Nedostatek vody a průmysl – sucho jako výzva k inovacím
Sucho trápí českou krajinu již téměř deset let. Nízké průtoky řek, usychající lesy, klesající hladiny přehrad nebo rozpálená města se stávají každoroční letní realitou. Některé roky naše země čelí suchu již časně na jaře, zvlášť pokud mu předcházela zima s minimálním množstvím sněhu. Nezbývá než se nedostatku srážek pomalu začít přizpůsobovat, neboť výhledy do budoucna nejsou příliš optimistické.
Sucho a jeho dopad průmysl
Největší výzvy klade sucho tradičně na zemědělství a pak na všechna odvětví, která jsou závislá na pravidelném přísunu vody. Průmysl je jedním z největších odběratelů povrchové i podzemní vody. Bez její nepřerušované dodávky se neobejde potravinářská, textilní, farmaceutická ani papírenská výroba nebo stavebnictví.
Pokud se v příštích letech situace nezlepší, zejména v globálním měřítku, světové podniky se obávají, že budou muset omezovat výrobu.
Jedno je jisté – i v našich podmínkách, kde situace není tak akutní, budou prosperovat pouze firmy, které investují do inovativních řešení pro úsporu tolik cenné vody. Pojďme se tedy podívat, jaká řešení připadají v úvahu.
Obnova starých a vyhledávání nových zdrojů vody
Pro menší provozovny – například restaurace a hotely může být výhodné poohlédnout se, zda se v jejich blízkosti nenachází neudržovaná studna – těch v Česku existuje velké množství. Náklady na její sanaci určitě násobně předčí benefit v podobě získané vody. Někdy se vyplatí investovat i do nového, hlubšího vrtu. Následná úprava vody ze studní a vrtů zajistí kvalitní pitnou vodu požadovaných vlastností.
Využívání dešťové vody a akumulace – ekologické a ekonomicky výhodné řešení
Průmyslové podniky si budují vlastní betonové nádrže, nebo na svých pozemcích vytvářejí umělé laguny s cílem zadržet vodu pro budoucí použití.
Efektivním řešením jsou retenční nádrže pro zachytávání „dešťovky“. Jejich instalace je rychlá, relativně levná a nabídka na trhu je široká. Nádrže jsou zpravidla vyrobeny z polypropylenu a mohou být umístěny jak nad zemí tak i pod ní. Pro jejich usazení navíc není potřeba povolení k nakládání s vodami. Retenční nádrže, na rozdíl od lagun, totiž nejsou dle zákona vodními díly.
Logicky je dešťovka nejvíce využívaná v zemědělství, ale pokud se přistoupí k důkladnější úpravě dešťové vody, mohou ji používat třeba i prádelny. Retenční nádrže mohou mít také ochranný význam, svádí se do nich voda z přívalových dešťů, která by jinak mohla ohrozit průmyslový areál.
Ani kapka nazmar
Maximálně hospodárným využitím vody se zabývá mnoho výzkumných center. Vývoj provozů s minimální spotřebou vody je náplní práce velkého množství technologických startupů, přičemž mnohé metody již byly uvedeny do praxe. Na několika místech na světě již existují dokonce výrobny s téměř nulovou spotřebou vody. Jedná se hlavně o odvětví potravinářského průmyslu – zpracování mléka a výroby mléčných produktů. Novodobé provozy dokážou účinně zpracovat vodu vznikající při výrobě, která by jinak mizela v kanalizaci. Další výhodou těchto inovací je fakt, že se voda nejen nespotřebovává, ale ani nevzniká voda odpadní a pokud ano, tak pouze v minimálním množství. A i z takových odpadních vod lze vyluhovat suroviny pro další použití a zbylou vodu recyklovat.
Některé země, jako například Izrael, dokáží rozvíjet úspěšné zemědělství i v suchém a horkém klimatu. Přispívá k tomu metoda takzvané kapkové závlahy, kdy je voda rozváděna přímo ke kořenům rostlin, a tak nedochází k jejímu odparu.
Rekonstrukce rozvodů
Nedostatek vody si často vyžádá rekonstrukci stávajících potrubních systémů tak, aby nedocházelo nejen ke ztrátám vody, ale aby byla udržena i její optimální kvalita a teplota. Novými rozvody z korozivzdorných materiálů se ušetří náklady na odstraňování úsad a vodního kamene. Každý podnik brzy zjistí, že se jedná o ekonomicky návratnou investici.
Výstavba recirkulačních okruhů
Recirkulace vychází z předpokladu, že jakýkoliv zdroj nebo výrobní proces by měl tvořit uzavřený cyklus.
Recirkulace v průmyslu a energetice
V průmyslu jsou součástí recirkulačních zařízení čističky, které přečistí odpadní vodu tak, že je možné ji znovu použít například na zalévání nebo chlazení. Voda pro chlazení nebo čištění a oplachování některých průmyslových výrobků totiž často nemusí být stoprocentně čistá. Je-li to potřeba, voda se nejčastěji přečišťuje pomocí ultrafiltrace. Kaly, jež jsou takto izolovány, mohou být použity jako cenná druhotná surovina.
Ilustrace recirkulace odpadní vody v průmyslu
Recirkulační okruhy pro chlazení mají i tepelné a jaderné elektrárny. Právě energetika je jedním z největších odběratelů povrchových vod a opakované používání vody je jedinou možností, jak se vyrovnat s nedostatečným nebo kolísavým průtokem v řece. Je-li voda příliš teplá, pak prochází přes výměník, vrací se do oběhu a lze ji opět použít k chlazení nebo ji využít k výrobě páry k pohonu turbín.
Recirkulace v akvakulturách
Rozšířená je recirkulace v chovu ryb a jiných akvakulturách, kde by průtočné uspořádání bylo nehospodárné. Voda ze sádek je přečištěna a následně vrácena zpět.
Veškerá prezentovaná řešení mají za cíl jediné – ušetřit vodu a snížit závislost na její externí dodávce. Voda je totiž klíčová surovina, bez níž se neobejde žádné průmyslové odvětví. Navíc se platby za vodu právě z důvodu jejího nedostatku neustále zvyšují, a tak je třeba vyhledávat náhradní cesty.
Úprava vody a problémy spojené s úpravou a filtrací vody. EuroClean se specializuje na projekce, výrobu a dodávky technologických celků řešících nestandardní problémy investorů s vodou a vodním hospodářstvím.