logo TZB-info

Reklama

Prokazování kvality poplachových systémů – 1. část „bezpečný výrobek“

Poplachové bezpečnostní systémy a další zabezpečovací technologie jsou produkty, od kterých očekáváme zvýšení standardu našeho osobního bezpečí. Tolik teorie. Uvědomujeme si však, jak neprůkazné je současné prokazování kvality jejich funkčních vlastností? Upřímně řečeno: „Ne, neuvědomujeme,“ nikomu to tak nějak nevadí, ruka ruku myje a karavana táhne dál.

Reklama

Prokazování kvality poplachových a elektronických bezpečnostních systémů2) i jednotlivých komponent je obvykle prováděno primárně pro splnění podmínek uvádění výrobků na trh Evropské unie, zde průkazem značka CE. Druhou oblastí je obvykle prokazování kvality jejich funkčních vlastností, např. i životností, schopnosti bezporuchového provozu atd. Dobře se ve výstupech z takového prokazování orientovat, nebo dokonce objektivně posoudit jeho relevanci ale přináší řadu obtíží a často i zmatení pojmů.

Úvod

Cílem zamyšlení nad danou problematikou původně bylo zpracovat průvodce pro každého, kdo nemá kapacitu se detailně zabývat kvalitou bezpečnostních systémů definovanou v rámci 156 stran textu3) aktualizace tzv. „Modré příručky“ k naplňování pravidel EU pro pohyb výrobků na jednotném trhu. To se mi ale nepodařilo a nakonec vznikl všeobecný průvodce problematikou jednotného trhu se zaměřením na poplachové a elektronické bezpečnostní systémy.

Text se věnuje skupině poplachových a elektronických bezpečnostních systémů, které se jako označení ustálily v mezinárodní normalizaci a přenášejí se i do normalizace evropské. Pro jednoduchost se v textu dále mluví jen o poplachových systémech s tím, že se jedná o poplachové a zabezpečovací systémy, systémy kontroly vstupu, video systémy v bezpečnostních aplikacích, systémy přivolání pomoci, komunikační systémy atd.

Obr. č. 1a PZTS a prokazování kvality jejich funkčních vlastností v praxi
Obr. č. 1b PZTS a prokazování kvality jejich funkčních vlastností v praxi

Obr. č. 1 PZTS a prokazování kvality jejich funkčních vlastností v praxi

Posuzování shody

Vzhledem k potřebě účinně chránit spotřebitele a profesionální uživatele, je volný pohyb zboží v EU regulován. Vedle úrovně ochrany spotřebitele je dalším zásadním produktem regulace konkurence schopný jednotný trh s jasnými pravidly pro všechny výrobce a dodavatele zboží a služeb. Výrobky vyráběné nebo uváděné na trh v souladu s právními předpisy v jednom členském státě by se měly v zásadě pohybovat volně po celé Unii, pokud tyto výrobky splňují úrovně ochrany (chráněn je především spotřebitel – občan), které jsou rovnocenné úrovni ochrany stanovené členským státem určení. Technické překážky obchodu (jako například elektromagnetická kompatibilita z pohledu rušení a odolnosti) se odstraňují harmonizačními právními předpisy, technické detaily jsou uvedeny v jednotlivých technických normách (například pro poplachové zabezpečovací a tísňové systémy – PTZS platí).

Tato pravidla se týkají výrobků se zvýšenou mírou ohrožení právního zájmu, jejichž vstup na vnitřní trh EU (dále jen vnitřní trh) je podmíněn splněním základních požadavků na vlastnosti výrobků a posouzením jejich shody se základními požadavky (dále jen stanovené výrobky). Byť se to na první pohled nezdá, je důsledkem jednotné regulace i snižování administrativní zátěže výrobců. Ti totiž musí splnit jen jedny požadavky, a ne 27 různých požadavků od 27 členských států a dalších nečlenských států využívajících jednotný trh.

Právní předpisy

Pro regulaci dané oblasti byly využity všechny druhy právních aktů EU. Pro přehlednost jsou níže uvedeny ve zjednodušené formě, bez identifikace i přesných názvů předpisů (ty lze jednoduše dohledat na webu):

Rozhodnutí – jsou pro příjemce závazná, mohou se týkat členských zemí, právnických či fyzických osob, členské státy EU jsou jako adresáti povinny přijmout potřebná prováděcí opatření např.:

  • Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o společném rámci pro uvádění výrobků na trh, jak stanovit pravidla pro prokazování shody a označování CE značkou.

Nařízení – jsou obecně závazná a bezprostředně použitelná v každém členském státě EU, aniž by k tomu byly potřebné, nebo vyhrazené, jakékoliv kroky na národní úrovni, pokud nejde o rámcové nařízení, které je příliš obecné, než aby se samo o sobě dalo aplikovat, nebo samo předpokládá vydání národního prováděcího předpisu např.:

  • Nařízení 765 – kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh;
  • Nařízení 764 – kterým se stanoví postupy, týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě.

Příkladem přímo aplikovaného nařízení je např.:

  • Nařízení CPR – kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, týká se mimo jiné i elektrické požární signalizace.

Rozhodnutí a nařízení platí přímo bez nutnosti zavedení do právního řádu členské země, ale pro účely tohoto textu jsou zajímavá zejména ta, která byla v ČR přenesena do českých zákonů, především do zákona o posuzování shody (90/2016 Sb.) a do zákona o technických požadavcích na výrobky (22/1997 Sb.).

Směrnice – musí být přeneseny do práva jednotlivých členských států EU a zavazují členské země k dosažení jasně daných cílů během pevně určené doby. Národní instituce mohou určit prostředky, jak toho dosáhnout. Konkrétní způsob přenosu cílů směrnice resp. přechodu v daném čase je členský stát EU povinen oznámit Evropské komisi. Na poplachové systémy mají vliv zejména směrnice:

  • EMC – o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility, při jejich dodávání na trh;
  • LVD – o posuzování shody elektrických zařízení, určených pro používání v určitých mezích napětí, při jejich dodávání na trh;
  • R&TTE – o posuzování shody rádiových zařízení, při jejich dodávání na trh;
  • RoHS – o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, při jejich dodávání na trh.

Pro úspěšné provádění zákona o posuzování shody (90/2016 Sb.) a zákona o technických požadavcích na výrobky (22/1997 Sb.). se výše uvedené směrnice promítly do českého právního jako příslušná nařízení vlády. Při řešení problematiky posuzování shody je proto potřeba vždy vědět, jaká směrnice resp. jaké nařízení vlády platilo v době uvedení konkrétního výrobku na trh a jaké se právě k němu vztahuje příslušné prohlášení o shodě a příslušná značka CE.

Zde je pro úplnost vhodné poznamenat, že podobná pravidla a soustava předpisů od nařízení přes směrnice po harmonizované normy platí i pro výrobky spojené se spotřebou energie, tedy takové výrobky, na jejichž provoz může mít na spotřebu energie a její objem přímý nebo nepřímý dopad. A proto prohlášení o shodě a CE značku u těchto výrobků doplňuje nezbytně ještě energetický štítek s uvedením kategorie energetické účinnosti (A–G).

Na základě aplikace uvedených druhů právních aktů je výrobek, který je legálně uveden na trh ve kterémkoliv členském státu EU, je jednoznačně a nezpochybnitelně uveden zároveň i na vnitřní trh kteréhokoliv členského státu EU a může být takto dodáván do ostatních členských států volně, bez překážek na hranicích mezi těmito státy. Specifické požadavky, např. na jazyk průvodní dokumentace k výrobku pro jeho užívání, stanoví předpisy jednotlivých států. Uživatelský návod v českém jazyce je nutnou podmínkou, prohlášení o shodě česky být nemusí, může být anglicky (optimálně je určeno pro orgány dozorující trh).

Subjekty posuzování shody – ohlášené subjekty (Notified body)

K posuzování shody jsou v současnosti určeny právní subjekty oznámené a evidované EU, uvedené v databázi NANDO (New Approach Notified and Designated Organisations). Každý takto oznámený subjekt, tzv. notifikovaný členským státem EU, je odborně způsobilý ke konkrétním oborům posuzování shody výrobků (k jejich zkouškám, inspekci, certifikaci), u nichž je jeho zapojení vyžadováno harmonizačními4) předpisy EU. Hlavním cílem těchto subjektů je všem, kteří s výrobkem přijdou do styku, tedy všem subjektům dodavatelského řetězce včetně koncového zákazníka, poskytnout důkazy o tom, že předmětné výrobky odpovídají požadavkům jednotného trhu a všichni by měli poskytnutým důkazům také rozumět. Aktuálně dobrým příkladem nezvládnutí dané problematiky jsou kauzy dodávek medicínských respirátorů, testovacích sad, termálních kamer atd. – vše jako vysoce společensky exponovaná opatření proti šíření viru COVID 19 v čase pandemie (zdroj např.: článek „Největší dodavatel respirátorů pro zdravotnictví předložil padělaný certifikát“, zdroj: Seznam.cz ze dne 12. 5. 2020; článek „Domovy pro seniory začaly s plošným testováním – manuál bohužel v češtině není“, zdroj: iRozhlas.cz ze dne 10. 11. 2020).

Harmonizované normy a prohlášení o shodě poplachového systému

Podrobné technické specifikace právních předpisů, vč. technických možností jejich splnění, jsou pak obsaženy v harmonizovaných evropských normách5). Všechny evropské normy jsou vyhlašovány v Úředním věstníku EU. Všechny harmonizované normy jsou dostupné v informačním systému Uvádění výrobků na trh.

Z norem pro poplachové systémy je harmonizována pouze ČSN EN 50130-4 ed. 2, která se týká EMC odolnosti (nikoli EMC vyzařování) a jedná se o soubornou normu s odkazy na kmenové normy EMC.

Obecně se uvádí, že normy nejsou závazné a jsou i jiné možnosti jak splnit požadavky právních předpisů, ale použití jiného postupu než prostřednictvím splnění harmonizovaných norem je v informačních zdrojích praktiky nedohledatelné. Jak tedy postupovat, např.:

  • Bezdrátový komponent musí splňovat směrnici R&TTE

Najdeme v NANDO příslušné harmonizované normy. V normě má být postup pro splnění všech tří elektrotechnických směrnic (R&TTE, EMC a případně LVD) i popsána míra zapojení třetí strany při posuzování shody základní normou je ČSN EN 60950-1 Zařízení informační technologie – Bezpečnost – Část 1: Všeobecné požadavky.

  • Obsah nebezpečných látek ve výrobku musí splňovat směrnici RoHS

Postup zpracování dokumentace k posuzování elektrických a elektrotechnických výrobků z hlediska omezování nebezpečných látek (např. olova) je také popsán v obecné normě např. ČSN EN 50 581 Technická dokumentace k posuzování elektrických a elektrotechnických výrobků z hlediska omezování nebezpečných látek.

  • Komponent k použití v rozsahu jmenovitých napětí 50–1000V AC musí splňovat LVD směrnici

Postup je stejný, jen v procesu posouzení shody nemusí být zapojen notifikovaný subjekt, jako u směrnice R&TTE, a proto subjekt může prohlásit shodu na základě vlastních prokazatelných měření, popřípadě prokazatelných měření akreditované zkušební laboratoře nebo nepovinné výrobkové certifikace.

  • Elektromagnetické pole musí splňovat směrnici EMC
  • Komponent, který může ovlivnit nebo může být ovlivněn elektromagnetickým polem jiného výrobku, musí splňovat směrnici EMC.

Postup stejný jako u posouzení shody s LVD směrnicí, do této kategorie spadají všechny komponenty poplachových systémů, které jsou ovlivnitelné cizím elektromagnetickým polem (viz výše uvedená ČSN EN 50130-4 ed. 2) nebo mohou negativně vlastním polem ovlivnit jiný elektrotechnický výrobek.

Ověření údajů, prohlášení o shodě a bezpečný výrobek

Co potřebujeme? Přístup na internet, elektrotechnické vzdělání a čas.

Výrobek je bezpečný – bezpečný výrobek je ten, který za běžných podmínek (předpokládaných či předvídatelných) nepředstavuje, po dobu stanovené nebo obvyklé použitelnosti, žádné nebezpečí nebo jeho užívání představuje pouze minimální nebezpečí z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví, popř. ochrany majetku, životního prostředí. Tedy nebezpečí, chcete-li riziko, které lze považovat za přijatelné při užívání výrobku. Samozřejmě nezbytným předpokladem je, že výrobek je používán podle pokynů výrobce, plní požadavky právních předpisů na označení výrobku a na jeho průvodní dokumentaci pro užívání (zejména návody k používání a bezpečnostní informace v příslušném jazyce) a také u něj byla úspěšně posouzena shoda, postupem stanoveným příslušným právním předpisem.

Obr. č. 2a Úprava vnitřního u detektoru OPTEX pro použití ve venkovním prostředí
Obr. č. 2b Úprava vnitřního u detektoru OPTEX pro použití ve venkovním prostředí

Obr. č. 2 Úprava vnitřního detektoru OPTEX pro použití ve venkovním prostředí

Závěr

Pokud produkce evropských výrobců plní požadavky norem, tuto skutečnost deklarují a obvykle je možné si informace o shodě ověřit v databázích zkušebních domů. K „alternativním“ průkazům čínské nebo tuzemské provenience je potřeba přistupovat s nejvyšší mírou obezřetnosti, i vzhledem k tomu, že tuzemští dodavatelé velmi často nedoceňují náročnost splnění právních požadavků na výrobky, které dodávají, a z toho plyne, že mylně deklarují v oblasti zákonných i kvalitativních požadavků chybné nebo mylné, neexistující parametry.

Autor: Ing. Miroslav Urban – Autor se od roku 1999 zabývá hodnocením kvality v oblasti zabezpečení a bezpečnostních služeb. Autor původních ČSN a překladů evropských a mezinárodních norem v této oblasti. V současnosti působí v poradním orgánu ministra vnitra pro bezpečnostní výzkum.

Registr poznámek autora

1) poznámka autora: článek se zabývá oblastí tzv. „poplachových a elektronických bezpečnostních systémů“, tento termín byl pro nadpis zkrácen do podoby „poplachových systémů“ ... 

2) poznámka autora: poplachové a elektronické bezpečnostní systémy – obsahují, poplachové systémy, systémy kontroly vstupu a další zabezpečovací technologie; změna názvu je dána sjednocením na základě překladových variant originálů nových a aktualizovaných technických norem. Autor nemá ambice představovat tu jedinou správnou terminologii, jen se snaží mimo jiné upozornit na potřebnou zvýšenou opatrnost investorů, pokud se setkají s někým, kdo dodává špičkovou „zabezpečovačku“ a ani neví, jak se to co prodává, jmenuje. ... Zpět

3) poznámka autora: text byl uveřejněn 26. 7. 2016 v Úředním věstníku Evropské unie jako Sdělení Evropské komise C 272 k „Modré příručce“ k provádění pravidel EU pro výrobky 2016 ... Zpět

4) poznámka autora: harmonizační předpisy jsou zde popsané směrnice a nařízení, pokud jsou konkrétní směrnice a nařízení uvedeny v harmonizované evropské normě, podléhá předmětné posuzování shody příslušnému notifikovanému (ohlášenému) subjektu ... Zpět

5) poznámka autora: nejen harmonizované, ale všechny evropské normy jsou přejímány do soustavy ČSN, stejně jako do soustavy DIN, AFNOR, BS atd. ... Zpět

 
 

Reklama

ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2021, všechna práva vyhrazena.