Požární odolnost vzduchovodů
Požární odolnost vzduchovodů se řídí pravidly uvedenými v projekčních normách ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení a ČSN 73 0872 Požární bezpečnost staveb – Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením. V roce 2016 prošla zásadní novelizací návrhová norma ČSN 73 0810, ve které v kapitole 9 věnované vzduchotechnickým systémům došlo k dlouho očekávanému sjednocení se zkušební normou ČSN EN 1366-1. Ta v České republice platí již od roku 2000.
Pokud má vzduchovod vykazovat požární odolnost, existují následující požární scénáře, podle směru působícího tepelného namáhání:
Obr. 1 Pohled na vzduchotechnické potrubí typu A chráněné protipožárním systémem ORSTECH Protect při působení normového požáru ve zkušební peci
- z vnější strany s označením „i ← o“, tzv. potrubí typu A,
- z vnitřní strany s označením „i → o“, tzv. potrubí typu B,
- zobou stran s označením „i ↔ o“, opět potrubí typu B.
V projektové normě ČSN 73 0810 je uvedeno: „Typ potrubí podle tohoto článku určí projektant požárně bezpečnostního řešení v závislosti na konkrétní aplikaci, a to v návaznosti na členění objektu do požárních úseků a jejich charakteru (požární riziko).“
V článku 9.1.2 je dále uvedeno, že u potrubí, kde není stanoven požadavek na směrovou orientaci, se požaduje požární odolnost při obousměrném působení požáru (i ↔ o), tedy potrubí typu B.
Původní verze normy ČSN 73 0810 z roku 2009 uváděla, že třída EI 15, 30, 45, 60 a 90 u chráněného potrubí typu A (tedy vzduchovodu s požadavkem na požární odolnost) nemusí být označována ve stavebních a požárních výkresech či zprávách směrem působení požáru (i ← o) ani polohou potrubí („ve“ či „ho“). Na základě toho se v podstatě veškeré požárně odolné VZT potrubí v ČR dlouhá léta montovalo jako potrubí typu A.
Kdo určuje směrovou orientaci tepelného namáhání?
Z právního hlediska určuje směrovou orientaci projektant požárně bezpečnostního řešení (PBŘ). Pokud tak neučiní, vzniká automaticky (podle normy) požadavek na obousměrné působení tepelného namáhání (požáru) – potrubí typu B, jehož ochrana je ale výrazně dražší.
Jak se ukazuje v praxi, projektant PBŘ často není schopen typ potrubí sám přesně specifikovat, protože v době tvorby dokumentace PBŘ netuší, jaké bude řešení objektu z hlediska vzduchotechniky (VZT). Proto se doporučuje vzájemná spolupráce projektantů VZT a PBŘ. Pokud nedojde ke vzájemné dohodě obou profesí nad technickým řešením požární odolnosti vzduchovodů, mohou nastat následující rizikové situace.
- Projektant PBŘ neuvedl do svého projektu typ potrubí z hlediska tepelného namáhání, a tudíž platí, že veškeré potrubí v budově má být typu B. V tom případě je odpovědnost zcela na jeho straně, a to i za případné prodražení stavby, pokud je pro daný případ postačující jednostranné působení z vnější strany vzduchovodu (typ A).
- Projektant PBŘ do svého projektu typ potrubí z hlediska tepelného namáhání neuvedl. Iniciativy se tedy chopil projektant VZT, který v některých úsecích nesprávně navrhl potrubí typu A. V tomto případě je projektant VZT zbytečně vystaven riziku právní odpovědnosti za své chybné rozhodnutí a případně vzniklé škody.
- Typ potrubí z hlediska tepelného namáhání není uveden ani v projektové dokumentaci PBŘ, ani v projektu vzduchotechniky. Montážní firma automaticky nacení levnější variantu, tedy potrubí typu A. Před začátkem realizace hrozí, že musí být použito potrubí typu B, jehož provedení je ovšem 2× až 3× dražší (vyšší cena izolace + výztuhy uvnitř potrubí). Následně vznikají nepříjemné spory, kdo za takový stav může.
Obr. 2 Vzorek vzduchotechnického potrubí typu B chráněné protipožárním systémem ULTIMATE Protect bezprostředně po skončení 120minutového testu
Obr. 3 Potrubí typu B vyžaduje v každém segmentu vnitřní výztuhu pro zajištění celistvosti potrubí
Jaká by měla být doporučená praxe?
Vzhledem k faktu, že jde o problematiku, která se bezprostředně prolíná dvěma obory PBŘ a Technika prostředí staveb (specializace vzduchotechnika), je nezbytné, aby zástupci obou profesí byli o zmíněné problematice informováni a vzájemně spolupracovali. Budou-li obě profese s danou problematikou seznámeny, zvýší se při projektovém procesu (kontrolní dny, vzájemné poskytování podkladů atd.) šance, že jedna nebo druhá strana na uvedenou věc poukáže a dojde k jejímu vyjasnění již ve fázi projektu.
Řešení není jednoduché a vyžaduje koordinaci mezi projektantem PBŘ a projektantem vzduchotechniky. Určení požární odolnosti vzduchotechnického potrubí je dle normy záležitostí projektanta PBŘ, nikoliv projektanta vzduchotechniky, který je však jako jediný schopen zodpovědně stanovit účel vzduchovodu a jeho provedení. Navíc trasování vzduchovodů se odehrává v době, kdy je projekt PBŘ téměř hotov, a teprve tehdy nastává správný okamžik na rozhodování o směrové orientaci požáru na vzduchovody. V tuto chvíli by měla nastoupit iniciativa projektanta VZT, aby orientaci prokazatelně požadoval od projektanta PBŘ jako jeden z důležitých podkladů v rámci koordinace a upřesnění finálních požadavků. V případě nečinnosti projektanta PBŘ by měl vznést přes hlavního inženýra projektu (HIP) požadavek na určení s upozorněním na případné nedůvodné prodražování stavby.
Typické příklady určení požární odolnosti
Obr. 4 Prvním příkladem potrubí typu A chráněné protipožárním systémem ORSTECH Protect nebo ULTIMATE Protect je nucené větrání chráněné únikové cesty (CHÚC) v běžném provozu i za požáru (tedy prostoru bez požárního rizika), kdy přívodní vzduchotechnické potrubí prochází přes prostor s požárním rizikem a nejsou na něm vyústky
Obr. 5 Druhým příkladem potrubí typu A chráněné protipožárním systémem ORSTECH Protect nebo ULTIMATE Protect je nucené větrání chráněné únikové cesty v běžném provozu, kdy za požáru je větrání CHÚC zajištěno jiným způsobem – při požáru dojde z uzavření požární klapky a požár se nemůže z pravého požárního úseku s požárním rizikem šířit do vedlejšího požárního úseku s požárním rizikem
Obr. 6 Třetím příkladem potrubí typu A chráněné protipožárním systémem ORSTECH Protect nebo ULTIMATE Protect je přívod vzduchu z požárního úseku s požárním rizikem (buď ve variantě, že toto potrubí jde ze strojovny a v této místnosti napravo má vyústky, nebo jde o strojovnu), prochází dalším požárním úsekem s požárním rizikem (a je zde bez vyústek) a končí v požárním úseku bez požárního rizika (chodba, hala, jinak i např. WC, sprchy)
Obr. 7 Čtvrtým příkladem, nyní již potrubí typu B chráněné protipožárním systémem ULTIMATE Protect, je obdoba příkladu č. 6 s tím rozdílem, že všechny zobrazené požární úseky jsou s požárním rizikem
Obr. 8 Požární klapka zabudovaná mimo požárně dělicí konstrukci; část potrubí od požárně dělicí konstrukce po list klapky musí být chráněna protipožární izolací dle pokynů výrobce požární klapky dané výsledkem zkoušky ČSN EN 1366-2, nelze montovat izolaci testovanou dle ČSN EN 1366-1!
Legenda k obr. 4 až 7:
modré šipky – směr proudění vzduchu
červené šipky – působení ohně v případě vzniku požáru
1 – prostup požárně dělicí konstrukcí dle návodu popsaného v příručce Pasivní protipožární ochrana staveb II, na základě výsledků zkoušek dle ČSN EN 1366-1;
2 – požární klapka, zabudovaná dle technického předpisu výrobce požární klapky, daného výsledkem zkoušky (ČSN EN 1366-2);
3 – utěsnění prostupu na nechráněné straně protipožárním systémem v délce 500 mm (v případě protipožárního systému ORSTECH Protect) nebo 600 mm (v případě protipožárního systému ULTIMATE Protect)
Novým zněním normy se zcela zásadním způsobem změnily zažité zvyklosti. Projektant vzduchotechniky ve spolupráci s projektantem požárně bezpečnostního řešení musí navrhnout a v projektové dokumentaci požadovat takové provedení požárně odolného potrubí, které odpovídá příslušnému navrhovanému požárnímu riziku v konkrétní aplikaci. Pokud toto jasně nepředepíše, musí se montovat odolnější typ potrubí B. Provedení ochrany potrubí typu B je však výrazně dražší, a navíc mnohdy vyžaduje úpravy na potrubí, které nelze ve všech případech montovat dodatečně (typicky jde o předepsané vnitřní výztuhy).
Isover nabízí nejširší sortiment tepelných, zvukových a protipožárních izolací v té nejvyšší kvalitě na českém trhu: produkty z čedičové i skelné vlny, expandovaného polystyrenu a doplňky pro systémová izolační řešení.