Dnešní energetické systémy a celkové řešení budov způsobuje, že potřeba tepla na vytápění zdaleka nepředstavuje dominantní člen v energetické bilanci budovy. Tepelně technický standard obálky budovy se trvale zvyšuje a nyní se soustředí pozornost na systémy větrání a klimatizace, osvětlení a přípravy teplé vody.

Poslední díl seriálu o konstrukci filtrů do vzduchotechnických jednotek a jejich dimenzování.

Příspěvek představuje dvě realizace vzduchotechnických jednotek pro výrobní technologie s vysokými požadavky na přesnost regulace teploty a vlhkosti v prostoru a zároveň s energeticky úsporným řešením zdrojů.

Dle současné mezinárodní normalizace v Evropě a ČSN se vzduchové filtry dělí na filtry atmosférického vzduchu pro odlučování částic u běžného větrání, které se zkouší a třídí dle převzaté evropské normy ČSN EN 779 a na filtry s vysokou účinností (vysoce účinné filtry), které se zkouší a třídí dle převzaté normy ČSN EN 1822.

Ochrana a tvorba vnitřního (pracovního a obytného) prostředí patří mezi hlavní oblasti ochrany životního prostředí, neboť ve vnitřním prostředí tráví člověk převážnou část svého života. K vytvoření tepelné pohody a zdravotní nezávadnosti prostředí je zde zapotřebí splnit celou řadu podmínek - činitelů pohody prostředí, mezi které patří čistota vzduchu ve vnitřním prostředí.

Hlavnými požiadavkami na funkčné prvky tvoriace vzduchotechnickú jednotku sú hlavne: zabezpečenie intenzity výmeny, čistoty, optimálnej teploty a v niektorých prípadoch aj vlhkosti vzduchu. Hlavným cieľom výrobcov týchto zariadení v posledných rokoch je zníženie prevádzkových nákladov a pokles hlučnosti pri splnení požadovaných funkcií zariadenia.

Vhodný návrh distribuce vzduchu je základním předpokladem pro vytvoření požadovaného mikroklimatu v interiérech budov. Zásadní vliv na rozložení sledovaných charakteristik mikroklimatických veličin v řešeném prostoru má volba a umístění distribučních prvků, určení množství a tepelně-vlhkostních vlastností přiváděného vzduchu.

Vzduchotechnika predstavuje komplex komponentov zabezpečujúcich prísun vzduchu a hlavne úpravu vzduchu za účelom udržania jeho základných kvalitatívnych a kvantitatívnych parametrov. Nehovoríme len o teplotných a vlhkostných parametroch privádzaného vzduchu, ale aj o jeho mikrobiologickej čistote a nezávadnosti pre užívateľov.

Technici chladicích zařízení se musí podrobit certifikačním zkouškám prostřednictvím zvlášť zřízeného orgánu podle přísných, přesně definovaných předpisů. Jenom ten, kdo získá takový certifikát, bude v budoucnu (od roku 2009 - do té doby platí přechodná úprava) oprávněn zacházet s chladivy a provádět zásahy do chladicího okruhu.

V souvislosti s energetickou účinností VZT jednotek je významná iniciativa svazu výrobců VZT přístrojů - certifikace vzduchotechnických jednotek a centrálních klimatizací se zřetelem na tři zásadní hodnoty: rychlost pohybu vzduchu v přístroji v závislosti na použitých termodynamických funkcích (topení, chlazení, zvlhčování a odvlhčování), maximální elektrický příkon ventilátoru (kW / m³/s) a efektivitu rekuperace tepla.

Chladírenský a klimatizační trh v Itálii zaznamenává silný vzestup obratu. V roce 2007 se ve srovnání s předchozím rokem prodalo o 13,4 % víc přístrojů a obrat se zvýšil o 22,2 %.

Při přímém větrání okny je intenzita i efektivita bezprostředně závislá na lidském faktoru. Řízené větrání zajišťuje, aby byl objekt větrán pouze tehdy, když je to z hygienických nebo technických důvodů nezbytné. II díl článku se věnuje renovaci decentrálních systémů větrání.

Druhý díl řeší výchozí údaje pro dimenzování větrání prostor garáží s různými frekvencemi výjezdů vozidel. Zpřesňuje a upozorňuje na celou řadu okrajových podmínek, které je pro správný návrh nutné respektovat. Článek je určen odborné veřejnosti.

I díl tématu návrh větrání garáží se zabývá obecnými principy. Co mají obsahovat podklady a jak dimenzovat? Článek určen odborné veřejnosti z řad projektantů VZT, případně studentům vysokých škol.

Dne 19.10.2007 vstoupila do platnosti vyhláška 277/2007 Sb. o kontrole klimatizačních systémů. Tato vyhláška spolu se zákonem 177/2006 Sb. o hospodaření energií, vyhláškou č. 148/2007 o energetické náročnosti budov a vyhláškou 276/2007 Sb. o kontrole účinnosti kotlů implementují do české legislativy směrnici EU 2002/91/ES o energetické náročnosti budov.

II. díl článku řeší celou řadu praktických doporučení pro návrh a následné uvedení celého systému do provozu. Volba kvalitnějšího systému větrání a klimatizace provozovny představuje sice vyšší pořizovací náklady, ale provozní náklady mohou být výrazně nižší, naopak výrazně vyšší je kvalita vnitřního prostředí provozovny.

Článek pojednává o řízení vzduchotechnických a vytápěcích systémů budov a monitorování jejich funkce v kontextu integrovaných systémů v budovách, především se zaměřením na budovy pro bydlení a budovy v terciární sféře.

Upozornění na zásadní změny novely zákona 406/2000 Sb, která se v současnosti projednává v poslanecké sněmovně. Kdo bude oprávněn provádět povinné kontroly kotlů a v jakém rozsahu? Jakého cíle chce stát novelou dosáhnout? Článek je určen odborné veřejnosti, důležité informace zde naleznou i budoucí investoři, aby získali povědomí, kdo bude státem požadované kontroly a průkazy ENB provádět a v jakém rozsahu.