Ostravská konference řeší požární i stavební tematiku

Pokud by se konference konala o 14 dní později, jistě by její organizátoři aktuálně zařadili i příspěvky ohledně protipovodňové prevence a řešení mimořádných situací. Ocenili by také obětavou práci hasičů nejenom při požárech, ale i v době jiných živelních katastrof. Hlavním pořadatelem zářijové konference Požární ochrana 2024 je Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství (SPBI) na Vysoké škole báňské, Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO), které má ve své gesci ještě další odborné akce (např. Ochrana obyvatelstva, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, Požární bezpečnost stavebních objektů a Fire Safety), takže hrdinové letošních povodní jistě nebudou zapomenuti. Většina akcí SPBI nabízí rozdělení do odborných sekcí a diskutuje se nejenom v aule, ale také v ostatních posluchárnách. Konference Požární ochrana 2024 obsahovala hlavní mezioborové sekce: Požáry v přírodním prostředí; Dřevostavby a požárně bezpečnostní řešení; Sekundární kontaminace hasičů a Operační střediska v IZS. Samostatné sekce se týkaly Protivýbuchové prevence; Vědy a výzkumu v požární ochraně a Zkušebnictví v požární ochraně. To vše včetně bohatého doprovodného programu, který skýtal celou řadu praktických rad a zkušeností, sdílení znalostí při zjišťování příčin vzniku požáru a nových hasicích technik.

Foto: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství (SPBI) na Vysoké škola bánské, Technické univerzitě Ostrava (VŠB TUO)

Moderní technologie a mezioborová spolupráce

Hlavní téma shrnul organizátor tentokrát do hesla Požární ochrana v nových podmínkách, což mělo vybízet k užší mezioborové spolupráci a k plnému využívání moderních technologií a materiálů. Čím jsou ale nové technologie a materiály sofistikovanější, tím zrádnější a ničivější jsou povodně, požáry a další existenční hrozby. Poukázal na to příspěvek polských kolegů, kteří představili interdisciplinární centrum monitorování hrozeb obyvatelstva a kritické infrastruktury v 21. století. Zdůraznili, že v Polsku se intenzívně pracuje na vytvoření účinné ochrany obyvatelstva, identifikují se budoucí hrozby, jako jsou změny klimatu, terorismus či pandemie a vytvářejí se dlouhodobé strategie a efektivní metody krizového řízení, včetně systémů včasného varování, koordinace záchranných operací a procesů obnovy po živelních katastrofách.

„Inovativní technologie, jako je například umělá inteligence, drony, GIS, sociální sítě a analýza dat hrají klíčovou roli v moderním monitoringu; pomáhají také ve sdílení znalostí a zkušeností; jsou jedním z prostředků intenzivnější mezinárodní spolupráce při vytvoření účinné ochrany obyvatelstva, kulturního dědictví a přírodního prostředí,“ uvedli ve svém příspěvku zástupci Uniwersytet Pomorski Slupsk (česky Sloup) v severním Polsku, v Pomořském vojvodství s tím, že právě český Informační záchranný systém (IZS) patří k těm nejlepším a je v mnohém inspirativní.

Stalo se tak v odborné sekci Operační střediska v IZS a poté v diskusi, kde Miroslav Antonín, doktorand Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO, se svými kolegy prezentoval moderní technologie uplatňující se nejenom při samotném zásahu či v operačních střediscích, ale také při cvičení složek IZS s využitím řady simulačních technologií.

Foto: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství (SPBI) na Vysoké škola bánské, Technické univerzitě Ostrava (VŠB TUO)

„Realizace společných cvičení složek Integrovaného záchranného systému (IZS) je stanovena právním předpisem a využití simulací a virtuální reality je vítaným ulehčením často velmi složité organizace. Výhodou tohoto přístupu je účast primárně řídicích pracovníků, čímž odpadá potřeba zajistit, například figuranty nebo účastníky s podružnými rolemi, kteří se na rozhodovacím procesu pro zvládání mimořádné události přímo nepodílejí,“ uvedl Miroslav Antonín a ukázal konkrétní cvičení v Centru simulačních technologií (CESIT).

O využití moderních technologií se hovořilo napříč odbornými sekcemi. Za všechny přednášky je třeba zmínit možnosti využití družicových dat pro předpověď rizika požárů ve volné krajině a také vysoce frekventovaný termín současnosti, a sice neuronové sítě. Možnosti jejich využití pro modelování požárů jsou vskutku nepřeberné. Za nejpřesnější jsou v současné době považovány CFD modely, které mají dle přednášejících zásadní nevýhodu v tom, že mají vysoké nároky na výkon počítače a dobu simulace. Typickým představitelem je software Fire Dynamics Simulator (FDS). Slovenští přednášející Jozef Martinka a Peter Rantuch zmiňují i zónové modely požárů, které mají minimální nároky na výpočetní výkon a výpočetní čas. Lze je například provádět i bez výpočetní techniky pomocí papíru, tužky a kalkulačky… Přestože je zde riziko nižší přesnosti a rozlišení, mají stále své uplatnění. Typickým představitelem zónového modelu je například Consolidated Fire and Smoke Transport (CFAST). „Nároky jednotlivých programů na množství vstupních informací jsou zcela odlišné. Volba vhodného programu a způsobu modelování požáru je proto stěžejní. Je nutné znát možnosti, výhody a nevýhody daného programu a jeho volbu provést vždy s ohledem na charakter vstupních informací,“ upozorňují slovenští kolegové a přidávají i další programy, např. Argos, Branzfire, B-RISK či OZone.

Požární bezpečnost staveb a požární řešení objektů

Z pohledu stavebně bezpečnostního je třeba dále připomenout nové poznatky v oblasti parametrického modelování zuhelnatění dřeva a požární, bezpečnostní a statické vlastnosti dřevostaveb, a to včetně počítačových modelů popisujících přenos tepla v dřevěných nosnících a tepelné namáhání. Zmínil je doktorand Jakub Šejna, který se společně s Kamilou Cábovou a Františkem Waldem danou problematikou na katedře ocelových a dřevěných konstrukcí ČVUT a v UCEEB zabývají. Nabídli nové poznatky a metodologii, nastínili i možnosti překonání výškových limitů dřevostaveb pomocí požárně inženýrského přístupu, jenž zahrnuje pokročilé numerické modely a experimenty umožňující přesnější předpovědi chování (nejenom) dřevěných konstrukcí při požáru.

„Je například důležité zkoumat možnosti šíření plamene pod stropem vlivem hořlavých povrchů a navrhovat požární předěly nebo možnosti, jak lze počítat množství uvolněného kouře a tepla při hoření dřeva. V porovnání s ocelovými a betonovými konstrukcemi má dřevo výhodu v nižší hmotnosti a rychlejší výstavbě. Nicméně, dřevěné konstrukce vyžadují pečlivé statické návrhy, zejména v případě výškových budov, kde je nutné zohlednit riziko požáru nejen v návrhu prvků, ale i v návrhu styčníků, které mohou být kritickým článkem konstrukce,“ vysvětlují v příspěvku.

Foto: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství (SPBI) na Vysoké škola bánské, Technické univerzitě Ostrava (VŠB TUO)

Podle zájmu o jednotlivé sekce je patrné, že pro stavební inženýry a projektanty jsou důležité zejména přednášky z oblasti požárních řešení stavebních objektů a ochrana staveb proti výbuchu a šíření požáru. V programu konference bylo zahrnuto několik takových přednášek. Požární řešení skladových objektů představili zástupci ČVUT prostřednictvím vlastního výpočetního software a srovnávali požadavky na požární odolnosti konstrukcí podle ČSN 73 0845.

„Jak portugalská, tak kanadská legislativa, na rozdíl od české, umožňuje za splnění určitých podmínek neomezené skladovací plochy. Vybavení aktivními prvky požární ochrany je ve všech podkladech něčím podmíněno a zpravidla s sebou nese úlevy, například ve vztahu ke skladovacím plochám. Pouze NFPA (The National Fire Protection Association) poskytuje řešení skladů, v nichž plní nosnou funkci samotné ocelové regály,“ podotýkají ve svém příspěvku Kateřina Kráslová a Martin Benýšek.

Vysoce sledovanou sekcí je vždy protivýbuchová prevence. Přednášky se konají v posluchárnách i na volném prostranství před budovou. V souvislosti s rychlým vývojem technologií je ovšem dle názoru většiny přednášejících povědomí o způsobu posouzení účinků výbuchů na stavební konstrukce mezi statiky a stavaři velmi malé. Svědčí o tom i nedostatek dostupné odborné literatury a stálé odkazy na projekty z roku 2008 (viz níže).

To, že moderní technologie dlouhodobě vedou nad českou legislativou a možnými aplikacemi, potvrzují i organizátoři akce a snaží se tento dluh alespoň částečně splatit. Pořádají nejrůznější konference, semináře a školení, vydávají odborné knihy a časopisy. Soudě podle zájmu a hodnocení konference Požární ochrana 2024 se to Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství (SPBI) na Vysoké škole báňské, Technické univerzitě Ostrava (VŠB TUO) daří. Posluchárny mají stále plné.

Literatura a zdroje:

Konference Požární ochrana 2024 přednášky
Metodický návod pro navrhování a posuzování požárně bezpečnostního řešení: Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství HZS ČR (2018)
Příručky, články, certifikace v angličtině Národní asociace požární ochrany: The National Fire Protection Association (NAPA)
Příručka pro hodnocení rizik v malých a středních podnicích: VÚBP (2024)
Projekt Protivýbuchová ochrana staveb: CŽV ČVUT Praha (2008)
Příručka protivýbuchové ochrany staveb: ČVUT Praha a Univerzita Pardubice (2008)
Požární bezpečnost staveb na TZB-info