Slaboproud, resp. slaboproudá elektrotechnika, spadá definicí podle ČSN 33 0010 do rozlišení podle nebezpečí úrazu elektrickým proudem (proto v názvu „proud“) týkající se osob, zvířat, majetku a věcí. Nicméně se tento termín v laické i odborné praxi vžil hlavně v souvislosti s účelem použití elektrických zařízení.
Slaboproudem tedy většinou rozumíme to, čím jsou ve zmíněné ČSN zařízení na zpracování informací, tj. sdělovací zařízení, která slouží k přenosu, zpracování, záznamu a reprodukci informací v jakékoli formě. Na rozdíl od silnoproudu, kde zařízení slouží k výrobě, přenosu s rozvodu elektrické energie, jedná se v případě slaboproudu o využití elektřiny k přenosu nebo zpracování informací.
Takto definovaný slaboproud, tj. z hlediska účelu, se stal oblastí v rámci celé elektrotechniky, která v posledních desetiletích zažívá obrovský pokrok a vývoj. Nalézt hranice mezi jednotlivými podobory je díky stále většímu vzájemnému prolínání stále obtížnější, v některých oblastech dokonce jsou hranice již smazány. Tento „problém“ můžeme vidět hlavně u tzv. uživatelských systémů a zařízení, tj. těch, které nejsou regulovány právními předpisy nebo technickými normami.