Nové koncepty pro zdravé bydlení

Čím byl letošní ročník konference výjimečný?

Letošní ročník konference zdravé domy 2018 byl výjimečný hlavně velmi úzkým odborným zaměřením tématu konference na materiálové charakteristiky hliněného stavebního materiálu. Materiálové vlastnosti stavební hlíny jsou v současnosti často diskutovanou problematikou, což konference reflektuje a téma rozvíjí. Příspěvky obecnějšího ražení jsme do konference z tohoto důvodu nezařadili a posluchači si je budou moci vyslechnout na podzimní akci Hliněné sdílení 2018 určené pro širokou veřejnost.

Které příspěvky byste obzvlášť ocenil a proč?

Úzké odborné zaměření přineslo spoustu velmi zajímavých příspěvků a je těžké z nich vybrat jen některé. Lze však vyzvednout některé zajímavé okamžiky konference, jako byla například velmi podnětná diskuse o požadavcích na vnitřní prostředí budov a funkci hliněných omítek v nich. Dále mnoho zúčastněných diskutovalo a často si i vyžádalo postup míchání hliněných barev, které jedna z přednášejících, paní profesorka Ráček, připravuje v návaznosti na archeologický výzkum neolitu. Velkého ohlasu také dosáhl článek o tradici a stavbě hliněných domů v Bangladéši, se kterým z této vzdálené země přicestovala autorka Fatiha Polin Babully, B.Arch, MSDM.

Součástí konference byla také exkurze do domů. Který dům na vás nejvíce zapůsobil?

Exkurze byla složena z historických, památkově chráněných objektů a z novostaveb rodinných domů využívajících vysoký podíl stavební hlíny. U původních historických staveb byla diskutována údržba, možnosti oprav, způsob současného využití i požadavky NPÚ. Působivý byl kontrast mezi hliněnými stavbami lidové architektury fungujícími více než 200 let (Hrubá Vrbka, Velká nad Veličkou) a novostavbou technologicky vyspělého rodinného domu v Klentnici nazvaného Opido Pálava. Stavba i způsob využití moderních technologií uvnitř tohoto rodinného domu má ukázat současné možnosti domů postavených z přírodních materiálů. Velký důraz je zde kladen na zachování běžného rodinného provozu při splnění požadavků na soběstačnost a zdravé a vyrovnané vnitřní i vnější prostředí.

Doporučil byste nám k exkurzi i nějaký zahraniční dům?

Z evropských hliněných staveb lze zmínit například Kapli Smíření v Berlíně (KAPELLE DER VERSÖHNUNG, autoři R.Reitermann, P.Sassenroth, provedení stavby Martin Rauch-Lehm Ton Erde Baukunst), rodinný dům v rakouském Schlinsu (HAUS RAUCH, autoři Martin Rauch), výrobnu sušených bylinek ve švýcarském Laufen (RICOLA HERB CENTRE, autor Herzog & de Meuron, provedení stavby Martin Rauch - LehmTonErde Baukunst), administrativní budovu v rakouském Tattendorfu (R. Meingast), experimentální administrativní budovu v rakouském Böheimkirchenu (S- HOUSE, autoři Architekten Scheicher, GrAT-TU Wien), či návštěvnické centrum ptačí observatoře ve švýcarském Sempachu (autoři: mlzd Architekten, provedení stavby Martin Rauch – Lehm Ton Erde Baukunst). Ze světových historických hliněných staveb lze jmenovat velké komplexy v Jemenu (SANA´A), v Peru (Trujillo a Chiclayo) a v Mali (Djenné, Mokti, Timbuktu).

Jaká je podle vás budoucnost takovýchto domů? V čem spatřujte jejich největší potenciál?

V budoucnosti očekáváme rozšiřování počtu novostaveb domů postavených s využitím hliněného stavebního materiálu. Nejčastěji se bude jednat o kombinaci hlíny s dřevěným, slaměným nebo jiným přírodním materiálem, což již v současnosti vyžadují zejména ekologicky smýšlející investoři. Mimoto lze sledovat strmý nárůst využití hlíny v interiéru, a to zejména v případě hliněných omítek. Tento trend souvisí jak s experimentálním dokazováním příznivého vlivu hlíny na vnitřní klima obytných budov, tak i s pronikáním hliněného materiálu do „běžného“ stavitelství (rozšiřující se nabídka typů hliněných omítek i zvyšující se nabídka komerčně prováděných stavebních prací s hlínou). Největší potenciál spatřujeme ve využití specifických vlastností nepálené hlíny v interiérech. Jedná se hlavně o zlepšování vnitřního klimatu v obývaných místnostech, protože dostatečně silná omítka s vysokým podílem jílové složky příznivě ovlivňuje jak vnitřní prostředí obytných místností, tak i vnímání prostoru samotným obyvatelem. Velký potenciál je u majitelů starších budov, kteří v současnosti často odstraňují nepálenou hlínu ze svých domů, ačkoliv byla dlouhodobě fungující. Tento způsob oprav či rekonstrukcí je z pohledu funkčnosti stavby, kvality vnitřního prostředí, ale i z ekonomického hlediska obvykle nevýhodný a provádí se hlavně z důvodu nedůvěry či přímo neznalosti pozitivních vlastností hliněného stavebního materiálu a současných hlínařských technik.

Takovéto domy ale vůbec nemusí být levné. Jak je to v současné době s cenami materiálů a prací kvalitních řemeslníků?

Do nedávna se hliněné stavitelství v Evropě rozdělovalo na dvě vzájemně odlišné oblasti. V první oblasti se jednalo o velmi nízkonákladové stavby a nosné konstrukce, které byly realizovány hlavně svépomocí nebo týmem lidí obvykle nepůsobících v profesionálním stavebnictví. Ve druhé oblasti se jednalo o luxusní zakázkové stavby s vysokým rozpočtem a prováděné zkušenými hlínařskými odborníky, často dojíždějících z velkých vzdáleností od místa stavby či nasmlouvaných ze zahraničí. Tomuto rozdělení většinou odpovídala i cena materiálů a prací.

V současnosti se díky zvýšené poptávce běžných stavebníků o hliněné omítky a rostoucímu počtu kvalifikovaných řemeslníků v oboru hliněných staveb dostáváme mezi tyto dva extrémy. Na stavebním trhu lze najít mnoho nových i léty prověřených firem zabývajících se hliněnými omítkami ať již jako hlavní činností, nebo jako činností doplňkovou k “standardnímu” stavebnictví. Tomuto posunu odpovídá i to, že provádění hliněných omítek lze najít v běžných rozpočtářských programech a hliněné směsi lze nakoupit předpřipravené ve standardizovaných obalech. Hliněné směsi se vyrábějí jako vhodné pro ruční i strojní omítání. Cenově jsou hliněné omítky při komerčním zpracování obecně dražší než omítky standardní, což je způsobeno hlavně cenou pytlovaných směsí. S narůstajícím obratem lze očekávat snižování cen omítkových směsí, které jsou v současnosti několikanásobně dražší nežli běžné omítky vápenné. Je však nutno si uvědomit, že hliněné omítky se provádí často jako dekorativní prvek interiéru a mnohdy tvoří i umělecká díla zakomponovaná přímo do konstrukce domů. Tyto finální, dekorativní, jemné omítky se nanášejí v milimetrových vrstvách a jsou speciálně namíchané pro dosažení požadovaného efektu. V České republice máme již mnoho kvalifikovaných a zkušených řemeslníků, kteří se zabývají prováděním hliněných staveb hliněných omítek i dekoracemi a také specifickými technikami hliněného stavitelství. Je samozřejmě vždy nutné si daného řemeslníka ověřit, protože kvalita prováděných prací může být velmi různorodá. V případě nejasností se lze obrátit na Sdružení hliněného stavitelství, které může odkázat na řemeslníky a firmy s praxí v daném oboru, může i nezávisle zhodnotit kvalitu prováděných prací.

Které mýty kolem přírodního stavitelství musíte nejčastěji vyvracet? Jaké jsou nejčastější otázky na těchto akcích?

Nejčastější mýty kolem přírodního stavitelství se týkají trvanlivosti a obecně materiálových vlastností přírodních materiálu. Všechny přírodní materiály jsou velmi citlivé na vlhkost, což patří mezi jejich hlavní přednosti pro udržování stálého tepelně-vlhkostního mikroklima v interiérech staveb. Při nasáknutí vodou však může docházet k jejich degradaci (známé příklady z povodní). Proto nejsou tyto stavby vhodné do inundačních oblastí a výstavbu novostaveb je nutno provádět podle projektu provedeného odborníkem v hliněném stavitelství. V jakých místech stavby jsou přírodní materiály umístěny a jakým způsobem jsou provedeny detaily styků zásadně rozhoduje o trvanlivosti a obecně o funkčnosti těchto staveb. Proto je mýtem jak nízká, tak taky vysoká trvanlivost přírodních staveb. Kladem i záporem těchto staveb je, že se při špatně provedených detailech objeví vady téměř okamžitě po vyschnutí stavby. Je pak obvykle možno rychle určit, jestli byla stavba provedena kvalitně a materiály umístěny vhodně. Na základě studia historických, často památkově chráněných staveb lze doložit, že při kvalitně provedené a udržované stavbě může hliněná konstrukce vydržet bez vad i několik století. Toto platí dokonce i v oblastech s častým výskytem zemětřesení. Nejčastější otázky se obvykle týkají materiálových vlastností a obecně výhod a použití hliněných stavebních materiálů. Tyto otázky zajímají jak laickou, tak i odbornou veřejnost.

Koho podle vašich zkušeností nejvíce oslovují takovéto akce, kolik přišlo letos lidí a co nového chytáte pro další ročníky?

Mezinárodní konference Zdravé domy 2018 byla zaměřená na úzkou odbornou veřejnost, což reflektovalo i obsazení posluchačů, kteří byli hlavně z univerzit, výzkumných institucí a pracovníků z hlínařského oboru (projektanti, realizační firmy a řemeslníci). Tito lidé si vyměňovali odborné názory na diskutovaná témata v relativně úzké komunitě, což umožňovalo rychlou a přímočarou debatu. Příští rok se tato konference bude konat na Slovensku, kde je obvykle první den zaměřen na širokou laickou veřejnost a druhý den na užší odbornou veřejnost. K nám do Brna se konference vrátí zase za dva roky a odborné téma vybere vědecký výbor dle budoucích výzev hliněného stavitelství. Účast na akcích hliněného stavitelství se pohybuje mezi padesáti až sto padesáti osobami, přičemž navštěvovanější jsou akce určené široké veřejnosti. Letošního ročníku odborné konference Zdravé domy 2018 se účastnilo zhruba šedesát osob ze šesti zemí. Každý ze zájemců o hliněné stavitelství se mimo přednáškových akcí může zúčastnit i kurzů „Poznej hlínu“ a získat tak mezinárodně platný ECVET certifikát. Pro náročnější je možno absolvovat MŠMT akreditovaný rekvalifikační kurz pro získání národní kvalifikace v oboru Zhotovitel hliněných staveb (kód: 36-99-H/15). Pro odborné kruhy pořádá Sdružení hliněného stavitelství ve spolupráci s ČKAIT semináře pro autorizované inženýry a techniky nazvané “Použití nepálené hlíny ve stavebnictví”. Pro úzký kruh odborníků v oboru se na přelomu roku chystá celorepublikové setkání nazvané “Národní setkání hlínařů”. Na druhé straně pro laickou veřejnost je primárně určena akce nazvaná “Hliněné sdílení”, která je zaměřena na realizované hliněné stavby, dekorace a pracovní postupy. Pro příští rok bychom rádi připravili akci zaměřenou na děti, kde by se mohli pod odborným vedením při zkoušení hlínařských technik správně „zamazat“.

Děkuji za rozhovor

Ing. Zdeněk Vejpustek, Ph.D.
Jednatel a vedoucí projekce firmy WaVe Structural Design, člen komise TNK 34 Dřevěné konstrukce, předseda Sdružení hliněného stavitelství, spolupořadatel konference Zdravé domy, autorizace ČKAIT IS00, externí vyučující na VŠ, přednášková činnost zaměřená na dřevo a hlínu ve stavebních konstrukcích.

Fotogalerie

Exkurze

Konference