Pasivní bezpečnost na dopravních komunikacích v České republice

Na pasivní bezpečnost na dopravních komunikacích má vliv celá řada konstrukcí a dopravně technických opatření, mezi něž patří zejména vlastní komunikace (silniční síť) s jejími návrhovými parametry a provedením a dále široká škála vybavení komunikací, kam patří zejména zařízení sloužící k řízení provozu a zařízení sloužící k zvýšení pasivní bezpečnosti v případech nezvládnutí vozidla. Pasivní bezpečnost jednotlivých úseků či konkrétních míst na komunikaci je pak dána souhrnem a spolupůsobením těchto zařízení. Pro zajištění vysoké a shodné úrovně pasivní bezpečnosti na komunikacích států evropského regionu postupně zpracovává Evropská unie příslušnou legislativu, normy EN, jejichž ustanovení jsou všechny státy EU povinny plně respektovat.

Výrazný vliv Evropské unie na legislativu ČR se odráží prakticky ve všech oblastech a oborech činností. Velice významnou oblastí z tohoto hlediska je rozvoj silniční sítě a řízení provozu na pozemních komunikacích.

Zajištění spolehlivosti provozu na pozemních komunikacích vychází ze zajištění kvality a garantované stálosti vlastností všech jejích prvků, mezi kterými významnou součást tvoří vybavení komunikací včetně dopravního zařízení.

Všichni víme z vlastní zkušenosti – ať již jako řidiči, nebo „pouze“ jako chodci, že pochopitelně kromě kvality chování uživatelů silničního provozu je třeba i po technické stránce v této oblasti ještě mnoho zlepšovat pro zajištění skutečně kvalitní pasivní bezpečnosti na pozemních komunikacích.

Základní systémovou změnou je skutečnost, že výrobky pro vybavení komunikací začleňuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 mezi stavební výrobky. Zavedení tohoto evropského dokumentu vstupuje přímo do právního systému České republiky. Výrobky pro silniční infrastrukturu, ke kterým neexistují evropské technické specifikace ( např. harmonizované normy ) se řeší na národní úrovni. Pro ně platí zákon 22/1997 Sb. a NV 163/2002 Sb. ve znění NV 213/2005 Sb ( od 1.9.2016 NV 215/2016 Sb.), kde jsou mimo jiné stanoveny i postupy posuzování shody stanovených vlastností výrobků. Důsledkem jejich zavedení je výrazné zvýšení technických požadavků jak na výrobky (kladen důraz na zvýšení bezpečnosti silničního provozu a z toho plynoucí mimo jiné vyšší mechanické odolnosti, kvalitnější optické vlastnosti, atd.), tak na jejich výrobce, ale i na autorizované osoby, které jsou povinně začleněny v procesech posuzování shody.

K vybavení komunikací, která značnou měrou ovlivňují bezpečnost silničního provozu, patří výrobky pro značení vozovek (svislé a vodorovné dopravní značení, ap.) a záchytné systémy pro vozidla a chodce (svodidla, mostní zábradlí, ap.).

Mezi přejímané normy (v různém stadiu procesu implementace do systému českých norem) v oblasti výrobků pro značení vozovek patří zejména:

a) normy pro oblast svislých dopravních značek:

• ČSN EN 12899–1 Stálé svislé dopravní značení – Část 1: Stálé dopravní značky
• pr. EN 12899–2 Stálé svislé dopravní značení – Část 2: Prosvětlované dopravní majáčky

b) normy pro oblast vodorovného dopravního značení:

• ČSN EN 1436 Vodorovné dopravního značení – Požadavky na dopravní značení
• ČSN EN 1463–1 Vodorovné dopravního značení – Dopravní knoflíky – Část 1: Základní požadavky a funkční charakteristiky
• ČSN EN 1463–2 Vodorovné dopravní značení – Dopravní knoflíky – Část 2: Zkoušení na zkušebních úsecích

Důležitou součástí svislého dopravního značení (vztahuje se např. i na zařízení pro umístění nejrůznějšího vybavení komunikace, jako zařízení pro automatické vybírání mýtného, osvětlení komunikací, apod.) jsou nejrůznější sloupy, portály, příhradové a jiné nosné konstrukce. Pokud tato zařízení, která tvoří svou hmotou pevnou bariéru, jako například pilíře mostů apod., nejsou chráněna jiným způsobem, např. svodidlem, tlumičem nárazu atd., musí sama být konstruována s ohledem na zásady pasivní bezpečnosti. Problematikou pasivní bezpečností těchto zařízení se zabývá evropská norma:

• ČSN EN 12767 (73 7085) Pasivní bezpečnost podpěrných konstrukcí zařízení na pozemní komunikaci – Požadavky a zkušební metody

Velkou změnou v hodnocení kvality a způsobilosti použití výrobků prochází výrobky pro záchytné systémy pro vozidla a chodce. U těchto výrobků, které mají značný vliv na bezpečnost silničního provozu striktně požadují nárazové zkoušky. Zkoušky záchytných systémů jsou občas zaměňovány za crash testy prováděné na automobilech, v tomto případě však automobil příslušného typu (osobní, nákladní či autobus) slouží jako zkušební prostředek přesně definovaný příslušnou normou (viz ilustrační obrázky).

Obr. 1 Osobní automobil po nárazu do ocelového svodidla

Obr. 2 Ocelové svodidlo při nárazu osobním autobusem

Obr. 3 Betonové svodidlo po nárazu nákladním vozem

Mezi přijaté normy v oblasti výrobků definovaných jako záchytné systémy pro vozidla a chodce patří zejména:

• ČSN EN 1317-5+A2:2012 (73 7001) Silniční záchytné systémy – Část 5: Požadavky na výrobky a posuzování shody záchytných systémů pro vozidla

a na ni navazující (ať již s ní harmonizované, či ne) zkušební normy

• ČSN EN 1317-1:2011 (73 7001) Silniční záchytné systémy – Část 1: Terminologie a obecná kritéria pro zkušební metody
• ČSN EN 1317-2:2011 (73 7001) Silniční záchytné systémy – Část 2: Svodidla a mostní svodidla – Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody
• ČSN EN 1317-3:2011 (73 7001) Silniční záchytné systémy – Část 3: Tlumiče nárazu – Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody
• ČSN P ENV 1317-4:2003 (73 7001) Silniční záchytné systémy – Část 4: Koncové a přechodové části svodidel – Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody
• TNI CEN/TR 1317-6 Silniční záchytné systémy – Záchytné systémy pro chodce – Část 6: Mostní zábradlí
• ČSN P CEN/TS 1317-8:2013 Silniční záchytné systémy – Část 8: Silniční záchytné systémy pro motocyklisty, které snižují prudkost nárazu motocyklisty při střetu se svodidly

Protože tyto výrobky mají značný vliv na pasivní bezpečnost silničního provozu, prochází normy, podle kterých se zkouší a posuzují jejich technické vlastnosti, neustálým procesem aktualizace a inovace – revize. Výrobci, kteří chtějí uspět na evropském trhu těchto výrobků, kde jsou podmínkou splnění požadovaných vlastností zejména uvedené předpisy, musí tento neustále živý proces sledovat.

Důležitou součástí svislého dopravního značení, ale i zařízení pro umístění nejrůznějšího vybavení komunikace, jako např. zařízení pro automatické vybírání mýtného, osvětlení komunikací, dopravní značení, jsou nejrůznější sloupy, portály, příhradové a jiné nosné konstrukce. Pokud tato zařízení, která tvoří svou hmotou pevnou bariéru, nejsou chráněna jiným způsobem, například svodidlem, tlumičem nárazu atd., musí sama být konstruována s ohledem na zásady pasivní bezpečnosti.

Součástí procesu zajišťování kvality těchto prvků je proces posuzování stálosti vlastností. Rozhodujícím podkladem pro posouzení je praktické ověření – vyzkušení schopnosti všech těchto výše jmenovaných výrobků vyhovět všem předepsaným parametrům.

Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p., pobočka TIS, Akreditovaná zkušební laboratoř č. 1018.8 prokázala způsobilost provádět tyto náročné zkoušky a je, jako jedna z mála Evropských laboratoří, v ČR pak jako jediná, akreditována i pro tuto činnost. Její více než 15leté zkušenosti a pravidelná účast na jednáních evropských odborných struktur v této oblasti jsou zárukou vysoce kvalifikovaných služeb prvovýrobce, dovozce a další zájemce o zkoušky. Kromě zkoušení nových výrobků je třeba zmínit i neméně významnou činnost ve zkoušení a posuzování modifikací výrobků původních. Tato činnost je významná zejména u svodidel.

Nově pak Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p., pobočka TIS, zavedla novou činnost a to simulační výpočty rychlých dynamických jevů. Tato činnost vychází z evropských předpisů (TNI CEN/TR 16303 Návod na provádění simulačních výpočtů nárazových zkoušek pro záchytné systémy pro vozidla – části 1 až 4) tak, aby ji bylo možno akreditovat. Metody výpočtů dynamických jevů se velmi rychle rozvíjejí a nacházejí uplatnění v celé řadě oborů. Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p., pobočka TIS se tak řadí mezi firmy rozvíjející použití této progresivní technologie.

Obr. 4 Verifikace výpočtového modelu dle reálné zkoušky

Oblast vybavení silničních komunikací zrovna tak jako souhrn norem zabývající se touto problematikou je podstatně širší, než aby ji tento článek mohl obsáhnout. Proto i vzhledem k neustále pokračujícímu inovačnímu procesu v této oblasti nezbývá, než aby se specializovaní výrobci i dovozci v tomto oboru podnikající obrátili pro odborné informace na stanovené autorizované osoby. Výše zmíněnými aktivitami Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. výrazně přispívá k naplňování Národní strategie bezpečnosti silničního provozu pro léta 2011–2020, které vydalo Ministerstvo dopravy a CESIP.