Kotlíkové dotace ve „slepé uličce“ (aneb jak snadno lze minout cíl)
Po první vlně kotlíkových dotací, které byly relativně úspěšné a pomohly v řadě případů vyměnit staré spalovací zdroje za nové moderní způsoby vytápění, přichází v roce 2017 druhé kolo, tedy druhá výzva kotlíkových dotací.
Už samotný fakt, že výzva je s velkou pompézností vyhlášena ve všech sdělovacích prostředcích na jaře roku 2017, ale ve skutečnosti spuštěna až na podzim téhož roku, způsobuje velký kolaps u všech velkých výrobců tepelné techniky a topenářů v České republice. České firmy počítají v roce 2017 ztráty na úrovni 30 až 50 %, neboť „každý čekal“ na schválení dotace a v zimě se normálně kotle nevyměňují!
Ještě horší je fakt, že Kotlíkové dotace se staly nástrojem konkurenčního boje velkých dodavatelů energií jako je E.ON, Innogy (RWE) atd. Tedy firem, které využili Kotlíkových dotací k přetahování klientů v dodávkách elektrické energie a zemního plynu. Výsledkem je, že z kotlíkových dotací „skoro vymizeli“ žadatelé, kteří dnes topí a budou v budoucnu i nadále topit pevnými palivy. Tedy lidé s průměrnými a podprůměrnými příjmy. Tedy právě ti lidé, kteří topí ve starých kouřících kotlích a mnohokrát čímkoliv.
Kam se poděli, proč tito lidé nežádají, proč se program Kotlíkových dotací stal programem pro „bohaté“?
Velké společnosti jako E.ON, Innogy (RWE) atd. prodávají elektřinu a zemní plyn, nikoliv pelety, dřevo nebo uhlí. Z toho důvodu tyto firmy přesvědčují žadatele na pořízení plynového kondenzačního kotle nebo tepelného čerpadla, což je logické.
Někdo však řekne, proč ne? Problém je v tom, že většina starších domů má topné systémy (radiátory) postaveny na teplotní spád 90/70 nebo 80/60 °C, ale plynový kondenzační kotel nebo tepelné čerpadlo by mělo v praxi pracovat v teplotním spádu 50/30 (60/40) °C. Laicky řečeno, voda do radiátorů má nebo by měla mít maximálně 60 °C, aby vše fungovalo jak má.
V takovém případě to ale znamená provést rekonstrukci celého topného systému, vyměnit potrubí a dát nové a větší radiátory. Vezmeme-li v potaz běžnou cenu takové rekonstrukce 100 až 150 tisíc Kč, k tomu připočteme např. cenu kompletní instalace kvalitního tepelného čerpadla 200 až 300 tisíc Kč, jsme rázem na 300 až 450 tisících Kč. Což je pro „normálního člověka“ s úrovní dotace maximálně 127 500,- Kč a s nutností vše předem zaplatit (v praxi), opravdu mnoho.
V opačném případě se ze sytému s tepelným čerpadlem stane „lepší elektrokotel“, plynový kotel začne pracovat s výrazně nižší účinností (bez kondenzace) nebo uživatel takového zařízení pozná co to znamená, když se řekne „klepat kosu“.
Dalším důležitým aspektem, který vytváří v lidech nejistotu a oddaluje rozhodnutí vyměnit starý neekologický kotel za něco nového a šetrného k životnímu prostředí, je dostatečně nahlas nevyřčené, ale (dle vyjádření ERU v médiích) plánované velké zdražení elektrické energie během následujících tří let. Tedy přesně řečeno, změna způsobu placení za odběr elektrické energie, kde výrazně posílí paušální poplatky za rezervovaný výkon (jistič).
Pokud tedy chceme, aby se Kotlíkové dotace neminuly cílem, je třeba urychleně provést změny, které zaujmou právě tu skupinu lidí, která má dnes hlouběji do kapsy. Jasně jim říci, že svůj starý nevyhovující kotel musí vyměnit a že není na co čekat.
V opačném případě musí všichni politici a úředníci počítat s velkou bouří nevole v roce 2022, kdy začne platit zákaz provozu kotlů 1. a 2. třídy, kterých jsou v našich domácnostech ještě statisíce. Zatím tomu totiž moc lidí nevěří!
Poznámka autora:
V případě, že z plynového kotle nebo tepelného čerpadla proudí do starých radiátorů navržených na teplotní spád 90/70 voda o teplotě 55 až 60 °C ( teplotní spád např. 55 /45 ), výkon radiátorů poklesne v praxi o 50 až 60 % ( viz. tabulky výrobců ). Pokud nastaví zákazník výstupní teplotu vody z plynového kondenzačního kotle na více jak 55 až 60 °C ( hranice kondenzace ), kotel pracuje normálním způsobem dál, ale s nižší účinností. V praxi tedy o tom, zda a jak dlouho kotel pracuje jako kondenzační nebo nikoliv, rozhoduje zákazník svým nastavením na regulaci kotle. Tedy, pokud to trochu odlehčím, „zda je manželce zima nebo ne“.
Teplovodní zplynovací kotle na dřevo a uhlí, od výkonu 15 až 100 KW, automatické kotle na pelety. Kotle jsou oceněny známkou EKOLOGICKY ŠETRNÝ VÝROBEK. Akumulace tepla. Ekonomika provozu.