V textu je posuzován vliv vysokého tepelného odporu obvodového pláště na tepelnou pohodu a návrh vytápěcího a větracího systému, které jsou stále vnímány tak, jako je tomu u budov s klasickým obvodovým pláštěm, tedy s nižším tepelným odporem.

Autoři se zabývají numerickou analýzou teplotních a proudových polí ve vytápěné místnosti ve vztahu k umístění otopného tělesa. Jsou diskutovány dva návrhy otopných těles v podobě čtyř variant řešení. Otopné těleso navržené klasickou metodou bylo situováno pod okno ke stěně obvodového pláště, k boční vnitřní stěně a k protější vnitřní stěně. Otopné těleso navržené bilanční metodou bylo umístěno pouze pod oknem.

Technické řešení výměníkových stanic pára - voda s uzavřeným parokondenzátním okruhem je v posledních letech na vzestupu používání. Dochází tím k úplnému odstranění kondenzátního hospodářství tradičního provedení - nádrž na kondenzát + čerpadla na jeho přečerpávání.

Tlakově nezávislé připojení otopných soustav znamená úplné hydraulické oddělení částí soustav přes teplosměnný výměník.

Vyhodnocení otopného období 2007/2008 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov. Datová základna výpočtové pomůcky od roku 1991 pak umožňuje porovnávat jednotlivá období mezi sebou.

V klasickém pojetí se algoritmy zabývají teplonosnou látkou a výsledný efekt vytápění pouze předpokládají, termohydraulika pracuje s teplem.Hydraulicky vypočtená a seřízená otopná soustava se vůbec nemusí chovat podle našich představ, ale termohydraulicky navržená soustava se podle projektu chová.

Článek zpracovává další téma do teoretické základny na stránkách tzbinfo. Popisuje základní kategorizaci teplovodních kotlů dle druhu paliva a způsobů jeho dodávky. V závěru je uveden příklad optimálního návrhu zdroje včetně matematických vztahů pro stanovení velikosti skladovacího prostoru pro palivo. Téma je určeno odborné veřejnosti.

Správné seřízení všech vyvažovacích a regulačních prvků prostým odvozením průtoků z naměřených okamžitých tlakových ztrát, ovlivněných okamžitými hodnotami řídicích teplot v praxi zajistit nelze. Pro stav bez působení tepelných zisků proto musí být stanoveno výpočtově. Článek uvádí výsledky porovnání termohydraulického řešení s hydraulickým výpočtem.

Článek se zabývá návrhem domovního plynovodu a rozmístěním plynových spotřebičů. Co má obsahovat projektová dokumentace pro stavební řízení? Dle jakých předpisů se řídí? V článku je navíc uveden přehled užívaných grafických značek používaných v projektové dokumentaci.

Až do příchodu termohydrauliky existoval mýtus, že termostatické prvky v topných soustavách automaticky vykompenzují přebytky a nedostatky tepla. Lapidárně řečeno - kde je tepla přebytek, TRV průtok omezí a kde se tepla nedostává, zvýšeným průtokem se dosáhne požadované úrovně tepelné pohody.

Článek se zabývá správným napojením plynového spotřebiče (sporáku). Formou názorných obrázků je ilustrováno správné a špatné provedení tak, jak se s ním autoři v praxi velmi často setkávají. Čtenáři získají velmi rychle přehled nejen o související platné legislativě, ale i technických předpisech, které tuto problematiku řeší.

Řešení problematiky ohřevu vody jak samostatně, tak v kombinaci s otopnou sekcí. Způsob ohřevu vody závisí na odběrovém diagramu a zdroji tepla, který ohřev zajišťuje.

Přehled definic odběrných plynových zařízení dle platné lagislativy a technických předpisů TPG. Dle umístění hlavního uzávěru plynu jsou názorně popsány jednotlivé dílčí části plynového rozvodu. Článek je určen odborné veřejnosti.

V ČR byl boj o úspory tepla odstartován zákonem č.406/2000 Sb., který řešil aktivní úspory tepla regulační technikou, až na výjimky navrhovanou klasickými postupy, v horších případech i bez nich. Touto regulační technikou můžeme dnes nově vyvinutými postupy celkové aktivní úspory tepla i dodatečně zvýšit.

V posledních letech se masivně zaváděla regulační a měřicí technika, od které se očekává úsporný provoz a co nejrychlejší navrácení investičních nákladů. Je plně využito jejího potenciálu? Na základě studie a celé řady měření autor upozorňuje na nedostatky, se kterými se v praxi a při samotném návrhu otopné soustavy setkává.