Analýza emisí chladiv v Německu – včetně roku 2022
V článku Analýza emisí chladiv v Německu byl popsán vývoj emisí chladiv v Německu do roku 2021. Zde jsou zahrnuty navazující údaje za rok 2022.
V tomto přehledu emisí jsou zahrnuty údaje z registru registru VDKF-LEC k datu uzávěrky hodnoceni 28. 3. 2023, tedy za období let 2018 až 2022. Data byla analyzována z celkové doby provozu systémů od jejich uvedení do provozu až po řádné vyřazení z provozu a zlikvidování. Data do registru VDKF-LEC dobrovolně zadávají odborné firmy a provozovatelé, kterých bylo více než 1100. Údaje zahrnují všechna doplněná množství chladiv evidovaných odbornou firmou a zjištěna byla během prováděných servisních a údržbářských pracích nebo během zákonem předepsaných zkoušek těsnosti. Do registru VDKF-LEC sice nejsou zapojeny všechny odborné firmy ani provozovatelé působící v Německu, nicméně poskytuje statisticky velmi významné údaje. Údaje za období 2017 až 2021 jsou v článku s odkazem uvedeným níže.
Kumulativní emise chladiv
Chladivo R410A se zahrnutím údajů z roku 2022 zůstalo v pětiletém období 2018–2022 na prvním místě z hlediska kumulativního množství emisí (úniky, havárie atd). Nicméně celkové množství emisí vzhledem k předchozímu hodnocení 2017–2021 pokleslo o 37 %. Na druhém místě se opět udrželo chladivo R407c.
Porovnáme-li průměrná množství emisí s těmi z předchozího hodnocení, lze pozorovat jejich celkový pokles. Pozitivně je třeba zmínit, že nejvyšší průměr sice má chladivo R410A, nicméně vzhledem k celkovému množství použitého chladiva má jednu z nejnižších netěsností 0,67 %.
Pozitivní vývoj je vidět i u chladiva R407F, které se používá jako náhradní chladivo pro stávající systémy s chladivem R22. Průměrné celkové množství náplně je pouze 26,40 t a tedy mezi uvažovanými chladivy je v nižším rozsahu. Jeho průměrná míra emisí je 3,62 %, což z něj činí druhou nejvyšší hodnotu ze všech chladiv. Ovšem ve srovnání s předchozím rokem se toto číslo snížilo o 35 % a pokračuje vyřazování zařízení s R22 z provozu.
Průměrné emise (úniky včetně havárií) dosáhly v roce 2022 hodnoty 1,12 %, v roce 2017 byly trojnásobně vyšší. Vývoj průměrných ročních emisí všech chladiv v období 2017–2022 je uveden v grafu 1.
Aplikace | Celkové množství chladiv [t] | Průměrné celkové množství doplněného chladiva [t] | Průměrná velikost netěsností [%] | |||
---|---|---|---|---|---|---|
2017–2021 | 2018–2022 | 2017–2021 | 2018–2022 | 2017–2021 | 2018–2022 | |
Splity | 231,4 | 256,8 | 2,00 | 1,60 | 0,89 | 0,65 |
Komerční chlazení | 862,9 | 803,2 | 26,90 | 22,30 | 3,15 | 2,80 |
Průmyslové chlazení | 543,2 | 587,8 | 11,30 | 10,70 | 2,08 | 1,83 |
Centrální klimatizace | 318,9 | 335,7 | 3,70 | 3,50 | 1,15 | 1,06 |
VRF (VRV) klimatizace | 172,5 | 190,9 | 2,10 | 1,30 | 1,34 | 0,68 |
Speciální systémy | 91,0 | 98,5 | 2,30 | 2,20 | 2,51 | 2,22 |
Na pozitivní trend v průměrných mírách úniků chladiv z chladicích a klimatizačních systémů podle typu aplikace/použití poukazují i údaje v tabulce 1.
Úniky chladiv v ekvivalentu CO2
Z hlediska ochrany životného prostředí však není rozhodující jen množství emisí z uniklých chladiv, ale také přepočet množství emisí se zohledněním jejich příspěvku ke skleníkovému efektu prostřednictví konkrétních koeficientů GWP100, který se uvádí v ekvivalentní hodnotě v tunách oxidu uhličitého CO2, viz tabulka 2.
Chladivo | Průměrné celkové množství doplněného chladiva 2018–2022 [t] | Hodnota koeficientu GWP | Vliv na globální oteplování v tunách ekvivalentu CO2 | Poměrný podíl zátěže životního prostředí [%] |
---|---|---|---|---|
R12 | 0,0063 | 10900 | 69 | 0,08 |
R134a | 7,1387 | 1430 | 10208 | 11,32 |
R22 | 0,5097 | 1810 | 923 | 1,02 |
R32 | 0,0315 | 675 | 21 | 0,02 |
R404A | 10,9012 | 3922 | 42754 | 47,42 |
R407C | 7,8941 | 1744 | 13767 | 15,27 |
R407F | 0,9524 | 1825 | 1738 | 1,93 |
R410A | 3,6235 | 2083 | 7566 | 8,39 |
R422D | 1,0328 | 2729 | 2818 | 3,13 |
R449A | 4,6063 | 1397 | 6435 | 7,14 |
R452A | 0,4276 | 2140 | 915 | 1,01 |
R507A | 0,7199 | 3985 | 2869 | 3,18 |
R513A | 0,1323 | 631 | 83 | 0,09 |
Celkem | 37,98 | 100,00 |
Závěr
V budoucnosti lze očekávat postupné další omezování využití některých chladiv, a to s ohledem možnosti je nahradit jinými s nižším potenciálem tvorby skleníkového efektu, tedy s nižším koeficientem GWP100. Potvrzuje se, že vývoj vede ke snížení zatížení životního prostředí, a to i přes rostoucí počty zařízení s chladivy a množství chladiv v nich.
V oblasti běžných klimatizací a tepelných čerpadel lze očekávat další růst využití chladiva R32 s GWP100 rovným 675.
Poměrně razantně se v oblasti tepelných čerpadel vzduch-voda v kompaktním venkovním provedení dere do popředí chladivo R290 (propan), které má GWP100 rovný jen 3 a navíc umožňuje energeticky efektivně pracovat s vyššími provozními teplotami. K rozšíření určitě pomáhá i příznivá cena tohoto chladiva, která se pohybovala okolo 50 euro/kg (rok 2021). Podíl těchto zařízení, respektive podíl chladiva R290 mezi ostatními je však zatím malý.
K rozvoji dochází i u zařízení s chladivem R744, což je oxid uhličitý s koeficientem GWP100 rovným 1. Cenově bylo toto chladivo téměř nejlevnější, okolo 21 euro/kg (rok 2021). Bohužel vyžaduje konstrukci odolnou násobně vyšším tlakům než ostatní chladiva. Konstrukčně výhodnější chladivo R717, amoniak, s cenou dokonce jen cca 20 euro/kg (rok 2021), je vzhledem k jeho toxicitě vyhrazeno pro větší průmyslová zařízení a pro domácnosti vhodné není.
Poznámka: Některé údaje jsou oproti originálu zaokrouhleny, a proto ne vždy musí souhlasit součty jednotlivých údajů s celkem. V případě hlubšího zájmu lze doporučit číst originály uvedené ve zdrojích.
Zdroje
- CHLAZENÍ 2/2023, Odborný časopis pro techniku chlazení a aplikace
- VDKF, Information Nr. 7-8 Juli-August 2022, str. 10–12. Dostupné zde:
https://www.vdkf.de/download/vdkf-verbandszeitung-juli-august-2022/ - VDKF, Information Nr. 7-8 Juli-August 2023, str. 4–5. Dostupné zde:
https://www.vdkf.de/download/vdkf-information-juli-august-2023/