu uživatelů. Pro multidisciplinární výzkum problematiky budov s téměř nulovou spotřebou energie bylo založeno Univerzitní centrum energeticky efektivních budov. V jeho laboratořích bude řešena:

  • Optimalizace vnitřního prostředí budov s nízkou a nulovou spotřebou energie s ohledem na zdraví, komfort a pracovní produktivitu
  • Vývoj, monitoring a testování pokročilých technických zařízení budov pro zajištění kvality vnitřního prostředí
  • Vývoj zdravotnických asistenčních systémů pro monitoring biologických veličin a technických parametrů v inteligentních budovách
  • Tvorba inteligentních kompozitních mikro a nanosystémů pro medicínské a technické aplikace

Zdroje energie a energetický mix EU a ČR


Přednášející třetího bloku, zleva: Tomáš Hüner, Pavel Cyrani, Václav Dostál, Jan Zaplatílek a Oldřich Petržilka

Pavel Cyrani: Reforma energetického trhu v EU a dopady pro ČR

Z prezentace Pavla Cyraniho
Z prezentace Pavla Cyraniho

Dva pilíře energetické politiky EU jsou jednotný trh a dekarbonizace. Jako nástroje dekarbonizace slouží vedle EU ETS ještě podpora OZE a energetická efektivnost, které však s EU ETS nejsou kompatibilní. Jak zvyšování podílu OZE, tak energetická efektivnost vedou ke snížení emisí CO2, což v důsledku vede k poklesu cen povolenek a tedy zvýhodnění uhlí proti zemnímu plynu (logickým řešením by bylo zahrnout OZE a energetickou efektivnost do EU ETS tak, že by množství povolenek bylo sníženo o emise ušetřené těmito nástroji, pozn. BB). Kromě toho rozvoj OZE vede k poklesu ceny elektřiny na trhu, a to do takové míry, že znemožňuje dlouhodobější předpovědi a v důsledku znemožňuje investice do nových konvenčních zdrojů. Velkým energetickým firmám se snižuje rating a jsou pod tlakem investorů nuceny prodávat nebo odepisovat aktiva. České republice údajně hrozí nedostatek elektřiny kolem roku 2025 (všechny dosavadní prognózy spotřeby elektřiny byly nadhodnocené). Všechny plánované jaderné bloky v Evropě čerpají mimotržní podporu, navíc u rozestavěných (Flamanville 3 i Olkiluoto 3, ale i plánovaný Olkiluoto 4) jsou investory přímo průmysloví spotřebitelé, kteří tak nesou tržní riziko namísto provozovatele elektrárny.

Jan Zaplatílek: Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Z prezentace Jana Zaplatílka
Z prezentace Jana Zaplatílka

Ve světě roste spotřeba plynu v Asii a Tichomoří. V USA se rozvíjí těžba břidlicového plynu, očekává se, že se USA stanou čistým exportérem. Je několik scénářů vývoje spotřeby plynu v Evropě. Podle Základního i Environmentálního scénáře spotřeba plynu poroste, což však povede k růstu dovozní závislosti. Pouze scénář Zpomaleného rozvoje očekává pokles spotřeby plynu. V sektoru domácností a služeb je však ve všech scénářích očekáván pokles. Který scénář se prosadí, závisí mimo jiné na konkurenceschopnosti OZE a případné těžbě břidlicového plynu v EU.

V ČR se předpokládá růst spotřeby plynu při výrobě elektřiny a v dopravě. Nejnovější Aktualizace SEK se od předchozí verze v řadě prognóz výrazně liší, výrazně je navýšen podíl zemního plynu ve výrobě elektřiny, tepla i v dopravě. Vzhledem k očekávané nižší spotřebě se však v absolutních číslech jedná o nižší hodnoty.

Oldřich Petržilka: Nové výzvy pro zemní plyn na domácím i evropském trhu

Z prezentace Oldřicha Petržilky
Z prezentace Oldřicha Petržilky

V roce 1997, po 150 letech poměrně plynulého vývoje došlo ke změně. V následujících letech je vše jinak. Kromě změny směru toku vlivem dodávek plynu z Norska se jedná o časté změny legislativy (EU – 30, ČR – 64 za posledních 12 let) a časté politické zásahy do energetiky. Plyn má oproti jiným palivům řadu výhod, kromě toho plynofikace v ČR dosáhla vysoké úrovně, dokonce i v dopravě již existuje 50 stanic CNG. Počet odběratelů roste, ale měrná spotřeba klesá, přesto plynaři plánují růst. K růstu spotřeby plynu může přispět i rozvoj OZE.

 

Václav Dostál: Jaderná energetika mimo EU

Z prezentace Václava Dostála
Z prezentace Václava Dostála

V úvodu přednesl přehled jaderné energetiky ve světě a výčet výhod jádra ve srovnání s ostatními zdroji. Větší počty reaktorů staví jen Rusko, Čína a Korea, teprve za nimi jsou tradiční jaderné velmoci (Areva, Westinghouse). EU má údajně přehnané bezpečnostní požadavky na reaktory, současné korejské reaktory jsou na úrovni Temelína. Kromě toho jsou pokročilejší reaktory, které se tendru nemohly účastnit, protože nemají referenční realizaci. Podrobněji rozebral vývoj v Turecku, kde je plánována výstavba až 8 reaktorů na dvou lokalitách: Akkuyu – 4× VVER1200, Sinop – 4× Atmea 1150. Zda k tomu nakonec dojde je nejisté, plány se neustále mění a zahájení výstavby je v současnosti plánováno v roce 2016. Rusko plánuje export jaderných technologií nejen do Temelína, ale i do dalších států EU. Pravděpodobně přijde ČR o výhodu toho, že by Temelín byl první realizací Rosatomu v EU.

Závěr

Pozitivní oproti předchozím ročníkům je skutečnost, že mezi přednášejícími byli zástupci dvou zemí, jejichž energetika se výrazně orientuje na obnovitelné zdroje – Německa a Rakouska. Jejich přednášky však byly zaměřeny na energetické koncepce, nikoli na prezentaci výhod a možností obnovitelných zdrojů (OZE). Z přednášek českých účastníků se přitom posluchači dozvěděli pouze o možnostech a výhodách jaderné energie a zemního plynu. Z uvedených přednášek, ale i reakcí v diskusích je zřejmé, že v ČR jsou na obnovitelných zdrojích vnímány přednostně jejich negativa a přinejmenším v oblasti elektroenergetiky je jednoznačný příklon na stranu jádra a zemního plynu. Není ani divu, v ČR na rozdíl od Německa zcela chybí významné výzkumné instituce specializované výhradně na výzkum OZE. Klíčová témata udržitelnosti, jak jsou diskutována na západ od našich hranic, zachraňoval pouze prof. Kabele s přednáškou o energeticky efektivních budovách.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.