Svařování má řadu zdravotních rizik
Svařování má řadu rizik, foto článek Ochrana zdraví při svařování, TZB-info
Mezi hlavní zdravotní rizika při svařování a dělení materiálů patří ultrafialové a infračervené záření, popáleniny, vdechované dýmy, zplodiny a aerosoly, hlučnost a úraz elektrickým proudem.
Ochrana očí
Ultrafialové a infračervené záření se vyskytuje ve všech typech obloukového svařování a plazmového řezání. Viditelné světlo může poškodit sítnici, ultrafialové vyzařování může způsobit tzv. "nablýskání v očích" a úžeh, ultrafialové vyzařování o krátkých vlnách může podráždit rohovku (během 10 - 30 let může způsobit šedý zákal). Ultrafialové vyzařování o dlouhých vlnách může změnit tepelnou rovnováhu lidského těla a infračervené záření může způsobit přehřátí organismu. Rovněž nebezpečný je plazmový oblouk, ačkoliv je téměř neviditelný.
Nutná je kvalitní svařovací kukla, u samozatmívacích kukel je nutno dbát na vysokou rychlost zatmění a opakovaného zatmění.
Ochranný oděv a rukavice proti popáleninám
Popáleniny bývají nejčastěji způsobeny rozstřikem rozžhaveného kovu z tavné nebo řezné lázně. Před teplem se svářeči chrání impregnovaným svářečským oblekem, koženou zástěrou, případně clonami, kryty a zástěnami. Pro ochranu těla je bezpodmínečně nutné použít dobrý, nehořlavý pracovní oděv. Nejvhodnějším materiálem je kvalitně zpracovaná kůže. Samozřejmostí jsou svářečské rukavice s odpovídajícím pikogramem.
Ochrana dýchacích cest
Nežádoucím rizikovým faktorem při svářečských pracích jsou také emise dýmů, které se tvoří při vysokoteplotních metalurgických a fyzikálně-chemických procesech jako výsledek svařování.
Část materiálu, který se svařuje nebo řeže, se v důsledku vysokých teplot odpařuje. K dýmu který vzniká, se přidávají nečistoty z vrstev na materiálu, např. barva, čisticí prostředky, oleje a plyn, který případně používáme. Vznikající dýmy, aerosoly a plyny mají rozličné chemické složení, vždy však jsou zdraví škodlivé. Dýmy, zplodiny a aerosoly mohou způsobit podráždění očí, kůže a dýchacího systému, i daleko vážnější zdravotní komplikace a to buď okamžitě, ale také po mnoha letech.
Nejefektivnějším způsobem je centrální odsávání každého pracoviště nebo používání mobilních odsávacích jednotek s mechanickou i chemickou filtrací.
Pokud to z nějakého důvodu nelze, je možno použít osobní filtraci nebo alespoň přívod čerstvého či filtrovaného vzduchu do svařovací kukly.
Mezi vysoce rizikové prvky se řadí šestimocný chrom Cr (VI), mangan, nikl a olovo. Na toxicitu zplodin má vliv i velikost částic (0,01–1 μm). Čím jsou částice menší, tím jsou nebezpečnější, neboť snáze proniknou hluboko do plic.
Pokud svářečské práce probíhají na přechodných pracovištích, musí se používat přenosná nebo pojízdná odsávací zařízení. Z hlediska ventilace lze pracovní prostor rozdělit do několika kategorií: 1)
- otevřený nebo dobře ventilovaný prostor – jedná se o velký pracovní prostor bez překážek ventilaci; o otevřený prostor pro venkovní prostředí a vítr
- omezený nebo slabě ventilovaný prostor – je pracoviště, které nesplňuje definici pro prostor otevřený a tedy unikání svářecího dýmu stojí překážka a speciálním případem je situace,kdy okna a dveře jsou uzavřené v období špatného počasí uzavřený prostor – dovnitř takových prostorů se vstupuje přes otvory, např. kotel, kabina, tank
Ochrana sluchu
Vysoká hlučnost, které je člověk vystaven po dlouhou dobu, způsobuje trvalé poškození sluchu. Běžné svařování má hlučnost 85 - 90 dB(A), plazmové řezání se stlačeným plynem pak kolem 110 dB(A), drážkování uhlíkovou elektrodou 110 - 130 dB(A) Nejlepším způsobem ochrany proti hlučnosti je používání tlumičů hluku nebo protihlukových sluchátek.
Pro srovnání - Fyziologické vymezení zvuku v Akustika na TZB-info
Zdroje:1) Prevence a včasná diagnostika poškození zdraví při svářečských pracích, Pavel Schwarz, diplomová práce
2) Zdravotní rizika při svařování a řezání - MM Průmyslové spektrum