Text uvádí čtenáře do problematiky štítkování tepelných čerpadel na základě nových legislativních požadavků na zařízení pro vytápění a přípravu teplé vody. Na tento úvodní text, zasazující štítkování do legislativního kontextu, budou navazovat další dva texty, které se podrobněji zabývají postupem hodnocení tepelných čerpadel pro potřeby energetického štítku.

I přes dlouhodobou praxi realizací tepelných čerpadel země-voda v České republice se stále ještě objevují realizace, ve kterých je zemní sonda výkonově podhodnocena. Již od roku 2011 mají projektanti návod v podobě českého znění evropské normy pro navrhování soustava s tepelnými čerpadly, jejíž součástí je i zjednodušený návrh nízkopotenciálních zdrojů tepla. Autor ukazuje úpravu návrhu na základě podrobnějšího výpočtu.

Navrhování zemních podpovrchových výměníků pro tepelná čerpadla země-voda není tolik citlivé na přesnou znalost vlastností podloží. I přesto je vhodné se držet zjednodušeného návrhu podle ČSN EN 15450 a jejích návrhových hodnot. Autor ukazuje rozšíření postupu výpočtu při podrobnější znalosti roční bilance budovy zásobované teplem.

Se zvyšujícím se tlakem na minimalizaci emisí znečišťujících látek a maximalizaci míry využití energie paliva výrobci malých spalovacích zařízení inovují jejich produkty. V oblasti ústředního vytápění je možné sledovat trend směřující k automatickým a zplyňovacím kotlům.

Veřejnost se do těchto míst jen obtížně dostává, v celých prostorách panuje přísný zákaz focení a pořizování záznamů. Přitom právě zde procházejí přísnými zkouškami stovky tepelných zařízení ročně. Bez výstupního testu totiž nelze uvést žádný kotel nebo kamna na trh.

Jakékoliv indikátory (tedy ani individuální), které by změřily spotřebu tepla, neexistují, a ty, které jsou různými lobbisty a některými úředníky ministerstev deklarovány pod pojmem „přístroje registrující dodávku tepelné energie“, registrují výhradně a jen obyčejnou teplotu, podle které není nikdo schopen ani přibližně určit individuální spotřebu tepla!

Ve Výzkumném energetickém centru (VEC) se problematice malých spalovacích zařízení pro vytápění domácností věnujeme již více než 20 let. Zkušenosti celého týmu zkušebny byly formulovány do SMOKEMANova desatera správného topiče.

O porozumění ústřednímu vytápění rozhoduje soulad výpočtových metod s fyzikální realitou. Článek demonstruje, jak komplexní parametrické výpočty oboru vytápění odstraňují chybné předpoklady a názory na provozování dynamických otopných soustav.

V souvislosti se znepokojivým nárůstem počtu případů otrav spalinami požádal CTI ČR na základě návrhu ČSTZ zástupce subjektů působících v oblasti spalinových cest o společné jednání ve věci způsobu aplikace předpisů pro kontroly spalinových cest u plynových spotřebičů.

Recenzovaný Výpočetní pomůcka Denostupně vznikla v roce 2005. Od té doby nabízí zpracovaná meteorologická data ze stanice Praha-Karlov. Abychom vyhověli požadavkům uživatelů, rozšířili jsme datovou základnu o nových 36 meteorologických stanic. Od nynějška tak bude možné provádět výpočty denostupňů nejen pro vnitřní Prahu, ale prakticky pro všechny lokality v ČR.

Při posuzování spalinových cest v dřevostavbách nebo v budovách s dřevěnými stropy je nutné věnovat pozornost nejen vlastnímu provedení komína ať keramického nebo kovového, ale také kouřovodům a vlastním tepelným zdrojům, které mohou být také příčinou požáru v budově.

V současné době dochází k úpravám naší legislativy s cílem zvýšit energetickou účinnost vytápění. Názory na efekt přijímaných změn se liší. Zatímco někteří očekávají významné úspory za teplo, jiní, a mezi ně patřím i já, upozorňují na nesmyslnost celého záměru.

Recenzovaný Otopné období let 2013/2014 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov bylo s 230 dny vytápění mírně delší, a s průměrnou teplotou 6,8 °C značně teplejší než dlouhodobý průměr. Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 2814 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla o značně nižší, než dlouhodobý průměr 3227 D°(19). V novém miléniu, od roku 2000, jde o druhý nejnižší počet denostupňů za otopné období.

Autor se v článku zamýšlí nad přínosem novely vyhlášky č. 237/2014 Sb., vydané Ministerstvem průmyslu a obchodu dne 7. listopadu 2014, pro zvyšování energetické účinnosti otopných systémů v objektech s ústředním vytápěním.

Od 1. listopadu 2014 vstoupily v platnost nové mezinárodní normy pro tuhá biopaliva ISO 17225 pro pelety, brikety, štěpku a dřevo. Jedná se o soubor sedmi norem, který nahrazuje původní evropské normy EN 14961, dnes již neplatné.

Technické prostriedky na rozpočítanie nákladov na vykurovanie merajú len niektoré z faktorov charakterizujúcich spôsob vykurovania a spotreby tepla. Mnoho dôležitých faktorov je nemeraných alebo nemerateľných. Korektný spôsob rozpočítania musí zohľadniť nielen namerané hodnoty, ale aj vplyv nemeraných faktorov.