Podpora účinnějšího čištění odpadních vod v krasových oblastech

Úspěšná výzva na účinnější čištění odpadních vod v krasových oblastech pokračuje

Ministerstvo životního prostředí letos v únoru vyhlásilo výzvu na zlepšení čištění odpadních vod pro obce v Českém a Moravském krasu s celkovou alokací 200 milionů korun. Cílem bylo pomoci s přípravou projektů a financováním modernizace stávajících čistíren. Velký zájem obcí i provozovatelů čistíren a dlouhodobé problémy s čištěním vod v krasových oblastech jasně ukázaly, že je potřeba v podpoře pokračovat. MŽP proto připravilo navazující výzvu s pětinásobně vyšší podporou – celkem jednou miliardou korun. Ta bude zaměřena i na výstavbu zcela nových čistíren odpadních vod a kanalizace v krasových oblastech.

„Krasové oblasti s jedinečnými jeskyněmi a vzácnými podzemními mokřady patří k našim přírodním klenotům, přesto se ani jim nevyhýbá znečištění. Čistota vody je pro tyto ekosystémy zásadní, a proto do jejich ochrany dlouhodobě investujeme – na lepší čištění vod v těchto oblastech jsme přispěli téměř 1,7 miliardy korun. Přesto je na mnoha místech kvalita čištění nedostatečná nebo není řešena vůbec. I proto vyhlašujeme navazující výzvu,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Rámce nové výzvy

• Podporu budou moct čerpat obce a další provozovatelé infrastruktury z řad veřejnoprávních subjektů, které leží uvnitř či v blízkosti CHKO Moravský kras a CHKO Český kras.
• Prostředky bude možné využít na modernizaci a intenzifikaci stávajících čistíren odpadních vod i na samotné vybudování oddílné kanalizace a čistíren odpadních vod, čímž se zajistí účinnější ochrana těchto unikátních území.
• U čistíren jsou vyšší požadavky na účinnost čištění, než vyžaduje legislativa – konkrétně požadujeme odstranění fosforu v rozsahu 80 až 87,5 % a dusíku 70 až 80 %. Tyto látky jsou hlavními příčinami eutrofizace, která může nenávratně poškodit místní ekosystémy.
• Současně bude větší důraz na monitoring kvality čištění na odtoku s ohledem na ochranu citlivých krasových oblastí i do budoucna.

Celkově se problematika čištění odpadních vod řešená touto výzvou týká více než 60 obcí. Zhruba polovina již má čištění odpadních vod dostatečně vyřešené a v ostatních existuje pouze částečné či nevhodné řešení nebo systém čištění zcela chybí.
„Díky dosud schválené podpoře v první výzvě bude dalších 11 obcí blíže k vyřešení neúnosné situace. Ve čtyřech obcích se navýší kapacita a zmodernizuje stávající čistírna, v dalších pěti obcích budou mít připravenou projektovou dokumentaci. Tyto a další obce s již nachystaným projektem budou moci získat prostředky na vlastní realizaci právě v navazující výzvě,“ upřesnil ministr Hladík.

„Je více než nutné řešit čistotu vod, které chráněnými krasovými územími protékají a ovlivňují systém jeskyní. O čistší odpadní vody v CHKO Moravský kras a pomoc obcím s výstavbou a intenzifikací čistíren odpadních vod se snažím dlouhodobě, proto jsem ráda, že Ministerstvo životního prostředí plánuje další podporu,“ řekla senátorka Jaromíra Vítková.

Nynější výzva se zaměřuje na samotnou realizaci

„V rámci této dotace mohou obce získat podporu až 60 % na modernizaci a intenzifikaci čistíren odpadních vod nebo podporu ve výši až 75 % na realizaci výstavby kanalizace a ČOV. Vyšší finanční podpora je z toho důvodu, že požadujeme přísnější limity na čištění fosforu a dusíku než nařizuje stávající legislativa. Podrobnosti a seznam dotčených obcí budou zveřejněny v rámci oficiální dokumentace výzvy,“ uvedl ministr Petr Hladík s tím, že únorová výzva je stále otevřena a pro další zájemce je v ní aktuálně k dispozici ještě více než polovina celkové alokace na podporu přípravy infrastrukturních projektů.

V krasových oblastech se znečišťující látky mohou velmi rychle dostat do podzemních vod

Vodní ekosystémy čelí znečištění především dusíkatými a fosforečnými látkami, které ohrožují kvalitu povrchových i podzemních vod. Krasové oblasti jsou specifické svou vysokou propustností a složitou hydrogeologií, což znamená, že znečišťující látky se mohou velmi rychle dostat do podzemních vod, kde jsou procesy samočištění omezené. Znečištěné odpadní vody navíc často přitékají do zranitelných krasových oblastí i z obcí mimo chráněná krajinná území. Proto se výzva zaměřuje i na ně.

Zvýšená ochrana vod v citlivých krasových oblastech však vyžaduje i vyšší účinnost čištění

„Krasové oblasti patří k nejcennějším přírodním, ale i nejvíce ohroženým lokalitám u nás. Proto máme u čistíren i vyšší požadavky na účinnost čištění, než vyžaduje legislativa – konkrétně požadujeme odstranění fosforu v rozsahu 80 až 87,5 % a dusíku 70 až 80 %. Tyto látky jsou hlavními příčinami eutrofizace, která může nenávratně poškodit místní ekosystémy. Současně budeme klást důraz na monitoring kvality čištění na odtoku, abychom měli jistotu, že citlivé krasové oblasti zůstanou chráněny dlouhodobě i do budoucna,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, jehož úřad dotační tituly spravuje.

Hospodaření s vodou v CHKO, k cíli vede obvykle více cest

Vrtulník přepravuje nádrž čističky k vysokohorské chatě v rakouských Alpách. Foto: Asio

„Obecně je problém v tom, že očekáváme, že „někdo“ stanoví nějaké universální řešení podpořené jednoznačnou legislativou. To ale neodpovídá tomu, že každá lokalita, podmínky i priority jejího užívání jsou různé. K cíli se tak dá obvykle dojít různými způsoby, a proto je vhodné se neupnout jen na jedno universální řešení, ale naopak se snažit hledat optimální řešení vycházející ze specifik dané lokality. Někdy to nej řešení nemusí být to nejdražší nebo s nejpřísnějšími požadavky. I v Alpách máme, jako firma ASIO, jak membránové ČOV, tak i zemní filtry,“ říká Ing. Karel Plotěný, jednatel ASIO a pokračuje:
„Otázkou tedy je, co je nejlepší varianta? „Směrnice UWWDT“ doporučuje komplexní přístup. Odpovědí by tak mělo být, že ta nejudržitelnější, tj. nejlépe splňující požadavky z hlediska hospodářského, ekologického a sociálního, navíc garantující odolnost řešení vůči rizikům. Rozdíl mezi posouzením obvyklých situací a situace v chráněných oblastech by tak obvykle měl být v tom, že ekologickému aspektu a posouzení rizik je přidělena vyšší váha.“