Primární okruh s vrty pro tepelná čerpadla
Přednášející, Ing. arch. Pavel Cihelka, je specialistou na zemní vrty ve svém zaměstnání, a tuto funkci plní i v Asociaci pro využití tepelných čerpadel. Podmínky provádění vrtů nejsou vždy jednoduché. Návrh vrtu ovlivňují podmínky zemního masivu, ale také legislativa, jednání na úřadech, vývoj techniky atp. Vrt je dílo, jehož životnost by měla být i sto let. Proto se má jeho návrhu, provedení, vystrojení věnovat nejvyšší pozornost.
Přednášející postupně prochází všemi fázemi rozhodování zájemce o tepelné čerpadlo, tedy od počátečních úvah, přes projekt, schvalovací proces a realizace, a to s ohledem na druh vrtu, kolektoru a vlastnosti zemního masivu.
Obchodní tvrzení dodavatelů týkající se potřebné délky vrtů se v praxi nezřídka liší i v řádu 100 %, když se jedno tvrzení opírá jen o zprůměrovanou hodnotu za celou Českou republiku a druhé je stanovené s ohledem na odborný průzkum lokality.
Je-li vrtů více, mohou se ovlivňovat. Pak je důležitá optimalizace jejich umístění, která může ušetřit dost nákladů na jinak nutné prodloužení vrtů.
Důležitá je okolnost ovlivnění podzemních vod vrtem.
Realizace vrtu nemusí nutně znamenat, že jeho okolí bude zaneseno blátem. Zkušené firmy si s tím umí poradit.
Utěsnění vrtu injektáží není jen otázka ekologie, zabránění průniku povrchových vod do spodních, ale jde o co nejdokonalejší přenos tepla ze země do trubek sondy. Nedokonalá injektáž snižuje tepelnou vydatnost vrtu a tedy i následnou ekonomiku provozu tepelného čerpadla.
AVTČ vypracovala podrobnou metodiku s cílem pomoci jak instalačním firmám, tak investorům.
Zájem o tepelná čerpadla s vrty roste s potřebou dosahovat předepsané limity pro energetickou náročnost budov, respektive i zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energií. V současnosti existuje řada realizací, kde celková délka vrtů přesahuje několik kilometrů.
Dílem AVTČ je i příručka pro úřady, které shrnuje metodiku a s cílem sjednotit jejich postup. Rozpracována je příručka pro projektanty a realizační firmy.
Příklad realizace 20ti 120 metrových vrtů pro tepelná čerpadla ve velkém objektu stavěném v proluce na Národní třídě v Praze ukázal, že i v takto těsném prostoru, navíc s vysokým stupněm památkové ochrany, je možné počítat s tepelnými čerpadly. Aby byly vrty provedeny prakticky bez omezení provozu na Národní třídě, vrtná technika byla do prostoru základové jámy hluboké 15 metrů uložena jeřábem. Základová spára byla pod úrovní hladiny Vltavy a bylo nutné přesně sledovat i případný pohyb zeminy vzhledem k statickému ohrožení okolních historických budov.