S prvními jarními paprsky začíná mnoho lidí řešit otázku zastínění. V závislosti na podnebí, klimatických podmínkách, ve kterých se budova nachází a její orientace vůči světovým stranám, lze navrhnou důmyslný systém stínicí techniky, tak aby splňoval nejen nároky na vhodné zastínění celého interiéru, ale i termoregulaci budovy.
Reklama
Tepelné zisky a zastínění
Archiv článků od 4.8.2006 do 18.3.2010
zpět na aktuální článkyArchiv článků od 4.8.2006 do 18.3.2010
Parametrické studie a citlivostní analýzy, aplikované na výpočet potřeby tepla na vytápění, ukazují, že se pasivní solární zisky u dobře zateplených budov projevují jako velmi významný, ale zároveň poměrně nevyzpytatelný a obtížně definovatelný zdroj. Jde o hodnotu proměnlivou a do značné míry nespolehlivou.
Proces vzniku budovy je od fáze architektonické studie provázen ustavičnými změnami. Odborná "předpověď" tepelnětechnického chování takové budovy tak téměř vždy naráží na nedostatek vstupních údajů. I v takových případech však existují cesty jak poskytnout cenné informace o budoucích vlastnostech objektu. Ne vždy musí být tyto informace přesné.
Rostoucí zájem o zateplování velmi často končí výběrem firmy s nízkou cenou za materiál a za montáž zateplovacího systému, aniž by se při tom přihlíželo k dodržování technologické kázně. Uvedená analýza vyskytujících se vad v kontaktních zateplovacích systémech má varovat investory, jak při výběru dodavatele postupovat, aby stavba nebyla reklamována pro vzniklé závady.
Stranou debat o dotačním programu Zelená úsporám nezůstávají ani autorizovaní inženýři, kteří mohou zpracovávat dokumentaci a energetické výpočty. Přestože se pro účely zpracování žádostí metodika výpočtu energetické náročnosti rodinných a bytových domů hodně zjednodušila, stále se jedná o dosti komplikovaný výpočet, vycházející z řady evropských norem. Zdaleka nejefektivnější je proto použít některý z nabízených specializovaných programů...
S názvem energeticky pasivní dům (EPD) se dnes setkáváme na každém kroku. Kdo o tomto tématu nepíše, EPD neprojektuje nebo nestaví, není "IN". V praxi se však zoufalý majitel ptá, proč má v jarním období přehřátý objekt a nemůže si otevřít okno. Nefunguje mu ani přetlakové chlazení ve spojení s přímým zemním výměníkem. Někde se asi stala chyba...
Budova Nordica Ostrava je podle výpočtu provedeného týmem prof. Kabele na katedře TZB stavební fakulty ČVUT v Praze pomocí NKN (národní kalkulační nástroj) o 30 % pod požadovanou hodnotou standardů, které jsou v ČR požadovány. Parametry pro certifikát Evropské komise Green Building, které budova splnila s rezervou, požadují minimálně 25 %.
Recenzovaný Spotřebu energie ve formě elektřiny lze do značné míry snížit, ale protože spotřeba elektřiny se výrazně liší podle druhu spotřebiče a jeho skutečného využití, je třeba udělat rozbor provozu budovy a jednotlivých spotřebičů. Také je podstatné, co se dále děje s odpadním teplem elektrických spotřebičů.
Zelené střechy v šikmém provedení mají oproti běžné krytině několik výhod, například v létě střechu chladí vlivem odpařováním vody z vegetace a při dešti zpomalují odtok dešťové vody. Střecha pokrytá substrátem s neupravovanou trávou, nejlépe i s možností zálivky je přirozená, bezúdržbová a trvanlivá.
Dvojitá transparentná fasáda budovy Národnej banky Slovenska v Bratislave. Prirodzený fyzikálny medzipriestor a kvantifikácia jeho parametrov metódou experiment in-situ. Meracia technika. Ukážka spracovania klimaticky závislých výsledkov experimentu. Dokumentovanie čiastkových výsledkov experimentu z kritického letného obdobia.
zpět na aktuální články
Reklama