Redakční návštěva: Pasivní bytový dům pro seniory v Modřicích
Na konci ledna byl otevřen největší pasivní dům v České republice financovaný z veřejných prostředků. Pasivní bytový dům pro seniory s učebnicovou ukázkou řešení kvality vnitřního prostředí, hospodaření s energiemi a nakládání s dešťovou vodou stojí v Modřicích u Brna. Jeho autory jsou architekti Josef Smola a Aleš Brotánek.
Fotogalerie
Otevření pasivního bytového domu pro seniory v Modřicích se dočkali ne jen budoucí nájemníci, investor a autoři stavby, ale také celá technická veřejnost, která stavbu sledovala již od představení konceptu na konferencích Pasivní domy. To byla stavba v přípravách. Nyní se projekt kousek od Brna stal realitou a zajímavým příkladem úsporné, logické a pěkné architektury. Celý projekt tvoří tři objekty – dva obytné a jeden vstupní, kde se nachází veškeré zázemí domova a jídelna. Objekty svým uspořádáním společně tvoří příjemné atrium, klidné zákoutí, které je však oproti zvyklostem veřejně přístupné. „Po chodníku podél atria chodí děti do školy, blízko je dostupné centrum města a nádraží,“ vysvětluje autor stavby arch. Smola. „Jedná se o jeden z mnoha prostředků sociální integrace domova do města.“ Kromě toho se v domově bude provozovat veřejně přístupná kavárna s příjemnou terasou v atriu a také např. kadeřnictví.
Samotné obytné domy s jednopokojovými a dvoupokojovými byty s kuchyňským koutem jsou 2–3podlažní. Byty jsou přístupné samostatně přes studená temperovaná zádveří přímo z chodníku nebo z pavlače v patře.
Nosné konstrukce celého areálu tvoří kombinace dřeva a vápenopískových cihel Kalksandstein a Silka. Stropy jsou železobetonové. Dřevo je použité zejména na viditelné nosné i nenosné konstrukce lodžií. Nášlapné vrstvy lodžií a výplňové konstrukce zábradlí zdobí modřín, zatímco ostatní konstrukce jsou vytvořeny ze smrku. Právě dřevo použité na konstrukcích podél fasád domu a na terase kavárny vytváří nejsilnější vjem při pohledu z atria a je prvním znakem snahy autorů projektu o udržitelnou výstavbu.
Ze dřeva nemohly být postaveny pavlače umožňující přístup do jednotlivých bytů. V tomto případě se jedná o požární únikové cesty a dřevo tak vzhledem k délce únikových cest nebylo možné podle českých požárních předpisů využít.
Vytápí peletky a Slunce
O zásobování teplem se v každém z obytných objektů stará kotel na peletky značky Atmos s automatickým podáváním paliva. Hlavní látkový zásobník pelet je umístěn ve sklepě objektů a je plněn potrubím přímo z kamionu. Z hlavního zásobníku je automaticky plněn sekundární malý zásobník v blízkosti kotle, ze kterého se automaticky přikládá palivo šnekovým dopravníkem. Volba na tento způsob vytápění padla mimo jiné z důvodu snadné a časově nenáročné obsluhy. „Pro příklad nádoba na popel nebyla od spuštění domu zatím vyprazdňována a popelu obsahuje minimum. O jeho malé produkci svědčí i malý rozměr nádoby, kam popel z kotle automaticky odchází,“ vysvětluje Josef Smola.
Jako doplňkový zdroj tepla jsou na střechách osazeny solární trubkové termické kolektory Vitosol 300 T od firmy Viessmann, zajišťující zejména přípravu teplé vody. Teplo se shromažďuje pro každý objekt ve dvou stratifikačních zásobnících, odkud je teplo distribuováno teplovodní soustavou do jednotlivých bytů. Pro dohřev teplé vody v bytech jsou instalovány bytové stanice Meibes Logotherm.
Otopná tělesa jsou v bytech umístěna atypicky pod stropem, v místě přiváděného větracího vzduchu systémem nuceného větrání.
Větrání a vnitřní prostředí
Celý areál je vybaven systémem nuceného větrání se zpětným získáváním tepla. Čerstvý vzduch je přiváděn do obytných místností výústkou pod stropem. Znečištěný vzduch je odváděn z prostoru kuchyňské linky a hygienického zázemí. Distribuce vzduchu probíhá centrálně z větrací jednotky s výměníkem pro zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu. Větrací jednotka je umístěna ve sklepích jednotlivých objektů úsporně ve společné místnosti s hlavním zásobníkem dřevěných pelet. V domě není použito žádné aktivní chlazení. Tepelná stabilita v letním období - ochrana proti přehřívání - je řešena stavebně technickým opatřením, jako jsou přesahy teras a střechy, popínavou zelení, látkovým skreeny v části teras a vnitřními žaluziemi.
O kvalitu vzduchu a dostatečnou míru větrání se v každém bytě stará čidlo CO2. Značný rozsah regulace vnitřního prostředí je na samotných uživatelích bytů. Na ovládacím panelu v obytné místnosti mohou regulovat jak teplotu vzduchu, tak míru nuceného větrání. Josef Smola s úsměvem dodává: „Pokud by nájemníci nechtěli nebo nemohli použít ovládací panel, mohou samozřejmě otevřít okno.“
Ani kapka vody nazmar
V domě se neplýtvá ani dešťovou vodou. Stavební technické řešení preferuje její zadržení na pozemku. Pro tyto účely jsou veškeré ploché střechy osázeny extenzivní zelení, která kromě zadržení vody umožňuje její zpětné vypařování, čímž přispívá ke zlepšení klimatu v místě stavby. Voda, kterou zelené střechy nestačí zadržet, neodtéká do kanalizace. Ve třech podzemních nádržích po 5 m3 v prostoru atria je zadržována a následně využívána ke splachování toalet ve všech objektech domova.
V případě naplnění nádrží je dešťová voda odváděna přepadem do jezírka v atriu. Pokud by se v opačném případě vody ze střech ke splachování toalet nedostávalo, důmyslný systém automaticky přepne na zásobování vodou z vodovodního řadu. Hospodaření s vodou není ponecháno náhodě ani mimo zastavěné parcely. Pozemky v okolí stavby jsou cíleně vytvářeny z propustných vrstev. Je tak umožněno vsakování dešťové vody.
Pasivní standard? Přirozeně!
Zástupcem investora pro stavbu pasivního domova pro seniory v Modřicích byla místostarostka města, paní Hana Chybíková. V tomto případě se nejedná o pouhou shodu jmen s děkanem Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně a předním propagátorem pasivních domů doc. Josefem Chybíkem. Naopak. Rodinné zázemí umožnilo lépe prosadit veřejnou investici v úsporném pokrokovém standardu, která podle slov místostarostky může být příkladem pro další podobné projekty.
Energetická náročnost projektu jako celku splňuje hodnotu požadovanou pro zařazení mezi pasivní domy. Certifikace systémem PHPP, která má prokázat splnění hodnoty 15 kWh/m2rok, právě probíhá. Samotné objekty mají energetickou náročnost 12 kWh/m2rok (bytový objekt s osou orientovanou ve směru východ–západ, spojený se vstupním objektem) a 18 kWh/m2rok (bytový objekt s osou orientovanou ve směru sever–jih). Rozdílná energetická náročnost objektů v projektu je podle slov arch. Smoly krásnou ukázkou toho, jak zásadní je orientace prosklených ploch domu ke světovým stranám, tedy jak zásadní je míra využití solárních zisků v celkové energetické bilanci. Josef Smola dodává: „V nákladech na metr čtvereční obytné plochy jsme přitom jen mírně překročili hodnotu 20 tisíc korun. Srovnejte si to s cenou, za kterou se prodávají byty v běžné rezidenční výstavbě…“
Pasivní bytový dům pro seniory v Modřicích
Investor stavby: město Modřice
Projektant: Ing. arch. Josef Smola, Projektový a inženýrský ateliér
Autor stavby: Ing. arch. Josef Smola, Akad. arch. Aleš Brotánek,
autorská spolupráce Jan Praisler
Realizace: Sdružení firem Komfort a.s. a Inter-stav spol. s.r.o.
Doba výstavby: léto 2012 až leden 2014
/1/ Atrium pasivního bytového domu pro seniory v Modřicích
/2/ Atrium s terasou, kde bude v letních měsících provozována kavárna
/3/ Interiér pasivního bytového domu pro seniory v Modřicích
/4/ Projekt pasivního bytového domu je tvořen dvěma objekty
/5/ Hlavní zdroj tepla – kotel značky Atmos na dřevěné pelety
/6/ Hlavní zásobník na dřevěné pelety s automatickým přikládáním paliva
/7/ Mezizásobník na dřevěné pelety
/8/ Zásobníky tepla se stratifikací ELTO, 1.700 l, oběhová čerpadla Grundfos
/9/ Autor stavby arch. Smola vysvětluje princip nuceného větrání se zpětným získáváním tepla
/10/ Centrální větrací jednotka s výměníkem pro zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu
/11/ Bytové boxy, které umožňují individuálně v bytech regulaci průtoku vzduchu
/12/ Otopná tělesa jsou umístěna pod stropem v místě výústky systému nuceného větrání přivádějící čerstvý vzduch
/13/ Regulace teploty vzduchu a intenzity větrání v jednotlivých bytech
/14/ Zelené střechy zachytávající dešťovou vodu, na střechách solární trubkové termické kolektory Viessmann Vitosol 300 T pro přípravu teplé vody
/15/ Otopné těleso, výústka nuceného větrání a požární čidlo
/16/ Odvod vzduchu v místě kuchyňského koutu pod stropem
/17/ Lodžie s dřevěnou nosnou konstrukcí
/18/ Konstrukční ochrana dřeva lodžií – jednotlivé dřevěné elementy konstrukce se vzájemně nedotýkají
/19/ Dřevěná okna s izolačním trojsklem
/20/ Záložní zdroj elektrické energie pro pohon výtahů při výpadku proudu
/21/ Štítová fasáda jednoho z objektů pasivního bytového domu v Modřicích
/22/ Ing. arch. Josef Smola, autor stavby, provází bytovým domem při jeho slavnostním otevření v lednu 2014
/23/ Jezírko v atriu pasivního bytového domu v Modřicích. Do jezírka vyveden přepad z nádrží na dešťovou vodu zajišťující splachování toalet v domě
/24/ Atrium pasivního bytového domu
/25/ Terasa a vstup do atria z hlavní vstupní budovy pasivního bytového domu
/26/ Slavnostní otevření pasivního bytového domu pro seniory v Modřicích. Pásku stříhá také zástupce investora Ing. Hana Chybíková a autor stavby Ing. arch. Josef Smola
/27/ Noční snímek (autor J. Smola)