Aktuální metodické stanovisko ke kolaudaci staveb pro sociální a zdravotní služby
Přehrát audio verzi
Aktuální metodické stanovisko ke kolaudaci staveb pro sociální a zdravotní služby
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnily na konci srpna společné metodické stanovisko ke kolaudaci staveb, v nichž jsou poskytovány sociální a zdravotní služby. Ke stejnému tématu se již dříve vyjádřila Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT); platí i metodické doporučení odboru stavebního řádu MMR z února 2025, z něhož vyplývá, že příslušný článek normy je vždy závazný ke konkrétnímu požadavku vyhlášky. Nutné je tedy aplikovat nový stavební zákon, vyhlášku a normu souběžně.
„Předpisy stavebního práva jsou uspořádány kaskádovitě do tří úrovní, tj. zákon, vyhláška a české technické normy (ČSN). Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů ve svém § 13 písm. d) stanoví definici přístupnosti. Dále § 149 písm. b) stavebního zákona stanoví výčet staveb, u nichž musí být zohledněna přístupnost pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Následně rozsah tohoto požadavku pro jednotlivé typy staveb a jejich prostory cíleně konkretizuje prováděcí vyhláška č. 146/2024 Sb. o požadavcích na výstavbu… Podle § 152 odst. 2 stavebního zákona mohou Hlavní město Praha, statutární město Brno a statutární město Ostrava stanovit některé požadavky odchylně v rámci svých městských stavebních předpisů. Konkrétní technické parametry pak stanoví ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání. Z toho vyplývá, že příslušný článek normy je vždy závazný ke konkrétnímu požadavku vyhlášky. Nutné je tedy aplikovat stavební zákon, vyhlášku a normu souběžně,“ píše se v metodickém doporučení z února 2025 [1], které stvrdili svými podpisy ředitelka odboru stavebního řádu MMR Žanet Hadžić, předseda ČKA Jan Kasl a předseda ČKAIT Robert Špalek.
ČKAIT hovoří o vlastním stavebním programu
Podle inženýrské komory by oblast pobytových zařízení pro seniory měla mít vlastní stavební program s jasnými standardy užívání budov, jejich provozu i energetické náročnosti. Za nezbytné považují koordinovat technické požadavky a návrhy řešení již v koncepci navrhovaného objektu, jednotlivé funkce a požadavky nelze řešit až v průběhu výstavby.
„V českém prostředí se stále příliš často oddělují sociální cíle, energetické cíle a stavebně-fyzikální realita – a právě v zařízeních sociálních a zdravotních služeb vznikají mimořádně citlivé provozní režimy s vyššími požadavky na tepelný komfort, hygienu vnitřního prostředí, stabilitu větrání, provozní spolehlivost, akustiku, požární bezpečnost i nízké provozní náklady,“ podotýká Robert Špalek a připomíná důležitost stavebně technických a právních požadavků pro prostředí s osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace [2] – například požadavky na protiskluznost povrchů nášlapných vrstev, přístupy k lůžku z více stran, akustické benefity, závazné tepelně technické normy ČSN 73 0540 či splnění požadavku na maximální průvzdušnost budovy (Blower Door Test). Architekti a projektanti nesmí zapomínat ani na dostatečný osobní prostor, potřebu soukromí a respekt ke stáří. Cílem by měly být speciální stavby s využitím obecně známých a uznávaných zkušenosti z dementia friendly prostředí, což je dáno nejen barevností a vlídností společných prostor, ale i podporou soběstačnosti, mezilidských kontaktů a manuálních aktivit či širším uplatněním všech forem terapie, například animoterapie. Takové stavby se postupně objevují třeba v databázi soutěží ČKA [3].
„Zásadní je již bazální typologie těchto zařízení, což v současnosti ovšem systémově nepředpokládá vzájemnou propojenost sociálních a zdravotnických služeb. Odděleně tak vznikají pobytová zdravotnická zařízení pro klienty, jejichž stav sice nevyžaduje akutní nemocniční péči, ale zároveň potřebují stálý lékařský dohled a odbornou ošetřovatelskou péči. Odděleně se budují domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, tedy bydlení s pomocí, v nichž senioři potřebují jen občasný dohled lékaře, avšak každodenní pomoc při oblékání, hygieně, stravování a sociální kontakt. A třetím zcela odděleným typem jsou domovy s pečovatelskou službou, které nabízejí pomoc při oblékání, hygieně, stravování jen na vyžádání,“ podotýká Robert Špalek a opět připomíná potřebu vlastního stavebního programu dle doporučení ČKAIT.
Společné stanovisko ke kolaudaci staveb se sociálně-zdravotními službami
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) znovu otevřelo otázku, jak zkolaudovat stavby pro sociálně zdravotní služby. Stále častěji se totiž vyskytují nesrovnalosti v praxi stavebních úřadů a poskytovatelů sociálních služeb, a to i v souvislosti s novelou stavebního zákona. Proto ministerstva zveřejnila 27. srpna 2026 společné metodické stanovisko [4].
„Smyslem kolaudace podle stavebního zákona je ověření, že stavba je způsobilá k užívání pro konkrétně vymezený účel užívání, který je v kolaudačním rozhodnutí jasně určen (např. domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením apod.). Kolaudační rozhodnutí však neřeší vlastní výkon jednotlivých činností nebo služeb, které mohou být v takové stavbě provozovány. Pokud zvláštní právní předpis stanoví, že danou službu lze v tomto typu stavby poskytovat, pak to nikterak neodporuje vymezenému účelu užívání. Jedná se tak o speciální úpravu vůči stavebnímu zákonu,“ píše se v metodickém stanovisku a dále se připomíná § 36 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů:
„Sociálně zdravotní služby lze poskytovat v centrech denních služeb, denních stacionářích, týdenních stacionářích, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem, centrech duševního zdraví nebo v zařízeních odlehčovacích služeb, a to na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních sociálních služeb a zároveň oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách…“
Z citovaného ustanovení tedy vyplývá, že zákon výslovně umožňuje poskytování sociálně zdravotních služeb v přesně vymezených typech zařízení sociálních služeb. Pokud je tedy stavba zkolaudována jako některý z uvedených typů zařízení sociálních služeb, znamená to, že v takové stavbě lze následně – při splnění zákonných podmínek – poskytovat jak sociální služby, tak zdravotní služby. Jinými slovy, tuto stavbu není nutné kolaudovat zároveň jako stavbu pro poskytování zdravotních služeb.
Tento princip odpovídá, dle závěrů metodického stanoviska výše uvedených ministerstev obecné koncepci vztahu stavebního práva a jiných právních předpisů a není v právním řádu výjimečný. Obdobně například dětské skupiny mohou být provozovány i v obytných místnostech, tedy ve stavbách zkolaudovaných jako byt nebo rodinný dům. V takovém případě stavba splňuje technické požadavky kladené na obytnou místnost, avšak možnost provozovat v těchto prostorách dětskou skupinu vyplývá ze zákona o dětských skupinách.
„Je-li předmětem žádosti o kolaudaci stavba označená jako centrum denních služeb, denní stacionář, týdenní stacionář, domov pro osoby se zdravotním postižením, domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, centrum duševního zdraví nebo zařízení odlehčovacích služeb, a bude stavebníkem deklarováno, že v této stavbě budou poskytovány zdravotně sociální služby ve smyslu § 36 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, lze tuto stavbu kolaudovat pro navržený účel,“ uzavírají otázku kolaudace staveb se zdravotně-sociálními službami v metodickém stanovisku Žanet Hadžić, ředitelka odboru stavebního řádu Sekce stavebního práva a IT na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) a Lenka Mikletičová, vrchní ředitelka Sekce rodinné politiky a sociálních služeb na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV).
Doporučená literatura a zdroje:
- Metodické doporučení odboru stavebního řádu MMR ČR (únor 2025), z něhož vyplývá, že příslušný článek normy je vždy závazný ke konkrétnímu požadavku vyhlášky. Nutné je tedy aplikovat nový stavební zákon, vyhlášku a normu souběžně. Podrobnosti; ke stažení zde
- V červenci 2024 vyšla ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání. Výlučným odkazem ve vyhlášce č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu se norma stala závaznou pro všechny typy staveb. Podrobnosti zde Bezbariérové užívání staveb – základní principy přístupnosti (TP 1.4) vycházející z Evropské příručky. PROFESIS: Profesní informační systém ČKAIT; aktualizace 2024; Dostupné zde
- Oceněné objekty pro seniory v rámci architektonických soutěží; Česká komora architektů (ČKA). Přehled výsledků soutěží a fotografie zde
- Společné metodické stanovisko MMR a MPSV ke kolaudaci staveb se sociálně-zdravotními službami vydané 27. srpna 2026 zde




