První aukce nEHS: generální zkouška ekonomiky řízené regulací
Přehrát audio verzi
První aukce nEHS: generální zkouška ekonomiky řízené regulací
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
První německá aukce emisních certifikátů nEHS měla být důkazem, že Německo našlo elegantní tržní nástroj pro boj se změnou klimatu. Ve skutečnosti se stala demonstrací něčeho úplně jiného – jak snadno lze pod nálepkou „tržního řešení“ vytvořit systém, který s volným trhem nemá téměř nic společného.
Trh totiž vzniká tam, kde se dobrovolně střetává nabídka s poptávkou. V systému EU ETS 2 ani v německém nEHS nic takového neexistuje. Poptávka po emisních certifikátech nevzniká přirozeně. Nevzniká proto, že by podnikatelé chtěli obchodovat s novou komoditou. Vzniká proto, že stát rozhodl, že bez certifikátu nesmějí podnikat. Jestliže je někdo nucen zákonem něco koupit, nelze hovořit o trhu. Jde o regulovaný výběr peněz, pouze organizovaný prostřednictvím burzy.
První aukce tuto skutečnost obnažila v celé její nahotě.
Téměř třicetinásobný převis poptávky, administrativně stanovený cenový strop a miliardy eur blokované jen proto, aby německé podniky mohly splnit povinnost, kterou jim stát sám uložil. Kdyby podobný mechanismus navrhla jakákoli jiná ekonomika světa, evropští politici by jej pravděpodobně označili za deformaci trhu. Protože jej však vytvořila Evropská unie, nazývá se moderní klimatickou politikou. Celá konstrukce stojí na jednoduchém předpokladu: čím více zdražíme fosilní paliva, tím rychleji lidé změní své chování. To je však ekonomické zjednodušení, které ignoruje realitu.
Lidé nezačnou topit tepelným čerpadlem jen proto, že stát zdraží topný olej. Dopravci nepřejdou přes noc na bezemisní vozidla jen proto, že zdraží motorová nafta. Zemědělci nezačnou jezdit na baterie proto, že Brusel vydraží další emisní certifikáty. Ve většině případů pouze zaplatí více. A tuto vyšší cenu následně promítnou do cen zboží a služeb.
Celý systém je založen na představě, že administrativně vytvořený nedostatek a vyšší cena automaticky povedou k technologickému pokroku. Historie však ukazuje pravý opak. Skutečné inovace nevznikají pod tlakem stále složitější regulace. Vznikají tam, kde podnikatelé investují proto, že očekávají lepší výrobek, nižší náklady nebo vyšší zisk. Regulace může inovace podpořit. Nemůže je však nahradit.
První německá aukce odhalila ještě jeden rozměr celé politiky. Nejde pouze o cenu uhlíku. Jde o cenu kapitálu. Podniky musely zablokovat obrovské objemy finančních prostředků, přestože předem věděly, že většinu požadovaných certifikátů stejně nezískají. Peníze, které mohly financovat investice, zásoby nebo provoz, byly dočasně vyřazeny z ekonomiky pouze proto, aby splnily administrativní podmínku účasti v aukci.
To není ochrana klimatu. To je regulatorní spotřeba kapitálu. Evropská unie současně tvrdí, že potřebuje zvýšit investice, posílit konkurenceschopnost a dohnat Spojené státy i Asii. Na jedné straně vyzývá podniky k investicím. Na druhé straně jim stejná Evropská unie stále větší část kapitálu váže v regulatorních povinnostech. Tento rozpor je stále zřetelnější. Nejnebezpečnější však není samotná výše nákladů. Nejnebezpečnější je filozofie, která za nimi stojí.
Každý problém evropské ekonomiky je řešen stejným způsobem: novou regulací, novou povinností, novým fondem, novým přerozdělením nebo novým dohledem. Místo hledání technologických řešení vzniká stále složitější systém administrativních zásahů, jehož fungování začíná připomínat centrálně řízené hospodářství více než otevřenou tržní ekonomiku. Green Deal se postupně mění z environmentální strategie na nový způsob řízení evropské ekonomiky.
První aukce nEHS není selháním jednotlivého technického pravidla. Je symptomem mnohem hlubšího problému.
Evropská klimatická politika stále častěji zaměňuje regulaci za řešení, cenu za výsledek a administrativu za inovaci. Přitom právě Evropa dnes zaostává v hospodářském růstu, produktivitě i investicích za Spojenými státy a řadou asijských ekonomik. Pokud bude stejná logika určovat i fungování EU ETS 2, bude Evropa pravděpodobně dosahovat jednoho cíle velmi úspěšně – bude mít stále dražší energii, stále složitější regulaci a stále slabší konkurenceschopnost.
To vše ve jménu politiky, jejíž skutečné přínosy budou možné objektivně posoudit až za mnoho let, zatímco její ekonomické náklady ponesou evropské podniky a domácnosti okamžitě.
První německá aukce proto není jen epizodou emisního obchodování. Je varováním. Ukazuje, jak vypadá ekonomika, ve které se stále více věří administrativním nástrojům a stále méně schopnosti svobodného trhu hledat nejlepší řešení. A právě to by mělo být předmětem skutečné veřejné debaty.
Richard Richtermoc, předseda představenstva skupiny NRG
Společně s našimi zákazníky věříme ve výhody, které nabízí topný olej a zemní plyn. Proto se staráme o čisté, spolehlivé a efektivní vytápění jejich domů a objektů tak, aby ušetřili svůj čas a peníze.