Rozbor tlakově závislých připojení otopných soustav a jejich vlivu na snížení pořizovacích nákladů.

Cílem prvních tří dílů seriálu bylo poskytnout zjednodušený návod, jak správně vyjadřovat účinnost kotlů a kotelen, a to i v případě, že jsou osazeny kondenzačními kotli. Je třeba zdůraznit, že účinnost kotle i kotelny není parametr fixní nýbrž proměnný závislý na celé řadě konkrétních podmínek.

V druhé části článku jsou uvedeny vztahy pro určení hodnoty entalpií spalin pro teploty nad i pod rosným bodem s respektováním skupenského kondenzačního tepla. V závěru je uveden praktický příklad stanovení entalpie spalin zemního plynu při zadané teplotě, přebytku vzduchu a atmosférickém tlaku. Článek je určen odborné veřejnosti.

Seriál je určen pro pracovníky v oboru tepelné techniky, zejména pro topenáře projektanty, provozní a servisní techniky. V článcích budou uvedeny potřebné informace o této důležité činnosti, kterou je prokazována účinnost při výrobě tepla. Budou uvedeny obecné pohledy na tepelnou účinnost, dále způsoby jejího stanovení a v závěru budou komentovány související legislativní a technické předpisy.

Úvodní článek seriálu kterým chtějí autoři ukázat možnosti podstatného zvýšení úspor tepla při vytápění budov a při provozu tepelných zařízení. Snahou je hledání souvislostí a vztahů, kterými lze vysvětlit chování dynamických otopných soustav v reálném provozu a rozdíl mezi předpokládanými a reálnými úsporami tepla v otopných soustavách osazených regulační technikou.

Úvodní článek seriálu Předávací stanice tepla v soustavách CZT, který bude v průběhu letošního roku postupně publikován. Téma je určeno především pro projektanty vytápění. V závěru úvodního slova je uvedena osnova a témata, která budou podrobně zpracována.

Ukázka zpracování konkrétního příkladu energetického hodnocení školní budovy v NKN s celou řadou dílčích tabulkových výstupů. Článek je určen odborné veřejnosti jako vyukový příklad zadávaní dat do výpočtového nástroje (NKN).

Článek se zabývá problematikou umisťování otopných těles jak ve vztahu ke "klasickým" budovám, tak k tzv. nízkoenergetickým objektům. Mnozí se domnívají, že umístění otopného tělesa pod okno k ochlazované obvodové stěně s cílem zajištění optimálního tepelného komfortu a vyšších úspor tepla je již přežitkem. Je tomu skutečně tak?

Článek pojednává o řízení vzduchotechnických a vytápěcích systémů budov a monitorování jejich funkce v kontextu integrovaných systémů v budovách, především se zaměřením na budovy pro bydlení a budovy v terciární sféře.

Recenzovaný II díl článku se věnuje ekonomickému vyhodnocení a porovnání ivestičních a provozních nákladů na vytápění a přípravu TV, pro RD s tepelnou ztrátou 7 kW. Investiční náklady vycházejí z jednotlivých výměrů prováděcích projektů zpracovaných pro všechny hodnocené varianty. Článek je určen budoucím investorům.

Recenzovaný Článek vychází z diplomové práce, která měla za cíl porovnat výši investičních a provozních nákladů na základě skutečného zpracování různých variant prováděcího projektu vytápění rodinného domu. Pro porovnání efektivnosti jednotlivých investic byly použity čtyři kritéria hodnocení. Článek je určen budoucím investorům.

Článek pojednává o řízení vzduchotechnických a vytápěcích systémů budov a monitorování jejich funkce v kontextu integrovaných systémů v budovách, především se zaměřením na budovy pro bydlení a budovy v terciární sféře.

Variantou napojení otopné soustavy přes termohydraulický rozdělovač THR (HVDT, nesprávně též anuloid) je hydraulický věnec (HV), jehož výhody, vhodnost užití v praxi a výpočtový postup návrhu jsou uvedeny.

V souvislosti s vyhláškou 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov a souvisejících požadavcích na hodnocení energetické náročnosti budov je v současné době na internetových stránkách katedry TZB Fsv, ČVUT v Praze k dispozici zdarma konečná verze národního kalkulačního nástroje NKN v-2.03 pro stanovení energetické náročnosti budov a vystavení průkazů ENB.

V článku profesora Petráka a následném "Vysvětlení a poznámky k textu" od docenta Brože jsou popsány dva pohledy na environmentální hodnocení spotřeby elektrické energie. Je na čtenáři, aby si vytvořil vlastní úsudek. Předností obou částí příspěvku je vyjasnění stanovisek a pohledů na podklady pro hodnocení ekologických přínosů úspor elektrické energie.

II. Díl článku detailně analyzuje postup zadávání dat výpočtu energetické náročnosti budovy. V současné době se intenzivně připravuje konečná verze výpočetního nástroje NKN v.2.03.

První díl článku se zaměřuje na popis prostředku - výpočetního nástroje, který slouží pro hodnocení energetické náročnosti budovy podle nových legislativních požadavků. V závěru je uvedena historie vývoje výpočtové pomůcky a termín uveřejnění finální verze pro odbornou veřejnost.