Rekonstrukce zdravotně technických instalací v bytových domech stavěných před druhou světovou válkou I.
V domech stavěných před druhou světovou válkou se často setkáváme s nevyhovujícím řešením ZTI. Jedním z problémů je i skutečnost, že instalace v těchto domech nemají typová řešení, instalační šachty apod. Vlastnímu provedení rekonstrukce má proto vždy předcházet průzkum stávajících instalací a projekt.
V současné době je v centru pozornosti rekonstrukce panelových domů. Vzniká tak dojem, že rekonstruovat a modernizovat je nutné pouze panelové domy a u ostatních, často mnohem starších bytových domů, není rekonstrukce nutná. Rekonstrukce zdravotně technických instalací ve starých zděných domech je však často mnohem náročnější, protože stoupací a odpadní potrubí zde nejsou soustředěna v instalační šachtě, většina potrubí je vedena pod omítkou a pod podlahou podzemního podlaží. Potrubí z materiálů, se kterými se v těchto domech můžeme setkat, postupně dožívají (viz tab. 1). V domech stavěných před druhou světovou válkou se často setkáváme se zastaralým a dnes často nevyhovujícím řešením zdravotně technických instalací.
Tab. 1. Orientační životnosti instalací a technických zařízení
Vlastnímu provedení rekonstrukce má vždy předcházet průzkum stávajících instalací a projekt.
1 Rekonstrukce kanalizace
V bytových domech stavěných před druhou světovou válkou se můžeme setkat s následujícími materiály kanalizačního potrubí:
- kameninové, litinové nebo betonové potrubí u svodných (ležatých) potrubí uložených v zemi;
- litinové nebo ocelové parkerizované potrubí u zavěšených svodných potrubí;
- litinové nebo ocelové parkerizované potrubí u odpadních (svislých) potrubí;
- olověné, litinové nebo již vyměněné PVC potrubí u připojovacích potrubí od zařizovacích předmětů;
- litinové potrubí nebo potrubí z ocelového pozinkovaného plechu, popř. již vyměněné azbestocementové potrubí u větracích potrubí.
Stav starého kanalizačního potrubí je nutné posoudit technickou prohlídkou, doplněnou v případě potřeby o prohlídku svodného potrubí kamerou. Zavěšené svodné potrubí a přístupná odpadní potrubí je možné zkontrolovat vizuálně. O výměně svodných potrubí uložených v zemi rozhoduje jejich materiál (betonová potrubí na konci životnosti) nebo prohlídka kamerou. Z dříve používaných materiálů má nejdelší životnost kameninové a litinové potrubí, avšak jeho spoje těsněné konopným provazcem a zálivkou mohou být po čase netěsné (shnilý provazec). Nejvíce korodují litinová potrubí DN/ID 50 a větrací potrubí z ocelových parkerizovaných nebo litinových trub. Ocelová, azbestocementová a olověná potrubí bývají dnes také na konci životnosti a je třeba je vyměnit. Odpadní potrubí DN/ ID 50 a DN/ID 70 bývají po delší době provozu částečně ucpána, což se projevuje odsáváním zápachových uzávěrek ve vyšších podlažích a občasným vytékáním odpadních vod do zařizovacích předmětů v nejnižším podlaží.
Obr. 1. Dobový příklad řešení odděleného odpadního potrubí od záchodů a ostatních zařizovacích předmětů podle [1]
Při rekonstrukci vnitřní kanalizace je třeba dodržovat zejména normy ČSN EN 12056 a ČSN 75 6760.
1.1 Umístění stávajících kanalizačních potrubí
Svodná potrubí bývají často vedena pod podlahou podzemního podlaží a při napojení přípojky vnitřní kanalizace na stokovou síť jednotné soustavy často chybí zabezpečení proti vniknutí vzduté vody do podzemního podlaží nebo je instalováno již nefunkční šoupátko.
Odpadní potrubí bývají vedena v drážkách ve zdivu, v koutech místností a u skeletových staveb také v zakrytých prostorech podél nosných sloupů.
Připojovací potrubí jsou vedena pod omítkou, pod stropem a často také v konstrukci podlahy nebo stropu.
1.2 Vedení nových kanalizačních potrubí
Pokud se při rekonstrukci nemění půdorysná dispozice domu, vedou se nová odpadní potrubí v místech, kudy vedla odpadní potrubí stávající (viz odst. 1.1). Při změně půdorysné dispozice je vhodné pro vedení svislých instalací zřídit nové instalační šachty. Tzv. dvoutrubní soustava (oddělené odpadní potrubí od záchodů - obr. 1) používaná dříve v některých městech [1], se může nahradit soustavou jednotrubní (na jedno odpadní potrubí je možné napojit záchody společně s ostatními zařizovacími předměty).
Připojovací potrubí vedeme pod omítkou nebo moderněji v instalačních předstěnách. Předstěnové instalace umožňují vedení i delšího připojovacího potrubí od záchodové mísy (závěsné) nad podlahou (obr. 2). Vzhledem ke špatným zkušenostem s potrubím uloženým v podlaze (zatékání do stropních konstrukcí a hnití dřevěných trámových stropů) není vedení nového potrubí v podlaze vhodné a může být navrženo jen výjimečně, pokud možno z polyetylenového potrubí se svařovanými spoji.
Dešťová odpadní potrubí musejí být vedena odděleně od odpadních potrubí splaškových. Pro napojení střešních žlabů nebo vtoků, které byly v některých domech zaústěny do splaškových odpadních potrubí, je třeba zřídit nová dešťová odpadní potrubí vedená po fasádě či uvnitř domu. Rovněž půdní žlaby (obr. 3) pro odvádění dešťových vod ze střešního žlabu u uliční fasády do dešťového odpadního potrubí na fasádě dvorní, nebo dokonce do odpadního potrubí splaškového, mají být zrušeny a nahrazeny novými dešťovými odpadními potrubími.
 Obr. 2. Předstěnová instalace v hrubé stavbě |
 Obr. 3. Půdní žlab vedený při podlaze půdy |
Výměna svodných potrubí uložených pod podlahou v zemi je složitá, protože vyžaduje zemní práce. Proto se svodná potrubí většinou vyměňují jen pokud jsou skutečně na konci životnosti, i když hrdlové spoje těsněné impregnovaným konopným provazcem a zálivkou jsou u starých potrubí netěsné. Proto je při komplexní rekonstrukci vhodné vyměnit také svodná potrubí. Pokud je to možné (dostatek místa v podzemním podlaží), mohou být stará svodná potrubí uložená pod podlahou nahrazena novými svodnými potrubími zavěšenými. Zrušená nedemontovaná potrubí uložená v zemi se musí vodotěsně uzavřít. Někdy je však nutné nová svodná potrubí uložit také do země (nutnost odvodnění zařizovacích potrubí v suterénu apod.). Zde je vhodné využít stávajících prostupů v základech, aby se vybouráváním prostupů nových stávající základy nenarušovaly. Problémem je ustanovení ČSN EN 12056-1 platné od roku 2001 o nutnosti oddělení svodných potrubí pro dešťové a splaškové vody uvnitř domu. Toto řešení vyžaduje při ukládaní nových svodných potrubí pod podlahu nejnižšího podlaží zřizování nových prostupů v základech, což způsobuje narušování základových pasů. Pokud je dům napojen na veřejnou stokovou síť jednotné soustavy a v budoucnosti se nepředpokládá budování stokové sítě oddílné soustavy, bývá vhodné řešení svodných potrubí jako jednotné soustavy pro splaškové i dešťové vody. I při nedodržení tohoto ustanovení doporučené normy je zajištěna dostatečná bezpečnost, protože jednotná soustava svodných potrubí je u nás ověřena a v mnoha domech byla v provozu bez poruch řadu let.
Při odvodnění zařizovacích předmětů nebo vpustí v podzemním podlaží do jednotné kanalizace je nutné posouzení nebezpečí vniknutí vzduté vody ze stokové sítě a provedení zabezpečení proti jejímu vniknutí do podzemních prostor přečerpáním odpadních vod nebo v některých případech zpětnou armaturou (viz ČSN EN 12056-4 a ČSN 75 6760).
1.3 Materiál nových kanalizačních potrubí
Materiálem nových kanalizačních potrubí jsou dnes nejčastěji plasty. Pro svodná potrubí v zemi se mohou použít trouby a tvarovky z PVC KG nebo polyetylenu. Pro odpadní a připojovací potrubí se používají trouby a tvarovky z polypropylenu HT nebo polyetylenu. Pokud je požadován bezhlučný provoz, používají se plastová potrubí ze zvukově izolačních materiálů. Z ostatních materiálů dnes přichází v úvahu bezhrdlové litinové trouby a tvarovky a pro kanalizaci vně domů a kanalizační přípojky také potrubí kameninové.
1.4 Staré septiky a žumpy
Zřídí-li se v obci nová kanalizace pro veřejnou potřebu s ústřední čistírnou odpadních vod, musejí se u domů napojených na tuto kanalizaci podle zákona č. 274/2001 Sb. odpojit a zrušit stávající septiky nebo žumpy. Pokud jsou tyto objekty těsné, můžeme je po vyčištění a úpravě dešťové vnitřní kanalizace použít jako jímku na dešťovou vodu ze střechy. Septiky nebo žumpy, které nebudou dále využívány, je třeba odpojit od kanalizace, vyčistit a zasypat. Podle výše uvedeného zákona může obecní úřad v místech, kde je to technicky možné, nařídit připojení domů na kanalizaci.
Vypouštění odpadních vod po čištění v malé domovní čistírně odpadních vod do vodního toku nebo podzemních vod (vsakováním) vyžaduje povolení vodoprávního úřadu, kterým je zpravidla odbor životního prostředí pověřeného městského úřadu. V septiku jsou odpadní vody čištěny nedokonale, a proto může být při vypouštění čištěných odpadních vod do vodního toku nebo vsakovacího objektu vodoprávním úřadem požadováno jeho doplnění o další čisticí stupeň.
Rezence Prof. Ing. V. Skokan, DrSc.: Článek Ing.Jakuba vrány se zabývá rekonstrukcí instalací starších (i velmi starých) zděných bytových domů. Zdůrazňuje se nutnost průzkumu stávajícího provedení kanalizace, vodovodu, plynovovdu a s tím spojených zařizovacích předmětů. Na zákaldě znalosti tehdejšího provedení instalací se uvádějí možnosti nového řešení. Informace a uváděné rozbory jsou přínosem pro současnou stavební praxi.
The renovation of the so called "Panel Buildings" is currently the centre of attention. This creates the impression that renovation and modernisation are only necessary for this type of buildings, while others, often much older blocks of flats, are not in need of renovations. The renovation of the sanitary installations in old brick buildings is often much more difficult because the ascenders and waste pipes are not located in shafts. Most pipes are right under the plaster or under the floors on underground floors. The materials of plumbings that can be found in these buildings are gradually reaching the end of their lifespan. In buildings dating from before WWII we often come across obsolete and usually unsatisfactory lay-outs for the sanitary installations.